s-1
| Celé předdějinné období se dělí na několik časových úseků. |
s-2
| Nejvýznamnější z nich je starší doba kamenná, paleolit, asi # až # let, mladší * kamenná, neolit, několik tisíc let, doba bronzová a železná, asi # až # let, dochované zbytky sídlišť dokládají rozličné způsoby bydlení. |
s-3
| V neolitu se již stavějí obydlí ze dřeva, rákosí, proutí a hlíny. |
s-4
| Vedle těchto chýší se budují stavby na kůlech i obydlí hromadná, dodnes známá u některých primitivních národů, puebla u indiánů. |
s-5
| Svérázným způsobem řešení obydlí jsou kolová sídliště v severní Itálii, asi kolem # * . |
s-6
| Na kůlech byly vytvořeny plošiny pro stavbu chýší a kolem vzniklé osady byla zbudována ochranná dřevěná hradba a příkop napuštěný vodou. |
s-7
| Nejvýznamnějšími památkami neolitu i následující doby bronzové jsou megalitické stavby vytvářené z velikých kamenů různými způsoby. |
s-8
| Jsou to první monumentální kamenné stavby nazývané menhiry, dolmeny a kromlechy. |
s-9
| Menhiry jsou svislé, vztyčené, obvykle neopracované, značně vysoké kameny, které často vytvářejí dlouhé řady, aleje menhirů v Bretani. |
s-10
| Dolmeny obvykle tvoří dva velké kameny, na nichž spočívají hrubě přitesané kamenné desky, Dánsko, Bretaň. |
s-11
| Často jsou řešeny jako dlouhé, chodbám podobné prostory. |
s-12
| Kruhově uspořádané kameny vzájemně * kamennými překlady se nazývají kromlechy, Stonehenge v Anglii. |
s-13
| Rozměrné kamenné bloky těchto * hladce opracované kamennými nástroji jsou dokladem zručnosti vypnout značné vyspělosti lidí této doby a určitého smyslu pro prostorovou kompozici. |
s-14
| Stonehengský kromlech respektuje i určité zákonitosti souvisící s astronomií, což bylo zejména ve starověkých architektúrách časté, Egypt, Amerika. |
s-15
| V * oblastech v povodí velkých řek, jako jsou Nil, Eufrat, Tigris, Indus, Ganges a Jang-c' -ťiang, vznikají ve starověku velké říše se svéráznými architekturami. |
s-16
| Jsou to zejména Egypt, Mezopotámie, Indie a Čína. |
s-17
| V úrodném, jen # kilometrů širokém území kolem Nilu, z obou stran obklopeném pouští, se rozvíjí vzdělanost * mezi nejvýznamnější a nejsvéráznější kultury starověku. |
s-18
| Poměrně izolovaně vytváří lid Dolního a Horního Egypta osobitou a jednotnou národní architekturu. |
s-19
| Její vývoj bývá členěn na několik velkých časových * . |
s-20
| V období do roku # se již předpokládá budování opevněných sídel s obytnými domy z netrvanlivého materiálu a vytváření hrobní architektury. |
s-21
| V období Staré říše, v letech asi # až # , Abydos, Sakkara, jsou s rozvojem kultu mrtvých stavěny mastaby a pyramidy. |
s-22
| Počínají se také budovat monumentální stavby chrámové. |
s-23
| V následném období Střední říše, # až # , kdy hlavním městem říše jsou Théby, vznikají skalní chrámy. |
s-24
| Doba Nové říše, # až # , vytváří vynikající chrámové stavby v Karnaku a Luxoru. |
s-25
| V období # až # , které je ukončeno obsazením Egypta Římany, pronikají do egyptské architektury již i cizí prvky. |
s-26
| Hlavní stavební hmotou je kámen. |
s-27
| Egypťané jsou mistry v jeho lámání i opracování. |
s-28
| Vytesávají dlouhé štíhlé monolity, obelisky, které nazývali zhmotnělými paprsky slunce, ale také ohromné pilíře a sloupy, které dosahují výše dnešních několikapatrových domů. |
s-29
| Kámen, přesně opracovaný ve spárách, býval spojován na sucho, bez malty. |
s-30
| Základními konstruktivními prvky jsou * pilíř a sloup, které nesou trámy. |
s-31
| Tedy zastropení, nikoli klenba, i když její konstrukci * znali. |
s-32
| Na trámy jsou položeny stropní desky. |
s-33
| Podporující články jsou rozmanité. |
s-34
| Někdy to jsou monolitické pilíře jednoduchého čtvercového průřezu, jindy sloupy s trojdělením na patku, dřík a hlavici. |
s-35
| Jednoduché dříky jsou čtvercového průřezu, složitější vyrůstají z polygonů. |
s-36
| Dřík bývá také kanelován. |
s-37
| Příznačné pro egyptskou architektonickou tvorbu jsou hlavice, jejichž tvar inspirovala příroda, je odvozen z květu papyru nebo listů palmy. |
