Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

This is where the footnotes go.

View options

Text: Transcription Written form - Show: Colors - Tags: PoS Tag Features Lemma

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

(15.30 hodin) Když se Španělsku podařilo vyřešit před několika lety migrační krizi, tak to bylo v důsledku toho, že Španělé uzavřeli konkrétní smlouvy se zeměmi, do kterých vraceli ekonomické migranty, kteří nedostali azyl ve Španělsku. Evropa takovouto návratovou politiku funkční dneska nemá. Čili musíme mít funkční návratovou politiku. A konečně je potřeba bojovat s gangy, s organizovaným zločinem, který dneska působí v Itálii, který dneska působí na Balkáně a samozřejmě vydělává obrovské peníze tím, že pašuje lidi z Turecka do Řecka, z Turecka do Bulharska, skrze balkánské země, z Libye do Itálie a podobně. Takže rozbít tyto zločinecké struktury. To jsou věci, na které klade důraz Česká republika, a to jsou věci, které dnes odpoledne bude ministr Chovanec požadovat na jednání s ministry vnitra Evropské unie. Kapacity. Vy jste zmínil ve své interpelaci otázku kapacit. Myslím, že je důležitá nejenom otázka kapacit v armádě, k těm se ještě dostanu, ale je to otázka kapacit v policii. Ministerstvo vnitra připravuje plán na posílení kapacit Policie České republiky včetně cizinecké policie. Naším cílem je během několika let zvýšit počet policistů o zhruba 4 tisíce. Rádi bychom začali nábor už v příštím roce. Stejně tak o několik tisíc chceme zvýšit naplnění tabulkových stavů Armády České republiky. Je totiž evidentní, že v případě, že by bylo potřeba nasadit armádu, například na podporu ochrany vnitřního pořádku, tak v tuto chvíli armáda nemá naplněné stavy. A my jsme to cítili velmi silně, když jsme řešili otázku ostrahy areálu ve Vrběticích po výbuších, které tam nastaly, kde jsme soustředili poměrně významnou kapacitu Armády České republiky, abychom ten prostor neprodyšně uzavřeli. Když si připočteme vojáky, které máme v misích, tak vlastně disponibilní kapacita české armády už je velmi malá. Je tedy evidentní, že musíme posílit stavy. A když jsem nedávno viděl analýzu početní naplněnosti jednotlivých jednotek Armády České republiky, tak to bylo velmi smutné čtení. Čili posílení počtu, nemusíme zvyšovat počty vojáků, ale musíme naplnit stavy v Armádě České republiky a musíme také zvýšit počet policistů tak, abychom reagovali na bezpečnostní rizika, kterých bohužel přibývá. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. Poprosím pana poslance k mikrofonu, protože chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo. Poslanec Zdeněk Ondráček Pane premiére, já nejsem zas takový optimista a nemyslím si, že to bude trvat několik let, protože samozřejmě mluvíme o navýšení počtu příslušníků Policie České republiky o cca 4 tisíce, které zmiňujete. Ale původně jste zvažovali, že to bude tisícovka každý rok. Teď už víte, že ty peníze nemáte, tak už to bude osm stovek a rozloženo do pěti let. Ono to možná nevydrží ani pět měsíců. Ale někam jinam. Já jsem se vás v závěru ptal, jestli by nebylo namístě přemýšlet o zřízení aktivních záloh u policie, kde by mohli být bývalí policisté. Hasiči mají své pomocné SDH. Armáda má své zálohy. Jestli by něco takového nemohlo existovat také u policie z bývalých příslušníků policie nebo příslušníků bezpečnostních sborů. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka Děkuji. Vážený pane poslanče, já tady trošku vystupuji v roli ministra vnitra. A tak vás mohu ujistit, že zatím mi o tom ministr vnitra nic neříkal, že by něco takového plánoval. Takže nemám o tom informace, že by se něco takového připravovalo. To, co my pokládáme za důležité, je, abychom posílili kapacity profesionálních policistů, kteří budou ve výkonu služby, a budeme schopni tímto výkonem služby pokrýt oblasti, kde dneska vidíme vážné problémy a vážné mezery. Chci jenom připomenout, co se zjistilo po Vrběticích. Zjistilo se, že v minulosti proběhly škrty právě v té části policie, která se zabývala nakládáním s municí, nakládáním s výbušninami a střelivem a v důsledku toho také byly oslabeny kontrolní činnosti