| s-101
| Začátkem # století se tento stav natolik zhoršil, že páni radní museli konečně rozhodnout o nápravě. |
| s-102
| Proto roku # došlo k důkladné rekonstrukci staroměstské vodárny podle návrhu ředitele pražského Stavovského technického učiliště Františka Josefa Gerstnera. |
| s-103
| Strojní část vyrobil jeho mechanik Josef Boček. |
| s-104
| Po této rekonstrukci sloužila vodárna až do roku # , kdy byla vodovodní síť Starého Města připojena na vodojem na Karlově. |
| s-105
| Strojovna byla zbourána a věž stojí podnes na Novotného lávce u Karlových lázní. |
| s-106
| Zatímco Staré Město mělo vodovod s vltavskou vodou asi od * # , Nové Město bylo od svého založení roku # zásobeno pramenitou vodou vodovodem a dvěma kašnami, kromě soukromých studní, až do roku # . |
| s-107
| Ve městě však přibývalo obyvatel a zvětšovala se potřeba vody. |
| s-108
| Nedostatek vody přinutil Novoměstské, aby postavili vlastní vodárnu na Vltavě u Šítkovského jezu, na způsob staroměstské. |
| s-109
| Dali ji do provozu roku # . |
| s-110
| Dnes nejsou přesnější představy o tom, jak vypadala tato vodárna, protože i s věží, pravděpodobně dřevěnou, brzy po dokončení roku # celá vyhořela. |
| s-111
| Vodárnu neprodleně opravili. |
| s-112
| Budovu pro čerpadla postavili jen z trámoví a proutí a zamazali hlínou. |
| s-113
| Tak vydržela až do roku # , kdy byla opět zničena požárem. |
| s-114
| Vodárnu obnovil Karel Mělnický. |
| s-115
| Založil celou stavbu na dubových pilotách a dubovém rámu, avšak piloty nedosáhly pevného skalního podloží a celá stavba se před dokončením naklonila při vrcholu o # * . |
| s-116
| Stavbu pak dokončil neznámý stavitel. |
| s-117
| Opravená vodárna sloužila až do roku # , kdy byla vážně poškozena švédským vojskem za třicetileté války. |
| s-118
| Vodárnu a věž opravili do tří let. |
| s-119
| O opravě byl na věži vytesán nápis, který se dochoval podnes. |
| s-120
| Opravená věž vytrvala další # staletí. |
| s-121
| Strojní zařízení bylo v provozu až do roku # , kdy byla vodárna zrušena a nahrazena vodou z Káraného. |
| s-122
| Vodárenská věž se zachovala, stojí těsně u budovy Mánes. |
| s-123
| Novoměstská vodárna u Šítkovského jezu, postavená roku # , podstatně zlepšila zásobení západní části Nového Města vodou. |
| s-124
| Rozvod vody do ulic poskytoval značné výhody a pohodlí jak pro řemesla, pivovary, tak i pro domácnosti. |
| s-125
| Výhody společného zásobování vodou byly tak značné, že se město rozhodlo roku # postavit vodovod i pro severovýchodní část města, protože ji pro velkou vzdálenost nebylo možno napojit na šítkovskou vodárnu. |
| s-126
| Výstavba se však z neznámých důvodů opozdila, takže se započalo stavět až roku # poblíž Nových mlýnů proti Štvanickému ostrovu. |
| s-127
| Vodárna byla celá ze dřeva a stála v řadě mlýnů. |
| s-128
| Sloužila svému účelu až do konce # století. |
| s-129
| Počátkem # století vznikl ve městě opět nedostatek vody. |
| s-130
| Postavili novou vodárnu, nové vodní kolo na pohon výkonnějších čerpadel, novou věž z kamene založenou na dubových pilotách a dubovém roštu. |
| s-131
| Věž vydržela jen do # března # , kdy ji povodeň podemlela a roztrhla podél svislé osy. |
