| s-101
| Vedle užívaných trámových stropů z kmene palmy jsou prostory záhy klenuty. |
| s-102
| Klenba je provedena z tradičního místního materiálu, z cihel. |
| s-103
| Dokonce v pozdější době, zejména v # * , byly klenuty i prostory obytných domů. |
| s-104
| Sloup není jako v Egyptě důležitým konstruktivním prvkem, naopak, v mezopotámské architektuře přejímá podružnější úlohu. |
| s-105
| Chrámové stavby, které se stavěly obdobně jako obytné domy, tvoří soubory, jejichž dominantou je zikkurat, * stupňovitá stavba na vrcholu s chrámem, který sloužil snad také za observatoř. |
| s-106
| Zikkurat, velký stupňovitý útvar podobný kopci, měl zřejmě Sumerům vytvořit představu hory v jejich původní vlasti, na které zřejmě kdysi uctívali svá božstva. |
| s-107
| V blízkosti chrámového okrsku byl v raném období situován i palác vládce. |
| s-108
| V Mezopotámii, kde bývaly časté * , se stavělo na vyvýšených terasách. |
| s-109
| I paláce byly budovány na vysoké zděné terase, jako Sargonův letní palác v Chorsabádu, ležící na sever od Ninive. |
| s-110
| Je to téměř město ve městě, kde jen pro samu masívní podnož paláce o ploše # * bylo navezeno asi # miliónu kubických metrů hlín. |
| s-111
| Na terase, přístupné mohutným schodištěm s rampami, se rozkládal rozsáhlý palácový soubor s komnatami a síněmi, dosud jich byla odkryta jen část, rozloženými kolem dvorů. |
| s-112
| Sály byly někdy velmi dlouhé, i padesátimetrové, ale poměrně úzké, poněvadž Asyřané nepoužívali středních podpor pro stropní překlady a místnosti uzavírali cihelnou klenbou o nevelkém rozpětí, zřídka větším než šest metrů. |
| s-113
| Samozřejmě byly bez oken, osvětlené jen dveřmi a snad i otvory ve stropě. |
| s-114
| Palác je dispozičně pravoúhle řešený, obsahoval serail s přijímacími místnostmi po jedné straně hlavního dvora, soukromý byt, vládcův harém a hospodářskou část na straně druhé. |
| s-115
| Vnitřky chrámů a paláců byly bohatě zdobeny zlatem a emaily. |
| s-116
| Na plochých střechách paláců dispozici * zahrady. |
| s-117
| Mezopotámie na rozdíl od Egypta měla otevřenější polohu a zemi bylo nutno chránit před nepřátelskými nájezdy dobře opevněnými městy. |
| s-118
| Dokonce každá vesnice byla obklopena technicky náročnými hradbami. |
| s-119
| Rozkvět měst jako * Ninive, Ur počíná asi kolem roku # . |
| s-120
| Pozdější přestavbou získala tato města šachovnicový půdorys, kde dominantní polohu zaujímá palác vládce. |
| s-121
| Je buď v centru města, nebo je součástí městského opevnění. |
| s-122
| Ninive bylo město s pevnými hradbami, asi # metry vysokými a několik metrů širokými, které prý měly # věží. |
| s-123
| Největší město asyrsko-chaldejsképeriody, Babylón, bylo opevněno několikanásobnou zdí. |
| s-124
| Město tvořilo čtverec o straně # * , jeho hradby byly široké # * . |
| s-125
| Uliční síť byla pravoúhlá, domy i několikapatrové. |
| s-126
| Svatyně boha Marduka, Babylónská věž, byla vybudována na vysoké podezdívce o straně # * . |
| s-127
| V podstatě to byla sedmistupňová pyramida. |
| s-128
| Ústřední dvůr obytného domu, kde se soustřeďuje život rodiny, slouží k osvětlení i větrání místností k němu přiléhajících. |
| s-129
| Půdorys je pravoúhlý, rozdělený na část * a hospodářskou. |
| s-130
| Domy byly zpočátku plochostropé, často i jednopatrové, a měly hygienická zařízení. |
| s-131
| Tak jako v Egyptě jsou i zde budovány inženýrské stavby, kanály, vodní nádrže, akvadukty, mosty a opevnění. |
| s-132
| Mezi technická díla patří # kilometrů dlouhý Kanál králů spojující Eufrat s Tigridem. |
| s-133
| I zásobování Babylónu vodou, akvaduktem o délce # * , rovnající se vzdálenosti Paříž, Londýn, bylo technickým divem. |
| s-134
| V # * dosahuje Novobabylónská říše vysokého stupně vzdělanosti a její kulturní dosah je patrný v celé západní Asii. |
| s-135
| Z obrovských mezopotámských staveb se do dnešní doby dochovaly jen trosky ukryté v hliněných kopcích, tell. |
