Kritický rozbor ideové platformy, podmíněnosti a charakteristických rysů soudobého revizionismu jako jeden z předpokladů zefektivnění boje proti revizionismu a antikomunismu v naší společnosti.
Zpracovávat metodologické problémy společenských, přírodních a technických věd, kategorie marxisticko-leninskéfilosofie, materialistické dialektiky, jako teorie a metodologie poznání.
Naše filosofie se soustředí na dialektiku vývoje socialistické společnosti a na problémy dialektické metody a vývoje soudobé vědy, otázky systému, struktury.
Na vysokoškolských pracovištích bude pokračovat výzkum vybraných otázek dějin filosofie, zejména dějin českého a slovenského filozofického myšlení # a # století.
Do popředí vystupuje především výzkum uplatňování vedoucí úlohy dělnické třídy a její strany, problematika sociální struktury socialistické společnosti a jejího vývoje a formování a rozvíjení socialistického životního způsobu a socialistického člověka jako aktivního a uvědomělého nositele socialistických vztahů, problémy všestranného rozvoje socialismu a komunismu, socialistického humanismu a etiky.
Ke splnění těchto úkolů je nezbytné vybudovat na bázi ČSAV a SAV jednotný aparát sociologického výzkumu a zároveň zabezpečit cílevědomé získávání a využívání sociálních dat pomocí orgánů statistické služby a moderní výpočetní techniky.
Třetí problémový okruh tvoří otázky komplexního osvětlení perspektiv vědeckotechnické revoluce z hlediska uplatnění jejích vymožeností v podmínkách socialistické soustavy.
Prvořadým úkolem je výzkum úlohy dělnické třídy v současné etapě budování rozvinuté socialistické společnosti, otázky komplexního řízení sociálních procesů, sociálního plánování a prognostiky.
V souvislosti se studiem vědeckotechnické revoluce nabývá stále většího významu komplex vědeckých poznatků o vědě a její úloze ve společnosti, vlivu techniky na životní prostředí.
Soustředí se zvláště na kritiku soudobých buržoazních a revizionistických dezinterpretací marxismu-leninismua socialismu, na kritiku soudobé buržoazní a maloměšťácké ideologie, antikomunismu, reformismu, pravicového a levicového revizionismu, na kritiku hlavních směrů soudobé buržoazní filosofie.
V současné etapě boje proti pozůstatkům buržoazních a revizionistických vlivů je třeba se soustředit zvláště na kritiku koncepcí demokratického socialismu, kritiku těch směrů soudobé buržoazní filosofie a sociologie, které mají v ČSSR výraznější vliv a hlubší tradice, kritiku buržoazních a revizionistických interpretací teorií vědeckotechnického pokroku.
Vycházíme z toho, že společenské vědy mají prvořadou důležitost pro řízení společnosti a že se významně podílejí na formování společenského vědomí, ideově politických postojů pracujících.
Filosofie, sociologie, vědecký komunismus, politická ekonomie, věda o státu a právu, historiografie, psychologie, pedagogika, vědy o umění, literatuře, jazyce, všechny tyto základní společenskovědní disciplíny mají své nezastupitelné místo v poznání různých oblastí a stránek života společnosti, zákonitostí jejího ekonomického, sociálně, politického a duchovního rozvoje.
Komunistická strana, řídící se ve své činnosti marxisticko-leninskouteorií zobecněnou zkušenostmi revolučního hnutí, nemůže se obejít bez výsledků společenskovědního zkoumání.
Má eminentní zájem na tom, aby se společenské vědy rozvíjely jako účinný nástroj poznání a revolučních přeměn a napomáhaly jí uplatňovat funkce plynoucí z jejího avantgardního poslání, z její vrcholné odpovědnosti, kterou má před dělnickou třídou a všemi pracujícími jako rozhodující řídící subjekt socialistické společnosti.
Společenské vědy mohou být takovým účinným nástrojem poznání a společenských přeměn pouze tehdy, rozvíjejí- li se na metodologické základně marxismu-leninismu, vycházejí- li důsledně z třídního přístupu z principu stranickosti, jinými slovy orientují- li se na základní potřeby společenské praxe tak, jak se tyto potřeby odrážejí v politickém programu strany, podstatné zájmy dělnické třídy a všech pracujících.
Byla založena roku # za vlády Petra # , který chtěl touto cestou uspíšit rozvoj nových forem výroby a uspokojit nové potřeby diktované přestavbou armády, výstavbou námořního loďstva a rozvojem mezinárodních styků tehdejší Ruské říše.
Vědecké styky česko-ruskétehdejší doby jsou spjaty se jmény jako Prokop Diviš, Ignác Born, * Kollár, Gelasius Dobner, Jáchym Šternberk, Josef Dobrovský, Jiří Procházka, Bernard Bolzano, Jan Evangelista Purkyně, Josef Jungmann, * Čelakovský, * Hanka, * Šafařík a další.