ps2013-047-07-001-231.tt
Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies
View options
Text: - Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Když se podíváte na ta čísla, máte to všichni ve sněmovním tisku, tak u toho paušálu 80 % bylo zhruba 138, dejme tomu 140 tisíc poplatníků, kteří to použili, ale průměrný základ daně byl 90 tisíc. A i po tom, co jste prosadili, tzn. snížení možnosti na 2 miliony, tak pak zůstává, když máte přesně 2 miliony, tak vám zůstává daňový základ 400 tisíc, což je čtyřikrát víc, než kolik byl průměrný daňový základ předtím, než toto omezení bylo zavedeno.
Úplně stejně je to v té skupině, kde je nejvíc řemeslníků, kteří uplatňují - to jsou ostatní živnosti, tak ne řemeslníků, omlouvám se, to jsou ostatní živnosti, nejvíc poplatníků, kteří uplatňují paušály, i když nevíme, jestli je to hlavní, nebo vedlejší činnost, těch je zhruba 300 tisíc. Když se podíváte na ty roky, tak to kolísá. Jednou je to 292, jednou 318, 327 tisíc, v roce 2014 to bylo 305 tisíc. Tady i po tom omezení, které jste prosadili, 2 miliony, by byl maximální daňový základ 800 tisíc. Ale průměrný, před tím omezením, byl 136 tisíc, tzn. zhruba šestkrát nižší než toto. A vzpomeňme si, kdo tady všechno říkal, jak budou mnohem vyšší příjmy státního rozpočtu, jak to není spravedlivé a jak je třeba to omezení zavést. Škoda, že jsme ta čísla neměli v okamžiku, kdy jsme to v Poslanecké sněmovně projednávali, abychom si řekli, zda to vůbec má smysl.
Když se podíváte na ten nynější paušál, který se používá zejména u příjmů z nájmů, tak v zásadě si můžeme říct, že skoro je zbytečný, a můžeme zvažovat, zda ho vůbec v daňových zákonech necháme, protože v těch čtyřech letech, 2010, resp. 2011 až 2014, to použilo 208, 266, 521 a 645 poplatníků. Ne tisíc, ale jednotek. Tak si sami řekněme, zda má smysl mít speciální kategorii pro stovky lidí při zhruba pěti milionech daňových poplatníků. Já osobně si myslím, že to žádný smysl nemá.
A tu informaci, kterou jsem chtěl, tzn. kolik z těch paušalistů, jestli to takhle mohu nazvat, resp. živnostníků, kteří mají paušál, kolik to má jako hlavní pracovní poměr, když použiji terminologii, nebo hlavní zdroj příjmů, a kolik jako vedlejší. Na to mi finance napsaly, ať se obrátím vedle na paní ministryni Marksovou a její úřad. Takže to bohužel nevím, což by bylo samozřejmě zajímavé.
Možná jsem tu otázku měl formulovat lépe a měl jsem se ptát a můžu to ještě zvážit, kolik z nich mělo více než 50 % příjmů z paušálu, tzn. to jsou ti, kterých se netýká možnost uplatnit slevu na manželku a děti.
A když se podíváme zpátky na ty slevy, odečitatelné položky, a budeme jenom analyzovat ta čísla, tak opět najdeme odečitatelné položky, například - ono to zní velmi dobře, kdo z nás by to nepodpořil - odečitatelnou částku podle § 54 odst. 4, podpora výzkumu a vývoje. A teď vám přečtu, kolik poplatníků ročně to v jednotlivých letech používá: 2010 - 64, 2011 - 54, 2012 - 57, takhle bych mohl pokračovat. Legitimní otázka zní, přestože je to jakoby na bohulibý účel: Má to smysl, taková výjimka v dani z příjmů? Nemá. Podle mne bez ohledu na politickou příslušnost, bez ohledu na to, co si myslíme, jak mají být vysoké daně, zase při počtu poplatníků mít v zákoně výjimku nebo odečitatelnou položku - můžeme to nazvat tak i tak, záleží na terminologii -, která se dotýká desítek daňových poplatníků, nemá žádný smysl. A třeba v roce 2014 ta odečitatelná položka, tzn. ne sleva na dani, odečitatelná položka 110 buď platí 15 nebo 19 % i za celý stát 21 milionů. To znamená, kdybych to počítal patnácti, tak je to zhruba tři miliony, úspora na dani (nesrozumitelné) devatenácti, tak je to někde kolem čtyř milionů. Ale máme na to paragraf, máme na to kolonku, musíme to kontrolovat, musíme to vykazovat.