| s-136
| Mezopotámská kultura značně ovlivňovala sousední země v Malé Asii, odkud přicházejí její myšlenky i do Evropy. |
| s-137
| Malá Asie je hornatá země s dostatečným množstvím dřeva i kamene. |
| s-138
| Na rozdíl od mezopotámského stavebního umění se budují stavby z kamene, dřeva i cihel. |
| s-139
| Sloup ze dřeva stojící na kamenné podnoži je důležitým architektonickým prvkem. |
| s-140
| Ve * opevněných měst jsou opevněny i jednotlivé * je situován na terase s rampami a schodišti palác. |
| s-141
| Zdi městského opevnění jsou silné, mají brány s vnitřním a vnějším uzavřením. |
| s-142
| Stavby jsou zpravidla nesouměrné, ale vyrůstají na základě pravoúhlé dispozice. |
| s-143
| V # * byla zničena říše Chetitů a postupně se vytváří řada menších států, jako Lykie, Karie, Lýdie. |
| s-144
| V Lykii se zachovala charakteristická průčelí skalních hrobů, které jsou umístěny v několika patrech nad sebou a tvarově * z dřevěné tesařské konstrukce. |
| s-145
| Dochovaly se i volně stojící náhrobky, osamělé monolitické pomníky. |
| s-146
| Fénicie zaujímá oblast mezi Středozemním mořem a pohořím Libanonu. |
| s-147
| Féničané, proslulí mořeplavci a obchodníci, osídlili i vzdálenější oblasti Středozemního moře. |
| s-148
| Při obchodním styku s mnoha zeměmi přejímají Féničané i prvky jejich architektury. |
| s-149
| Tím nabývá jejich tvorba eklektické povahy. |
| s-150
| Historicky významným prvkem fénické architektury je hlavice s volutami, nalezená na Kypru, která byla později převzata Řeky a stala se vzorem pro vytvoření iónské hlavice. |
| s-151
| Není bez zajímavosti, že féničtí stavitelé a řemeslníci velmi často * i mimo svou vlast. |
| s-152
| Zúčastnili se i výstavby Šalamounova chrámu v Jeruzalémě. |
| s-153
| Kulturní dějiny této oblasti počínají snad už v # * a je zřejmé, že souvisí s kulturou Mezopotámie. |
| s-154
| Přírodní prostředí, které má vždy na rodící se umění velký vliv, je však jiné než v Mezopotámii. |
| s-155
| Perská planina má množství kamene a dřeva. |
| s-156
| Tím je také dán charakter zdejší architektury, která i přes vlivy egyptské, asyrské a řecké nabývá velmi svérázného projevu. |
| s-157
| Vrchol perského umění, nejmladšího umění starého Orientu, spadá do období vlády Achajmenovců a trvá poměrně krátkou dobu, # let, a to od poloviny # * , kdy se vytváří mocný perský stát. |
| s-158
| V životě lidu Persie nemá chrám takovou úlohu, * má třeba v Egyptě. |
| s-159
| Existují * čtvercové chrámy podobné věži, které jsou provedeny z dokonale opracovaného kamene a zdobeny reliéfem cimbuří. |
| s-160
| V těchto chrámech byl zřejmě uchováván posvátný oheň, jeden ze čtyř uctívaných živlů, kterými jsou dále vzduch, voda, země. |
| s-161
| Královské hroby jsou rozmísťovány volně v krajině. |
| s-162
| Takovou stavbou je i mauzoleum ze # * , čtverhranná budova na sedmistupňové podnoži završená sedlovou střechou, považovaná za hrobku Kyra. |
| s-163
| Dochovaly se i královské skalní hroby, a to zejména poblíž Persepole. |
| s-164
| Příkladem je hrob Dareia, jehož do skály tesané průčelí připomíná vstupní část paláce. |
| s-165
| Mezi nejvýznamnější architektonické památky náležejí stavby světské, zejména stavby královských paláců a měst, které mají obdobnou koncepci jako paláce a města Asyřanů, ale jsou hlavně * . |
| s-166
| Sloup, depót, typický prvek v perské architektuře, je vysoký # metrů a jeho hlavice dosahuje # * . |
| s-167
| Štíhlý sloup s bohatě tvarovanou hlavicí je typickým prvkem průčelí i vnitřku paláce. |
| s-168
| Dřík sloupu je žlábkovaný, patka zvoncovitá, hlavice je složená ze dvou hlav jednorožců a někdy má podobu jakéhosi květu s náběžníkem. |
| s-169
| Tvar hlavice i velká vzdálenost sloupů nasvědčuje tomu, že podpory nesly dřevěné trámy a stropy. |
| s-170
| Palácové soubory, vytvářené na vyvýšené terase s širokým schodištěm, jsou souměrné s rozsáhlými sloupovými síněmi. |
