Universal Dependencies - Czech - FicTree

s-1

dev-p_navrat001-s1

010#66

'Maminka ještě zůstane v nemocnici,' oznamuje, 'telefonovala jsem tam.

s-2

dev-p_navrat001-s2

010#67

Než se vrátí, budu se o vás starat já.

s-3

dev-p_navrat001-s3

010#68

Veronika může spát u nás s Jiřinou a ty, Láďo, na gauči v obývacím pokoji.

s-4

dev-p_navrat001-s4

010#69

Pojďte, vezmu vás hned s sebou nahoru.'

s-5

dev-p_navrat001-s5

010#70

'Já nikam nepůjdu,' mračí se Láďa.

s-6

dev-p_navrat001-s6

010#71

'Zůstanu tady.'

s-7

dev-p_navrat001-s7

010#72

'A půjčí mi Jiřina tříkolku?' zajímá se Veronika.

s-8

dev-p_navrat001-s8

010#73

'To víš, že půjčí,' ujišťuje paní Mourková.

s-9

dev-p_navrat001-s9

010#74

'Dobře, tak já jdu,' Veronika seskočí ze židličky na zem.

s-10

dev-p_navrat001-s10

010#75

'Ráno vás oba vzbudím a vypravím do školy,' pokračuje paní Mourková, jakoby se nic nestalo.

s-11

dev-p_navrat011-s1

010#76

Odložil beranici, kabát i hůl na věšák v rohu u dveří a posadil se do kouta, k prázdnému stolu, aby měl přehled.

s-12

dev-p_navrat011-s2

010#77

Hospůdka působila mile a zabydleně, téměř domácky.

s-13

dev-p_navrat011-s3

010#78

Po stěnách rozvěsil hostinský staré místní dřevoryty, dílka nějakého malíře z konce minulého století, zašlá kouřem a prachem, doplňující však dokonale atmosféru.

s-14

dev-p_navrat011-s4

010#79

Zasklené obrazy pokračovaly výjevy loveckých scén, pak několik vycpaných ptáků, obvyklé jelení paroží a pět cínových konvic různé velikosti.

s-15

dev-p_navrat011-s5

010#80

Hostinský je zavěsil na stěně, bokem od nálevního pultu, hned vedle nich, na policích, rozestavěl porcelánové nádobí.

s-16

dev-p_navrat011-s6

010#81

Centrem však nesporně byla barevná freska na čelní stěně, u výčepu.

s-17

dev-p_navrat021-s1

010#82

Muž, který chodíval domů skoro denně opilý a křičel.

s-18

dev-p_navrat021-s2

010#83

Muž, který skoro po měsících měnil místa a odevšad musel nakonec odejít.

s-19

dev-p_navrat021-s3

010#84

Nebo matka?

s-20

dev-p_navrat021-s4

010#85

Věčně podrážděná, unavená a nervózní, a jindy zase ustrašená a smutná?

s-21

dev-p_navrat021-s5

010#86

Anebo učitelka?

s-22

dev-p_navrat021-s6

010#87

Otec jezdil naposledy jako závozník, rozvážel zboží do všech prodejen s průmyslovým zbožím v okrese.

s-23

dev-p_navrat021-s7

010#88

A jak se rychle zjistilo, občas nějaký ten tranzistorový přijímač nebo jiná potřebná věcička putovala stranou místo tam, kam patřila.

s-24

dev-p_navrat021-s8

010#89

Vždycky se v hospodě někdo našel, kdo vyměnil nové rádio nebo holicí strojek za pár korun.

s-25

dev-p_navrat031-s1

010#90

Stěny jsou pokresleny uhlem, samá divoká zvířata, která se vzpínají, jak je pronásledují lovci s oštěpy.

s-26

dev-p_navrat031-s2

010#91

U zadní stěny leží na několika čerstvých kůžích Máša, má otevřené horečnaté oči, blouzní.

s-27

dev-p_navrat031-s3

010#92

'Trochu vody,' šeptá vysušenými rty.

s-28

dev-p_navrat031-s4

010#93

Láďa nabírá do dlaní vodu z kamenné nádoby a přibližuje se k ní.

s-29

dev-p_navrat031-s5

010#94

Máša hltavě srká vodu z jeho dlaní, do poslední kapky.

s-30

dev-p_navrat031-s6

010#95

'Neboj se, přinesu ti za chvíli medvědí tlapu.

s-31

dev-p_navrat031-s7

010#96

Náčelník říkal, že má magickou sílu.

