Dependency Tree

Universal Dependencies - Czech - CAC

LanguageCzech
ProjectCAC
Corpus Parttrain

Select a sentence

Showing 2 - 101 of 201 • previousnext

s-2 Nejvýznamnější z nich je starší doba kamenná, paleolit, asi # # let, mladší * kamenná, neolit, několik tisíc let, doba bronzová a železná, asi # # let, dochované zbytky sídlišť dokládají rozličné způsoby bydlení.
s-3 V neolitu se již stavějí obydlí ze dřeva, rákosí, proutí a hlíny.
s-4 Vedle těchto chýší se budují stavby na kůlech i obydlí hromadná, dodnes známá u některých primitivních národů, puebla u indiánů.
s-5 Svérázným způsobem řešení obydlí jsou kolová sídliště v severní Itálii, asi kolem # * .
s-6 Na kůlech byly vytvořeny plošiny pro stavbu chýší a kolem vzniklé osady byla zbudována ochranná dřevěná hradba a příkop napuštěný vodou.
s-7 Nejvýznamnějšími památkami neolitu i následující doby bronzové jsou megalitické stavby vytvářené z velikých kamenů různými způsoby.
s-8 Jsou to první monumentální kamenné stavby nazývané menhiry, dolmeny a kromlechy.
s-9 Menhiry jsou svislé, vztyčené, obvykle neopracované, značně vysoké kameny, které často vytvářejí dlouhé řady, aleje menhirů v Bretani.
s-10 Dolmeny obvykle tvoří dva velké kameny, na nichž spočívají hrubě přitesané kamenné desky, Dánsko, Bretaň.
s-11 Často jsou řešeny jako dlouhé, chodbám podobné prostory.
s-12 Kruhově uspořádané kameny vzájemně * kamennými překlady se nazývají kromlechy, Stonehenge v Anglii.
s-13 Rozměrné kamenné bloky těchto * hladce opracované kamennými nástroji jsou dokladem zručnosti vypnout značné vyspělosti lidí této doby a určitého smyslu pro prostorovou kompozici.
s-14 Stonehengský kromlech respektuje i určité zákonitosti souvisící s astronomií, což bylo zejména ve starověkých architektúrách časté, Egypt, Amerika.
s-15 V * oblastech v povodí velkých řek, jako jsou Nil, Eufrat, Tigris, Indus, Ganges a Jang-c' -ťiang, vznikají ve starověku velké říše se svéráznými architekturami.
s-16 Jsou to zejména Egypt, Mezopotámie, Indie a Čína.
s-17 V úrodném, jen # kilometrů širokém území kolem Nilu, z obou stran obklopeném pouští, se rozvíjí vzdělanost * mezi nejvýznamnější a nejsvéráznější kultury starověku.
s-18 Poměrně izolovaně vytváří lid Dolního a Horního Egypta osobitou a jednotnou národní architekturu.
s-19 Její vývoj bývá členěn na několik velkých časových * .
s-20 V období do roku # se již předpokládá budování opevněných sídel s obytnými domy z netrvanlivého materiálu a vytváření hrobní architektury.
s-21 V období Staré říše, v letech asi # # , Abydos, Sakkara, jsou s rozvojem kultu mrtvých stavěny mastaby a pyramidy.
s-22 Počínají se také budovat monumentální stavby chrámové.
s-23 V následném období Střední říše, # # , kdy hlavním městem říše jsou Théby, vznikají skalní chrámy.
s-24 Doba Nové říše, # # , vytváří vynikající chrámové stavby v Karnaku a Luxoru.
s-25 V období # # , které je ukončeno obsazením Egypta Římany, pronikají do egyptské architektury již i cizí prvky.
s-26 Hlavní stavební hmotou je kámen.
s-27 Egypťané jsou mistry v jeho lámání i opracování.
s-28 Vytesávají dlouhé štíhlé monolity, obelisky, které nazývali zhmotnělými paprsky slunce, ale také ohromné pilíře a sloupy, které dosahují výše dnešních několikapatrových domů.
s-29 Kámen, přesně opracovaný ve spárách, býval spojován na sucho, bez malty.
s-30 Základními konstruktivními prvky jsou * pilíř a sloup, které nesou trámy.
s-31 Tedy zastropení, nikoli klenba, i když její konstrukci * znali.
s-32 Na trámy jsou položeny stropní desky.
s-33 Podporující články jsou rozmanité.
s-34 Někdy to jsou monolitické pilíře jednoduchého čtvercového průřezu, jindy sloupy s trojdělením na patku, dřík a hlavici.
s-35 Jednoduché dříky jsou čtvercového průřezu, složitější vyrůstají z polygonů.
s-36 Dřík bývá také kanelován.
s-37 Příznačné pro egyptskou architektonickou tvorbu jsou hlavice, jejichž tvar inspirovala příroda, je odvozen z květu papyru nebo listů palmy.
