| s-1
| Klasická definice se skládá ze dvou částí, genus proximum, nejblíže nadřaděný pojem, a differentia specifica, specifický znak odlišující definovaný pojem od pojmu nejblíže nadřaděného. |
| s-2
| Když se snažíme podle toho definovat umělecké literární dílo, genus proximum je jazykový projev, promluva. |
| s-3
| Každé literární dílo je jazykovým projevem. |
| s-4
| Jde však o to, čím se liší literární jazykový projev od jazykového projevu neliterárního. |
| s-5
| V první řadě vidím rozdíl v tom, že jde o jazykový projev usilující o fixovanost, ustálenost. |
| s-6
| To je hledisko sice formální, ale je důsledkem hodnoty literárního sdělení pro společnost. |
| s-7
| Na rozdíl od promluvy z oblasti běžné komunikace představuje totiž literární sdělení takový jazykový projev, u něhož máme zájem na tom, aby byl uchován, proto jej fixujeme, takže může být několikrát vnímán a adresován určité společnosti. |
| s-8
| Důvod toho spočívá v obsahu literární práce. |
| s-9
| Jde o takový projev, jehož obsah je pro nás něčím závažný. |
| s-10
| Přitom zdůrazňuji sociální povahu zmíněného fixování. |
| s-11
| Zápis v notesu pořízený pro čistě soukromou potřebu, poznámka, že mám v pondělí vyzvednout vyprané prádlo, není ještě literárním faktem. |
| s-12
| Způsob i stupeň fixace literárních projevů je různý. |
| s-13
| Maximální fixace je při vydání tištěné knihy. |
| s-14
| Zde je jazykový projev ustálen v mnoha exemplářích a ve všech je naprosto stejný. |
| s-15
| V důsledku toho může mít tištěný jazykový projev veliký sociální dosah, protože se obrací k široké čtenářské obci. |
| s-16
| Menší stupeň fixace je při tradování rukopisném, jaké bylo běžné ve středověku, protože při opisování vzniká mnoho variantů. |
| s-17
| V praxi je variantem vlastně skoro každý jednotlivý opis. |
| s-18
| Dále je důležitý rozdíl mezi jazykovým projevem fixovaným rukopisně a jazykovým projevem fixovaným knihtiskem i po té stránce, že se rukopisně fixované dílo zpravidla nedostane k tak velikému počtu publika jako jazykový projev tištěný. |
| s-19
| Vedle fixování tiskem a vůbec písmem jsou možné i jiné způsoby fixování, dnes je častý zápis na magnetofonový pásek nebo na gramofonovou desku. |
| s-20
| Jiný způsob ustálení jazykového projevu, ovšem ustálení dosti nepevného, je udržování ústním podáním, ústní tradicí. |
| s-21
| Na samé hranici fixace jsou řečnické projevy. |
| s-22
| Řečnický projev sice nepředpokládá opakování, potenciální opakování, ale je zespolečenštěn tím, že se obrací ke skupině posluchačů, takže se udrží po jistou dobu v povědomí určitého kolektivu. |
| s-23
| Kromě toho se řečnické projevy obyčejně předem skládají písemnou formou a velmi často jsou dostatečně opisovány nebo tištěny. |
| s-24
| Jazykovému projevu, který je nějakým způsobem fixován, budeme dále říkat text. |
| s-25
| O jeho problematice promluvím ve zvláštní kapitole. |
| s-26
| Literatura říkáme souboru textů. |
| s-27
| Na první pohled je však patrné, že té podmínce, aby patřil text do oblasti literatury v dnešním slova smyslu, nevyhovují všechny fixované jazykové projevy. |
| s-28
| Sotva bychom do literatury v dnešním slova smyslu zařadili sbírku úloh z matematiky, zákoník, úřední vyhlášku. |
| s-29
| Musíme proto hledat dále, v čem spočívá differentia specifica literatury v dnešním slova smyslu. |
