| s-1
| Dřevo a výrobky z dřevní hmoty jsou vhodné materály jak pro obklady interiéru, tak i pro vnější obklady. |
| s-2
| Dřevo je snadno opracovatelné, a proto se zvlášť hodí pro svépomocné práce. |
| s-3
| K obkládání je vhodné toto řezivo, prkna, fošny, hranoly, latě a lišty. |
| s-4
| Pro obklady velkých ploch volíme raději dřevovláknité a dřevotřískové desky, laťovky, překližky a jiné výrobky ze dřevitých hmot. |
| s-5
| Líc dřeva lze dobře opracovat, opatřit nátěrem, tapetou nebo nábytkovou krytinou. |
| s-6
| Používá se též desek lisovaných z dřevitých hmot, jejichž povrch mívá úpravu z plastické hmoty ať již jednobarevné, nebo s kresbou napodobující vzhled dřeva. |
| s-7
| Výrobky ze dřeva dodávají dřevařské závody a dřevozpracující družstva. |
| s-8
| Drobný spotřebitel kupuje prkna, fošny, hranoly, latě, lišty hranaté nebo profilované a desky z dřevitých hmot v prodejnách označených Stavebniny a Potřeby pro domácnost. |
| s-9
| Velký výběr zbytkového materiálu mají prodejny dřevozpracujících podniků, kde lze získat polotovary, desky s upraveným povrchem i stavebnice. |
| s-10
| O rozsahu dřevěného obkladu rozhodujeme podle toho, jak jsme vybaveni nářadím, jak jsme zruční a nakolik známe vlastnosti dřeva a víme si rady s konstrukcí. |
| s-11
| Nejprve si své schopnosti ověříme zhotovením jednoduché šatní odkládací stěny v chatě, později se můžeme rozhodnout pro obklad předsíně do výše # * dokola místnosti nebo sedacího koutu na verandě. |
| s-12
| Zkušenosti získané při práci se dřevem na chatě uplatníme při úpravě trvalého bytu, kde se naskýtají nejrůznější možnosti, obklad sedacího či pracovního koutu v obývacím pokoji, obklad zadní stěny, vestavěné knihovny. |
| s-13
| Pro obkládání používáme dřeva částečně zpracovaného na konstrukční díly nebo také polotovarů a výrobků z dřevních hmot. |
| s-14
| Při výběru dřeva musíme uvážit, pro jaké prostředí je vybíráme a jaké vlivy by mu mohly škodit a podle toho se rozhodnout pro druh a povrchovou úpravu obkladu. |
| s-15
| Stěny obkládáme dřevem nejen pro pěkný vzhled, ale též na ochranu proti mechanickému poškození a znečištění. |
| s-16
| Obkládáme především stěny kolem lehátek ve spacích koutech, kolem sedaček ve společenských koutech, dále stěny pracovních koutů, šatních a odkládacích prostor, hrací kouty a místa, jimž chceme dodat zvláštní vzhled. |
| s-17
| Druh dřeva, umístění a výšku obkladu a profilování jeho částí volíme individuálně podle účelu obkladu. |
| s-18
| Může to být měkké nebo tvrdší dřevo, různě na povrchu upravené nebo ponechané v přírodním stavu. |
| s-19
| Nejčastější bývá nízké obložení do výšky až # * . |
| s-20
| Nejjednodušší obložení zhotovíme ze svislých prken tlustých # a až # * širokých. |
| s-21
| Navzájem je spojujeme na sraz, na polodrážku nebo na drážku a pero, anebo si koupíme palubová prkna s drážkami. |
| s-22
| Spáry mezi prkny necháme volné nebo je zakryjeme. |
| s-23
| Jednoduchý je též dřevěný obklad z profilovaných nízkých prkének koupených jako hotový výrobek. |
| s-24
| Nařežeme je na potřebnou výšku a přibijeme nebo přišroubujeme do latí nebo na kostru připevněnou na zdivu. |
| s-25
| Existuje mnoho dalších kombinací, rámové obložení, při němž se dřevěné díly obkládají do rámů. |
| s-26
| Jiné způsoby uvádíme dále. |
| s-27
| Dřevěné obklady jsou poměrně odolné a trvanlivé, ale jen tehdy, jsou - li osazeny na suché zdivo. |
| s-28
| Je- li zdivo vlhké, obklad se bortí a hrozí nebezpečí dřevokazných hub. |
| s-29