s-38 Nezřídka představuje hlavu bohyně plodnosti Hathory.
s-39 Vedle chrámových staveb nadterénních byly hloubeny do strmých skal jeskyňové, architektonicky ztvárněné prostory skalních * .
s-40 Souměrnost staveb je charakteristickým a výrazným znakem duševní architektonické tvorby, která bývá zdůrazňována i nadměrným * * osovým * diváka otvírá stavbě.
s-41 Přední průčelí chrámu s šikmými zdmi je zřejmou odezvou původních rákosových staveb.
s-42 Za čelným pylonem se otvírá čtvercové nádvoří, peristyl, lemovaný hmotnými a blízko sebe postavenými sloupy, které slouží jako shromaždiště věřících.
s-43 Dále následuje hypostyl, sloupová síň, osvětlená bazilikálním způsobem, z níž vycházejí další přilehlé a nižší místnosti, které slouží jako svatyně a příbytky kněží a jsou přístupné stále omezenějšímu počtu kněží.
s-44 Celá podélná dispozice je souměrná podle hlavní osy.
s-45 Vystupňovaná skladba prostorů i obrovité měřítko mají neustále zdůrazňovat moc bohů a tak působit na věřící.
s-46 Mezi největší a nejvýznamnější kultovní soubory patří velký Ámonův chrám v Karnaku, chrámy v Luxoru, v Edfu a na ostrově Philae.
s-47 Vedle těchto staveb jsou v Egyptě budovány zejména na horním Nilu v Abú Simbelu chrámy skalní.
s-48 Na vnější straně skály je chrámové průčelí vytvořeno pouze reliéfně a v hloubce jeskyně jsou architektonicky upravené, sochařskou výzdobou obohacené a symbolicky kolorované prostory.
s-49 Náhrobní stavby byly ve své době stavebním druhem nesmírně důležitým.
s-50 Sloužily k uchování těla člověka pro jeho posmrtný život a byly spolu s výstavbou chrámů prvořadým * egyptského stavebního umění.
s-51 Staří Egypťané věřili, že v těle člověka sídlí duch, který po smrti žije dále se všemi vlastnostmi * , avšak jen v tom případě, pokud zůstane jeho tělo zachováno.
s-52 Tento kult vyžadoval mumifikaci mrtvých a uchování tělesné schránky.
s-53 Z tohoto důvodu jsou tedy pro lid budovány prosté hroby, pro šlechtu mastaby a pro faraóna dokonce již za jeho života obrovité pyramidy s malými nepřístupnými prostorami, kam být později uložena jeho mumie i s velkými poklady.
s-54 Jsou to jednak skalní hroby s reliéfním průčelím a s prostory vytesanými do skály připomínající obydlí, skalní hroby v Beni Hasanu, jednak mastaby a pyramidy, které vznikaly navršením kamenné mohyly nad podzemními, ve značné hloubce, i třicet metrů, umístěnými pohřebními prostory.
s-55 Mastaba arabsky značí lavici, mívá zpravidla tvar komolého jehlanu.
s-56 Mastaby, budované nejčastěji poblíž pyramid, jsou řazeny pravidelně vedle sebe a situovány obdobně jako pyramidy ke světovým stranám, takže vytvářejí celá pole.
s-57 Pyramidy vznikaly zřejmě stupňovitým vršením jedné mastaby na druhou.
s-58 Takto vznikla asi před # lety snad nejstarší monumentální stavba z kamene na světě, Džóserova stupňovitá pyramida u Sakkary.
s-59 Stavba vyrůstá do výše # metrů z rozlehlého obdélného půdorysu o stranách # a # metrů.
s-60 Později se stal nejpoužívanějším architektonickým útvarem jehlan se čtvercovou základnou.
s-61 K nejvýznamnějším z několika desítek dodnes zachovaných pyramid, ležících asi v šedesát kilometrů dlouhém pásu, sahajícím od Káhiry k Fajjúmu, náleží pyramidy vybudované v Gíze.
s-62 Největší * nejstarší z nich, pyramida Cheopsova, je o polovinu vyšší než věž chrámu * Víta v Praze.
s-63 Zaujímá značnou plochu a je nakupena z velkého množství kamenných bloků o váze # * .
s-64 Celkem bylo na její stavbu použito na # miliónu kubických * kamene.
s-65 Povrch pyramid tvořil dokonale opracovaný kamenný obklad, který se z malé části zachoval jen na vrcholku Chefrenovy pyramidy.
s-66 Nejmladší ze souboru pyramid v Gíze, a zároveň nejmenší, je pyramida Menkaurova, * pyramidální architektonické hmoty skrývají však ve svém nitru, což se zdá neuvěřitelné, jen velmi malé pohřební místnosti a komory pro dary.
