Sentence view
Universal Dependencies - Czech - CAC
Language | Czech |
---|
Project | CAC |
---|
Corpus Part | train |
---|
showing 101 - 200 of 220 • previous • next
Dvojice by mohly vzniknout přeskoky elektronů z téže dráhy do dvou nepatrně energeticky odlišných drah nižších nebo ze dvou drah vyšších do jedné nižší.
s-101
s68w-s101
s68w#101
Dvojice by mohly vzniknout přeskoky elektronů z téže dráhy do dvou nepatrně energeticky odlišných drah nižších nebo ze dvou drah vyšších do jedné nižší.
Dublety se vyskytují ve spektrech prvků prvního sloupce periodické soustavy jako známý sodíkový žlutý dublet.
s-102
s68w-s102
s68w#102
Dublety se vyskytují ve spektrech prvků prvního sloupce periodické soustavy jako známý sodíkový žlutý dublet.
Čáry vysílané neutrálními atomy prvků druhého sloupce a ionisovanými atomy třetího sloupce jsou buď jednoduché singlety, nebo trojité triplety.
s-103
s68w-s103
s68w#103
Čáry vysílané neutrálními atomy prvků druhého sloupce a ionisovanými atomy třetího sloupce jsou buď jednoduché singlety, nebo trojité triplety.
Jemnou strukturu spektrálních čar se pokusil vysvětlit německý fyzik Sommerfels předpokladem, že elektrony mohou obíhat kolem jádra v eliptických drahách podobně jako planety kolem Slunce.
s-104
s68w-s104
s68w#104
Jemnou strukturu spektrálních čar se pokusil vysvětlit německý fyzik Sommerfels předpokladem, že elektrony mohou obíhat kolem jádra v eliptických drahách podobně jako planety kolem Slunce.
K charakteristice drah eliptických bylo nutno zavést další kvantové číslo vedlejší.
s-105
s68w-s105
s68w#105
K charakteristice drah eliptických bylo nutno zavést další kvantové číslo vedlejší.
S Heisenbergovým číslem souvisí vztahem.
s-106
s68w-s106
s68w#106
S Heisenbergovým číslem souvisí vztahem.
Avšak ani tento předpoklad nevedl ke štěpení čar, které se podařilo vysvětlit teprve použitím Einsteinovy teorie.
s-107
s68w-s107
s68w#107
Avšak ani tento předpoklad nevedl ke štěpení čar, které se podařilo vysvětlit teprve použitím Einsteinovy teorie.
Značné rychlosti elektronů mají za následek zvětšování jejich hmoty.
s-108
s68w-s108
s68w#108
Značné rychlosti elektronů mají za následek zvětšování jejich hmoty.
Eliptické dráhy elektronů, jejichž rychlosti nelze zanedbat proti rychlosti světla, stáčejí se proto podobně jako dráhy planet, takže každý elektron obíhá vlastně ve dráze tvaru růžice.
s-109
s68w-s109
s68w#109
Eliptické dráhy elektronů, jejichž rychlosti nelze zanedbat proti rychlosti světla, stáčejí se proto podobně jako dráhy planet, takže každý elektron obíhá vlastně ve dráze tvaru růžice.
Tato změna původní Bohrovy teorie, podle níž se kvantují dvě souřadnice elektronu obíhajícího obecně v elipse, však nestačila k vysvětlení všech spektroskopických poznatků, hlavně Zemanova jevu.
s-110
s68w-s110
s68w#110
Tato změna původní Bohrovy teorie, podle níž se kvantují dvě souřadnice elektronu obíhajícího obecně v elipse, však nestačila k vysvětlení všech spektroskopických poznatků, hlavně Zemanova jevu.
Tento jev se projevuje štěpením spektrálních čar na několik složek působením magnetického pole.
s-111
s68w-s111
s68w#111
Tento jev se projevuje štěpením spektrálních čar na několik složek působením magnetického pole.
Bylo nutno jej vysvětlit na základě prostorového kvantování elektronových drah.
s-112
s68w-s112
s68w#112
Bylo nutno jej vysvětlit na základě prostorového kvantování elektronových drah.
