Universal Dependencies - Czech - CAC

s-1

s05w-s1

s05w#1

Proč je v knize věnované zájmovým konfliktům v mezilidském styku kapitola o intrapersonálních konfliktech.

s-2

s05w-s2

s05w#2

Co mají interpersonální konflikty společného s vnitřními osobními konflikty.

s-3

s05w-s3

s05w#3

Jsou to nejméně dva momenty.

s-4

s05w-s4

s05w#4

Každý konflikt mezi dvěma nebo více lidmi je zároveň i do určité míry intrapersonálním konfliktem těch osob, které se ho účastní.

s-5

s05w-s5

s05w#5

Interpersonální konflikt musí nutně mít v sobě i určitou subjektivní intrapsychickou reprezentaci, projekci, jestliže účastníky osobně zasahuje, tanguje, jestliže se jich skutečně dotýká.

s-6

s05w-s6

s05w#6

V tom spočívá osobní tíha mezilidských konfliktů.

s-7

s05w-s7

s05w#7

V tom je ale i naděje v možnost jejich řešení.

s-8

s05w-s8

s05w#8

Těžko by bylo možné představit si nadějnost řešení interpersonálních konfliktů, kdyby se tyto konflikty osobně nedotýkaly osob, které se jich účastní, kdyby je nesužovaly a tím i nevedly ke hledání oboustranně i obecně přijatelných forem řešení.

s-9

s05w-s9

s05w#9

Druhý moment je neméně závažný.

s-10

s05w-s10

s05w#10

Vnitřní intrapersonální konflikty se velmi často promítají do mezilidských vztahů.

s-11

s05w-s11

s05w#11

Lidé s hlubokými a vážnými osobními problémy to nemají v mezilidském styku lehké.

s-12

s05w-s12

s05w#12

To, co osobně prožívají, s čím sami bojují, to se často promítá do jejich interpersonálních konfliktů.

s-13

s05w-s13

s05w#13

Rozporuplní lidé nejsou plni rozporů jen sami v sobě.

s-14

s05w-s14

s05w#14

V jejich styku s druhými lidmi najdeme též plno rozporů a střetů.

s-15

s05w-s15

s05w#15

Ideální by bylo, kdybychom mohli odkázat na práci, která by pěkně soustavně pojednávala o problematice intrapersonálních konfliktů.

s-16

s05w-s16

s05w#16

Pak by bylo možné na ni navázat a přistoupit rovnou k probírání otázek interpersonálních konfliktů.

s-17

s05w-s17

s05w#17

Taková práce ale bohužel neexistuje.

s-18

s05w-s18

s05w#18

Nechceme- li ponechat čtenáře zcela bez informací o tom, co je důležité pro porozumění jádru knihy, musíme se zde pokusit podat úvodem stručný přehled toho, co by samo naplnilo řadu knih.

s-19

s05w-s19

s05w#19

Pojem konflikt má v kruzích klinických psychologů jasně vymezený obsah a rozsah.

s-20

s05w-s20

s05w#20

Rozumí se jím jednoznačně intrapersonální, vnitřní, osobní rozporný stav člověka, individua.

s-21

s05w-s21

s05w#21

Vykrystalizování tohoto významu není náhodné.

s-22

s05w-s22

s05w#22

Vedla k němu řada klinických studií.

s-23

s05w-s23

s05w#23

Stačí jen naznačit některé autory, Freud, Adler, Jung, Horneyová, Frankel, Rogers, Brun, Sullivan, Binswvanger, Bugental.

s-24

s05w-s24

s05w#24

Při pojednávání o intrapersonálních konfliktech se nám nabízí velice jednoduchá cesta, vypsat v přehledu to, co výše uvedení klasici a jiní kliničtí psychologové a psychiatři řekli o osobních konfliktech.

s-25

s05w-s25

s05w#25

Tento postup by nás však seznámil jen s jediným druhem vnitřních konfliktů.

s-26

s05w-s26

s05w#26

Dotkl by se jen střetávání motivačních, hnacích, sil.

s-27

s05w-s27

s05w#27

Paleta osobních konfliktů, jak jsme si ji ukázali v první kapitole, je ale podstatně širší.

s-28

s05w-s28

s05w#28

Patří sem i konflikty představ a názorů.

s-29

s05w-s29

s05w#29

Pokusíme se zde ukázat, jak se studují ty i ony druhy konfliktů, co se o nich ví, co se ví o tom, proč k nim dochází a k čemu vedou.

s-30

s05w-s30

s05w#30

Jinými slovy to znamená, že si zde nastíníme nejen přístupy klinické psychologie a psychiatrie, ale i přístupy experimentálně budované, teorie her, teorie detekce signálu v šumu, teorie rozhodování, teorie kognitivní disonance a topologické analýzy.

