|

ps2013-050-09-003-188.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

188. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 706/ - třetí čtení

Date2016-11-09
Meetingps2013/050
Agenda Itemps2013/050/188
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/050schuz/s050311.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index Page 1 > 2

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová 188. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 706/ - třetí čtení Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a zpravodaj garančního výboru - tím byl výbor pro zdravotnictví - poslanec Rostislav Vyzula. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 706/4, který byl doručen dne 16. září 2016. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 706/5. Nyní se táži pana navrhovatele, zda zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Prosím, máte slovo. Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych v krátkosti uvedl projednávaný návrh novely zákona o léčivech a připomněl jeho obsah. Předložený návrh sleduje dva hlavní cíle. Prvním z nich je adaptace unijního nařízení o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků. Druhým hlavním motivem navrhovaného zákona pak je zakotvení mechanismu pro omezování tzv. reexportů léčivých přípravků tak, aby byla zajištěna dostupnost léčiv pro pacienty v České republice. Navrhovaný zákon byl projednán ve druhém čtení dne 13. září 2016 a byla k němu vznesena řada pozměňovacích návrhů. Na některé z nich bych zde nyní rád reagoval. Z hlediska potřeb systému veřejného zdravotního pojištění lze za Ministerstvo zdravotnictví plně podpořit pozměňovací návrh pana poslance Vyzuly týkající se navýšení procentuální sazby, snížení ceny léčivých přípravků, a to na základě dostupných údajů o jejich cenách a úhradách v jednotlivých zemích Evropské unie. Cílem tohoto návrhu změny zákona č. 48 je v oblasti systému maximálních cen léčivých přípravků dosáhnout toho, aby se snížení cen týkalo nejen prvního podobného, ale i všech dalších podobných léčivých přípravků v referenční skupině, čímž by se měla stát regulace cen a úhrad léčivých přípravků efektivnější a na straně pacienta i zdravotních pojišťoven by mělo dojít k úspoře na výdajích za tato léčiva. Dovolím si ještě jednu poznámku, abych to možná vysvětlil jednodušeji. Jde tady o ty nejdražší léčivé přípravky tzv. biologické léky nebo centrová léčiva, která se týkají nemocných s rakovinou, s roztroušenou sklerózou a podobně. Naším cílem je dosáhnout úspory, která půjde na úkor zisku farmaceutických firem, a celou tu úsporu věnovat léčbě většího počtu pacientů. Protože my každý rok v této skupině máme poměrně velký problém, protože výdaje zdravotních pojišťoven tady rostou o 1,5 2 mld. korun. Zaznamenal jsem mediálně i řekněme v rámci zákulisí Poslanecké sněmovny poměrně velkou aktivitu zástupců a lobbistů farmaceutických firem, které se velmi a velmi snaží, aby toto neprošlo nebo to bylo odloženo, protože to jde na úkor jejich zisků. Pevně věřím, že v této Sněmovně všichni potáhneme za jeden provaz a budeme se bít za zájmy pacientů, nikoliv o zisky farmaceutických firem, a věřím, že se tento zákon nikdo nebude snažit obstruovat, zdržovat, protože by odsunoval tuto úsporu. To mi dovolte jenom tady k tomuto pozměňovacímu návrhu, protože si myslím, že si zaslouží velikou pozornost, protože aktivity těch, kteří ho nechtějí, jsou poměrně veliké a významné. Ale dovolte k dalším pozměňovacím návrhům. Naopak pozměňovací návrh obsahující novelizaci zákona o regulaci reklamy podpořit nemohu. Ministerstvo zdravotnictví se ztotožňuje s nesouhlasným stanoviskem Ministerstva průmyslu a obchodu. Šiřitel odpovídá za způsob šíření, kdežto zadavatel a zpracovatel za obsah reklamy. V návrhu se však nesystémově vypouští odpovědnost zpracovatele. Nová úprava společné odpovědnosti zadavatele a šiřitele by znamenala, že zadavatel reklamy by v daném případě odpovídal i za způsob šíření a šiřitel i za obsah šířené reklamy. Navrhované rozložení odpovědnosti nelze spravedlivě po zadavateli a šiřiteli požadovat. Obdobně pak ministerstvo nemůže podpořit ani většinu ostatních pozměňovacích návrhů podaných ve druhém čtení jednotlivými poslanci, neboť jsou buď v rozporu s cíli, které návrh sleduje, nebo jdou významně nad jeho rámec, aniž je taková změna odůvodněna nějakou akutní potřebou. Takovým návrhem je např. zavedení dispenzačního poplatku v lékárnách nebo používání pojmu lékárna a označení lékáren lékárenským křížem, což je problematické i vzhledem k absenci přechodných ustanovení. Děkuji za pozornost i za podporu. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová Děkuji, pane ministře. Otevírám rozpravu, do které eviduji čtyři přihlášky - paní poslankyně Markové, Pastuchové, pana poslance Zahradníka a pana poslance Štětiny. Pan zpravodaj se hlásí do rozpravy s přednostním právem. Prosím, máte slovo. Poslanec Rostislav Vyzula Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, dostáváme se k zákonu, který je nesmírně důležitý. Je to zákon, tak jak zde bylo řečeno panem ministrem, který napravuje celou řadu záležitostí, jež v minulosti zde nebyly. A je s podivem, že něco takového zde doposud nebylo, jako třeba určitá pevná pravidla na reexporty. Díky tomu docházelo přes naši republiku k reexportům do zahraničí v hodnotě - někdy říkají tří miliard, někteří pěti nebo osmi miliard. A to jenom za ceny, prosím vás, které jsou u nás. Teď si spočítejte to, jaký to mělo eventuálně zisk, když ceny léků nejsou u nás úplně nejlevnější, ale proti Německu třeba poloviční. A proto se vyplatilo distributorům vždycky nakoupit u nás a vlastně bez jakékoliv kontroly prodat v Německu ani ne za dvojnásobek, ale kdyby to bylo jenom o 10, o 20, o 30 %, tak určitě je to hezký zisk.

Download XMLDownload text