s-38
| Nezřídka představuje hlavu bohyně plodnosti Hathory. |
s-39
| Vedle chrámových staveb nadterénních byly hloubeny do strmých skal jeskyňové, architektonicky ztvárněné prostory skalních * . |
s-40
| Souměrnost staveb je charakteristickým a výrazným znakem duševní architektonické tvorby, která bývá zdůrazňována i nadměrným * * osovým * diváka otvírá stavbě. |
s-41
| Přední průčelí chrámu s šikmými zdmi je zřejmou odezvou původních rákosových staveb. |
s-42
| Za čelným pylonem se otvírá čtvercové nádvoří, peristyl, lemovaný hmotnými a blízko sebe postavenými sloupy, které slouží jako shromaždiště věřících. |
s-43
| Dále následuje hypostyl, sloupová síň, osvětlená bazilikálním způsobem, z níž vycházejí další přilehlé a nižší místnosti, které slouží jako svatyně a příbytky kněží a jsou přístupné stále omezenějšímu počtu kněží. |
s-44
| Celá podélná dispozice je souměrná podle hlavní osy. |
s-45
| Vystupňovaná skladba prostorů i obrovité měřítko mají neustále zdůrazňovat moc bohů a tak působit na věřící. |
s-46
| Mezi největší a nejvýznamnější kultovní soubory patří velký Ámonův chrám v Karnaku, chrámy v Luxoru, v Edfu a na ostrově Philae. |
s-47
| Vedle těchto staveb jsou v Egyptě budovány zejména na horním Nilu v Abú Simbelu chrámy skalní. |
s-48
| Na vnější straně skály je chrámové průčelí vytvořeno pouze reliéfně a v hloubce jeskyně jsou architektonicky upravené, sochařskou výzdobou obohacené a symbolicky kolorované prostory. |
s-49
| Náhrobní stavby byly ve své době stavebním druhem nesmírně důležitým. |
s-50
| Sloužily k uchování těla člověka pro jeho posmrtný život a byly spolu s výstavbou chrámů prvořadým * egyptského stavebního umění. |
s-51
| Staří Egypťané věřili, že v těle člověka sídlí duch, který po smrti žije dále se všemi vlastnostmi * , avšak jen v tom případě, pokud zůstane jeho tělo zachováno. |
s-52
| Tento kult vyžadoval mumifikaci mrtvých a uchování tělesné schránky. |
s-53
| Z tohoto důvodu jsou tedy pro lid budovány prosté hroby, pro šlechtu mastaby a pro faraóna dokonce již za jeho života obrovité pyramidy s malými nepřístupnými prostorami, kam má být později uložena jeho mumie i s velkými poklady. |
s-54
| Jsou to jednak skalní hroby s reliéfním průčelím a s prostory vytesanými do skály připomínající obydlí, skalní hroby v Beni Hasanu, jednak mastaby a pyramidy, které vznikaly navršením kamenné mohyly nad podzemními, ve značné hloubce, i třicet metrů, umístěnými pohřebními prostory. |
s-55
| Mastaba arabsky značí lavici, mívá zpravidla tvar komolého jehlanu. |
s-56
| Mastaby, budované nejčastěji poblíž pyramid, jsou řazeny pravidelně vedle sebe a situovány obdobně jako pyramidy ke světovým stranám, takže vytvářejí celá pole. |
s-57
| Pyramidy vznikaly zřejmě stupňovitým vršením jedné mastaby na druhou. |
s-58
| Takto vznikla asi před # lety snad nejstarší monumentální stavba z kamene na světě, Džóserova stupňovitá pyramida u Sakkary. |
s-59
| Stavba vyrůstá do výše # metrů z rozlehlého obdélného půdorysu o stranách # a # metrů. |
s-60
| Později se stal nejpoužívanějším architektonickým útvarem jehlan se čtvercovou základnou. |
s-61
| K nejvýznamnějším z několika desítek dodnes zachovaných pyramid, ležících asi v šedesát kilometrů dlouhém pásu, sahajícím od Káhiry k Fajjúmu, náleží pyramidy vybudované v Gíze. |
s-62
| Největší * nejstarší z nich, pyramida Cheopsova, je o polovinu vyšší než věž chrámu * Víta v Praze. |
s-63
| Zaujímá značnou plochu a je nakupena z velkého množství kamenných bloků o váze až # * . |
s-64
| Celkem bylo na její stavbu použito na # miliónu kubických * kamene. |
s-65
| Povrch pyramid tvořil dokonale opracovaný kamenný obklad, který se z malé části zachoval jen na vrcholku Chefrenovy pyramidy. |
s-66
| Nejmladší ze souboru pyramid v Gíze, a zároveň nejmenší, je pyramida Menkaurova, * pyramidální architektonické hmoty skrývají však ve svém nitru, což se zdá neuvěřitelné, jen velmi malé pohřební místnosti a komory pro dary. |