| V určitých případech se doporučuje oddělit obložení od zdiva vzduchovou dutinou širokou až # * a při spodním a horním okraji ponechat otvory, aby mezi obkladem a zdivem mohl proudit vzduch. |
| s-30
| Při rozměřování dřevěných obkladů musíme plochu rozdělit na celé díly. |
| s-31
| U obkladů z desek a prken pak zbývající doplňky, které nemají rozměr základní šířky dílů, snadno přiřízneme. |
| s-32
| U obkladů v rámech však musíme plochu zcela přesně rozměřit a zhotovit obkladové díly přesně na míru, protože rámy nelze přiřezávat, jednotlivé části rámů by se rozpojily a rozpadly. |
| s-33
| Připevnění obkladu věnujeme velkou pozornost, aby připojovací články, hřebíky, drátěnky, vruty, kolíky, nebyly viditelné a nenarušovaly celkový vzhled. |
| s-34
| Obvykle je zakrýváme lištami, tmelem nebo mýdlovým mazem. |
| s-35
| Také konečná úprava obkladu nátěrem nebo jiným způsobem rozhoduje o výsledném vzhledu. |
| s-36
| Dřevo je nestejnorodá organická hmota složená z buněk. |
| s-37
| Blána, která tvoří stěny buněk, stárnutím tvrdne a dřevnatí, buňky se stlačují, prodlužují, a tím vzniká dřevní tkáň. |
| s-38
| Pod kůrou kmene a lýkem je mladé dřevo méně stlačené s větším obsahem šťáv. |
| s-39
| Složení a tvar buněk má vliv na sesychání a bobtnání dřeva. |
| s-40
| Nevýhodou dřeva je nasákavost. |
| s-41
| Dřevo přijímá vodu a v suchém prostředí ji vypařuje. |
| s-42
| Tím mění svůj objem a tvar, bobtná a sesychá, říkáme, že pracuje. |
| s-43
| V podélném směru dřevo sesychá asi jen o # * , s tím není třeba počítat. |
| s-44
| Příčně sesychá asi o # * a po obvodu o # * . |
| s-45
| Sesychání dřeva se projevuje trhlinami, které se při obvodu kmene rozšiřují. |
| s-46
| Prkno ze střední části kmene sesychá a bobtná méně než prkno z obvodu kmene. |
| s-47
| Projeví se to především pokroucením prken. |
| s-48
| Sesychání a bobtnání je patrné na opracovaných plochách, zvláště tam, kde se prkna stýkají, a ve spojích dřevěné konstrukce, které se otevírají a rozšiřují. |
| s-49
| Tím se zhoršuje vzhled povrchu konstrukce a snižuje se pevnost spojů. |
| s-50
| Na stavební a truhlářské práce venkovní, kde je dřevo vystaveno účinkům povětrnosti, používáme dřeva s až # * vlhkostí, pro práce v místnostech vytápěných kamny pak dřeva, které má vlhkost až # * , a v místnostech s ústředním vytápěním dřeva se * až # * vlhkostí. |
| s-51
| Dřevo ze stromů čerstvě poražených je syrové, obsahuje až # * vody a není hned použitelné. |
| s-52
| Vysouší se na vzduchu naskládané tak, že se jednotlivá prkna podkládají latěmi, aby k nim měl vzduch dobrý přístup. |
| s-53
| Toto vysoušení je však zdlouhavé. |
| s-54
| Na vlhkost vyschne dřevo za několik měsíců až roků, podle druhu. |
| s-55
| Rychlejší je vysoušení v teplovzdušných komorových sušárnách, zde se vysuší na vlhkost # * za # až # týdny. |
| s-56
| Zpracováváme- li dřevo doma, můžeme je vysoušet dlouhodobým uložením na vzduchu, musíme je však chránit přístřeškem nebo překrýt lepenkou. |
| s-57
| Dřevo také vysoušíme na slunci nebo v místnosti, je však třeba je obracet, aby rovnoměrně vysychalo. |
| s-58
| Pěkný obklad můžeme zhotovit pouze ze suchého materiálu a rovněž trvanlivý nátěr je možný pouze na vysušeném dřevě, protože jen takové dřevo nepodléhá kroucení, praskání ani jiným změnám tvaru. |
| s-59
| Při sestavování dřevěného obkladu z prken nebo fošen musíme počítat s borcením. |
| s-60
| Sesycháním se smršťují levé plochy krajových prken, plochy vzdálenější od dřeně, na šířku více než plochy pravé. |
| s-61