Pohyb elektronu v prostoru má tři stupně volnosti a jeho dráha je tedy určena třemi kvantovými čísly.
s-113
s68w-s113
s68w#113
Pohyb elektronu v prostoru má tři stupně volnosti a jeho dráha je tedy určena třemi kvantovými čísly.
Hmotný bod v rovině má dva, v prostoru tři stupně volnosti, neboť jeho pohyb v rovině určují dvě a v ? tři souřadnice.
s-114
s68w-s114
s68w#114
Hmotný bod v rovině má dva, v prostoru tři stupně volnosti, neboť jeho pohyb v rovině určují dvě a v ? tři souřadnice.
Štěpení spektrálních čar však nastává i ve spektrech atomů, které nejsou v magnetickém poli.
s-115
s68w-s115
s68w#115
Štěpení spektrálních čar však nastává i ve spektrech atomů, které nejsou v magnetickém poli.
Jev těsných dubletů je možno vyložit rotací elektronu kolem vlastní osy, neboli spinem, spin, víření.
s-116
s68w-s116
s68w#116
Jev těsných dubletů je možno vyložit rotací elektronu kolem vlastní osy, neboli spinem, spin, víření.
Mechanický moment elektronu je nazýván spinová točivost nebo prostě spin.
s-117
s68w-s117
s68w#117
Mechanický moment elektronu je nazýván spinová točivost nebo prostě spin.
Tak vzniklo čtvrté kvantové číslo, číslo spinové, neboť spin představuje vlastně čtvrtý stupeň volnosti elektronu.
s-118
s68w-s118
s68w#118
Tak vzniklo čtvrté kvantové číslo, číslo spinové, neboť spin představuje vlastně čtvrtý stupeň volnosti elektronu.
Pozorované jevy lze vysvětlit moderní kvantovou mechanikou.
s-119
s68w-s119
s68w#119
Pozorované jevy lze vysvětlit moderní kvantovou mechanikou.
Výklad spekter byl vlastně první zkouškou kvantově modelu, který v mikrosvětě atomu nahradil klasickou mechaniku.
s-120
s68w-s120
s68w#120
Výklad spekter byl vlastně první zkouškou kvantově modelu, který v mikrosvětě atomu nahradil klasickou mechaniku.
Klasická modelová teorie je přesto užitečná pro svou názornost, i když její výsledky jsou jen přibližné a všechny jevy nedovede vysvětlit.
s-121
s68w-s121
s68w#121
Klasická modelová teorie je přesto užitečná pro svou názornost, i když její výsledky jsou jen přibližné a všechny jevy nedovede vysvětlit.
Spin není v kvantové teorii vířením.
s-122
s68w-s122
s68w#122
Spin není v kvantové teorii vířením.
Elektron obíhá kolem těžiště atomu, které je velmi blízko středu jádra.
s-123
s68w-s123
s68w#123
Elektron obíhá kolem těžiště atomu, které je velmi blízko středu jádra.
Eliptická dráha má poloosy, kde je Bohrův poloměr, poloměr jednokvantové dráhy pro vodík, číselně je hlavní kvantové číslo, celé číslo, které se u prvků mění od jedné do sedmi, je vedlejší kvantové číslo Heisenbergovo, které se mění od nuly do tří.
s-124
s68w-s124
s68w#124
Eliptická dráha má poloosy, kde je Bohrův poloměr, poloměr jednokvantové dráhy pro vodík, číselně je hlavní kvantové číslo, celé číslo, které se u prvků mění od jedné do sedmi, je vedlejší kvantové číslo Heisenbergovo, které se mění od nuly do tří.
Hlavním kvantovým číslům odpovídají sféry, slupky.
s-125
s68w-s125
s68w#125
Hlavním kvantovým číslům odpovídají sféry, slupky.
Heisenbergovým číslům odpovídají podle praxe obvyklé ve spektroskopii písmena * pro * a * .
s-126
s68w-s126
s68w#126
Heisenbergovým číslům odpovídají podle praxe obvyklé ve spektroskopii písmena * pro * a * .
Dosud jsme uvažovali dráhy elektronů v rovině.
s-127
s68w-s127
s68w#127
Dosud jsme uvažovali dráhy elektronů v rovině.