s-32

dev-p_navrat031-s8

010#97

Určitě se uzdravíš.'

s-33

dev-p_navrat031-s9

010#98

Máša se k němu přitiskne, tváře jí hoří, ale snaží se usmát.

s-34

dev-p_navrat031-s10

010#99

'Já tě mám ráda.'

s-35

dev-p_navrat031-s11

010#100

Poblíž nikdo není, všichni se hřejí u ohně.

s-36

dev-p_navrat041-s1

011#1

Pod rouškou je strašné horko, profesor cítí, jak mu po zádech stékají stružky potu, kapky se mu perlí i na čele a nad obočím, brýle se zamlžují.

s-37

dev-p_navrat041-s2

011#2

'Začneme.'

s-38

dev-p_navrat041-s3

011#3

Doktor Macháček stojí proti němu.

s-39

dev-p_navrat041-s4

011#4

Dezinfikovat, očistit, řez, podvázat, zastavit krvácení, vysušit a znovu.

s-40

dev-p_navrat041-s5

011#5

Peán, ještě jeden, kochr, háky.

s-41

dev-p_navrat041-s6

011#6

A dokola.

s-42

dev-p_navrat041-s7

011#7

Utržená slezina, prasklé pouzdro jater.

s-43

dev-p_navrat041-s8

011#8

Všude krev, nepřehledné množství krve.

s-44

dev-p_navrat041-s9

011#9

Prasklá dolní dutá žíla!

s-45

dev-p_navrat041-s10

011#10

Podvázat!

s-46

dev-p_navrat041-s11

011#11

Podvázat!

s-47

dev-p_navrat041-s12

011#12

Jemně a lehce, bez jediného zbytečného pohybu.

s-48

dev-p_navrat041-s13

011#13

Každá vteřina je vzácná.

s-49

dev-p_navrat041-s14

011#14

Vzdušný vak se pravidelně vzpíná a vhání do plic kyslík, avšak na monitorech se nic nemění.

s-50

dev-p_navrat041-s15

011#15

'Výsledky z laboratoře,' hlásí sestra, 'krevní obraz.'

s-51

dev-p_navrat051-s1

011#16

'Já mám hlad,' kňourá Veronika.

s-52

dev-p_navrat051-s2

011#17

Večeře nejspíš nebude.

s-53

dev-p_navrat051-s3

011#18

'Počkej, přinesu ti kus chleba,' napadá Láďu a vrací se opatrně do kuchyně.

s-54

dev-p_navrat051-s4

011#19

Matka má hlavu na stole, nehýbe se.

s-55

dev-p_navrat051-s5

011#20

Láďa zakrojí do bochníku včerejšího chleba - moc se mu to nepovedlo, okraje jsou zubaté.

s-56

dev-p_navrat051-s6

011#21

Nemůže najít máslo, bere tedy sklenici se švestkovou marmeládou a vrací se do ložnice.

s-57

dev-p_navrat051-s7

011#22

Veronika ukusuje krajíc, jako by to byla kdovíjaká pochoutka.

s-58

dev-p_navrat051-s8

011#23

Láďovi to však přece jen vrtá hlavou.

s-59

dev-p_navrat051-s9

011#24

Co se stalo?

s-60

dev-p_navrat051-s10

011#25

Pootevřenými dveřmi je slyšet, jak matka hlasitě oddychuje, jako by chrčela.

s-61

dev-p_navrat051-s11

011#26

Třeba se jí něco stalo!

s-62

dev-p_navrat051-s12

011#27

'Buď tady hodná,' napomene Veroniku a vyběhne na chodbu.

s-63

dev-p_navrat061-s1

011#28

nyní byla na dosah ruky.

s-64

dev-p_navrat061-s2

011#29

Zelenala se a bělala, žloutla, snad i voněla něčím neznámým, tolik vzdáleným lyzolu a ajatinu operačního sálu a nemocničních chodeb.

s-65

dev-p_navrat061-s3

011#30

Profesor Havlena si připadal málem jako objevitel, i když něčeho dávno známého.

s-66

dev-p_navrat061-s4

011#31

Domky, holá stromořadí, potoky i rybníky, které míjel, v něm vyvolávaly vzdálenou vzpomínku - a snad to ani nebyla vzpomínka, nýbrž sen, představa.