| Čím dále od středu kmene je prkno vyříznuto, tím více se bortí, prohne se žlabovitě na levé ploše po celé délce. |
| s-62
| Ze stejné příčiny se bortí prkna slepená vedle sebe na spáru, jsou- li slepena střídavě pravou nebo levou plochou nahoru. |
| s-63
| Žlabovitě se bortí, jsou- li slepena levými plochami nahoru, a vypoukle, jsou- li slepena pravými plochami nahoru. |
| s-64
| Z dřevin se bortí jehličnany, lípa, olše, osika a topol méně než dřevo hustých listnáčů. |
| s-65
| Díry po suku se vyspraví vždy zátkami o průměru větším, než je velikost suku. |
| s-66
| Světlost díry po suku se zvětší vrtáním, aby se odstranila vychýlená vlákna, která by mohla způsobit nepravidelné pracování dřeva po vyspravení. |
| s-67
| Zátka má mít stejnou strukturu i směr vláken jako okolní dřevo. |
| s-68
| U dřev využíváme jejich vlastností jako je vzhled, barva, struktura, kresba letorostů, lesk, hustota, pevnost a trvanlivost, a proto je rozdělujeme na dřeva měkká, smrk, jedle, borovice, polotvrdá, modřín, a tvrdá, dub, buk, ořech, jasan, jilm, habr. |
| s-69
| Rozeznáváme též dřeva lehká o váze do # * , smrk, středně těžká o váze do # * , borovice, modřín, a těžká o váze do # , dub, buk a habr. |
| s-70
| Pro obklady přicházejí v úvahu tyto druhy dřev. |
| s-71
| Borovice má dřevo žlutočervenavé, méně ohebné a pružné, protože obsahuje hodně pryskyřice. |
| s-72
| Ve vlhku je dosti trvanlivé, a proto se ho používá na venkovní obklady, okna a dveře. |
| s-73
| Smrk dává dřevo světlé, mírně smolnaté, nahnědlé, žlutavé, měkké a dobře opracovatelné. |
| s-74
| V suchu je trvanlivé, ve vlhku hnije. |
| s-75
| Je vhodné pro práce v interiérech, nejlépe na konstrukce nosných koster obkladů. |
| s-76
| Jedle poskytuje dřevo podobné dřevu smrkovému, lehké, pružné, měkké, bělošedé barvy. |
| s-77
| Je méně trvanlivé než dřevo smrkové. |
| s-78
| Při nákupu se tato dřeva od sebe nerozlišují, protože se jich používá ke stejným účelům. |
| s-79
| Modřín má červenohnědé dřevo velmi trvanlivé. |
| s-80
| Má krásný vzhled, je velmi odolné i ve vlhku a patří mezi nejkrásnější dřeva pro obklady interiérů i vnějšků domů. |
| s-81
| Proto se nezakrývá barvami, ale natírá průhledným lakem, aby vynikla krásná kresba letorostu, fládrování. |
| s-82
| Lípa má dřevo bílé, lehké a měkké, které se dobře opracovává a nebortí. |
| s-83
| Buk dává světle hnědé dřevo s nádechem do červena. |
| s-84
| Bobtná, bortí se a praská. |
| s-85
| Zušlechťuje se pařením, tím získává tmavší červenohnědou barvu. |
| s-86
| Ve vlhku podléhá hnilobě a ztrácí pevnost. |
| s-87
| Používá se ho na latě, lišty a podlahové vlysy. |
| s-88
| Dub má šedohnědé dřevo výborných vlastností, stálé, tvrdé, pevné. |
| s-89
| Je to nejlepší dřevo, ale na opracování je tvrdé. |
| s-90
| Ořech poskytuje hnědé dřevo s výraznou kresbou letorostů. |
| s-91
| Dobře se opracovává, ale trvanlivý je jen v suchém prostředí. |
| s-92
| Tento materiál je drahý a na trhu je jen výjimečně dostupný. |
| s-93
| Veškeré druhy dřev se uplatňují především v dřevozpracujícím průmyslu. |
| s-94
| Pro svépomocné práce v interiéru budeme používat zejména měkkého dřeva smrkového a modřínového, pro venkovní obložení budeme volit dřevo borové a modřínové. |
| s-95
| Mimoto můžeme potřebovat bukové, dubové lišty. |
| s-96
| Pro obklady potřebujeme řezivo. |
| s-97
| Získává se rozřezáním kmenů zbavených kůry. |
| s-98
| Řezivo je omítané nebo neomítané. |
| s-99
| Omítané má ostré hrany a je čtyřstranně řezané. |
| s-100
| Neomítané má oblé boky a je řezané pouze dvoustranně. |