| s-30
| Dnes splývá normálně pojem literatury s literaturou krásnou a zábavnou. |
| s-31
| V čem je však hlavní rozlišující znak mezi literaturou krásnou a ostatními fixovanými promluvami. |
| s-32
| Obyčejně se vidí v přítomnosti a nepřítomnosti estetické funkce. |
| s-33
| Říkává se, že literatura krásná je charakterizována přítomností estetické funkce, kdežto literatura odborná a praktická ji postrádá. |
| s-34
| Je však možno přiblížit se k literární problematice i z poněkud jiného hlediska. |
| s-35
| Mám na mysli otázku kontextu. |
| s-36
| Jde mi o to, v jakém kontextu funguje dílo literatury krásné a v jakém kontextu fungují ostatní texty. |
| s-37
| Nápadně to vyvstane, jestliže srovnáme z tohoto hlediska báseň a odborné pojednání. |
| s-38
| Z hlediska objektu, o kterém vypovídá, je v prvním případě irelevantní, zda jde o dílo napsané česky nebo v některém jiném jazyku, a kdybychom odborné dílo převedli do veršů, jak to bývalo časté ve středověku a i ve starověku, nezměnil by se jeho obsah, informace, na které příjemci záleží, byla by stejná. |
| s-39
| Z toho hlediska by zde byla veršová forma irelevantní a redundantní, nadbytečnou. |
| s-40
| Pro dílo básnické je však právě tato forma důležitou složkou a nelze ji od obsahu sdělení oddělit, jinými slovy zde není redundantní, nýbrž je součástí sdělení. |
| s-41
| Už z toho je vidět, že sdělení je zde jiné povahy než v díle odborném, že nejde jen o informaci věcnou, ale i o informaci, řekněme pro stručnost, estetickou. |
| s-42
| Soustřeďme se však k otázce kontextu. |
| s-43
| Dílo odborné se zapojuje jen do jednoho kontextu, pro stručnost jej nazveme kontextem věcným. |
| s-44
| Hodnota díla spočívá v tom, zda přináší něco nového z hlediska disciplíny, do jejíž oblasti náleží. |
| s-45
| Pokud jde o jazykovou stránku, ta nás zajímá jen potud, pokud nám zprostředkuje věcnou informaci, a podle toho ji také hodnotíme. |
| s-46
| Jde nám o jazykovou správnost, slohovou přesnost, přesnou volbu termínů. |
| s-47
| Dílo literatury krásné naproti tomu je součástí dvou kontextů, žije jaksi podvojným životem. |
| s-48
| Na jedné straně podává určitou informaci o životě, je tedy, stejně jako dílo odborné, součástí kontextu věcného. |
| s-49
| Při hodnocení díla v tomto případě zkoumáme je jako odraz určité reality a mluvíme o jeho pravdivosti, o jeho ideovém obsahu. |
| s-50
| Na druhé straně, a to má proti dílu odbornému navíc, je součástí kontextu literárního, což se někdy vyjadřuje slovy, že je vnímáme na pozadí jiných literárních děl. |
| s-51
| Samozřejmě i dílo odborné vnímáme na pozadí jiných odborných děl svého oboru, a tak hodnotíme jeho přínos, ale zde jde o kontext jiné povahy. |
| s-52
| U odborného díla jde pouze o informaci věcnou, směřuje tedy vlastně jen do oblasti kontextu objektivního světa, existujícího nezávisle na literatuře. |
| s-53
| Dílo umělecké literatury směřuje naopak vedle kontextu života do kontextu jiných literárních děl, do kontextu literární struktury. |
| s-54
| Pro větší názornost to řeknu ještě jinými slovy. |
| s-55
| Literární dílo je sloučením fikce a nonfikce, na jedné straně je odrazem reálna, ale na druhé straně součástí obrazu reálna, jaký vytvořila právě literatura. |
| s-56
