Universal Dependencies - Czech - CAC

s-101

s07w-s101

s07w#101

Začátkem # století se tento stav natolik zhoršil, že páni radní museli konečně rozhodnout o nápravě.

s-102

s07w-s102

s07w#102

Proto roku # došlo k důkladné rekonstrukci staroměstské vodárny podle návrhu ředitele pražského Stavovského technického učiliště Františka Josefa Gerstnera.

s-103

s07w-s103

s07w#103

Strojní část vyrobil jeho mechanik Josef Boček.

s-104

s07w-s104

s07w#104

Po této rekonstrukci sloužila vodárna až do roku # , kdy byla vodovodní síť Starého Města připojena na vodojem na Karlově.

s-105

s07w-s105

s07w#105

Strojovna byla zbourána a věž stojí podnes na Novotného lávce u Karlových lázní.

s-106

s07w-s106

s07w#106

Zatímco Staré Město mělo vodovod s vltavskou vodou asi od * # , Nové Město bylo od svého založení roku # zásobeno pramenitou vodou vodovodem a dvěma kašnami, kromě soukromých studní, až do roku # .

s-107

s07w-s107

s07w#107

Ve městě však přibývalo obyvatel a zvětšovala se potřeba vody.

s-108

s07w-s108

s07w#108

Nedostatek vody přinutil Novoměstské, aby postavili vlastní vodárnu na Vltavě u Šítkovského jezu, na způsob staroměstské.

s-109

s07w-s109

s07w#109

Dali ji do provozu roku # .

s-110

s07w-s110

s07w#110

Dnes nejsou přesnější představy o tom, jak vypadala tato vodárna, protože i s věží, pravděpodobně dřevěnou, brzy po dokončení roku # celá vyhořela.

s-111

s07w-s111

s07w#111

Vodárnu neprodleně opravili.

s-112

s07w-s112

s07w#112

Budovu pro čerpadla postavili jen z trámoví a proutí a zamazali hlínou.

s-113

s07w-s113

s07w#113

Tak vydržela až do roku # , kdy byla opět zničena požárem.

s-114

s07w-s114

s07w#114

Vodárnu obnovil Karel Mělnický.

s-115

s07w-s115

s07w#115

Založil celou stavbu na dubových pilotách a dubovém rámu, avšak piloty nedosáhly pevného skalního podloží a celá stavba se před dokončením naklonila při vrcholu o # * .

s-116

s07w-s116

s07w#116

Stavbu pak dokončil neznámý stavitel.

s-117

s07w-s117

s07w#117

Opravená vodárna sloužila až do roku # , kdy byla vážně poškozena švédským vojskem za třicetileté války.

s-118

s07w-s118

s07w#118

Vodárnu a věž opravili do tří let.

s-119

s07w-s119

s07w#119

O opravě byl na věži vytesán nápis, který se dochoval podnes.

s-120

s07w-s120

s07w#120

Opravená věž vytrvala další # staletí.

s-121

s07w-s121

s07w#121

Strojní zařízení bylo v provozu až do roku # , kdy byla vodárna zrušena a nahrazena vodou z Káraného.

s-122

s07w-s122

s07w#122

Vodárenská věž se zachovala, stojí těsně u budovy Mánes.

s-123

s07w-s123

s07w#123

Novoměstská vodárna u Šítkovského jezu, postavená roku # , podstatně zlepšila zásobení západní části Nového Města vodou.

s-124

s07w-s124

s07w#124

Rozvod vody do ulic poskytoval značné výhody a pohodlí jak pro řemesla, pivovary, tak i pro domácnosti.

s-125

s07w-s125

s07w#125

Výhody společného zásobování vodou byly tak značné, že se město rozhodlo roku # postavit vodovod i pro severovýchodní část města, protože ji pro velkou vzdálenost nebylo možno napojit na šítkovskou vodárnu.

s-126

s07w-s126

s07w#126

Výstavba se však z neznámých důvodů opozdila, takže se započalo stavět až roku # poblíž Nových mlýnů proti Štvanickému ostrovu.

s-127

s07w-s127

s07w#127

Vodárna byla celá ze dřeva a stála v řadě mlýnů.

s-128

s07w-s128

s07w#128

Sloužila svému účelu až do konce # století.

s-129

s07w-s129

s07w#129

Počátkem # století vznikl ve městě opět nedostatek vody.

s-130

s07w-s130

s07w#130

Postavili novou vodárnu, nové vodní kolo na pohon výkonnějších čerpadel, novou věž z kamene založenou na dubových pilotách a dubovém roštu.

s-131

s07w-s131

s07w#131

Věž vydržela jen do # března # , kdy ji povodeň podemlela a roztrhla podél svislé osy.

s-132

s07w-s132

s07w#132

Před půlnocí se zřítila do rozvodněné Vltavy.

