O žirafě Lauře a krokodýlovi Frantovi
(V nouzi poznáš pravého přítele)
Jednoho krásného dne si žirafa Laura vyšla na procházku s tím, že rovnou zajde i na návštěvu k jejímu nejlepšímu kamarádovi Frantovi. Poprvé se potkali ve zvířecí školce. Od té doby byli nerozlučná dvojice. Dokonce si i svěřovali svá největší tajemství.
Franta se svěřil Lauře, že se zakoukal do lvice Elišky. Laura z toho byla úplně vyjevená, ale musela Frantovi slíbit, že to nikomu neřekne. Šlo to hladce a Laura si tajemství vážně nechala pro sebe.
Franta slavil 4. narozeniny. Laura, jako správná kamarádka mu sehnala na internetu krásný dárek. Franta uspořádal oslavu a pozval na ně všechny své kamarády a nezapomněl ani na Elišku. Elišku pozvání zaskočilo, protože se s Frantou nikdy moc extra nebavili, ale přesto pozvání přijala. Oslava byla báječná. Všichni se perfektně bavili a vše probíhalo podle plánu.
Najednou někdo pustil místo hip hopu ploužáka. Franta si v duchu řekl: „ Jestli jí teď neřeknu o tanec, tak už nikdy.“ Sebral tedy všechnu svoji odvahu a vyzval Elišku k tanci a ona s radostí přijala. Pak požádal Elišku o tanec Frantův kamarád lev Filip. Eliška s ním tedy začala tančit. Po chvíli jí začal k sobě víc a víc tisknout. Bylo zřejmé, že Filip chtěl Elišku získat pro sebe. To už ale Franta nevydržel a začal se s Filipem prát. Filip dal Frantovi takovou ránu do břicha, že nemohl popadnou dech. Pak se do toho vložila Laura. Kopla Filipa mezi nohy a ten padnul k zemi a řval bolestí. Eliška si uvědomila, že se o ní Franta pral z lásky.
Pomohla mu vstát a políbila ho. Byl to jeho nejlepší den v životě. Potom co se z toho Franta trošku vzpamatoval, šel poděkovat Lauře, že se ho zastala i když nemusela. Z toho plyne ponaučení že v nouzi poznáš pravého přítele.