Úvahy o prostorovém rozložení elektronových drah umožňuje magnetický moment dráhy elektronu.
s-128
s68w-s128
s68w#128
Úvahy o prostorovém rozložení elektronových drah umožňuje magnetický moment dráhy elektronu.
Elektron obíhající kolem jádra je vlastně elektrickým proudem.
s-129
s68w-s129
s68w#129
Elektron obíhající kolem jádra je vlastně elektrickým proudem.
Smyčka protékaná elektrickým proudem účinkuje navenek tak, jako by její plocha byla magnetickou vrstvou, která má určitý magnetický moment.
s-130
s68w-s130
s68w#130
Smyčka protékaná elektrickým proudem účinkuje navenek tak, jako by její plocha byla magnetickou vrstvou, která má určitý magnetický moment.
Je to vektor kolmý k rovině proudové smyčky, tedy k rovině dráhy elektronu se směrem rovnoběžným k postupu pravotočivého šroubu.
s-131
s68w-s131
s68w#131
Je to vektor kolmý k rovině proudové smyčky, tedy k rovině dráhy elektronu se směrem rovnoběžným k postupu pravotočivého šroubu.
Jeho velikost je dána součinem proudu a plochy smyčky.
s-132
s68w-s132
s68w#132
Jeho velikost je dána součinem proudu a plochy smyčky.
Magnetické síly v atomu souvisí s podstatou magnetismu.
s-133
s68w-s133
s68w#133
Magnetické síly v atomu souvisí s podstatou magnetismu.
Složka magnetického momentu ve směru osy atomu nebo ve směru magnetického pole, v němž je zářící hmota umístěna, nemůže mít libovolné hodnoty, neboť je také kvantována.
s-134
s68w-s134
s68w#134
Složka magnetického momentu ve směru osy atomu nebo ve směru magnetického pole, v němž je zářící hmota umístěna, nemůže mít libovolné hodnoty, neboť je také kvantována.
Složka magnetického momentu dráhy elektronu může mít jen hodnoty rovné celému násobku určité konstanty, Bohrův magneton.
s-135
s68w-s135
s68w#135
Složka magnetického momentu dráhy elektronu může mít jen hodnoty rovné celému násobku určité konstanty, Bohrův magneton.
Jeho násobky mohou být kladné i záporné a magnetický moment může být i nulový.
s-136
s68w-s136
s68w#136
Jeho násobky mohou být kladné i záporné a magnetický moment může být i nulový.
Číslo, jímž je Bohrův magneton násoben, je magnetické kvantové číslo.
s-137
s68w-s137
s68w#137
Číslo, jímž je Bohrův magneton násoben, je magnetické kvantové číslo.
V * je přehled prostorových drah elektronu ve vodíkovém atomu.
s-138
s68w-s138
s68w#138
V * je přehled prostorových drah elektronu ve vodíkovém atomu.
Závěrem lze uvést.
s-139
s68w-s139
s68w#139
Závěrem lze uvést.
Hlavní kvantové číslo stanoví celý počet kvant dané dráhy, vedlejší kvantové číslo počet jejich magnetonů, magnetické kvantové číslo složku magnetického momentu do osy atomu, a tudíž polohu elektronové dráhy v prostoru.
s-140
s68w-s140
s68w#140
Hlavní kvantové číslo stanoví celý počet kvant dané dráhy, vedlejší kvantové číslo počet jejich magnetonů, magnetické kvantové číslo složku magnetického momentu do osy atomu, a tudíž polohu elektronové dráhy v prostoru.
Energie elektronu na hlavním vedlejším a spinovém kvantovém čísle, jímž je dána vlastní rotace elektronu.
s-141
s68w-s141
s68w#141
Energie elektronu na hlavním vedlejším a spinovém kvantovém čísle, jímž je dána vlastní rotace elektronu.
Na magnetickém kvantovém čísle energie nezávisí.
s-142
s68w-s142
s68w#142
Na magnetickém kvantovém čísle energie nezávisí.