s-133

s07w-s133

s07w#133

Situace v zásobování vodou v severní části Nového Města se stala katastrofální a vyvolala neprodleně nová opatření.

s-134

s07w-s134

s07w#134

Síť novomlýnské vodárny připojili na síť šítkovské vodárny.

s-135

s07w-s135

s07w#135

Tím došlo v historii pražského vodárenství poprvé ke spojení dvou vodárenských systémů v jeden.

s-136

s07w-s136

s07w#136

Se stavbou nové vodárny se však začalo až v roce # .

s-137

s07w-s137

s07w#137

Za dva roky stála nová kamenná věž.

s-138

s07w-s138

s07w#138

Později vodárnu vybavili dalším čerpadlem o čtyřech konvích, čímž se stala nejvýkonnější v Praze.

s-139

s07w-s139

s07w#139

Roku # vyhořela.

s-140

s07w-s140

s07w#140

Požár založila francouzská vojska.

s-141

s07w-s141

s07w#141

Ale ještě téhož roku ji opravili a uvedli do provozu.

s-142

s07w-s142

s07w#142

V # století dostala vodárna nové, výkonnější stroje a sloužila až do roku # , kdy strojovnu při regulaci Vltavy zrušili a zbořili vodárnu.

s-143

s07w-s143

s07w#143

Vodárenská věž z roku # zůstala jako historická památka dodnes a stojí před kostelem * Klimenta u Švermova mostu.

s-144

s07w-s144

s07w#144

Nejméně příznivé podmínky pro zásobování vodou měla Malá Strana.

s-145

s07w-s145

s07w#145

Úzký nížinný pruh podél řeky mohl být pohodlně zásoben vodou studnami v říčních náplavách nebo vodou z Vltavy.

s-146

s07w-s146

s07w#146

Výše položená území měla malou naději na vodu ze studní, protože geologický útvar břidlic je skoupý na vodu.

s-147

s07w-s147

s07w#147

Uspokojivé řešení mohla nabídnout jen voda z Vltavy.

s-148

s07w-s148

s07w#148

Teprve roku # povolilo Nové Město pekaři Janu Petržílkovi z Malé Strany postavit mlýn na místě Spáleného mlýna před Oujezdskou branou.

s-149

s07w-s149

s07w#149

Malostranští se s ním dohodli roku # , že jim ponechá jedno vodní kolo a místo pro stavbu vodárny a že za roční úplatu bude zařízení vodárny obsluhovat a opravovat a současně bude udržovat v dobrém stavu i vodovodní řady.

s-150

s07w-s150

s07w#150

Postavili tedy vodárnu s věží, ze které se voda samospádem dostala až na Malostranské náměstí.

s-151

s07w-s151

s07w#151

Vodárna sloužila # let.

s-152

s07w-s152

s07w#152

Roku # začala stavba nové vodárny.

s-153

s07w-s153

s07w#153

Věž byla z cihel a tesaného kamene.

s-154

s07w-s154

s07w#154

Zásobní potrubí z věže vyvedli na břeh zvláštním kanálem.

s-155

s07w-s155

s07w#155

Předtím spojení mezi věží ve vodě Vltavy a blízkým nábřežím vedlo venkovním potrubím, které v zimě zamrzalo.

s-156

s07w-s156

s07w#156

Nové řešení vedlo potrubí níž pod dnem Vltavy do břehu a napojilo se na potrubí uložené v zemi, čímž bylo chráněno proti zamrzání.

s-157

s07w-s157

s07w#157

Roku # byla věž za třicetileté války tak poškozena Švédy, že musela být přes veškerou snahu o opravu zbourána a postavena nová.

s-158

s07w-s158

s07w#158

V této podobě zůstala vodárna až do * # , kdy ji vybavili třetím vodním strojem o dvou čerpadlech.

s-159

s07w-s159

s07w#159

Zrušili ji až * # , kdy její vodovodní síť připojili na vodárnu v Podolí.

s-160

s07w-s160

s07w#160

Věž je zachována podnes, stojí na smíchovské straně v Nábřežní ulici u předmostí Jiráskova mostu.

s-161

s07w-s161

s07w#161

Pražské středověké vodárny nedodávaly vodu pitnou, ale užitkovou, kterou odebíraly z Vltavy.

s-162

s07w-s162

s07w#162

Dodávka pitné vody veřejným vodovodem byla vzácnou výjimkou.

s-163

s07w-s163

s07w#163

Energii na čerpání získávaly vodárny z vodního spádu řeky.

s-164

s07w-s164

s07w#164

Využívaly se jezy postavené původně pro mlynáře.

s-165

s07w-s165

s07w#165

Mlynářů si vždy považovali jako vyslovených odborníků ve vodním stavitelství.

s-166

s07w-s166

s07w#166

Vltava poskytovala poměrně dobré možnosti pro získání vodní energie.

