|

ps2013-044-11-002-231.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

231. Ústní interpelace

Date2016-05-05
Meetingps2013/044
Agenda Itemps2013/044/231
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/044schuz/s044368.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, jenom možná ještě abych dokončil to vystoupení k Afghánistánu, protože to volně navazuje na problematiku migrace, ke které se dostáváme teď. Já jsem využil jednání s afghánskými představiteli, abych je požádal o seriózní zahájení jednání o uzavření readmisní dohody mezi ČR a Afghánistánem, s tím že bychom samozřejmě přivítali, kdyby se podařilo uzavřít návratovou dohodu mezi celou Evropskou unií a Afghánistánem. Takže my jednoznačně budeme podporovat Evropskou komisi při jednání s Afghánistánem a budeme se snažit jednat také paralelně jako Česká republika. Myslím si, že pokud takto významně přispíváme k bezpečnostní stabilizaci Afghánistánu, poskytujeme tam rozsáhlou rozvojovou pomoc, tak bychom měli také dosáhnout toho, aby tady byla návratová dohoda. K otázce pana poslance, kterou zde položil. Především jaký máme právní rámec. Cizinec, kterému bylo vydáno pobytové oprávnění v jiném členském státě EU, může na území ČR pobývat pouze krátkodobě, resp. 90 dnů ve 180 dnech. To znamená, daný cizinec nemůže v ČR pobývat dlouhodobě bez toho, aby požádal o pobytové oprávnění dle příslušného zákona o pobytu cizinců na území ČR. Cizinci, kterým nebylo v členském státě EU pobytové oprávnění uděleno, resp. čekají na rozhodnutí ve věci, nejsou oprávněni se volně pohybovat po území schengenského prostoru, tedy ani pobývat na území ČR. Tohle je myslím důležité pravidlo, které by se eventuálně mohlo týkat toho případu, který zde zmiňoval pan poslanec. Ministerstvu vnitra není známo, že by v ČR byli systematicky ubytováváni cizinci, kteří mají pobytové oprávnění vydané pro Spolkovou republiku Německo. To je myslím informace, která je relevantní z pohledu ministerstva vnitra, a současně také platí, že pokud by se jednalo o cizince, kteří požádali o azyl na území Spolkové republiky Německo a čekají nyní na vyřízení příslušného azylového řízení, tak skutečně platí to, co jsem řekl. Nejsou oprávněni se volně pohybovat po území schengenského prostoru. Ministerstvo vnitra tedy nemá žádné indicie o tom, že by k něčemu takovému docházelo. V případě, že by kdokoli měl takovéto informace, může se obrátit na cizineckou policii a cizinecká policie přirozeně může provést kontrolu dokladů a všech náležitostí, které se týkají pobytu kteréhokoli cizince na území ČR. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec nemá doplňující otázku. Třetí interpelaci přednese pan poslanec Roman Procházka, který bude interpelovat pana premiéra ve věci platů zaměstnanců v kultuře. Prosím, pane poslanče. Poslanec Roman Procházka Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, v poslední době jsem zaznamenal vaši snahu nebo prohlášení o tom, že budou navýšeny platy ve zdravotnictví a ve školství, a to asi o 10 %. Já s tím nemám problém, nicméně rád bych upozornil, že je tu ještě jedna oblast, a to je oblast kultury. V ČR se kulturou zabývá asi 80 tisíc lidí přímo. Pokud vezmeme přímo pracovníky kulturních organizací, jde přibližně asi o 21 tisíc lidí. Průměrný plat v ČR byl v roce 2015 asi 26,5 tisíce korun. Vyhledal jsem si údaje o platech v kultuře a tady máme průměry takové: U organizací zřizovaných Ministerstvem kultury je to 23 760 korun, ale je to průměr, a u organizace, kde je průměr nejnižší, je dokonce plat 17 011 korun. U organizací zřizovaných kraji je průměr 22 103 korun a u organizací zřizovaných městy a obcemi dokonce jen 20 584 korun. Připomněl bych, že to je asi o 6 tisíc korun méně, než je celostátní průměr. Vážený pane premiére, zajímá mě, zda tuto situaci vnímáte a jestli s tím hodláte něco dělat. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére, máte slovo. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem přesvědčen, že problém je reálně v oblasti pracovníků, kteří působí zejména v příspěvkových organizacích Ministerstva kultury. Existuje, vláda na tu věc byla upozorněna, já osobně jsem byl na tu věc upozorněn. Tento týden, kdy jsme měli jednání se zástupci odborových organizací, které reprezentují zaměstnance ve veřejném sektoru, tak tam byla přítomna i zástupkyně příslušného svazu, který zastupuje pracovníky mj. také v resortu kultury, a skutečně situace v oblasti platů není dobrá. Ministr kultury Daniel Herman požaduje navýšení finančních prostředků, objemu finančních prostředků pro zlepšení odměňování pracovníků v oblasti kultury v souvislosti s jednáním o státním rozpočtu na příští rok, to znamená, tento požadavek už v tuto chvíli leží na stole. A já jsem přesvědčen, že zlepšení odměňování pracovníků v příspěvkových organizacích ministerstva kultury je oprávněné a je určitě namístě, abychom hledali možnosti, jak těmto lidem přidat. Pokud jde o mzdová vyjednávání, ta zatím ještě ukončena nebyla. V tuto chvíli panuje v koalici shoda na tom, že pokud jde o řešení krizové situace ve zdravotnictví, měli bychom zvýšit od 1. ledna příštího roku platové tarify pro zdravotní sestry a pro lékaře. Vede se jednání o tom, jak by se měly vyvíjet platy ostatních zaměstnanců veřejného sektoru. Já navrhuji, aby se učitelům zvýšily tarifní platy rovněž o 10 % v příštím roce, a navrhuji, aby u všech dalších zaměstnanců veřejného sektoru včetně pracovníků kultury se tarifní platy v příštím roce zvýšily o 5 %. To znamená, součástí těch jednání jsou konkrétní návrhy na zvýšení platových tarifů zaměstnanců veřejného sektoru. Domnívám se, že vláda by v této hospodářské situaci, ve které se nacházíme, kdy ekonomika roste, kdy rostou daňové příjmy státu, kdy klesá nezaměstnanost, kdy máme vyšší daňové příjmy, tak si myslím, že je zde prostor, zejména v situaci, kdy je velmi nízká inflace, abychom dali pozitivní signál k tomu, že by se platy zvýšit měly. To se týká i pracovníků kultury, ale i dalších zaměstnanců veřejného sektoru. Současně samozřejmě vláda musí zvažovat, jaké má rozpočtové možnosti, a jednotlivé resorty a ministři musí zvažovat, jaké mají rozpočtové priority z hlediska toho, jaké finanční prostředky si mohou dovolit vynaložit na posílení výdajů v této oblasti. Myslím si, že základním rozhodnutím, které ve vládě budeme muset učinit, je otázka zvýšení platového tarifu pro zaměstnance veřejného sektoru. Chtěl bych, abychom to rozhodnutí udělali ještě předtím, než budeme definitivně schvalovat změny výdajových rámců, ještě předtím, než budeme schvalovat konvergenční program, tak aby bylo zřetelné, kolik finančních prostředků budeme moci vynaložit na zvýšení platů, a v okamžiku, kdy vláda učiní rozhodnutí o zvýšení platového tarifu, tak by podle mého názoru měl ministr kultury udělat úvahu, co to konkrétně bude znamenat pro jednotlivé zaměstnance v jeho resortu, a měl by eventuálně vládu seznámit s tím, jaký to bude mít dopad na rozpočet Ministerstva kultury. Situace bohužel, která tam je dnes, je charakteristická tím, že řada zaměstnanců je dlouhodobě pouze na holém tarifu, tzn., že vlastně pro to, aby vůbec organizace, zřizované Ministerstvem kultury byly schopné garantovat zákonný tarif, používají vlastně prostředky, které by měly být běžně použity spíše na nadtarifní složky, tak je požívají pro to, aby profinancovaly tarifní plat. Řada zaměstnanců je na holém tarifu. Čili pak je to otázka ještě úvahy ministra kultury, jestli bude chtít nějaké finanční prostředky na to, aby se tato situace zlepšila. Jsme v procesu přípravy státního rozpočtu na příští rok, jsou tady určité otevřené možnosti na zlepšení odměňování pracovníků a týká se to podle mého názoru i pracovníků v resortu Ministerstva kultury. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče. Poslanec Roman Procházka Děkuji za odpověď. Jsem rád, že to takto vnímáte. Samozřejmě jakákoli složka navíc nad tarif určitě motivuje zaměstnance k tomu, aby se daleko více snažili, a to té kultuře může jen pomoci. Samozřejmě platy v kultuře nejsou jediný problém. Připomněl bych programové prohlášení vlády, kde je závazek výdajů na kulturní služby ve výši 1 % výdajů státního rozpočtu, a my zatím reálně, pokud odečteme výdaje na církve, dosahujeme nějakých 0,6 až 0,7 %. Takže bych rád, kdybyste se tou kulturou skutečně hodně zabýval, protože to řešíme při každém schvalování rozpočtu, kdy máme málo peněz na památky, málo peněz na živé umění. Děkuji.

Download XML • Download text