s-101
| Stav nejistoty přetrvával. |
s-102
| A konflikt trval. |
s-103
| V poslední době se do věci vložila matematická statistika. |
s-104
| Pomocí aparátu pravděpodobnostního počtu třídila, analyzovala a počítala. |
s-105
| Výsledkem je mimo jiné i přijetí určité hranice jistoty při testování hypotéz. |
s-106
| Vědcům zde spadl kámen ze srdce. |
s-107
| Upozorníme zde jen na to, co má bezprostřední význam pro porozumění intrapersonálním konfliktům. |
s-108
| Chceme zde upozornit na část teorie her, která se nazývá hry s přírodou. |
s-109
| V těchto hrách s přírodou jde o situace obdobného druhu, jaké jsme si uvedli při rozhodování o platnosti hypotézy. |
s-110
| Příroda zde má podstatně jiný význam nežli v přírodopisu. |
s-111
| Vyjadřuje v podstatě ryze pravděpodobnostně definovaného partnera. |
s-112
| Může jím být přírodní jev. |
s-113
| Může jím být činnost technického zařízení. |
s-114
| Rozhodovatel, decider, stojí před údaji vycházejícími z takto definované přírody a má o nich vynést určitý úsudek. |
s-115
| Příklady. |
s-116
| Mládenec si může testovat hypotézu. |
s-117
| Má mě ráda, nemá mě ráda. |
s-118
| Rodiče si mohou testovat hypotézu. |
s-119
| Roste nám ratolest v žádoucí obraz člověka, nebo neroste. |
s-120
| Učitel si může testovat hypotézu. |
s-121
| Umí, neumí. |
s-122
| Hráč si může testovat hypotézu. |
s-123
| Mám, nemám. |
s-124
| Uvedeme si dvě oblasti psychologie, které se zrodily pod vlivem teorie her. |
s-125
| Jednou z nich je problematika detekce signálu v šumu, druhou psychologická problematika teorie rozhodování. |
s-126
| Opomeneme při tom řadu jiných psychologických aplikací teorie her, jako v oblasti učení. |
s-127
| Teorie detekce signálu v šumu nás přivádí k velice jednoduchému druhu konfliktních situací. |
s-128
| Podívejme se, jak tyto pokusy vypadají v laboratorní praxi. |
s-129
| Experiment. |
s-130
| Pozorovateli, pokusné osobě, je exponován šedivý čtverec. |
s-131
| Jeho úkolem je říci, zda v tomto šedivém podnětovém čtverci se uprostřed šedé plochy objevil signál, poněkud světlejší skvrna. |
s-132
| Je možno říci, že pozorovatel zde je ve velké nejistotě. |
s-133
| Světlá skvrna uprostřed šedivého čtverce, která je signálem, po němž se jde, je totiž velice nepatrného rozměru nebo málo odlišného jasu. |
s-134
| Je velice těžké ji spatřit. |
s-135
| Pozorovatel je tak uváděn do stavu veliké vnitřní nejistoty. |
s-136
| Nesmí ale odpovědět nevím. |
s-137
| Musí říci jasně. |
s-138
| Signál byl, nebo signál nebyl exponován. |
s-139
| Pokusy tohoto druhu se zaznamenávají přehledně ve formě matice, kde sloupce ukazují alternativy vyslání podnětu a řádky naopak alternativy příjmu. |
s-140
| Uveďme si zde takovouto matici. |
s-141
| Tyto dva druhy chyb ukazují na dva druhy vyústění intrapersonálních konfliktů vnímání, percepce, při nejjednodušší možné situaci, při detekci signálu v šumu. |
s-142
| Nemusí při tom jít jen o viditelný signál, o situaci vyjádřenou otázkou typu vidíš. |
s-143
| Může jít i o akustický signál ( slyšel jsi) , o signál dotekový, hmatový ( pohladil mě) , o signál čichový ( cítíš) . |
s-144
| Mohli bychom pokračovat a ukazovat, jak se takováto konfliktní situace vyhrocuje. |
s-145
| Mohli bychom probírat podmínky, které zvyšují šum, neklid pozorovatele. |
s-146
| Mohli bychom ukázat, čím se naopak napětí v takovéto konfliktní situaci zmírňuje. |
s-147
| Uveďme jen, že jde o oblast dnes již experimentálně podrobně prostudovanou. |
s-148
| Když se člověk musí rozhodovat a neví, na čem je. |
s-149
| Teorie detekce signálu v šumu se nezabývá jen tak jednoduchými situacemi, jaké jsme si ukázali. |
s-150
| Pracuje i se situacemi typu násilné volby. |
s-151
| Tím se rozumí situace, při níž se ví, že signál bude přítomen v jednom z několika políček nebo časových intervalů. |
s-152
| Neví se ale, ve kterém. |
s-153
| Políčko nebo interval se po expozici musí přesně určit. |
s-154
| Tyto situace nám připomínají hru s prstýnkem, který se dá do sevřených dlaní jedné osoby v kruhu, a při tom se má uhádnout, kdo ho má. |
s-155
| Konflikty tohoto druhu se dnes velice dobře vyjadřují matematicky. |
s-156
| Detekce, rozpoznání a identifikace. |
s-157