| s-132
| Před půlnocí se zřítila do rozvodněné Vltavy. |
| s-133
| Situace v zásobování vodou v severní části Nového Města se stala katastrofální a vyvolala neprodleně nová opatření. |
| s-134
| Síť novomlýnské vodárny připojili na síť šítkovské vodárny. |
| s-135
| Tím došlo v historii pražského vodárenství poprvé ke spojení dvou vodárenských systémů v jeden. |
| s-136
| Se stavbou nové vodárny se však začalo až v roce # . |
| s-137
| Za dva roky stála nová kamenná věž. |
| s-138
| Později vodárnu vybavili dalším čerpadlem o čtyřech konvích, čímž se stala nejvýkonnější v Praze. |
| s-139
| Roku # vyhořela. |
| s-140
| Požár založila francouzská vojska. |
| s-141
| Ale ještě téhož roku ji opravili a uvedli do provozu. |
| s-142
| V # století dostala vodárna nové, výkonnější stroje a sloužila až do roku # , kdy strojovnu při regulaci Vltavy zrušili a zbořili vodárnu. |
| s-143
| Vodárenská věž z roku # zůstala jako historická památka dodnes a stojí před kostelem * Klimenta u Švermova mostu. |
| s-144
| Nejméně příznivé podmínky pro zásobování vodou měla Malá Strana. |
| s-145
| Úzký nížinný pruh podél řeky mohl být pohodlně zásoben vodou studnami v říčních náplavách nebo vodou z Vltavy. |
| s-146
| Výše položená území měla malou naději na vodu ze studní, protože geologický útvar břidlic je skoupý na vodu. |
| s-147
| Uspokojivé řešení mohla nabídnout jen voda z Vltavy. |
| s-148
| Teprve roku # povolilo Nové Město pekaři Janu Petržílkovi z Malé Strany postavit mlýn na místě Spáleného mlýna před Oujezdskou branou. |
| s-149
| Malostranští se s ním dohodli roku # , že jim ponechá jedno vodní kolo a místo pro stavbu vodárny a že za roční úplatu bude zařízení vodárny obsluhovat a opravovat a současně bude udržovat v dobrém stavu i vodovodní řady. |
| s-150
| Postavili tedy vodárnu s věží, ze které se voda samospádem dostala až na Malostranské náměstí. |
| s-151
| Vodárna sloužila # let. |
| s-152
| Roku # začala stavba nové vodárny. |
| s-153
| Věž byla z cihel a tesaného kamene. |
| s-154
| Zásobní potrubí z věže vyvedli na břeh zvláštním kanálem. |
| s-155
| Předtím spojení mezi věží ve vodě Vltavy a blízkým nábřežím vedlo venkovním potrubím, které v zimě zamrzalo. |
| s-156
| Nové řešení vedlo potrubí níž pod dnem Vltavy do břehu a napojilo se na potrubí uložené v zemi, čímž bylo chráněno proti zamrzání. |
| s-157
| Roku # byla věž za třicetileté války tak poškozena Švédy, že musela být přes veškerou snahu o opravu zbourána a postavena nová. |
| s-158
| V této podobě zůstala vodárna až do * # , kdy ji vybavili třetím vodním strojem o dvou čerpadlech. |
| s-159
| Zrušili ji až * # , kdy její vodovodní síť připojili na vodárnu v Podolí. |
| s-160
| Věž je zachována podnes, stojí na smíchovské straně v Nábřežní ulici u předmostí Jiráskova mostu. |
| s-161
| Pražské středověké vodárny nedodávaly vodu pitnou, ale užitkovou, kterou odebíraly z Vltavy. |
| s-162
| Dodávka pitné vody veřejným vodovodem byla vzácnou výjimkou. |
| s-163
| Energii na čerpání získávaly vodárny z vodního spádu řeky. |
| s-164
| Využívaly se jezy postavené původně pro mlynáře. |
| s-165
| Mlynářů si vždy považovali jako vyslovených odborníků ve vodním stavitelství. |