s-67
| Stará města vzniklá v Egyptě již ve # * se vyvíjejí jako města řemeslníků a obchodníků, tedy města svobodná, která zpočátku nemají paláce. |
s-68
| Postupně se vládci měst stávají králové. |
s-69
| V Egyptě se v původní formě vedle gigantických pyramid, které se svými chrámovými předdvořími vytvářely zajímavé * , zachovala ve zbytcích jen některá města, která byla budována podle plánu. |
s-70
| Je to sídelní město Amenofise, Tel-elAmarna z * * , dělnické město Kahun, vybudované jako dočasné sídliště při stavbě pyramid. |
s-71
| Kahun má pravoúhlou uliční síť s půdorysně typovými domy, které jsou ve čtvrtích, kde sídlili dozorci, náročněji vybaveny. |
s-72
| Město je opevněno a má kanalizaci. |
s-73
| Nejobvyklejším a nejčastěji používaným materiálem ke stavbě obytných domů jsou vedle cihel vypalovaných cihly sušené, které jsou podobně jako vepřovice vytvořeny promísením hlíny z naplavenin Nilu se suchými stébly trav. |
s-74
| Nevýhodou tohoto snadno dosažitelného materiálu je jeho * trvanlivost, která je příčinou i toho, že z rozsáhlé výstavby obytných domů se dochovala do našich dob jen malá část, a to nejen v Egyptě, ale vlastně ve všech kulturních oblastech. |
s-75
| To je také * , proč nám vývoj architektury dokumentují * významné stavby kulturně společenské, jako jsou paláce, chrámy, inženýrské stavby, které jsou budovány z kamene, tedy materiálu přetrvávajícího staletí. |
s-76
| Egyptský dům si díky archeologickým výzkumům, zachovaným hliněným modelům a rekonstrukcím umíme docela dobře představit. |
s-77
| Kolem roku # je budován jako pravidelný útvar obdélného tvaru s dlouhými chodbami a řadou malých, prostých i větších sloupových prostorů. |
s-78
| S novým, vyzrálejším typem domu se setkáváme v Thébách * v Tel-el-Amarně, sídlu boha slunce Amenhotepa v době Nové říše. |
s-79
| Jeho půdorys je čtvercový nebo obdélný * s vnitřním schodištěm. |
s-80
| Vedle nízkých přízemních domů jsou * i patrové. |
s-81
| Jsou orientovány obytnými místnostmi k severu, tedy vstříc osvěžujícímu vánku, a velmi často bývají obklopeny zelení zahrad. |
s-82
| Egypťané budují velká inženýrská díla. |
s-83
| Je to zejména rozsáhlá síť kanálů a vodních nádrží, které vytvořily z poměrně malého pruhu země podél Nilu zemi kvetoucích zahrad. |
s-84
| Egyptskými inženýry byl také vybudován první průplav spojující Rudé moře s Nilem, a tím i s mořem Středozemním. |
s-85
| Mezi řekami * a Tigridem žily před * lety dva odlišné * . |
s-86
| Na jihu a u Perského zálivu to byli Sumerové, na severu Akkadové. |
s-87
| O Sumerech se říká, že jsou tvůrci mezopotámské kultury. |
s-88
| Sumerové sice později podlehli početnějším Akkadům, ale jimi vytvořená kultura výrazně ovlivnila všechny kultury pozdější. |
s-89
| Země byla v té době politicky rozčleněna do městských států, které mezi sebou často soupeřily. |
s-90
| V polovině # tisíciletí byla země sjednocena v Říši starobabylónskou. |
s-91
| Ve # * dosahuje Babylónská říše největšího rozkvětu. |
s-92
| Po tomto údobí dochází k jejímu postupnému rozpadu. |
s-93
| V # * opanovali toto území Asyřané. |
s-94
| Hlavním městem nové říše se stalo Ninive, * # byla říše Asyřanů vyvrácena a o # let později se vytváří Novobabylónská říše a Babylón se opět stává střediskem země. |
s-95
| O dalších # let později tuto zemi ovládli Peršané. |
s-96
| Hlavním stavebním materiálem je cihla. |
s-97
| Mastná, vypalovaná i glazovaná. |
s-98
| Všechny stavební konstrukce jsou budovány z mohutného, několikametrového zdiva, které bývá na vnější * členěno výstupky a v horní části z obranných důvodů zubovitě prolamováno. |
s-99
| Někdy byl líc zdiva obložen glazovanými cihlami, které vytvářely ornamentální obrazce i velké působivé obrazy zvířat. |
s-100
| Nedostatek kamene i dřeva v jižní Mezopotámii přinutil stavitele, aby vynalezli jiný způsob zastropení, než byl běžný třeba v Egyptě. |