| s-101
| U literární vědy je tímto zorným úhlem literárnost, ono specifikum, které mají literární projevy navíc proti jiným jazykovým projevům. |
| s-102
| Otázka znaku byla v moderní vědě zkoumána z hlediska filozofického a filologického od druhé poloviny # století. |
| s-103
| Důležité jsou po té stránce práce zakladatele amerického pragmatismu * Peirce a práce švýcarského lingvisty * de Saussura, zakladatele sémaziologie. |
| s-104
| Oba pracovali nezávisle na sobě, ale dospěli k některým podobným závěrům. |
| s-105
| Peirce se zabýval otázkou znaku již v šedesátých letech # století a rozeznával znaky ikonické ( ikony) , indiciální ( indexy) , a symboly. |
| s-106
| První skupina se zakládá na vnější podobnosti, obrázek něčeho, znak tedy poukazuje k minulosti, druhá na souvislosti, kouř označuje chalupu, znak tedy poukazuje k přítomnosti, a třetí na konvenci. |
| s-107
| Sem patří slovní označení, jeho pravdivost se ověří teprve dodatečně, jde tedy o znak spjatý s budoucností. |
| s-108
| Saussure formuloval své názory počátkem našeho století v přednáškách konaných na ženevské univerzitě. |
| s-109
| Jako filolog vycházel ze znaku jazykového a poukázal k tomu, že jazykový znak má dvojí stránku, signifiant, nositel významu, smysly postižitelná stránka, u slova jeho zvuk, a signifié, význam, to, co signifiant označuje. |
| s-110
| Vztah mezi těmito oběma stránkami, které jsou od sebe neodlučitelné, je podle Saussura konvenční, nemotivovaný, arbitraire. |
| s-111
| Z hlediska poetiky je důležitá hlavně otázka motivovanosti znaku. |
| s-112
| Promítnuto do Peirceova systému jde o to, zda je slovo jako znak povahy ikonické. |
| s-113
| Aplikujeme- li Peirceovo třídění na literární dílo, pak lze každé dílo pokládat za znak povahy indiciální, svědčí o svém původci. |
| s-114
| Jednotlivá slova se pak jeví jako symboly, podle Saussura jednotlivá signifiant jsou arbitrární povahy s výjimkou slov onomatopoických, napodobujících nějaký zvuk, jako slovo bouchnout nebo kukačka, a expresívních, časté sykavky a hláska r v klení. |
| s-115
| Jsou však i názory, že se mají za ikony pokládat metafory. |
| s-116
| Problematika se promítá i do kompozice. |
| s-117
| Kde se vypravuje v tom pořadí, v jakém události následovaly za sebou, tam bývá viděn prvek ikonického zobrazení. |
| s-118
| Další promýšlení problému oslabilo Saussurův názor na arbitrárnost jazykového znaku. |
| s-119
| Na jedné straně bylo poukázáno k tomu, že Peirce dělil ikony dále na obrazy a diagramy. |
| s-120
| Tato druhá kategorie znázorňuje vztahy, nikoli vnější podobnost. |
| s-121
| Jazyk má v morfologii a syntaxi bohatou diagramatickou síť, která nám uniká při kognitivním jazykovém projevu odborném, ale která je odhalována v básnickém jazyce, různé figury. |
| s-122
| V básnickém jazyce se tedy uplatňují silně ikonické prvky. |
| s-123
| Z jiné strany bylo zjištěno na základě zvukového rozboru veršovaných textů, že vztah mezi slovem a zvukem není zde docela nemotivovaný. |
| s-124
| Rozbor zvukové výstavby textů ukazuje, že se v básni proti próze zmenšuje libovolnost výběru slov a že jejich výběr je determinován i jejich hláskovou podobou, v některých textech převládají temné hlásky, a to v souvislosti s tématem. |
| s-125
| Tím se zmenšuje proti próze v poezii arbitrárnost jazykového znaku. |
| s-126
| Znova vyvstává otázka vyslovená již Denisem z Halikarnasu v * # , zda má hláska sama o sobě nějakou významovou hodnotu a zda může předměty přímo sugerovat, a ne pouze označovat. |
| s-127
| Sám se domnívám, že sice existují některé expresívní hlásky, sykavky, r, ale jinak dostávají hlásky významovou potenci až v asociaci s určitými výrazy nebo texty. |
| s-128
| Objektivní metodu, jak se přiblížit k problematice zvukové výstavby literárních textů, podává teorie informací. |
| s-129
| Bylo zjištěno, že entropie, neuspořádanost hlásek v básnickém textu, je menší než hlásková entropie jiných jazykových projevů. |
| s-130
| To je ovšem samozřejmé, protože výběr slov je omezen požadavky metra, rýmu, ale teorie informací umožňuje přesně vypočítat míru redundance, nadbytečnosti, pro jazyk jednotlivé básně, autora i básnické školy. |
| s-131
| S pojmem redundance je však třeba zacházet velmi opatrně. |
| s-132
| Z hlediska kognitivního logického obsahu sdělení je ovšem redundantní rytmus, protože nepřidává žádnou novou, explicitně vyjádřenou informaci, ale z hlediska básnického sdělení redundantní není, protože podává určitou informaci už tím, že zařazuje sdělení do jiného literárního kontextu, než ve kterém by bylo sdělení v řeči nevázané. |
| s-133
| Obdobně je tomu s použitím metafory. |
| s-134
| Obrat padalo listí sděluje sice touž objektivní skutečnost jako obrat pršelo listí, ale z hlediska subjektivního vztahu k výpovědi nejde o totéž sdělení, dále na ? . |
| s-135