s-67

dev-p_navrat071-s1

011#32

Rozhodl se, že tady, na východní straně, přivrácené ke svahu, si zřídí ložnici a malou kuchyňku, aby nemusel po ránu scházet do přízemí hned, jak se probudí - alespoň v zimě, dokud je chalupa promrzlá a nevyhřátá.

s-68

dev-p_navrat071-s2

011#33

Zatím spočívala kuchyňka v dvouvařiči postaveném na malém stolku u okna.

s-69

dev-p_navrat071-s3

011#34

Kromě něho stála v místnosti kovová postel, dvě židle a stůl.

s-70

dev-p_navrat071-s4

011#35

Oblíbené houpací křeslo si ponechá v dolní sednici, ve velkém 'salónu' u okna, odkud je vidět na ohyb silnice a skoro až k městu.

s-71

dev-p_navrat071-s5

011#36

Přízemí poslouží podle dosavadních představ k dennímu přebývání.

s-72

dev-p_navrat071-s6

011#37

Až se zatopí, bude příjemné uvnitř posedět.

s-73

dev-p_navrat081-s1

011#38

Znázorňovala gotický hrad na strmé skále, na obzoru chmurný tmavý les a pod skálou obléhající vojsko.

s-74

dev-p_navrat081-s2

011#39

Nad tím vším byl vyveden nápis Bitva u Krásné a letopočet 1427.

s-75

dev-p_navrat081-s3

011#40

Havlena si prohlížel výzdobu stěn velmi pozorně, a než se nadál, měl před sebou půllitr s pivem, na němž pomalu opadávala pěna.

s-76

dev-p_navrat081-s4

011#41

Hostinský ho od výčepu mlčky pozoroval.

s-77

dev-p_navrat081-s5

011#42

Tři dědové v druhém rohu hráli mariáš a u okna mezi profesorem a karbaníky seděli ještě jiní dva, asi také místní hosté, snad jen o trochu mladší, a o čemsi se vzrušeně dohadovali.

s-78

dev-p_navrat081-s6

011#43

Profesor upíjel pivo a sledoval okolí, zvykl si.

s-79

dev-p_navrat091-s1

011#44

Veronika si myje ruce a čistí si zuby.

s-80

dev-p_navrat091-s2

011#45

Uléhá do postýlky a volá:

s-81

dev-p_navrat091-s3

011#46

'Láďo, já se tu bojím.'

s-82

dev-p_navrat091-s4

011#47

Láďa sedí v kuchyni za stolem a čeká.

s-83

dev-p_navrat091-s5

011#48

Měl by se učit, ale nemůže se soustředit, myšlenky se mu honí kdovíkde.

s-84

dev-p_navrat091-s6

011#49

Veronika se potichu přišourá a souká se na vedlejší židli.

s-85

dev-p_navrat091-s7

011#50

'Láďo, kdy už půjdu do školy?'

s-86

dev-p_navrat091-s8

011#51

'Za dva roky.'

s-87

dev-p_navrat091-s9

011#52

'A je to dlouho?'

s-88

dev-p_navrat091-s10

011#53

'Je.

s-89

dev-p_navrat091-s11

011#54

A pořád neotravuj.'

s-90

dev-p_navrat091-s12

011#55

'Láďo?'

s-91

dev-p_navrat091-s13

011#56

'Co je zase?'

s-92

dev-p_navrat091-s14

011#57

'A kdy už budou vánoce?'

s-93

dev-p_navrat091-s15

011#58

Láďa se zamyslí, vánoční prázdniny začínají už v pátek.

s-94

dev-p_navrat091-s16

011#59

A to je vlastně pozítří.

s-95

dev-p_navrat091-s17

011#60

Najednou někdo zvoní.

s-96

dev-p_navrat091-s18

011#61

Když Láďa otevře, stojí za dveřmi paní Mourková.

s-97

dev-p_navrat101-s1

011#62

Podvědomá touha fantazie ho přenášela ještě dál, do měst a krajin, které nikdy nepoznal a které si představoval určitě naivně a zkresleně - moře s vysokými palmami, tříštivé vlny a plachetnice plující k obzoru.

s-98

dev-p_navrat101-s2

011#63

Byl to svým způsobem únik - ze školy, z domova, odevšad.

s-99

dev-p_navrat101-s3

011#64

Koncem ledna se maminčin stav poněkud zlepšil.

s-100

dev-p_navrat101-s4

011#65

Vstala a začala přecházet po bytě, občas i něco uvařila a nakonec také vyprala všechno špinavé prádlo, co se za dobu její nemoci nastřádalo.