s-201
| Příklad. |
s-202
| Všichni lidé se domnívají, že je zcela vyloučeno, aby něco takového mohlo být, a on přece jen čeká, věří, doufá, že se toho dočká. |
s-203
| Jeho subjektivní odhad pravděpodobnosti, na jehož základě se rozhoduje, je jiný, odlišný, nežli odhad lidí kolem něho. |
s-204
| Přitom může být, a často i bývá, jiný než skutečný, objektivní údaj o pravděpodobnosti. |
s-205
| Máme čtyři základní pojmy. |
s-206
| S nimi bychom mohli začít budovat teorii rozhodování. |
s-207
| Ale dříve upozorníme na kvalitativně různé druhy situací rozhodování. |
s-208
| Teorie rozhodování odlišuje statické, ahistorické od dynamického, historického rozhodování. |
s-209
| Odlišuje též rozhodování v situacích, kdy máme naprostou jistotu, že nastane to, pro co se rozhodnu, bezrizikové rozhodování, od rozhodování v situacích, kdy jistota, že nastane to, pro co se rozhodnu, je neúplná, rizikové rozhodování. |
s-210
| Nyní bychom mohli soustavně probírat jednotlivé druhy situací rozhodování a podmínky či činitele, které ovlivňují průběh a výsledek rozhodování, a podmínky či činitele, které ovlivňují průběh a výsledek rozhodovacího procesu. |
s-211
| Nebylo by to nezajímavé. |
s-212
| My ale upozorníme jen na některé věci, které mají podstatný význam pro porozumění intrapersonálním konfliktům. |
s-213
| Zájemce o hlubší poznání psychologické teorie rozhodování odkážeme na příslušnou literaturu. |
s-214
| Hruška, nebo jablko. |
s-215
| Příkladem jednoho druhu intrapersonálních konfliktů je situace, kdy se člověk rozhoduje pro jednu ze dvou nebo více možností, které mají v jeho očích poměrně stejnou cenu. |
s-216
| Při tom ví, že to, pro co se rozhodne, skutečně dostane, zvolí- li to. |
s-217
| To druhé ovšem nedostane. |
s-218
| Příklad. |
s-219
| Někdo vám nabízí hrušku, nebo jablko. |
s-220
| Vezmi si, co chceš. |
s-221
| To, co zbyde, to si vezmu já sám. |
s-222
| Pro mnohého z nás v tom není nic konfliktního. |
s-223
| Máme daleko raději jablka nežli hrušky. |
s-224
| Ke konfliktu ale dochází tam, kde v očích rozhodujícího se člověka má dané jablko poměrně stejnou cenu, subjektivní hodnotu, jako daná hruška. |
s-225
| Klasickým příkladem tohoto druhu nerozhodnosti by zde mohl být Buridanův osel. |
s-226
| Ten stál uprostřed dvou stejně velkých hromádek sena a nemohl se prý rozhodnout, zda se má dát dříve do levé, nebo do pravé. |
s-227
| Zde nejde ani tak o to, že osel není takový osel, aby * , ani o to, že obdobnou situaci uvádí již Aristoteles i Dante. |
s-228
| Oč zde jde, je demonstrace, model jednoho druhu vnitřních konfliktů rozhodování vyznačujících se velkou nerozhodností. |
s-229
| Experimenty. |
s-230
| Jak se studují takovéto konflikty v psychologických laboratořích. |
s-231
| Situace pokusné osoby zde není tak zcela nepodobná situaci Buridanova osla. |
s-232
| Pokusným osobám se předkládají dvě různé věci nebo různá množství dvou různých věcí. |
s-233
| Při tom se zjišťuje preference, čemu je dávána přednost. |
s-234
| Zda * před ? , nebo * před ? , nebo zda mezi * a * není rozdílu, je mezi nimi stav indiference. |
s-235
| Tato třetí možnost je zvláště důležitá při sestavování indiferentních map. |
s-236
| O tyto mapy indiference mají velký zájem ekonomové. |
s-237
| Příklad. |
s-238
| Na jedné misce hodnotících vah máme jedno jablko a pět hrušek. |
s-239
| Kolik hrušek musí být na druhé misce těchto vah, kde jsou již dvě jablka, aby jazýček těchto subjektivních vah byl v nulové poloze, aby hodnota obou misek, alternativ, byla pro nás vyrovnaná. |
s-240
| Tak se zjišťuje indiference. |
s-241
| Rizikové situace rozhodování a jejich konflikty. |
s-242
| Situace rozhodování nemusí být vždy tak jednoduchá jako ve výše uvedeném případě, kdy máme jistotu, že skutečně dostaneme to, pro co se rozhodneme. |
s-243
| Řada situací, v nichž se rozhodujeme, je podobná rozhodování sázejícího při dostizích. |
s-244
| Příklad. |
s-245
| Sázející se rozhoduje. |
s-246
| Vsadit na koně s určitou nadějí, že vyhraje, případně že o peníze přijde. |
s-247
| Ponechat si s naprostou jistotou, že o ně nepřijde. |
s-248
| I zde dochází ke konfliktům, a to tehdy, když užitná hodnota, utilita, obou alternativ je pro rozhodující se osobu poměrně stejně velká. |
s-249
| I zde dochází k projevům nerozhodnosti, které navenek prozrazují stav vnitřního konfliktu. |
s-250
| Příklad. |
s-251
| Určitá osoba se rozhoduje, zda má přijmout zaměstnání v místě * , kde je určitá možnost zvyšovat si prémiemi poměrně v průměru nižší plat, nežli je v místě * . |
s-252
| Tam je ale plat pevný, fixní. |
s-253
| Prémie tam nejsou. |
s-254
| Upozorníme ještě na dvě věci důležité pro porozumění vnitřním konfliktům. |
s-255
| Maximalizace utility je jedním ze základních kamenů teorie rozhodování. |
s-256
| Rozumí se jí snaha po takovém jednání, při kterém by rozhodující se člověk dosáhl maxima toho, co hledá, po čem touží a co si přeje. |
s-257
| V pozadí je hedonistická domněnka vyjádřená řadou filozofů. |
s-258
| Ta hovoří o tom, že člověk jedná tak, aby si přivodil co největší potěšení a aby naopak co nejvíce zadržel vše, co mu působí nepříjemnost a bolest. |
s-259
| Tento záměr rozhodujícího se člověka je třeba vidět v pozadí pojetí utility. |
s-260
| Zde je tedy třeba se zeptat, co tohoto člověka v této chvíli těší, co hledá, co si přeje maximalizovat. |
s-261
| Odpověď není vždy snadná. |
s-262
| K tomuto problému se vrátíme na začátku příští kapitoly. |
s-263
| Uveďme si zde jen příklad. |