s-67 Stará města vzniklá v Egyptě již ve # * se vyvíjejí jako města řemeslníků a obchodníků, tedy města svobodná, která zpočátku nemají paláce.
s-68 Postupně se vládci měst stávají králové.
s-69 V Egyptě se v původní formě vedle gigantických pyramid, které se svými chrámovými předdvořími vytvářely zajímavé * , zachovala ve zbytcích jen některá města, která byla budována podle plánu.
s-70 Je to sídelní město Amenofise, Tel-elAmarna z * * , dělnické město Kahun, vybudované jako dočasné sídliště při stavbě pyramid.
s-71 Kahun pravoúhlou uliční síť s půdorysně typovými domy, které jsou ve čtvrtích, kde sídlili dozorci, náročněji vybaveny.
s-72 Město je opevněno a kanalizaci.
s-73 Nejobvyklejším a nejčastěji používaným materiálem ke stavbě obytných domů jsou vedle cihel vypalovaných cihly sušené, které jsou podobně jako vepřovice vytvořeny promísením hlíny z naplavenin Nilu se suchými stébly trav.
s-74 Nevýhodou tohoto snadno dosažitelného materiálu je jeho * trvanlivost, která je příčinou i toho, že z rozsáhlé výstavby obytných domů se dochovala do našich dob jen malá část, a to nejen v Egyptě, ale vlastně ve všech kulturních oblastech.
s-75 To je také * , proč nám vývoj architektury dokumentují * významné stavby kulturně společenské, jako jsou paláce, chrámy, inženýrské stavby, které jsou budovány z kamene, tedy materiálu přetrvávajícího staletí.
s-76 Egyptský dům si díky archeologickým výzkumům, zachovaným hliněným modelům a rekonstrukcím umíme docela dobře představit.
s-77 Kolem roku # je budován jako pravidelný útvar obdélného tvaru s dlouhými chodbami a řadou malých, prostých i větších sloupových prostorů.
s-78 S novým, vyzrálejším typem domu se setkáváme v Thébách * v Tel-el-Amarně, sídlu boha slunce Amenhotepa v době Nové říše.
s-79 Jeho půdorys je čtvercový nebo obdélný * s vnitřním schodištěm.
s-80 Vedle nízkých přízemních domů jsou * i patrové.
s-81 Jsou orientovány obytnými místnostmi k severu, tedy vstříc osvěžujícímu vánku, a velmi často bývají obklopeny zelení zahrad.
s-82 Egypťané budují velká inženýrská díla.
s-83 Je to zejména rozsáhlá síť kanálů a vodních nádrží, které vytvořily z poměrně malého pruhu země podél Nilu zemi kvetoucích zahrad.
s-84 Egyptskými inženýry byl také vybudován první průplav spojující Rudé moře s Nilem, a tím i s mořem Středozemním.
s-85 Mezi řekami * a Tigridem žily před * lety dva odlišné * .
s-86 Na jihu a u Perského zálivu to byli Sumerové, na severu Akkadové.
s-87 O Sumerech se říká, že jsou tvůrci mezopotámské kultury.
s-88 Sumerové sice později podlehli početnějším Akkadům, ale jimi vytvořená kultura výrazně ovlivnila všechny kultury pozdější.
s-89 Země byla v době politicky rozčleněna do městských států, které mezi sebou často soupeřily.
s-90 V polovině # tisíciletí byla země sjednocena v Říši starobabylónskou.
s-91 Ve # * dosahuje Babylónská říše největšího rozkvětu.
s-92 Po tomto údobí dochází k jejímu postupnému rozpadu.
s-93 V # * opanovali toto území Asyřané.
s-94 Hlavním městem nové říše se stalo Ninive, * # byla říše Asyřanů vyvrácena a o # let později se vytváří Novobabylónská říše a Babylón se opět stává střediskem země.
s-95 O dalších # let později tuto zemi ovládli Peršané.
s-96 Hlavním stavebním materiálem je cihla.
s-97 Mastná, vypalovaná i glazovaná.
s-98 Všechny stavební konstrukce jsou budovány z mohutného, několikametrového zdiva, které bývá na vnější * členěno výstupky a v horní části z obranných důvodů zubovitě prolamováno.
s-99 Někdy byl líc zdiva obložen glazovanými cihlami, které vytvářely ornamentální obrazce i velké působivé obrazy zvířat.
s-100 Nedostatek kamene i dřeva v jižní Mezopotámii přinutil stavitele, aby vynalezli jiný způsob zastropení, než byl běžný třeba v Egyptě.
s-101 Vedle užívaných trámových stropů z kmene palmy jsou prostory záhy klenuty.

Text viewDownload CoNNL-U