s-101
| Viděli současnost, negramotné dělníky a mužíky, nepředstavitelně zaostalé hospodářství, kochali se chaosem revoluce. |
s-102
| Nedovedli se podívat kupředu. |
s-103
| Ten zubožený dělník v zemi ze tří čtvrtin negramotné má být vedoucí silou kulturní revoluce. |
s-104
| To všechno se stalo. |
s-105
| Již v roce # byly položeny základy pro úspěšné dovršení socialistické kulturní revoluce. |
s-106
| Nic nezastavilo další vývoj. |
s-107
| Ani válka, třebaže ho značně ztížila a zdržela. |
s-108
| Dnes už západní buržoazní ideologové těžko dokáží popsat obrovské změny nejen v ekonomice, ale i v kulturní úrovni sovětského lidu. |
s-109
| Šíří a dostupností vzdělání a vztahem ke skutečné kultuře se jejich vlastní země se sovětskou rovnat nemohou. |
s-110
| Sovětský svaz usiluje o úplné střední vzdělání pro všechnu mládež. |
s-111
| Na vysoké školy přichází ročně půl miliónu mladých lidí. |
s-112
| Počet tvůrčích pracovníků vzroste ke konci tohoto století na # . |
s-113
| Vědců bude # . |
s-114
| Skutečností se stal Leninem vytyčený cíl, aby všechny vymoženosti kultury patřily lidu. |
s-115
| Od roku # vzrostl náklad vydávaných knih # * , roční náklad sovětských novin se od roku # zvýšil # * . |
s-116
| Stejně úchvatná jsou čísla vzestupu počtu i činnosti knihoven, kulturních klubů, kin, divadel, rozšíření rozhlasu a televize. |
s-117
| Vysoká kulturní úroveň nejširších vrstev, touha po dalším vzdělání, návyk navštěvovat společenská kulturní zařízení, číst, bavit se v klubech, to jsou rysy typické pro dnešního sovětského člověka. |
s-118
| A není podstatného rozdílu v tom, zda žije v Moskvě nebo Vladivostoku. |
s-119
| Jeden návyk je však zvláště sympatický, právě ten nemá obdoby v kapitalistickém pojetí života. |
s-120
| Je to úspěšná snaha čelit ryze konzumentskému postoji lidí ke kultuře, který je velkým nebezpečím současného moderního životního stylu. |
s-121
| Sovětský člověk se nestal pasívním odběratelem kultury, povzneseným kritikem a divákem, osamělým čtenářem, ale snaží se přispívat podle svých možností k rozvoji kultury a umění. |
s-122
| Snaží se podílet na tomto gigantickém procesu, který nemá obdoby ve světě. |
s-123
| Jistě, ani Sovětský svaz není v této oblasti bez problémů, nic na světě se totiž nemění a nevyvíjí idylicky a pohádkově. |
s-124
| Ale krok za krokem své starosti řeší a výsledky jsou nesporné. |
s-125
| Značnou měrou se na tom podílí i sovětští umělci, jejichž účast na výchově socialistického člověka je vysoce uznávaná. |
s-126
| Tvoří většinou v centru života, uprostřed dění, zájmy a problémy lidu při výstavbě komunismu jsou i jejich zájmy a problémy, stojí pevně na zemi. |
s-127
| To má svůj odraz v umělecké tvorbě. |
s-128
| Pracoviště i osobní život sovětského člověka nepřestaly být sférou, k níž se obrací pozornost umělce. |
s-129
| Leninovy zásady umělecké tvorby, stranickost, lidovost, masovost a pravdivost, jsou naplňovány. |
s-130
| Jistě, mnozí viděli sovětský film podle scénáře * Olšanského Dům, ve kterém žiji. |
s-131
| Prostý je námět, osud obyvatel jednoho domu v rozpětí # let. |
s-132
| Výsledek. |
s-133
| Vynikající dílo, které si svého času odneslo z Bruselu cenu za režii a prošlo s úspěchem mnohými kiny světa. |
s-134
| Tajemství účinnosti se skrývá už v samotném přístupu k této tematice. |
s-135
| Tvůrce filmu říká. |
s-136
