Dependency Tree

Universal Dependencies - Czech - CAC

LanguageCzech
ProjectCAC
Corpus Parttrain

Select a sentence

Showing 3 - 102 of 251 • previousnext

s-3 Zásobení vodou pozdějšího knížecího sídla postaveného na strmé skále, na Vyšehradu, nebylo tak jednoduché.
s-4 Písemné zprávy o zásobení Vyšehradu se nám dochovaly v zápisech z # století.
s-5 Podle nich měl Vyšehrad vodovod ze studánky Jezerky.
s-6 Voda byla přiváděna dřevěným potrubím, jak uvádí zmínka z * # .
s-7 Zápis z roku # se zmiňuje o kašně na Vyšehradě.
s-8 V tutéž dobu měl svůj samostatný vodovod i klášter na Strahově.
s-9 Pražský hrad byl ve svých počátcích zásoben pouze jedinou studnou, hlubokou # * , umístěnou pod dnešní Svatováclavskou kaplí.
s-10 Studna byla vyzděna opukovými kameny a sloužila zřejmě i pro zachycení dešťové vody.
s-11 Chybějící voda byla na Hrad dovážena z blízkého potoka Brusnice.
s-12 Za Přemysla Otakara # nebo spíše za Karla # , # # , byla na Hradě vyhloubena nová studna do hloubky # * .
s-13 Studna je dodnes zachována.
s-14 Je na třetím nádvoří na Hradčanech, jihozápadně od Bílé věže.
s-15 Studna je shora obezděna velkými kvádry, níže je ponechán skalní povrch.
s-16 Dno studny je pouze # * nad hladinou Vltavy.
s-17 Ani tato studna nestačila k zásobení vodou a nadále bylo nutno dovážet vodu z potoka Brusnice.
s-18 Dostatek vody v sídelním životě se zřejmě považoval za velmi důležitý nejen pro běžný život, ale především za požáru a v * války.
s-19 Proto dal Karel # postavit vodovod z nedalekého pramene Kajetánky v Břevnově.
s-20 U pramene nejdříve zbudovali pramenní jímku, kterou později rozšířili v rybníček, do něhož zaústili potok Brusnici.
s-21 Tím se zvětšila možnost odběru vody pro Hrad.
s-22 V roce # byla zjištěna vydatnost pramene Kajetánky, činila # * .
s-23 Přesná doba výstavby vodovodu není známa.
s-24 Avšak roku # vodu zavedli dřevěným potrubím do kašny poblíž královského sídla a ozdobili sochou * Jiřího, kterou vytvořili Martin a Jiří z Kluže.
s-25 Socha se zachovala podnes.
s-26 V pozdějších dobách nestačilo přivedené množství vody a bylo nutno vodovod mnohokrát rozšiřovat o další zdroje.
s-27 Roku # ukončili jednu důležitou etapu posílení vodovodu.
s-28 K tomu účelu vylámali pět nových jímacích štol v délce # * v opukových horninách ve Veleslavíně.
s-29 Pramenité vody bylo tolik, že bylo možno položit samostatné potrubí na Hrad.
s-30 Přiváděcí řad byl z trubek z pálené hlíny.
s-31 V roce # došlo k dalšímu jímání vody štolou z území v Liboci.
s-32 I zde získali dostatek vody, takže bylo možno položit samostatné potrubí na Hrad v délce # * .
s-33 Vodu přiváděli do hradních kašen a nedovolili ji rozvádět potrubím ani šlechtickým sídlům, ani měšťanským usedlostem.
s-34 Potrubí z pálené hlíny mělo průměr dva palce a tloušťku stěny # palce.
s-35 Trubky byly dlouhé pět stop.
s-36 Spojovali je přesuvkou a zatěsnili konopím a tmelem z prachu pálených cihel, hašeného vápna a jiných přimíšenin.
s-37 Potrubí ukládali do hloubky pět šest stop.
s-38 Okolí potrubí udusávali jílem.
s-39 Tím byl ukončen vývoj vodovodu pitné vody pro Hrad.
s-40 Kromě toho se v téže době stavěl samostatný vodovod pro vodotrysky a nádrže v hradních zahradách.
s-41 Dokončili jej v roce # .
s-42 Vodovod začínal u obce Litovic a odváděl vodu z rybníků Nekejcovského, Kaly, Břveského a Litovického.
s-43 Vodu vedli příkopy do rybníka v dnešní Střešovické ulici.
s-44 Odtud ji vedli dále dřevěným potrubím na území Hradu.
s-45 Z něho však povolovali rozvádět vodu i do šlechtických a měšťanských domů v okolí Hradu.
s-46 Dochované záznamy stvrzují, že se na návrhu podílel i Tycho Brahe.
s-47 Vodovod se zachoval po různých opravách a rekonstrukcích dodnes.
s-48 Veřejné zásobování vodou v Praze, ve Starém Městě, Menším Městě pražském a na Hradčanech, mělo samostatný vývoj.
s-49 Pražské obce dostaly statut města a vlastní samosprávu za vlády krále Václava # .
s-50 Tehdejší Praha na straně dnešního Starého Města byla ohraničena Vltavou a hradbami, které stály přibližně v dnešních ulicích Národní třída, Na Příkopě a Revoluční.
s-51 Staří Pražané získávali poměrně snadno pitnou vodu ze studní ve štěrkových náplavách vltavských.
s-52 Studny zpevňovali kamennou obezdívkou, a někdy dokonce i haťovými skružemi.
s-53 Pokud voda nestačila pro řemeslníky a pivovarníky, rozváželi vltavskou vodu po městě a prodávali nebo naváželi do obecních kašen.