s-31

s05w-s31

s05w#31

S ohledem na to, že intrapersonální konflikty zde nejsou středem naší pozornosti, bude nutno omezit se jen na nejzákladnější orientační body.

s-32

s05w-s32

s05w#32

Kdo by se o tuto problematiku zajímal více, najde odkazy na podrobnější zpracování této tematiky pod čarou.

s-33

s05w-s33

s05w#33

Řada lidí zabývajících se odborně intrapersonálními konflikty věnovala prvořadou pozornost poznávací, kognitivní, stránce.

s-34

s05w-s34

s05w#34

Kladla si otázky.

s-35

s05w-s35

s05w#35

Jak člověk poznává svět.

s-36

s05w-s36

s05w#36

Které faktory ovlivňují jasné a přesné poznání a které naopak nejasné a zkreslené poznání.

s-37

s05w-s37

s05w#37

Za jakých podmínek poznání žije člověk v jistotě a za jakých podmínek žije v nejistotě.

s-38

s05w-s38

s05w#38

Jak se člověk chová v situaci, kdy mu vše, co poznává, hraje, a jak se chová, když mu to nehraje.

s-39

s05w-s39

s05w#39

Podíváme se zde v přehledu na nejvýraznější oblasti tohoto přístupu, na studie vzniku experimentálních neuróz, na rozhodování člověka v pravděpodobnostně definované situaci, na zjišťování existence nejasného signálu, na teorii individuálního rozhodování a na sociální teorii kognitivní disonance.

s-40

s05w-s40

s05w#40

Přehled kognitivních intrapersonálních konfliktů zde uvedeme klasickým příkladem tohoto druhu konfliktu.

s-41

s05w-s41

s05w#41

Je znám pod názvem experimentální neuróza.

s-42

s05w-s42

s05w#42

Tento název zřetelně ukazuje, kam tyto konflikty vedou.

s-43

s05w-s43

s05w#43

Podívejme se, jak se zrodilo toto pojetí konfliktu, v němž rozhodující se subjekt neví přesně, zda podnět je toho či onoho druhu.

s-44

s05w-s44

s05w#44

Tímto subjektem v původní podobě laboratorního pokusu však nebyl člověk, ale pes.

s-45

s05w-s45

s05w#45

* * Pavlov uváděl při vypracování diferenciace, odlišování, podnětů pomocí podmíněných reflexů do situací vnitřních konfliktů psy.

s-46

s05w-s46

s05w#46

Pavlov při tom postupoval dvěma způsoby, postupným zmenšováním odlišnosti podnětů, expozicí dvou jen velice málo se od sebe lišících podnětů.

s-47

s05w-s47

s05w#47

Podívejme se na tyto pokusy blíže.

s-48

s05w-s48

s05w#48

Prvý případ demonstrují Gubergricovy pokusy.

s-49

s05w-s49

s05w#49

Experiment.

s-50

s05w-s50

s05w#50

Pokusnému zvířeti byl exponován kruh bílého papíru, podnět.

s-51

s05w-s51

s05w#51

Po určité době expozice kruhu byla zvířeti podána potrava.

s-52

s05w-s52

s05w#52

Tím se cestou podmínění stal z kruhu, podnětu žádoucí podnět.

s-53

s05w-s53

s05w#53

Vedle tohoto žádoucího podnětu byl pokusnému zvířeti jindy exponován jiný podnět.

s-54

s05w-s54

s05w#54

Tím byla elipsa.

s-55

s05w-s55

s05w#55

Byla z téhož druhu bílého papíru jako kruh.

s-56

s05w-s56

s05w#56

Měla stejnou plochu jako kruh.

s-57

s05w-s57

s05w#57

Poměr poloos však byl při prvé expozici # : # .

s-58

s05w-s58

s05w#58

Po tomto podnětu pes ale nažrat nedostal.

s-59

s05w-s59

s05w#59

Velice rychle se zde vytvořila diferenciace.

s-60

s05w-s60

s05w#60

To znamená jinými slovy, že při expozici kruhu, podnětu pes vylučoval sliny, kdežto při expozici elipsy, podnětu pes žádné sliny nevylučoval.

s-61

s05w-s61

s05w#61

Jakmile se vytvořila diferenciace, bylo místo původní elipsy s poloosami # : # použito jiné elipsy s poloosami # : # .

s-62

s05w-s62

s05w#62

Zjistilo se, že pes na ni nereaguje, že nevylučuje žádné sliny, přešlo se v pokusech na další elipsu s poloosami v poměru # : # , pak na další s poloosami # : # a pak na konečnou elipsu s poloosami # : # .

s-63

s05w-s63

s05w#63

K úplnému oddiferencování této poslední elipsy bylo při tomto postupu zapotřebí celkem # pokusů, # expozic různých dvojic podnětů a * .