| Cožpak prostá, obyčejná rodina nemá právo na umělecké zpodobení. |
s-137
| Stačí se jen zadívat do toku jejího všedního života a odhalí se spousta zajímavých věcí, totéž se týká i ostatních oblastí umělecké tvorby. |
s-138
| Umění, které se přidržuje této pravdy, nemůže klouzat po povrchu ani bloudit mimo nás. |
s-139
| A vždy pak bude chápáno lidem, jemuž je přece také určeno. |
s-140
| Překrásně to řekl již před mnoha léty * Fučík. |
s-141
| Skutečně velký umělec vyrůstá jen z lidu své země. |
s-142
| Jen lid, jen ti, kteří pracují, tvoří všechny hodnoty a přímo i nepřímo pomáhají tvořit i díla umělecká. |
s-143
| Kdo se lidu odcizí, odcizí se i umění a nic velkého nedokáže. |
s-144
| Není na škodu občas si tyto myšlenky připamatovat. |
s-145
| Neříká vám to nic. |
s-146
| Nevadí. |
s-147
| Nalistujeme si příslušné heslo v Oblastním turistickém průvodci Plzeňsko a dočteme se, že Radeč je zalesněný brdský hřeben s vrcholem Brno, vysokým přes # metrů, a Hradem, vysokým necelých # metrů. |
s-148
| Radeč však poskytuje mnohem více možností, než je možné usoudit z krátkého popisu. |
s-149
| Nevyčteme z něj, že na radečský podlouhlý hřeben se můžeme dostat po červené značce buď od Zbiroha přes Lhotu pod Radčem a Hrad, nebo z druhé strany od Holoubkova. |
s-150
| Nevyčteme z něj, že zeleně značená cesta vede naopak od Stupna a žlutá od Radnic, nevyčteme to, že podél hřebenu vedou dobře sjízdné silnice od Svojkovic přes Volduchy nebo od Lhoty pod Radčem. |
s-151
| Ba nedozvíme se ani to, že je tu hezky po celý rok, od jara do zimy, i v zimě, když je vše pod bělostnou přikrývkou. |
s-152
| Na jižním svahu v údolí potoka je rybník Habr, před dvaceti lety celkem opuštěné romantické místo, dnes z jedné strany ohraničen pionýrským táborem Škoda a z druhé strany autokempinkem rokycanského Svazarmu, který navštěvují nejen naši, ale také zahraniční turisté. |
s-153
| Bude to nejen proto, že leží nedaleko mezinárodního silničního tahu na Prahu, ale také proto, že naši i zahraniční návštěvníci vystihli malebnost radečské oblasti, její pohodu a poměrnou nedotčenost. |
s-154
| Na západním konci Radečského hřebenu, mezi Rokycany a Radnicemi, je Březina, v stinném parku zahalený zámek sloužící jako lesnická učňovská škola. |
s-155
| Nedaleko je vyhlídka upravená z nepatrných zřícenin hradu, který předcházel výstavbě zámku. |
s-156
| Ale ještě před postavením hradu tu žili lidé, jak dosvědčuje nad parkem se zdvihající Hradiště s dvojnásobným valem původního slovanského sídliště. |
s-157
| V parku a na svahu Hradiště je celá řada cizokrajných stromů a keřů. |
s-158
| Některé zplaněly a rozšířily se během posledního staletí po blízkém, vzdálenějším i velmi vzdáleném okolí, takže dnes ani netušíme, že leckdy nejde o původní květenu. |
s-159
| Nedaleká Sklená Huť na zeleně značené cestě od Stupna naznačuje, že se tu dotýkáme staleté sklářské tradice, jejímuž vzniku pomohl zvláště písek z Radečského hřebenu a zřejmě i z Radnické pánve. |
s-160
| Těžba a sklárny přispěly k uvědomělosti a organizovanosti dělnictva, a tak nejsme překvapeni, když se dočítáme, že již zakládajícího sjezdu Sociálně demokratické strany Rakouska v Neudorfeldu v roce # , téměř před sto léty, se zúčastnil i delegát z Břas. |
s-161
| Koneckonců o existenčních starostech dělnictva v tomto kraji ještě před čtyřiceti léty svědčí reportáž Miroslava Pavlíka Za chlebem a hvězdou. |
