|

ps2013-056-09-004-048.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

48. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 1030/ - prvé čtení

Date2017-04-27
Meetingps2013/056
Agenda Itemps2013/056/048
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/056schuz/s056334.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 1 > 2
Místopředseda PSP Petr Gazdík 48. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 1030/ - prvé čtení Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, návrh který předkládáme, patří asi k nejvýznamnějším legislativním změnám v oblasti řešení situace nebo vůbec situace dlužníků v poslední době. Je to návrh, který se snaží poskytnout šanci na nový život těm, kteří upadli do dluhové pasti. To znamená, dostali se do situace, kdy veškeré jejich aktuální i budoucí příjmy a veškerý jejich majetek nedostačují na úhradu dluhů, které mají a většinou už dokonce nedostačují ani na to, aby dokázali splácet jenom úroky a další náklady, které dluhy plodí. To znamená, i když třou bídu s nouzí, tak se jim dluhy neustále zvyšují. Jak víte, pro lidi, kteří se dostanou do dluhové pasti, již dnes naše právo určité řešení nabízí. To řešení se jmenuje oddlužení. Je to proces, ve kterém odevzdávají nebo by měli odevzdávat své výdělky po dobu maximálně pěti let za podmínky, že dokážou za pět let splatit alespoň 30 % těchto dluhů. Takto se to zavedlo. Brzy poté, co se to zavedlo, se ale ukázalo, že zavést tam tuto hranici byla chyba. Ze dvou důvodů. Jednak se ta hranice stala de facto nikoliv spodní hranicí, ale de facto normou. To znamená jak soudci, insolvenční správci, tak různí poradci a nakonec i ti dlužníci sami si to přeložili tak, že mají zaplatit ne nejméně 30 %, ale že mají zaplatit 30 %. A jakmile tedy se někomu dařilo zaplatit těch 30 %, tak se nikdo nestaral o to, zda by náhodou nemohl zaplatit taky více. Tak to byl jeden problém. Druhý problém spočíval v tom, že otázka, zda ten člověk bude nebo nebude schopen splatit právě těch 30 % ve skutečnosti tak úplně nezáležela nebo vůbec nezáležela na tom, kolik si kdy půjčil nebo kolik nadělal dluhů, ale jenom na tom, kdy přišel za těmi poradci, kteří mu poradili, že může tu situaci oddlužením řešit. Protože, dámy a pánové, když hovoříme o těchto lidech, tak jsou to lidé, kteří, když se na ně díváme, mají často dluhy převyšující jeden milion korun. A přitom jsou to lidé, kteří mají plat třeba 15 tisíc hrubého. Vy byste půjčili takovému člověku milion korun? Samozřejmě že ne. A také jim nikdo milion korun nepůjčil. Párkrát jim někdo půjčil 10, 20 možná 50 tisíc. To, co si půjčili, není to, co dluží. To je třeba desetina toho, co dluží. Jakmile jednou upadnete do dluhové pasti, vaše dluhy začnou naskakovat geometrickou řadou. Takže jakékoliv procento ztrácí jakýkoliv smysl.

Download XML • Download text