Spinové kvantové číslo může mít hodnoty # a # * , neboť osa elektronu může být buď souhlasně nebo nesouhlasně rovnoběžná s osou jádra.
s-143
s68w-s143
s68w#143
Spinové kvantové číslo může mít hodnoty # a # * , neboť osa elektronu může být buď souhlasně nebo nesouhlasně rovnoběžná s osou jádra.
Rozdíl mezi těmito čísly je vskutku podobně jako u ostatních kvantových čísel.
s-144
s68w-s144
s68w#144
Rozdíl mezi těmito čísly je vskutku podobně jako u ostatních kvantových čísel.
Obíhá- li kolem jádra jediný elektron, má nejnižší energii v jednokvantové kruhové dráze, která přísluší základnímu nevzbuzenému stavu atomu, v němž atom nemůže zářit, neboť má minimální energii.
s-145
s68w-s145
s68w#145
Obíhá- li kolem jádra jediný elektron, má nejnižší energii v jednokvantové kruhové dráze, která přísluší základnímu nevzbuzenému stavu atomu, v němž atom nemůže zářit, neboť má minimální energii.
Řešení problému soustavy jádro elektron je vlastně řešením problému dvou těles, avšak soustava jádro dva elektrony představuje již neřešitelný problém tří těles.
s-146
s68w-s146
s68w#146
Řešení problému soustavy jádro elektron je vlastně řešením problému dvou těles, avšak soustava jádro dva elektrony představuje již neřešitelný problém tří těles.
Na základě praktických výsledků spektroskopie, chemie a fyzikální chemie je možno však přece jen stanovit určité zákonitosti i pro vyšší prvky.
s-147
s68w-s147
s68w#147
Na základě praktických výsledků spektroskopie, chemie a fyzikální chemie je možno však přece jen stanovit určité zákonitosti i pro vyšší prvky.
Především u atomů s více elektrony platí princip výlučnosti.
s-148
s68w-s148
s68w#148
Především u atomů s více elektrony platí princip výlučnosti.
V témž atomu může mít určitý pohybový stav daný týmiž hodnotami všech čtyř kvantových čísel pouze jediný elektron.
s-149
s68w-s149
s68w#149
V témž atomu může mít určitý pohybový stav daný týmiž hodnotami všech čtyř kvantových čísel pouze jediný elektron.
Jiná formulace.
s-150
s68w-s150
s68w#150
Jiná formulace.
Dva elektrony nemohou mít v jednom atomu současně všechna čtyři kvantová čísla stejná.
s-151
s68w-s151
s68w#151
Dva elektrony nemohou mít v jednom atomu současně všechna čtyři kvantová čísla stejná.
Ze spojení obou formulací plyne významný závěr, že v téže dráze mohou současně obíhat nejvýše dva elektrony, a to s opačnými spiny.
s-152
s68w-s152
s68w#152
Ze spojení obou formulací plyne významný závěr, že v téže dráze mohou současně obíhat nejvýše dva elektrony, a to s opačnými spiny.
V * je přehled všech čtyř kvantových čísel.
s-153
s68w-s153
s68w#153
V * je přehled všech čtyř kvantových čísel.
Optická spektra složitějších atomů nejsou určena energiemi jediného elektronu, nýbrž energiemi celého atomu.
s-154
s68w-s154
s68w#154
Optická spektra složitějších atomů nejsou určena energiemi jediného elektronu, nýbrž energiemi celého atomu.
Termy ve vodíkovém spektru jsou v podstatě vlnočty.
s-155
s68w-s155
s68w#155
Termy ve vodíkovém spektru jsou v podstatě vlnočty.
Vlnočet je počet vln připadajících na jednotku.
s-156
s68w-s156
s68w#156
Vlnočet je počet vln připadajících na jednotku.
Hodnoty vlnočtů odpovídají energiím atomu.
s-157
s68w-s157
s68w#157
Hodnoty vlnočtů odpovídají energiím atomu.
Rozdílem dvou termů je určen vlnočet čáry ve spektru.
s-158
s68w-s158
s68w#158
Rozdílem dvou termů je určen vlnočet čáry ve spektru.
