Slušnost a zdvořilost by měla být samozřejmostí

Slušnost a zdvořilost f by měla bfýt samozdřejmostí

Když vstoupíš do školy, a uvídíš učitele, ředitelku, asistentka nebo aszistenta vždy pozdrav ty jako první podřízeneného a nebo staršího člověka. Když odcházíš vždy pozdrav kamaráda – čau, babičku – ahoj, tetu – l ahoj strejdu – ahoj. a nebo někoho na shledanou. Vždy když chceš nokoho někomonu představit, tak mladší se představuje staršímu. Starší podava ruku n mladšímu. Vždy když z nekým mluvíš mluv slušně, dostitečně nahlás, aby tě šlo slišet a zřetelně . Kdyz si na návštěve vždy by si měl donést alespoň malí dáreček. Když si nal tý návštěvě nebuď tam moc dlouho, mohl bys obtěžovat. U stolu v restauraci nebo doma nebo někde na návštěvě vždy by si měl být včsas, když jíš nikdy nemluv s plnou pusou. Když ti někdo něco dá nebo ty někomu něco dáš vždy řžekni prosím děkuji. Když telefonuješ můžeš volat ráno, le ale jen když to je hodně důležití. Telefonování moc neprodlužuj. Vždy když voláš představ se, poszdrav. A když ukončšuješ kov hovor taky pozdrav.