| Protože pak při literárním zobrazování, jak ještě ukážeme, má každá složka, tedy i složky, které jsou z hlediska věcné informace významově irelevantní, sdělovací význam, signalizuje něco, jde o věci, které nás při věcné informaci nezajímají, dostává se daleko více do popředí zájmu otázka vyjadřovacích forem. |
| s-57
| Nezajímají čtenáře jen z toho hlediska, zda jsou gramaticky správné a zda ulehčují porozumění, ale i z hlediska svého tvaru, protože tento tvar něco znamená, vyjadřuje kvality, pro které jsou věcná sdělení netečná. |
| s-58
| Ať už čteme dílo odborné nebo umělecké, vždycky provádíme určité srovnávání s jinými díly, ale pokaždé jde po jiné ose, protože pokaždé jde o jiný druh informace. |
| s-59
| Při meteorologické zprávě nás zajímají konkrétní údaje o počasí, a proto je maximálně zautomatizovaná, aby nám šetřila čas, při lyrické básni z oblasti přírodní lyriky nás nezajímá jen údaj o počasí, ale jsou pro nás relevantní i jiné části sdělení, básníkův vztah k sdělované objektivní skutečnosti. |
| s-60
| Tuto informaci srovnáváme s informacemi jiných lyrických básní na podobné téma. |
| s-61
| Jde tedy o soubor informací, které ve svém celku jsou součástí uměleckého kontextu literatury, nikoli kontextu věcného, ačkoliv v něm mají zakotvení. |
| s-62
| Jde tedy o informaci dvojdomou. |
| s-63
| To je nejlépe vidět na psychologickém románě. |
| s-64
| Podává věcnou informaci psychologickou, ale zároveň estetickou. |
| s-65
| Míra této estetické informace není přitom konstantní. |
| s-66
| Jsou některé literární směry, které zdůrazňují i v literatuře krásné její věcné informace, naturalismus, a naopak. |
| s-67
| Je to dáno širším sociálním a kulturním kontextem. |
| s-68
| Jestliže vznikne taková situace, že se na vrchol kulturních hodnot tlačí věda, dostává i krásná literatura hojněji její rysy, a naopak romantická historie chce být vlastně básnickým dílem vciťování do minulosti a její evokace, realistický, historický román se naopak chce přiblížit vědecké historiografii, a proto posiluje otázku pravdivosti, vyžaduje usilovnější pramenné studium. |
| s-69
| Je tedy vidět, že poměr mezi fikcí a nonfikcí není v literárním životě konstantním vztahem, ale jejich relace se mění s dobou. |
| s-70
| Z hlediska historického vývoje pak pozorujeme, že se toto kombinování informace věcné a informace estetické vyvíjelo jen pomalu. |
| s-71
| Tomu faktu se říká, že dlouho existoval synkretismus funkcí, že literatura umělecká nebyla dlouho oddělena od literatury odborné. |
| s-72
| Jakmile se však obě tyto větve kulturní tvorby osamostatnily, vyplynul z toho důležitý důsledek, že se totiž nedá mechanicky poměřovat správnost informace uměleckého díla měřítkem vědy. |
| s-73
| Zdůrazňuji slovo mechanicky, protože žádoucí míra pravdivosti literárního díla je dána dobou, celkovým kulturním stavem společnosti a místem, jaké v ní zaujímá umění a věda. |
| s-74
| Dalo by se také říci, že jde o to, do jaké míry má společnost zájem o skutečně objektivní informace. |
| s-75
| Je známé, že společenské vrstvy usilující o posílení statu quo zdůrazňují fiktivnost literatury. |
| s-76
| Na druhé straně se však často ve fiktivní formě formulovaly revoluční myšlenky, zřejmě ovšem pod společenským tlakem. |
| s-77
| Pravdivost literatury nelze shledávat jen v reáliích, v zobrazování prostředí. |
| s-78