U složitějších atomů jsou spektrální čáry určeny energetickými stavy atomu, které nazýváme rovněž termy a značíme je velkými písmeny na rozdíl od malých písmen, jimiž označujeme dráhy hladiny elektronu.
s-159
s68w-s159
s68w#159
U složitějších atomů jsou spektrální čáry určeny energetickými stavy atomu, které nazýváme rovněž termy a značíme je velkými písmeny na rozdíl od malých písmen, jimiž označujeme dráhy hladiny elektronu.
Tyto značky jsou počáteční písmena anglických slov sharp, ostrý, principal, hlavní, diffuse, difusní, fundamental, základní, jimiž se označují série čar a * .
s-160
s68w-s160
s68w#160
Tyto značky jsou počáteční písmena anglických slov sharp, ostrý, principal, hlavní, diffuse, difusní, fundamental, základní, jimiž se označují série čar a * .
Při studiu spekter se ukázalo, že v nich nejsou všechny čáry, které by příslušely všem přechodům elektronů z libovolné dráhy do jiné dráhy.
s-161
s68w-s161
s68w#161
Při studiu spekter se ukázalo, že v nich nejsou všechny čáry, které by příslušely všem přechodům elektronů z libovolné dráhy do jiné dráhy.
Byla proto stanovena výběrová pravidla určující, které z možných přechodů jsou dovoleny.
s-162
s68w-s162
s68w#162
Byla proto stanovena výběrová pravidla určující, které z možných přechodů jsou dovoleny.
Hlavní kvantové číslo se může měnit o libovolné celé číslo různé od nuly, kdežto vedlejší kvantové číslo se může měnit jen o # * .
s-163
s68w-s163
s68w#163
Hlavní kvantové číslo se může měnit o libovolné celé číslo různé od nuly, kdežto vedlejší kvantové číslo se může měnit jen o # * .
Modelová teorie nemůže všechny tyto jevy vysvětlit, nestačí ani vlnová mechanika.
s-164
s68w-s164
s68w#164
Modelová teorie nemůže všechny tyto jevy vysvětlit, nestačí ani vlnová mechanika.
Mnohé vysvětlila teprve novější kvantová teorie Diracova založená na Einsteinově teorii relativity.
s-165
s68w-s165
s68w#165
Mnohé vysvětlila teprve novější kvantová teorie Diracova založená na Einsteinově teorii relativity.
Spektrum paprsků rentgenových, na západě často nazývaných paprsky * , dokazuje, že se v něm uplatňují dva druhy záření.
s-166
s68w-s166
s68w#166
Spektrum paprsků rentgenových, na západě často nazývaných paprsky * , dokazuje, že se v něm uplatňují dva druhy záření.
Především je to záření nárazové neboli impulsové, vznikající brzděním elektronů na anodě.
s-167
s68w-s167
s68w#167
Především je to záření nárazové neboli impulsové, vznikající brzděním elektronů na anodě.
Je složené z velikého množství čar všech kmitočtů až do určitého nejvyššího kmitočtu, který lze snadno určit podle zákona zachování energie, energie záření, rozdílu energie elektronu.
s-168
s68w-s168
s68w#168
Je složené z velikého množství čar všech kmitočtů až do určitého nejvyššího kmitočtu, který lze snadno určit podle zákona zachování energie, energie záření, rozdílu energie elektronu.
Spektrum nárazové je tedy prakticky spojité, avšak druhý typ rentgenového záření je charakteristický, neboť má spektrum čárové podobně jako optická spektra vysílaná atomy žhavých plynů.
s-169
s68w-s169
s68w#169
Spektrum nárazové je tedy prakticky spojité, avšak druhý typ rentgenového záření je charakteristický, neboť má spektrum čárové podobně jako optická spektra vysílaná atomy žhavých plynů.
Vlnové délky charakteristického záření závisí na * anody, neboť elektron vymrštěný z katody vyrazí z vnitřní sféry atomu, na anodě z jednokvantové sféry ? elektron, na jehož místo přeskočí některý jiný elektron ze sféry.
s-170
s68w-s170
s68w#170
Vlnové délky charakteristického záření závisí na * anody, neboť elektron vymrštěný z katody vyrazí z vnitřní sféry atomu, na anodě z jednokvantové sféry ? elektron, na jehož místo přeskočí některý jiný elektron ze sféry.