s-162
| Popisuje svízelnou a při tom neúspěšnou cestu tří dělníků, komunistů z malé sklářské kolonie Bohemie za Stupnem- Břasy, s chlebem do Sovětského svazu v roce # . |
s-163
| Jsme tedy v kraji, kde chléb měl po dlouhá staletí, a ještě v pamětné době, příchuť tvrdých mozolů, potu a slzí. |
s-164
| Dnes nad tímto krajem na Radečském hřebenu vévodí retranslační věž. |
s-165
| Na tomtéž hřebenu najdeme přes letní údobí místa, kde při táboráčku zaznívá družný hovor, smích, vyprávění a zpěv, místa, kde ke spánku postačí hvězdy a koruny šumějících stromů nad hlavou. |
s-166
| Jsme však také na hřebeni, kde se dostaneme v místa zvaná Hrad. |
s-167
| Při pozorném pohledu najdeme pozůstatky skutečného hradu, o jehož historii se nikde mnoho nedočteme. |
s-168
| Přesvědčili jsme se několikráte, že radečské pásmo je nejen dosažitelné cyklisticky z Plzně, ale také poskytuje podmínky pro lyžařskou i pro pěší zimní turistiku, pokud jsme na ni obuti a oblečeni. |
s-169
| Výhodou je rychlá dostupnost z krajského města a rychlé dosažení dvojnásobné nadmořské výšky udržující a zkvalitňující sněhovou pokrývku proti podmínkám v samém okolí Plzně. |
s-170
| Není tu však naprosto žádných stálých lyžařských zařízení. |
s-171
| Ba ani se nekonají módní přehlídky. |
s-172
| Stopy si musíme téměř vždy prošlapávat sami. |
s-173
| A to je sice namáhavější než samotné loučkaření, ale také vzrušující a lákající. |
s-174
| Tvořit novou, a přitom dobrou stopu. |
s-175
| A docela vůbec nejenom na sněhu. |
s-176
| Jistě nebylo dítěte, které by nedostalo jako vánoční dar knihu, samozřejmě s obrázky. |
s-177
| Čtou ji nejen děti, ale i dospělí. |
s-178
| Národní umělec Vladislav Vančura marně nenapsal. |
s-179
| Ve všech končinách literárních setkáváme se s ptáčkem, který se nazývá písmenozob či čtenářík milý. |
s-180
| Je to ptáče miloučké, ale rozmarné a lze je těžko uspokojit. |
s-181
| Miluje husté, dobré zrno, vyhýbá se plevám a mnohdy nad nimi nevolí pípá. |
s-182
| Jsou však mezi čtenáříčky jakési čeledi, které požírají potravu pochybnou. |
s-183
| Někteří tak činí beze škody, jiní berou z té příčiny úhonu a krní. |
s-184
| Dětem to nejlepší. |
s-185
| Tím více to platí v knižní produkci. |
s-186
| Ale je tu přece háček. |
s-187
| Kolik nářků bývalo na Večerníčka v televizi, že děti byly bezradné, co tím chtěl básník říci. |
s-188
| Vývoj myšlení u dětí podléhá určitým zákonitostem, dětská logika je spjata s takovou pozoruhodnou logičností, že musí dospělý smeknout před čtyřletou Janičkou, která vytvořila protějšek slova mrtvola na živola, mrtvola, která ožila. |
s-189
| Dětské asociace jsou takové, že dospělý neodolá, aby se jim nezasmál. |
s-190
| Vraťme se však k našemu tématu o srozumitelnosti výrazů, pojmů. |
s-191
| Dětské myšlení se nedovede přenést do pravé skutečnosti. |
s-192
| Nepochopí hned výrazy postavili si chalupu, na stará kolena, vážil si ho, pletl nohama, vycucal si to z palce, pil s mírou. |
s-193
| Teprve později pochopí význam všech podobných přísloví. |
s-194
| Pochopení pojmů jde poměrně daleko do věku dítěte. |
s-195
| Jeden z kandidátů učitelství při praxi ve třetí třídě vyprávěl o vlaštovce. |
s-196
| Všecko probíhalo podle plánu. |
s-197
| Děti poznaly vlaštovčin život ze všech stran. |
s-198
| Ale pak jsme zkoumali jejich poznatky. |
s-199
| Čím se živí vlaštovka. |
s-200
| Všechny odpověděly. |