s-167

s07w-s167

s07w#167

Rozdíl výšek hladiny řeky pod Vyšehradem a v Podbabě činí plných # metrů.

s-168

s07w-s168

s07w#168

Stavby jezů se připomínají už v * # .

s-169

s07w-s169

s07w#169

Roku # se už v záznamech mluví o osmi jezech, postavených blízko u sebe.

s-170

s07w-s170

s07w#170

Bývaly šikmo k ose řeky a využívaly celkem šestimetrového spádu.

s-171

s07w-s171

s07w#171

Jezy byly často ničeny povodněmi.

s-172

s07w-s172

s07w#172

Město stavělo nové, takže jejich počet se měnil.

s-173

s07w-s173

s07w#173

O postavení jezu rozhodovala obec.

s-174

s07w-s174

s07w#174

Mlýny a vodní stroje si museli mlynáři postavit sami.

s-175

s07w-s175

s07w#175

Mlynáři tehdy vypracovali i návrh vodovodu, přičemž zřejmě využívali znalosti horníků z čerpací techniky.

s-176

s07w-s176

s07w#176

Tenkrát stavěli ze dřeva a mlynář musel dokonale ovládat i tesařské řemeslo.

s-177

s07w-s177

s07w#177

Vodovod měl tyto hlavní části, vodní kolo na získávání energie, převodové zařízení pro čerpadlo, čerpací soustrojí, výtlačný řad, vodojem neboli pánev nebo též kotel, přelivné potrubí, zásobní řad a kašny pro odběr.

s-178

s07w-s178

s07w#178

V průběhu staletí byla každá z těchto součástí zdokonalována.

s-179

s07w-s179

s07w#179

Vodní kolo, převodové zařízení a čerpadlo byly souborně nazývány vodním strojem.

s-180

s07w-s180

s07w#180

Pokud se používala řetězová čerpadla, byla energie z kola na řetězy převáděna palci.

s-181

s07w-s181

s07w#181

Koncem # století při použití pístových čerpadel se energie převáděla pomocí zalomené hřídele, původně dřevěné, dřevěnými ozubenými koly a lichýři, tyčemi.

s-182

s07w-s182

s07w#182

Čerpadla byla zpočátku pouze řetězová.

s-183

s07w-s183

s07w#183

V # století se přecházelo na pístová a řetězová zůstala jako podávací, nakonec se vynechávala vůbec.

s-184

s07w-s184

s07w#184

Využíval se sací účinek pístových čerpadel.

s-185

s07w-s185

s07w#185

Ke každému vodnímu kolu se nejdříve přiřazovala dvě čerpadla, později tři a nakonec i čtyři.

s-186

s07w-s186

s07w#186

S ohledem na větší namáhání čerpadel bylo nutno vyrábět jejich válce z bronzu místo dřívější mědi a klikové hřídele z litiny místo dřeva.

s-187

s07w-s187

s07w#187

Výkon čerpadel dnes odhadujeme podle jejich rozměrů.

s-188

s07w-s188

s07w#188

Stroj o třech čerpadlech mohl mít výkon až # litrů za vteřinu, při čtyřech čerpadlech až # litrů.

s-189

s07w-s189

s07w#189

Výkon bylo možno regulovat množstvím vody, kterou stavítkem pouštěli na vodní kola.

s-190

s07w-s190

s07w#190

Věž pro vodojem byla nejdříve ze dřeva, později z kamene nebo cihel.

s-191

s07w-s191

s07w#191

Zimní provoz vodárny byl velmi obtížný a způsoboval městu značné finanční náklady.

s-192

s07w-s192

s07w#192

Voda se čerpala z řeky, jejíž teplota mohla klesnout až na bod mrazu.

s-193

s07w-s193

s07w#193

Některé kovové součásti zařízení mohly způsobit prochladnutí i zamrznutí.

s-194

s07w-s194

s07w#194

Proto bylo třeba v zimním období potrubí i pánev ohřívat.

s-195

s07w-s195

s07w#195

Dělo se tak hned ve vodárenské věži pod pánví čili pod kotlem.

s-196

s07w-s196

s07w#196

Proto se tenkrát říkávalo vodojemu spíše kotel.

s-197

s07w-s197

s07w#197

Každé zlepšení bylo vítáno, hlavně když usnadňovalo zimní provoz.

s-198

s07w-s198

s07w#198

Příkladem zlepšení je postavení vnitřního zděného komína ve věži a uložení potrubí mezi věží a břehem řeky do zděného kanálu pod zemí.

s-199

s07w-s199

s07w#199

Komín uvnitř vodárenské věže mířil svým hrdlem přesně pod střed kotle.

s-200

s07w-s200

s07w#200

Tím ho ohříval, ale zároveň zabraňoval vzniku požáru dřevěných částí věže.