Přitom se vyzáří foton, vznikne čára.
s-171
s68w-s171
s68w#171
Přitom se vyzáří foton, vznikne čára.
Vlnové délky v sérii jsou malé, neboť fotony vznikají z poměrně velikých rozdílů energií.
s-172
s68w-s172
s68w#172
Vlnové délky v sérii jsou malé, neboť fotony vznikají z poměrně velikých rozdílů energií.
Impulsové záření naproti tomu se strukturou nesouvisí, neboť je to brzdné záření.
s-173
s68w-s173
s68w#173
Impulsové záření naproti tomu se strukturou nesouvisí, neboť je to brzdné záření.
Série rentgenových čar a * objevil již anglický fyzik Moseley.
s-174
s68w-s174
s68w#174
Série rentgenových čar a * objevil již anglický fyzik Moseley.
Čáry jsou měkčí než ? , neboť vznikají přeskoky elektronů do sféry dvojkvantové.
s-175
s68w-s175
s68w#175
Čáry jsou měkčí než ? , neboť vznikají přeskoky elektronů do sféry dvojkvantové.
Švédský fyzik Siegbahn později objevil ještě měkčí sérii vznikající přeskoky elektronů do sféry trojkvantové.
s-176
s68w-s176
s68w#176
Švédský fyzik Siegbahn později objevil ještě měkčí sérii vznikající přeskoky elektronů do sféry trojkvantové.
Nejměkčí sérii u nejvyšších prvků objevil český fyzik Dolejšek.
s-177
s68w-s177
s68w#177
Nejměkčí sérii u nejvyšších prvků objevil český fyzik Dolejšek.
Série vzniká přeskoky elektronů z nejvyšších sfér do čtyřkvantové sféry.
s-178
s68w-s178
s68w#178
Série vzniká přeskoky elektronů z nejvyšších sfér do čtyřkvantové sféry.
Moseley zjistil, že série * a * se u různých prvků navzájem podobají a s rostoucím atomovým číslem, pořadovým číslem v soustavě prvků, se posouvají ke kratším vlnovým délkám neboli k větším vlnočtům.
s-179
s68w-s179
s68w#179
Moseley zjistil, že série * a * se u různých prvků navzájem podobají a s rostoucím atomovým číslem, pořadovým číslem v soustavě prvků, se posouvají ke kratším vlnovým délkám neboli k větším vlnočtům.
Vlnočet je převratná hodnota vlnové délky.
s-180
s68w-s180
s68w#180
Vlnočet je převratná hodnota vlnové délky.
Podle Moseleyova zákona odmocnina z vlnočtu se při postupu od jednoho prvku k následujícímu vždycky zvýší o stejnou hodnotu, neboť kde je atomové číslo prvku konstanty * .
s-181
s68w-s181
s68w#181
Podle Moseleyova zákona odmocnina z vlnočtu se při postupu od jednoho prvku k následujícímu vždycky zvýší o stejnou hodnotu, neboť kde je atomové číslo prvku konstanty * .
Na * jsou Moseleyovy přímky, jimiž je uvedený vztah graficky znázorněn.
s-182
s68w-s182
s68w#182
Na * jsou Moseleyovy přímky, jimiž je uvedený vztah graficky znázorněn.
Při postupu od jednoho prvku k sousednímu zvýší se odmocnina z vlnočtu o rozdíl * , což charakterizuje přímkový průběh závislosti.
s-183
s68w-s183
s68w#183
Při postupu od jednoho prvku k sousednímu zvýší se odmocnina z vlnočtu o rozdíl * , což charakterizuje přímkový průběh závislosti.
Na základě Moseleyových měření bylo možno určit uzavřené čísla všech prvků a předpovědět, které prvky v tehdejší době ještě chyběly.
s-184
s68w-s184
s68w#184
Na základě Moseleyových měření bylo možno určit uzavřené čísla všech prvků a předpovědět, které prvky v tehdejší době ještě chyběly.