| s-166
| Vltava poskytovala poměrně dobré možnosti pro získání vodní energie. |
| s-167
| Rozdíl výšek hladiny řeky pod Vyšehradem a v Podbabě činí plných # metrů. |
| s-168
| Stavby jezů se připomínají už v * # . |
| s-169
| Roku # se už v záznamech mluví o osmi jezech, postavených blízko u sebe. |
| s-170
| Bývaly šikmo k ose řeky a využívaly celkem šestimetrového spádu. |
| s-171
| Jezy byly často ničeny povodněmi. |
| s-172
| Město stavělo nové, takže jejich počet se měnil. |
| s-173
| O postavení jezu rozhodovala obec. |
| s-174
| Mlýny a vodní stroje si museli mlynáři postavit sami. |
| s-175
| Mlynáři tehdy vypracovali i návrh vodovodu, přičemž zřejmě využívali znalosti horníků z čerpací techniky. |
| s-176
| Tenkrát stavěli ze dřeva a mlynář musel dokonale ovládat i tesařské řemeslo. |
| s-177
| Vodovod měl tyto hlavní části, vodní kolo na získávání energie, převodové zařízení pro čerpadlo, čerpací soustrojí, výtlačný řad, vodojem neboli pánev nebo též kotel, přelivné potrubí, zásobní řad a kašny pro odběr. |
| s-178
| V průběhu staletí byla každá z těchto součástí zdokonalována. |
| s-179
| Vodní kolo, převodové zařízení a čerpadlo byly souborně nazývány vodním strojem. |
| s-180
| Pokud se používala řetězová čerpadla, byla energie z kola na řetězy převáděna palci. |
| s-181
| Koncem # století při použití pístových čerpadel se energie převáděla pomocí zalomené hřídele, původně dřevěné, dřevěnými ozubenými koly a lichýři, tyčemi. |
| s-182
| Čerpadla byla zpočátku pouze řetězová. |
| s-183
| V # století se přecházelo na pístová a řetězová zůstala jako podávací, nakonec se vynechávala vůbec. |
| s-184
| Využíval se sací účinek pístových čerpadel. |
| s-185
| Ke každému vodnímu kolu se nejdříve přiřazovala dvě čerpadla, později tři a nakonec i čtyři. |
| s-186
| S ohledem na větší namáhání čerpadel bylo nutno vyrábět jejich válce z bronzu místo dřívější mědi a klikové hřídele z litiny místo dřeva. |
| s-187
| Výkon čerpadel dnes odhadujeme podle jejich rozměrů. |
| s-188
| Stroj o třech čerpadlech mohl mít výkon až # litrů za vteřinu, při čtyřech čerpadlech až # litrů. |
| s-189
| Výkon bylo možno regulovat množstvím vody, kterou stavítkem pouštěli na vodní kola. |
| s-190
| Věž pro vodojem byla nejdříve ze dřeva, později z kamene nebo cihel. |
| s-191
| Zimní provoz vodárny byl velmi obtížný a způsoboval městu značné finanční náklady. |
| s-192
| Voda se čerpala z řeky, jejíž teplota mohla klesnout až na bod mrazu. |
| s-193
| Některé kovové součásti zařízení mohly způsobit prochladnutí i zamrznutí. |
| s-194
| Proto bylo třeba v zimním období potrubí i pánev ohřívat. |
| s-195
| Dělo se tak hned ve vodárenské věži pod pánví čili pod kotlem. |
| s-196
| Proto se tenkrát říkávalo vodojemu spíše kotel. |
| s-197
| Každé zlepšení bylo vítáno, hlavně když usnadňovalo zimní provoz. |
| s-198
| Příkladem zlepšení je postavení vnitřního zděného komína ve věži a uložení potrubí mezi věží a břehem řeky do zděného kanálu pod zemí. |
| s-199
| Komín uvnitř vodárenské věže mířil svým hrdlem přesně pod střed kotle. |
| s-200
| Tím ho ohříval, ale zároveň zabraňoval vzniku požáru dřevěných částí věže. |