ze strany Policie České republiky. Čili i tam potřebujeme navýšit kapacity. Je evidentní, že budeme potřebovat navýšit kapacity u cizinecké policie v rámci boje s organizovaným zločinem. Takže tady je celá řada oblastí, které policie velmi přesně specifikovala, a vidíme tam možnost samozřejmě postupného navýšení. To bude rozloženo do několika let. Jednak musíme postupně vyčlenit finanční prostředky, to nemůžeme udělat z roku na rok. A jednak samozřejmě je potřeba policisty získat, policisty vycvičit tak, aby mohli v rámci policejního sboru působit. Takže ten směr úvah, který vy jste naznačil, tak pokud vím, tak zatím veden není. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. Nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Beznosku, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra. (Poslanec vyčkává.) Prosím, máte slovo. (Premiér hovoří s poslancem Schwarzem mimo lavice.) Poprosím kolegy, aby pana premiéra nerušili, aby si mohl v klidu vyslechnout interpelaci, která na něj bude přednášena. Děkuji. Poslanec Adolf Beznoska Děkuji, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, Řecko dnes už podruhé. Moje kolegyně Jana Fischerová se vás ptala, s jakými stanovisky pojedete v neděli na vrcholný summit Evropské unie o Řecku. A já se vás tedy zeptám znovu, protože vy jste v té odpovědi, resp. ve větách, které následovaly po dotazu mé kolegyně, neodpověděl. Jste tedy spíš příznivcem toho, aby Řecko zůstalo v eurozóně, nebo aby z eurozóny odešlo? V aktuální situaci, kdy máte aktuální informace. A na to plynule navážu. Vy jste tady říkal o tom, že řecká krize začala někdy v roce 2009, 2010. Ona začala někdy v 80. letech, kdy Řekové spustili ten proslulý mejdan a na konci přijde vždycky ten vrchní a ptá se, kdo to zaplatí. Zejména v 80. a 90. letech levicové vlády Andrease Papandrea utrácely neuvěřitelné peníze. Takže ve světle těchto okolností já jenom připomínám, že i my očekáváme poměrně robustní ekonomický růst kolem čtyř procent, a přesto vytvoříme schodek zhruba dalších 70 mld. ve státním rozpočtu. Takže já se vás zeptám, otázka číslo 2: Ještě si pořád myslíte, že je rozumné, abychom dělali, a vaše administrativa si s tím pohrává, kroky vstříc eurozóně? A jestli by nebylo opravdu lepší zachovat si vlastní suverénní monetární politiku. Protože možná i ti Řekové, jak jste říkal, v tom roce 2009, kdyby měli možnost začít pracovat se svou měnou a dělat svoji vlastní měnovou politiku, možná dneska ta situace by nebyla tak kritická. Děkuji za odpovědi. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Poprosím pana premiéra o odpověď. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka Děkuji. Vážený pane poslanče, já myslím, že v roce 2009, 2010 už na tu úvahu bylo trošku pozdě. Myslím, že ta úvaha tady chyběla v době, kdy Řecko do eurozóny vstupovalo, to bylo někdy tuším kolem roku 2000 nebo 2001. Tehdy Řecko bylo přijato do eurozóny, tím pádem se zavázalo k tomu, že bude sdílet suverenitu a že bude respektovat pravidla, která jsou v eurozóně. V roce 2009, 2010 ne že krize způsobila problémy Řecka. Já jsem tady zvolil jiný pojem, když jsem vystupoval na tu předcházející interpelaci. Já jsem tady řekl, že krize obnažila problémy Řecka. Ona je prostě obnažila, ukázala je naprosto zřetelně. A také pak přišli řečtí úředníci, kteří se začali přiznávat a začali říkat, že falšovali údaje, které byly poskytovány Evropské komisi. A já si pamatuji dobře, jak se snažila Evropská komise regulovat hospodaření jednotlivých států ještě předtím než přišla finanční krize, a jak byla permanentní snaha tato pravidla obcházet. A jak byla snaha vyjednávat politické výjimky. Prostě eurozóna před tou krizí a před Řeckem a před Itálií, Španělskem, Portugalskem fungovala méně striktně, než by měla fungovat nyní. Je evidentní, že pokud vytvoříte měnovou zónu, tak potřebujete také hospodářskou zónu. Potřebujete koordinovat rozpočtové a hospodářské politiky víc, než se to dělo před finanční krizí. Proto dneska Evropa jde směrem k hospodářské a měnové unii, eurozóna se snaží posilovat vzájemné vazby a koordinovat striktněji rozpočtovou a hospodářskou politiku.