Současně bylo přesvědčivě dokázáno, že atomové číslo je pořadové číslo prvku v periodické soustavě a že vnitřní elektronové sféry jsou u všech prvků stejně vybudovány.
s-185
s68w-s185
s68w#185
Současně bylo přesvědčivě dokázáno, že atomové číslo je pořadové číslo prvku v periodické soustavě a že vnitřní elektronové sféry jsou u všech prvků stejně vybudovány.
Je třeba si uvědomit, že vlnové délky paprsků rentgenových jsou řádově tisíckrát až # kratší než vlnové délky viditelného světla.
s-186
s68w-s186
s68w#186
Je třeba si uvědomit, že vlnové délky paprsků rentgenových jsou řádově tisíckrát až # kratší než vlnové délky viditelného světla.
O využití paprsků v lékařství je pojednáno v * a dalších.
s-187
s68w-s187
s68w#187
O využití paprsků v lékařství je pojednáno v * a dalších.
V # sestavil ruský chemik Mendělejev prvky do periodické soustavy, která je připojena.
s-188
s68w-s188
s68w#188
V # sestavil ruský chemik Mendělejev prvky do periodické soustavy, která je připojena.
Je doplněná podle dnešního stavu znalostí.
s-189
s68w-s189
s68w#189
Je doplněná podle dnešního stavu znalostí.
Před značkou každého prvku je dole uvedeno atomové číslo.
s-190
s68w-s190
s68w#190
Před značkou každého prvku je dole uvedeno atomové číslo.
Tabulka má v dnešním uspořádání # vodorovných řad a # svislých sloupců zvaných skupiny.
s-191
s68w-s191
s68w#191
Tabulka má v dnešním uspořádání # vodorovných řad a # svislých sloupců zvaných skupiny.
První vodorovná dokazuje, v níž je pouze vodík a helium, je rudimentární perioda, rudimentum, zákrsek, nedokonalý počátek.
s-192
s68w-s192
s68w#192
První vodorovná dokazuje, v níž je pouze vodík a helium, je rudimentární perioda, rudimentum, zákrsek, nedokonalý počátek.
Druhá a třetí řada prvků jsou jednoduché periody po osmi prvcích.
s-193
s68w-s193
s68w#193
Druhá a třetí řada prvků jsou jednoduché periody po osmi prvcích.
Čtvrtá a pátá vodorovná řada tvoří první dvojnásobnou periodu celkem # prvků a šestá a sedmá řada druhou dvojnásobnou periodu rovněž # prvků.
s-194
s68w-s194
s68w#194
Čtvrtá a pátá vodorovná řada tvoří první dvojnásobnou periodu celkem # prvků a šestá a sedmá řada druhou dvojnásobnou periodu rovněž # prvků.
Řada osmá a devátá tvoří první čtyřnásobnou periodu podle obsazování elektronových drah.
s-195
s68w-s195
s68w#195
Řada osmá a devátá tvoří první čtyřnásobnou periodu podle obsazování elektronových drah.
Společně se skupinou vzácných zemin, lanthanidů, která má # prvků a zvláštní postavení, má celkem # prvků.
s-196
s68w-s196
s68w#196
Společně se skupinou vzácných zemin, lanthanidů, která má # prvků a zvláštní postavení, má celkem # prvků.
Řada desátá společně s neukončenou skupinou transuranových prvků, prvků za uranem, které dělíme na uranidy a curiedy, tvoří neukončenou druhou čtyřnásobnou periodu.
s-197
s68w-s197
s68w#197
Řada desátá společně s neukončenou skupinou transuranových prvků, prvků za uranem, které dělíme na uranidy a curiedy, tvoří neukončenou druhou čtyřnásobnou periodu.
Zatím má # prvků.
s-198
s68w-s198
s68w#198
Zatím má # prvků.
Viz * .
s-199
s68w-s199
s68w#199
Viz * .
Chemické vlastnosti prvků se v každé periodě mění obdobným způsobem mezi prvním a posledním prvkem periody.
s-200
s68w-s200
s68w#200
Chemické vlastnosti prvků se v každé periodě mění obdobným způsobem mezi prvním a posledním prvkem periody.
Edit as list • Text view • Dependency trees