| Teorie informací je schopna hodnotit informace jen podle jejich novosti a měřit z tohoto zorného úhlu množství informace. |
| s-136
| Proto přistupuje ke sdělení jen z hlediska kvantitativního, a právě v tom je úskalí aplikace této teorie na poetiku. |
| s-137
| Množství informace je pojem důležitý sice pro sdělovací techniku, ale nedá se snadno aplikovat na uměleckou literaturu, protože tam nejde jen o novost informace z hlediska věcného. |
| s-138
| Novost informace není totiž totožná s její hodnotou pro vnímající subjekt. |
| s-139
| Vyjádřeno kvantitativně je stejné množství informace v odpovědi na otázku Je venku pěkně, nebo prší jako v odpovědi na otázku Zemřel strýc, po kterém budu dědit, nebo nezemřel, protože jde v obojím případě o informaci spočívající ve výběru ze dvou možností. |
| s-140
| Z hlediska vnímajícího subjektu, kladoucího otázku, je však informace druhého typu daleko důležitější, i když z hlediska telegrafisty vysílajícího a přijímacího signály je rozdíl v důležitosti pro vnímatele irelevantní. |
| s-141
| Kromě toho v uměleckém díle množství informací nemusí být předností. |
| s-142
| Umělecké dílo, které je zaplaveno údaji, stává se nepřehledným a platí zde známé méně by bylo více. |
| s-143
| Jestliže je ideálem naučného slovníku, aby byl přímo napěchován věcnými informacemi, aby jich na nejmenším prostoru bylo co nejvíce, pro umělecké dílo to neplatí, tam je nutné z hlediska věcných informací určité omezení. |
| s-144
| Ani novost věcných informací není pro umělecké dílo rozhodující, protože táž věcná informace může být nositelkou různých informací estetických. |
| s-145
| Jako příklad lze uvést několikeré zpracování téže látky u různých autorů. |
| s-146
| To znamená, že staré věcné informace mohou být novými z hlediska estetického. |
| s-147
| Přejdeme- li z oblasti věcných informací do oblasti estetických informací, nastávají obdobné svízele. |
| s-148
| Teoreticky vzato spisovatel vybírá z množiny estetických kombinování, které popisuje poetika, a tento výběr by se dal kvantitatizovat. |
| s-149
| Avšak ani pole množství estetických informací není rozhodující. |
| s-150
| Jednak proto, že i v této oblasti často méně je více, ale i proto, že všechny estetické * nejsou poetiky a priori, některé prostředky se automatizují a jiné zase nově vytvářejí. |
| s-151
| Kvantitatizovat by se tedy daly estetické stavy, jen vlastně mrtvou literaturu, kde nové prostředky již nevznikají. |
| s-152
| Sotva je však možné kvantitativně zachytit míru automatizace a literární pozadí, které je proměnlivé od osoby k osobě a od období k období. |
| s-153
| Jsou ovšem literární směry, které vidí básnickou tvorbu jen v kombinování daných prvků a jejich přeskupování. |
| s-154
| Tam by mohla mít kvantitizující teorie informací pole působnosti, ale takovéto směry jsou z hlediska celkového literárního vývoje přece jen okrajového významu, i když studium je instruktivní a nemůžeme je z poetiky a priori vylučovat. |
| s-155
| V literárním díle se využívá k vyjádření určitého sdělení i typu písma a grafické úpravy. |
| s-156
| Písmo tím vlastně dostává druhý význam, protože neoznačuje jen zvuky a slova, ale ještě něco navíc. |
| s-157
| Grafická úprava normálně vyjadřuje členění jazykového projevu, a to typem a jeho rozložením na stránce. |
| s-158
| Začátek věty se označuje velkým písmenem, majuskule, často ozdobným, iniciálka, konec věty tečkou, otazníkem nebo vykřičníkem, začátek odstavce odstupem na začátku řádku, začátek kapitoly tím, že ji otiskujeme na nové straně. |
| s-159
| Tyto prostředky jsou zvláště důležité tam, kde se v textu používá neobvyklého členění, proto bývá v umělecké literatuře neobvyklá, z hlediska pravopisné normy nesprávná interpunkce. |
| s-160
| Graficky lze naznačit i různou důležitost sdělení. |
| s-161
| Nadpis jako vstupní informace se liší od ostatního textu obyčejně větším typem písma a umístěním na zvláštní řádek oddělený od vlastního textu odstupem, někdy i umístěním na zvláštní list, titulní list. |
| s-162
| Kde jsou i uvnitř knihy nadpisy na zvláštních listech, mluví se o patitulech. |
| s-163
| Kromě toho typem písma oddělujeme hlavní proud informací od informací vedlejších, a to tak, že se informace doplňkové vyznačují menším typem písma a zařazují často pod čáru. |
| s-164
| V umělecké literatuře se naznačuje grafickou úpravou především to, zda jde o verš, nebo o prózu. |
| s-165
| Každý verš začíná novou řádkou. |
| s-166
| Nápadnější aktualizace spočívá v tom, že se určitý text vysází pouze velkými nebo pouze malými písmeny. |
| s-167
| V obou případech jde o zrušení protikladu mezi majuskulemi a miniskulemi, jenže při textu složeném pouze z velkých písmen je to úzus častý, tituly knih a často i kapitol, nápisy na plakátech, označení obchodů, naproti tomu užívání samých minuskulí působí nápadněji. |