s-64

s05w-s64

s05w#64

Uvádíme zde tyto pokusy z toho důvodu, že na ně navázaly experimenty, jimiž se podařilo vyhrotit, eskalovat, vnitřní konflikt rozhodujícího se zvířete natolik, že se u něho projevilo chování, které bylo případně nazváno experimentální neurózou.

s-65

s05w-s65

s05w#65

Oč v těchto pokusech šlo.

s-66

s05w-s66

s05w#66

V podstatě o vystupňování požadavků na diferenciační schopnost až na nejvyšší stupeň.

s-67

s05w-s67

s05w#67

Ke zhroucení nervové činnosti došlo tehdy, když pokusné zvíře již nebylo s to odlišit jeden podnět od druhého.

s-68

s05w-s68

s05w#68

Při tom je třeba podtrhnout, že nešlo jen o jakousi izolovanou poznávací činnost, o jakési neúčastněné hraní a zkoušení, ale o činnost motivovanou.

s-69

s05w-s69

s05w#69

V pozadí diferenciační hry je třeba vidět psa drženého na hladové dietě a konfrontovaného s možností nažrání.

s-70

s05w-s70

s05w#70

U některých psů bylo hranicí schopnosti odlišení kruhu od elipsy to, co jsme uvedli u elipsy # : # .

s-71

s05w-s71

s05w#71

U některých psů se šlo ještě o krok dále, k elipse s poměrem poloos # : # .

s-72

s05w-s72

s05w#72

Dostalo- li se zvíře do situace, jejíž požadavky přesahovaly jeho diferenciační možnosti a schopnosti, pak nejprve kroutilo hlavou, štěkalo a projevilo celkový neklid.

s-73

s05w-s73

s05w#73

Ten se u některých zvířat vystupňoval tak, že neobyčejně divoce kousala a trhala všechno, co jim bylo na dosah.

s-74

s05w-s74

s05w#74

U jiných zvířat přešlo toto napětí v celkový útlum, který se projevil ztrátou zájmu o jakékoliv podněty a celkovou nehybností zvířete.

s-75

s05w-s75

s05w#75

Důležité přitom je, že nešlo o chvilkové dočasné jevy, ale o projevy, které přetrvávaly i po ukončení pokusů.

s-76

s05w-s76

s05w#76

Neuróza se tak zavedla, etablovala.

s-77

s05w-s77

s05w#77

Aby nevzniklo nedorozumění.

s-78

s05w-s78

s05w#78

Pes byl sice držen na hladové dietě, ale ta nebyla tak krutá, že by zašel, kdyby se při pokuse nenažral.

s-79

s05w-s79

s05w#79

To mu zdaleka nehrozilo.

s-80

s05w-s80

s05w#80

Co tedy vedlo ke zhroucení nervového systému.

s-81

s05w-s81

s05w#81

V čem je třeba vidět hlavní konfliktogenní faktor.

s-82

s05w-s82

s05w#82

Není možno formulovat odpověď jednoznačně.

s-83

s05w-s83

s05w#83

Nevěděl, na čem je, a proto se zhroutil.

s-84

s05w-s84

s05w#84

Dnes se touto problematikou obtíží poznávání, co je co, zabývá celá vědní oblast, teorie her, a zvláště pak její části zvané detekce signálu v šumu a teorie individuálního rozhodování.

s-85

s05w-s85

s05w#85

Podívejme se na ně blíže.

s-86

s05w-s86

s05w#86

V životě jsou chvíle, kdy si velice zřetelně uvědomujeme konfliktní situaci, ve které se nacházíme.

s-87

s05w-s87

s05w#87

Obrazně řečeno.

s-88

s05w-s88

s05w#88

Hádá se to v nás.

s-89

s05w-s89

s05w#89

Některé důvody mluví pro, jiné proti.

s-90

s05w-s90

s05w#90

Máme se rozhodnout tak, či onak.

s-91

s05w-s91

s05w#91

Rozhodování v řadě her je této povahy.

s-92

s05w-s92

s05w#92

Příklady.

s-93

s05w-s93

s05w#93

Hráč se rozhoduje, zda má, či nemá v příštím tahu vynést poslední trumf.

s-94

s05w-s94

s05w#94

Šachista se rozhoduje, má- li zvolit tu, či onu strategii.

s-95

s05w-s95

s05w#95

Rozhoduje se i záložník fotbalového mužstva, zda má přihrát tomu, či onomu hráči.

s-96

s05w-s96

s05w#96

O hře je možno hovořit v konkrétních případech společenských her.

s-97

s05w-s97

s05w#97

Je o ní ale možno hovořit i v situacích, kde na to nejsme běžně zvyklí, jako při testování hypotéz v laboratorní vědecké práci.

s-98

s05w-s98

s05w#98

Řešení zde bylo donedávna záležitostí ryze osobní.

s-99

s05w-s99

s05w#99

Někomu stačilo jen několik pokusů a byl si jist.

s-100

s05w-s100

s05w#100

Jinému nestačily ani stovky pokusů.