Pak jsou, zase to zní velmi dobře, úhrada za další vzdělávání, další odečitatelná položka neboli výjimka. A zase. Počty případů jsou ve stovkách. Jednou to bylo přes 500, 525, opět je to podle mě prostor pro debatu, zda to vůbec nezrušíme.
Pak úplně stejný nízký počet je sleva na manželku nebo manžela, který je držitelem průkazu ZPP/P. Já souhlasím, že tito lidé si zaslouží podporu, ale jestli to není spíš v sociálním systému někde jinde, protože tuto odečitatelnou položku používá mezi 170 a 230 lidmi ročně. Podle mě ta čísla jsou objektivní a je to podklad k úvaze o tom, zda vůbec takové odečitatelné položky mají smysl a zda zbytečně nekomplikují. Já myslím, že to můžeme zjednodušit a že tyto položky bychom mohli zrušit, až bude nějaká příští novela o dani z příjmů. Asi zase kvůli nim nový zákon z příjmů, jak avizuje paní poslankyně, který zná politický běh, kterou představí vláda těsně před volbami, aby přišla jiná vláda, to mi přijde ne zcela dobrý a taktický postup. Může to nová vláda si vzít a pokračovat na tom, ale mnohem pravděpodobnější je v našich podmínkách, že nový, nebo staronový ministr, nová, nebo staronová koalice se na to podívá znova, lépe apod. Ale proč ne.
Pojďme k těm základním položkám, to znamená k těm, které jsou skutečně významné. Když se podíváme na odečitatelné položky, tak objemově nejvýznamnější je položka za úroky hypoték, stavebního spoření, kde ta částka se pohybuje, a je skutečně významná, zhruba mezi 15 až 16 miliardami ročně. Takže já předpokládám, že především u fyzických osob. Týká se to zhruba 400 tisíc poplatníků, tzn. to je skutečně vysoký počet poplatníků. A tady ta pobídka státu na to, aby lidé investovali do svého bydlení, se setkává se zájmem občanů. Čtyři sta tisíc daňových poplatníků, teď nevím, kolik je případů, třeba oba dva manželé se o to mohou rozdělit, o ty zaplacené úroky, tak nemusí to být čtyři sta tisíc rodin, ale předpokládám, že je to zhruba čtyři sta tisíc rodin, 15 miliard, tzn. nějakých 2,7 miliardy ušetří tyto rodiny na dani z příjmů a tím vlastně stát nepřímo podporuje bydlení. A když to porovnáte s částkou, která se vyplácí jako státní podpora u stavebního spoření, tak ty částky jsou hodně podobné v jednotkách miliard korun.
Co je podle mě překvapivé. Já jsem se domníval, že větší odečitatelné položky bude tvořit penzijní připojištění než životní pojištění, a je to přesně naopak. To znamená, kdo má zájem a chce o tom přemýšlet, tak zhruba 4,5 miliardy jsou odečitatelné položky u životního pojištění a jenom 1,8 miliardy u penzijního připojištění. Myslím, si, že je docela zajímavá praxe, že kdo uplatňuje tyto odečitatelné položky, tak už si většinou to daňové přiznání podává sám, že už to nedělá zaměstnavatel, takže tady ta čísla budou velmi přesná.
Tady bych, pane ministře, poprosil, jestli by vaši úředníci mohli udělat kvalifikovaný odhad o počtu poplatníků, zřejmě z počtu zaměstnaných nebo z počtu ekonomicky aktivních. Já vím, že někteří na to nedosáhnou, protože nemají takovou výši příjmů, ale to bude určitě marginální číslo a podle mého názoru ta sleva na dani se bude blížit sto miliardám korun ročně. A to není špatně, abyste to nepochopili jako kritiku.
Download XML • Download text
