|

ps2013-051-01-000-000.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title
Date2016-11-11
Meetingps2013/051
Agenda Itemps2013/051/000
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/051schuz/s051001.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Zahraniční politika musí mít obsah, musí být výsledkem politického procesu, musí být výsledkem diskuse, tak aby měla podporu opozice, aby měla podporu široké veřejnosti, a zároveň její obsah, formulování a především realizace musí být opřeny o ústavní rámec právního řádu. Ani to, jak ukážu ve svém vystoupení, není v České republice naplňováno. Zahraniční politika by se měla vzhledem k celkové provázanosti a mimořádné důležitosti řešených témat vyvíjet na základě širšího konsenzu v hlavních otázkách. A to vláda pana premiéra Sobotky nedělá. (V sále stále hlučno.) Síla a míra zranitelnosti středně velkého či malého státu, jako je Česká republika, se neodvíjí jenom od jeho geografické polohy, demografického vývoje - Místopředseda PSP Jan Bartošek Já se omlouvám, pane předsedo, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale opakovaně vás potřebuji požádat, kolegyně a kolegové, o ztišení, protože já neslyším, co pan předseda říká. Prosím, pokračujte. Poslanec Petr Fiala Děkuji. Tedy zopakuji, že síla a míra zranitelnosti středně velkého či malého státu, jako je Česká republika, se neodvíjí pouze od jeho geografické polohy, demografického vývoje, ekonomické výkonnosti a vojenské síly, ale zranitelnost i síla závisí také na vnitřní politické, administrativní a sociální soudržnosti a na kvalitě vládnutí. A znovu opakuji, bohužel to, jak to dělá vláda pana premiéra Sobotky, znamená, že máme slabou zahraniční politiku, a to je samozřejmě proti našim zájmům. Vláda samotná je v zásadních obsahových otázkách našich zahraničních priorit nejednotná. A to zdůrazňuji. Ne že je tady neshoda mezi vládou a opozici v zahraničněpolitických prioritách. To už je samo o sobě špatné. Ani vláda nemá jasno, co jsou její zahraničněpolitické priority. Setkání pana ministra kultury Hermana s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou a chaotická reakce vlády, to je jenom špička ledovce - Místopředseda PSP Jan Bartošek Pane předsedo, já se omlouvám ještě jednou. Kolegyně a kolegové, jestli nebudete respektovat to, aby byl v sále klid, začnu jmenovat poslance a poslankyně, kteří svým projevem ruší přednes. Prosím, pokračujte. Poslanec Petr Fiala Tedy znovu připomenu svoji poslední větu, přerušenou v půlce, že setkání ministra kultury Hermana s duchovním vůdcem Tibetu dalajlámou a to, co se kolem toho odehrálo, to je jenom špička ledovce. Ledovce, který ukazuje, jak nekoncepční a nejasná je naše zahraniční politika. Vzpomeňme si jenom na zmatky a konflikty týkající se evropské migrační politiky, resp. třeba otázky přijímání migračních kvót. Zatímco ministr vnitra kvóty odmítal, ministr pro lidská práva nás přesvědčoval, že máme přijmout i násobně více uprchlíků, než by nám kvóty určovaly. Když se rozhodovalo o zavedení kvót, tak ministr vnitra, který je měl obhajovat v Radě Evropské unie, a byla to věc prioritní z hlediska našeho národního zájmu, nebyl informován o tom, že náš dosavadní spojenec Polsko ustupuje od společné pozice států visegrádské skupiny, a přitom to premiér a státní tajemník pro evropské záležitosti již věděli. Dalším příkladem by mohly být nejednotné výroky ministra zahraničí Zaorálka a premiéra Sobotky třeba k politické podpoře šéfa Evropské komise Junckera. A takových příkladů nejednotných postupů a postojů v zahraniční politice bych mohl přinést celou řadu. Nejednota stran ve věci zahraniční politiky nebo nejednota uvnitř vlády a celková nejednota ve věci zahraniční politiky vytváří zmatek a vakuum, které zaplňuje aktivně prezident, a tím narušuje Ústavou daný řád, že za zahraniční politiku je zodpovědná vláda. Bohužel akcenty zahraničněpolitických aktivit prezidenta, které nejsou korigovány dostatečně vládou, vedou ke zpochybnění našeho euroatlantického směřování a naproti tomu se tady nabízejí různé orientální a východní experimenty. To všechno má důsledek, že se stáváme nečitelnými, nepředvídatelnými spojenci, a přitom to, abychom byli čitelní a předvídatelní, je jeden z předpokladů úspěšné zahraniční politiky, jeden z předpokladů toho, abychom byli dostatečně spolehlivými partnery například v rámci Severoatlantické aliance. A když jsem u Pražského hradu, tak musím připomenout, že Pražský hrad má být místem, kde má být podporováno hájení českých zájmů v zahraničí, ale místo toho se Hrad stal tím, čím se nemá stát, autonomním centrem zahraniční politiky a bohužel i obhajoby některých zahraničních zájmů v České republice. Toto centrum ale platí všichni daňoví poplatníci a nezmění na tom nic ani pokusy pana premiéra prezidentovi zpětně zakázat některé věci, jako třeba jeho státem placenou výpravu na konferenci pořádanou ruským oligarchou. Já bych vám rád v této souvislosti, pane premiére, připomenul vaše vlastní slova z prohlášení čtyř ústavních činitelů, kde se říká, že osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem oficiální politiky České republiky. A bohužel tato věta v té souvislosti, ve které ji tady uvádím, plně ukazuje, že to takzvané prohlášení čtyř ústavních činitelů nedává žádný smysl, nedává žádný smysl obsahově ani politicky. A i přes toto nestandardní prohlášení bylo výsledkem naší zmatené zahraniční politiky vůči Číně zrušení návštěvy ministra zemědělství Jurečky v Číně, kde měl otevírat trh českým zemědělcům, a to v době, kdy se Ministerstvo zahraničí i Ministerstvo zemědělství pyšní podporou agrární diplomacie. Takže se ukazuje, že tou nestandardní, neobvyklou, ponižující politickou deklarací jsme reálně nezískali vůbec nic. Pouze jsme si tady vytvořili nějaký diplomatický precedens, který poslal významný signál o vychýlení a jednostrannosti naší současné zahraniční politiky vůči některým zemím, jmenovitě Číně. Abyste mi správně rozuměli, já nechci zpochybňovat realitu ekonomického a mocenského postavení Číny v současném mezinárodním uspořádání, já zde nechci ani v náznaku zpochybňovat snahu české vlády diverzifikovat český export mimo Evropu. To všechno je v pořádku. Otázka dnes ale už nestojí, zda s Čínou obchodovat a rozvíjet vztahy, ale otázka stojí, jak s Čínou rozvíjet vztahy a jak s Čínou obchodovat. K tomu, aby naše vztahy s Čínou byly pro Českou republiku přínosné a užitečné, tak kupříkladu nesmějí být privatizovány v rukou několika jednotlivců. Bohužel jsme svědky toho, že většina objemu investic do České republiky je realizována prostřednictvím smíšené Česko-čínské komory vzájemné spolupráce, kterou vede bývalý ministr obrany a podle médií poradce premiéra pro Čínu Jaroslav Tvrdík, a jsme svědky regionální expanze čínských investic, kterou například podporuje další bývalý ministr zahraničí a tentokrát poradce prezidenta Jan Kohout nejenom prostřednictvím jím založené česko-sečuánské obchodní rady.

Download XML • Download text