| Situace rozhodování pozorovatele může nabývat různé podoby. |
s-158
| Nemusí jít jen o zjištění, zda signál byl, či nebyl podán ( detekce) . |
s-159
| Může jít i o poznání, zda tento podnět, elipsu, jsem již před chvílí viděl, nebo zda je to jiná elipsa, rozeznání podnětu, signal recognition. |
s-160
| Může jít i o situaci ne tak zcela nepodobnou určování pachatele v řadě podezřelých osob, identifikace. |
s-161
| Jde při ní o rozhodování typu, který z předložených podnětů vám byl před chvílí exponován. |
s-162
| Pozorovatel při tom může mít jistotu, že jeden z nich to skutečně byl. |
s-163
| I zde jde o oblast experimentálně velice podrobně studovanou. |
s-164
| Jaký význam mají tyto studie. |
s-165
| Bylo by možno vidět, že ukazují na to, jak se lidé liší v odvaze rozhodnout se, riskovat, a v citlivosti či necitlivosti k tomu, co mohou vidět, slyšet, cítit. |
s-166
| Je ale též možno vidět cenu této teorie detekce signálu v šumu v tom, že nám dává určité pojetí celé problematiky, že nám nabízí určitý model a že nám poskytuje určitou představu o tom, jak to chodí, když se člověk rozhoduje a dost dobře neví, zda to, co hledá, najde, či nenajde. |
s-167
| Pomocí této představy je pak možno daleko lépe porozumět nejen situacím, kde se tato problematika zrodila, viz situaci vědce studujícího radarové nebo laserové odezvy signálů vyslaných na jiné planety, ale i chování pacienta, který se snaží vyčíst z obličeje vyšetřujícího lékaře, zda pro něho je, či není naděje na přežití. |
s-168
| S konflikty se setkáváme při rozhodování. |
s-169
| S intrapersonálními konflikty pak při individuálním rozhodování. |
s-170
| O psychologické problematice individuálního rozhodování pojednává dnes již poměrně samostatná oblast psychologie rozhodování. |
s-171
| Zde je možno se ptát. |
s-172
| Jak se dívá teorie rozhodování na rozhodování lidí v těžkých konfliktních situacích. |
s-173
| Utilita a pravděpodobnost. |
s-174
| Dříve nežli odpovíme na výše uvedenou otázku, musíme si ujasnit některé základní pojmy teorie rozhodování. |
s-175
| Patří mezi ně bezpochyby pojem utility a pojem pravděpodobnosti. |
s-176
| Co se jimi rozumí. |
s-177
| Utilitou se rozumí výsledek osobního zhodnocení žádoucnosti nebo přitažlivosti určité věci, určitého stavu, určitého dění. |
s-178
| Česky bychom to mohli vyjádřit jako užitnou hodnotu. |
s-179
| Ptám- li se, co máš raději, hrušku, nebo jablko, nebo přímo, co chceš, hrušku, nebo jablko, pak se ptám na utilitu. |
s-180
| Jednou z prvních otázek psychologické teorie rozhodování pak je, jak lidé usuzují, když jde o utilitu, jak postupují při zvažování užitné hodnoty, jak je možno měřit, to jest číselně vyjadřovat užitnou hodnotu. |
s-181
| Pravděpodobností se rozumí číselné vyjádření naděje, že určitý jev nastane. |
s-182
| Jestli k němu dojde vždy, pak má # * . |
s-183
| Nenastane- li nikdy, pak je # * . |
s-184
| Nejčastěji leží ale pravděpodobnost jeho objevení mezi těmito dvěma extrémy. |
s-185
| Zde se teorie rozhodování ptá, jak postupují lidé, když odhadují pravděpodobnost určitého jevu. |
s-186
| Čím se přitom řídí. |
s-187
| Jak je možno číselně vyjadřovat, měřit představy o pravděpodobnosti určitého dění. |
s-188
| Řada otázek kladených teorií rozhodování vyplývá z toho, co bylo řečeno. |
s-189
| Jak se mění náš odhad pravděpodobnosti určitého jevu, když jsme obdrželi nějakou informaci. |
s-190
| Jak je kombinován údaj o utilitě s údajem o pravděpodobnosti. |
s-191
| Sečítají se, násobí či jinak spojují. |
s-192
| Jak je možno chápat, že se člověk za stejných podmínek může rozhodovat pokaždé jinak. |
s-193
| Subjektivní a objektivní údaje. |
s-194
| Druhou základní dvojicí údajů, se kterými pracuje teorie rozhodování, je odlišení subjektivních a objektivních údajů. |
s-195
| Přesněji jde o odlišení subjektivní utility od objektivní užitné hodnoty a o odlišení subjektivní a objektivní pravděpodobnosti. |
s-196
| Toto odlišení není puntičkářstvím teoretiků, ale naopak něčím velice důležitým. |
s-197
| Příklad. |
s-198
| Kolikrát se stává, že všichni lidé říkají děvčeti. |
s-199
| Neber si ho, on není takový, jak si myslíš. |
s-200
| A on je v jejích očích přece jen jiný, má jinou, odlišnou subjektivní hodnotu. |