| s-171
| Charakteristické jsou řady sloupů, rytmizující prostory i průčelí zklidněné dlouhými vodorovnými liniemi kladí. |
| s-172
| Alexandr Veliký dobývá Perskou říši v první polovině # * . |
| s-173
| Znamená to nejen konec říše, ale i konec vývoje architektonické tvorby Persie. |
| s-174
| Mimo dosah kulturních center Blízkého východu a také většinou bez * vlivu na * kulturní vývoj se vytvářejí svým způsobem izolované architektury Indie, Číny, * a Ameriky. |
| s-175
| I když tyto architektury jsou svébytné, existuje mezi nimi určitá shoda v obdobném budování stupňovitých * pyramid, a to jak v Číně, tak * v Americe, nebo v používání tvarově bohaté, sochařsky ztvárněné symboliky, evropské logice těžko srozumitelné. |
| s-176
| Indické umění, po dlouhou * Evropanům vzdálené a neznámé, je od svého vzniku originální, naturalistické, ale přece skutečnost idealizující. |
| s-177
| Ze všech umění Asie je toto umění i přes svou složitost * nejsrozumitelnější, poněvadž celými dějinami Indie prostupuje její vztah k Blízkému východu a odtud ke Středomoří. |
| s-178
| Historické období Indie začíná v # * , avšak počátky indické architektury sahají do # tisíciletí, snad i hlouběji, kdy jsou stavěna již vyspělá sídliště s domy z pálených cihel, se širokými dlážděnými ulicemi, vybavená kanalizací, což dokazují nálezy v Harrapě a v Mohendžo-Daru. |
| s-179
| Dokonce již v polovině # * je založeno město na pravidelném půdorysu. |
| s-180
| Do Indie proniká zejména v posledních stoletích # * vyspělá kultura z Iránu. |
| s-181
| V # století se v Indii šíří nové náboženství, buddhismus. |
| s-182
| Nejstarší buddhistické architektonické památky vznikají v polovině # * , kdy jsou také vytvářeny první stavby z trvanlivých materiálů. |
| s-183
| Starší architektura byla budována především ze dřeva. |
| s-184
| Stavebním materiálem je kámen, hlína a v raných dobách velmi oblíbený bambus, ze kterého byly stavěny tvarově oblé budovy typické pro indickou architekturu a později obdobně formované i z nepružných materiálů. |
| s-185
| Největší hodnoty chrámů podle indické filozofie * v symbolice. |
| s-186
| Ideální schéma indického chrámu se skládá z velkých soustředných čtyřúhelníkových nádvoří uzavřených hradbami s monumentálními branami, torana, umístěnými ve všech světových stranách. |
| s-187
| Uprostřed je svatyně, chrám s pyramidální střechou, a před hradbami je situována řada vedlejších budov. |
| s-188
| Toto rozvržení odpovídá indické představě světa, který, jakoby velký čtvercový útvar, je obklopen oceány, které zde představují vodní nádrže kolem chrámu, * představuje * , a zde je jakýmsi kosmickým vrchem světa, sídlem božstva. |
| s-189
| Svou rozlehlostí a hospodářským životem se tento chrám podobal městu. |
| s-190
| Žili zde kněží, obchodníci, chrámoví služebníci, tanečnice, hudebníci a procházely jím davy poutníků. |
| s-191
| Nejnavštěvovanější chrámy zaměstnávaly i dvacet tisíc lidí. |
| s-192
| Chrámy měly své hospodářské zázemí, vlastnily okolní zemědělské oblasti i s vesnicemi, z chrámových staveb jsou hloubeny do skal svatyně, čaitja, a kláštery, vihara. |
| s-193
| Skalní svatyně jsou zřejmě starším architektonickým typem s charakteristickým obloukem v průčelí a se sloupy v lodi apsidového tvaru, mahábalípuram. |
| s-194
| Sloupy mají cibulovité patky a zvonovité hlavice. |
| s-195
| Vihara má obvykle půdorys ve tvaru čtverce, ke kterému přiléhají svatyně a cely mnichů. |
| s-196
| Průčelí kláštera má svou sloupovou předsíň. |
| s-197
| Oba tyto typy se v průběhu staletí vyvíjely a přetvářely. |
| s-198
| Svatyně a kláštery se i velkorysým pojetím a dokonalým provedením * . |
| s-199
| Výzdoba sloupů je stále bohatší, hlavice jsou zdobeny * . |
| s-200
| Na průčelí svatyně jsou komponovány vysoké vlysy a všechny stěny jsou pokryty bohatou malbou a plastickým reliéfem. |