| Podstatné je zobrazení společenských vztahů, a z toho hlediska může být utopie pravdivější než dílo zaplavené sice spoustou z reality obkreslených detailů, ale falešné z hlediska psychologie postav a vztahů mezi lidmi. |
| s-79
| Řekneme- li, že je literární dílo odrazem skutečnosti, neznamená to ovšem, že by bylo odlitkem nebo mechanickým zrcadlením. |
| s-80
| Kromě toho nejde o odraz bezprostřední, protože literární odraz je výsledkem složitého procesu a prochází, obrazně řečeno, několika filtry. |
| s-81
| Z nich je pro nás zvláště důležitý filtr literární tradice, jinými slovy způsob zapojování literárního díla do určitého již existujícího kontextu literatury. |
| s-82
| S tímto kontextem se dílo může vyrovnat buď pozitivně, včleňuje se do něho hladce, ochotně přejímajíc základní prvky panující literární struktury, nebo negativně, včleňuje se do něho drsně, polemizuje vlastně s některými součástmi panující literární struktury. |
| s-83
| Znovu zdůrazňuji, že literární strukturu nechápu jen jako záležitost formální, ale především jako záležitost obsahovou. |
| s-84
| Při začleňování nového díla do panující literární struktury nejde tedy jen o jeho vyrovnání se zvláštnostmi výrazovými, ale především jde o myšlenkové konvence, myšlenková klišé na jedné straně a myšlenkové výboje na straně druhé. |
| s-85
| Z toho plyne, že lze za odraz skutečnosti pokládat i dílo inspirované knižně. |
| s-86
| I takové dílo je zakotveno v životě, jde jen o to, že zde je filtr literární tradice příliš silný, takže skutečnost do díla vstupuje nepřímo a oklikou. |
| s-87
| Autor chce zobrazit určitý problém, který tkví v soudobé realitě, ale nezobrazuje jej prostřednictvím obrazů vzatých přímo z reality, nýbrž sahá k obrazům z literatury. |
| s-88
| Je- li literární dílo odrazem, je současně znakem, protože jde o komunikát, o druh sdělení. |
| s-89
| Účelem literárního díla je vždycky podat nějakou informaci, jinak by nemělo smysl. |
| s-90
| Z tohoto hlediska nelze stavět pojetí literárního díla jako znaku a jeho pojetí jako odrazu proti sobě jako dvě pojetí vylučující se. |
| s-91
| Jde jen o dva různé aspekty téže věci. |
| s-92
| Z hlediska původu chápeme dílo jako odraz, z hlediska jeho destinace jako znak. |
| s-93
| Dílo slouží komunikaci, tedy výměně určité informace společenskému styku. |
| s-94
| Pro literární vědu z toho vyplývá nutnost zkoumat oba tyto aspekty, omezení jen na jeden je zjednodušování složité situace. |
| s-95
| Východiskem ovšem musí být zkoumání díla jako znaku. |
| s-96
| Teprve až vyložíme jeho význam, můžeme hledat nitky, které k němu vedou, a zároveň nitky, které vedou od něho. |
| s-97
| Protože je pak umělecké literární dílo, na rozdíl od literatury odborné, zapojeno současně do dvou kontextů, musíme je zkoumat současně, pod zorným úhlem zapojení do života a pod zorným úhlem jeho literárnosti. |
| s-98
| Nehlásám ani zdaleka nějaký metodický eklekticismus nebo neúčelnou pluralitu metod. |
| s-99
| Je ovšem pravda, že se tu literární věda kříží s jinými vědami, s psychologií a sociologií, ale nezapomínejme na to, že není čisté vědy, která by vystačila sama se svými poznatky. |
| s-100
| Specifičnost vědecké disciplíny je v tom, pod jakým zorným úhlem hierarchizuje své poznatky a pod jakým zorným úhlem hierarchizuje a klade otázky. |