s-54 Touto činností se zabývali vodáci.
s-55 Protože nejvíce vody odebírali pivovarníci, patřili vodáci do jednoho cechu s nimi.
s-56 Vodu z řeky odebírali buď přímo, nebo vahadlem s okovem, anebo šlapacími koly.
s-57 Vodu odváželi v sudech.
s-58 Do šlechtických a měšťanských domů nedaleko Vltavy přiváděli vodu žlabem.
s-59 K velkému pokroku ve veřejném zásobování vodou došlo při založení Nového Města Karlem # v roce # .
s-60 Nové Město bylo ohraničeno hradbami v místech dnešního Těšnova, sadů Vrchlického a Sokolské třídy.
s-61 Území je výše než Staré Město, a proto nebylo jednoduché získávat pitnou vodu.
s-62 A právě do Nového Města se přestěhovali řemeslníci, kteří potřebovali příliš mnoho vody.
s-63 Tak například podle záznamů bylo v obou pražských městech roku # kolem # pivovarů a # sladoven, nehledě na koželuhy, valchaře, barvíře, pláteníky, řezníky a jiné.
s-64 Aby si řemeslníci nestěžovali na horší podmínky v Novém Městě, postavili kvůli nim samospádový vodovod z pramene v místech dnešní ulice Na Rybníčku podle vzoru vyšehradského vodovodu.
s-65 Vodu přivedli do kašen na Dobytčím trhu, dnes Karlovo náměstí, a na Koňském trhu, dnes Václavské náměstí.
s-66 Vodovod postavili pro zájem obce.
s-67 Ke stavbě vodovodu nepoužili trubky z pálené hlíny, ale z borového dřeva o vnitřním průměru # # palce.
s-68 Jednotlivé trubky spojili železnými zděřemi.
s-69 Podle ne zcela přesných zpráv se zdá, že první vodovod, který využíval mechanické vodní síly k čerpání vody, byl zřízen ve Starém Městě ve # století.
s-70 V dlažebním řádu z * # je zmínka o vodovodu.
s-71 Mohl to být nejspíše samospádový vodovod podobný vyšehradskému a pozdějšímu pro Nové Město z roku # .
s-72 Z dalších pramenů však víme, že roku # Staré Město zaměstnávalo rourníka Petra Srba a roku # je zmínka o tom, že vyhořela věž vodná mistra Petra.
s-73 Zmínka z roku # mluví o obnově zařízení, kterým se voda po rourách před mnohými lety vedla do města.
s-74 Starému Městu vltavská voda rozvážená lidmi nebo potahy později nestačila.
s-75 Nastoupila mechanická síla.
s-76 Oba problémy vyřešila jiná řemesla.
s-77 Vodní sílu využívali běžně mlynáři pomocí vodního kola.
s-78 Mechanické čerpadlo běžně používali horníci k odvodnění dolů od # století.
s-79 Čerpadla jim poháněla voda, a kde nebylo dost, i důlní koníci.
s-80 Nejdříve se používalo řetězové čerpadlo, později pístové.
s-81 Řetězové čerpadlo bylo složeno ze dvou svislých dřevěných trub, jimiž procházel nekonečný řetěz, koncová oka byla spojena.
s-82 Na článcích řetězu byly koudelové smotky obšité kůží v úloze pístu.
s-83 Jednou troubou se voda vytlačovala nahoru, druhá byla pro vracející se řetěz.
s-84 Řetěz poháněla nahoře i dole kola s palci, na něž se přenášela síla z vodního kola.
s-85 Nádrž vodojemu, pánev, byla nahoře ve věži.
s-86 První věže byly ze dřeva, pozdější z kamene.
s-87 Aby voda v pánvi nezamrzala, udržovali v zimě na dně věže oheň.
s-88 Právě ten býval častou příčinou požárů.
s-89 Proto časem přešli na věže z kamene.
s-90 Pánev byla vždy kovová, nejdříve olověná, později měděná.
s-91 I potrubí uložené ve věži bylo z kovu, z mědi, bronzu a konečně v pozdější době i z litiny.
s-92 Na počátku # století podávací řetězová čerpadla zastarala a nastoupila výhodnější pístová.
s-93 Důležitého zlepšení dosáhl pražský konvář, kovolijec a dělolijec Tomáš Jaroš.
s-94 Císař Ferdinand # mu udělil # září # privilegium na důvtipnou myšlenku, která se týkala zlepšeného odvodňování dolů, ale bylo možno ji využít i pro vodárny.
s-95 Dosavadní kožené klapky vyměnil Tomáš Jaroš za kovové a tím vodárníkům ulehčil i zrychlit výměnu opravovaných klapek.
s-96 Původně byly válce pístových čerpadel konví z mědi a olova, později z bronzu.
s-97 Podobným úpravám jako staroměstská vodárna byly podrobeny všechny tehdejší pražské vodárny.
s-98 Vodárny dodávaly vodu ve dne v noci, a tak na rozhraní # a # století konšelé Starého Města mohli povolovat vodovodní přípojky i v jednotlivých domech či palácích.
s-99 Vody bylo dost, a proto se dostalo každému, kdo o ni žádal.
s-100 Později však voda nestačila hlavně do veřejných kašen.
s-101 Začátkem # století se tento stav natolik zhoršil, že páni radní museli konečně rozhodnout o nápravě.
s-102 Proto roku # došlo k důkladné rekonstrukci staroměstské vodárny podle návrhu ředitele pražského Stavovského technického učiliště Františka Josefa Gerstnera.

Text viewDownload CoNNL-U