|

ps2013-049-02-011-009.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

9. Vládní návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti /sněmovní tisk 412/ - druhé čtení

Date2016-09-07
Meetingps2013/049
Agenda Itemps2013/049/009
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/049schuz/s049065.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 1 > 2
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová 9. Vládní návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti /sněmovní tisk 412/ - druhé čtení Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Pane místopředsedo, prosím, ujměte se slova. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš Děkuju za slovo. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, ve druhém čtení projednáváme vládní návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Jedná se o právní předpis, který navazuje na ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti a provádí jeho ustanovení. Ke konkrétnímu obsahu návrhu zákona si dovolím uvést následující. Návrh vymezuje sektor veřejných institucí, který je konzistentní s definicí využívanou v rámci rozpočtového dohledu Evropské unie. Zavádí dále obecnou úpravu požadující, aby každá veřejná instituce sestavovala návrh rozpočtu a střednědobého výhledu na nejméně dva další rozpočtové roky. Zároveň je uloženo návrhy schválené rozpočty a střednědobé výhledy a plnění rozpočtů zveřejňovat. Ministerstvo financí ukládá zveřejňovat informace požadované směrnicí o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Návrh zákona také obsahuje požadavky kladené na makroekonomické a fiskální prognózy ministerstva využívané pro účely rozpočtového plánování. K tomu účelu se zřizuje nezávislý expertní panel nazvaný Výbor pro rozpočtové prognózy. Ministerstvo financí bude nově připravovat dokument Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí, který bude plnit funkci střednědobého rozpočtového rámce na období tří let, a jeho součástí bude také konvergenční program předkládaný Evropské komisi. Nově bude také definován postup stanovení výše výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů. Ministerstvo ji odvodí od celkové výše výdaje sektoru veřejných institucí, která se určí jako součet střednědobého rozpočtového cíle a prognózovaných celkových konsolidovaných příjmů sektoru veřejných institucí upravených o vlivy hospodářského cyklu a jednorázových operací na následující rok. Celkové výdaje budou snižovány v návaznosti na vývoj takzvané nápravné složky zohledňující minulé nedodržení pravidla. Celkové výdaje bude na druhé straně možné navýšit o výdaje vzniklé na základě zhoršování bezpečnostní situace státu, úhrn výdajů spojený s odstraňováním následných živelních pohrom a plněním mezinárodních smluv a jiných mezinárodních závazků, pokud přesáhl 3 % HDP, a výdaje související s prognózovaným výrazným zhoršením hospodářského vývoje. Poslední uvedené navýšení však bude možné jen se stanoviskem Národní rozpočtové rady, která bude zapojena také v metodické rovině a bude ke stanovení výdajů vydávat stanovisko. Pravidlo by mělo vést k výraznému omezení procyklického charakteru fiskální politiky a do značné míry také odpolitizování stabilizační funkce veřejných financí. Pravidlo je ve svých hlavních rysech konzistentní s požadavky Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii. Ve vztahu k hospodaření územního samosprávného celku je zaváděno pravidlo, na jehož základě obec či kraj musí v případě, že jeho dluh ke konci roku překročí 60 % průměru jeho příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky, snížit toto překročení o nejméně 5 % z rozdílu mezi výší jeho dluhu a jeho regulovanou úrovní. Pravidlo obsahuje nápravnou část aplikovanou v případě, kdy obec či kraj svůj dluh nesníží požadovaným způsobem. Půjde o vytváření peněžní rezervy na splátky v dluhové formě po zastavení převodu podílu na výnosu sdílených daní. Nápravná část bude zavedena s odloženou účinností. Návrh zákona také obsahuje opatření pro případ, kdy se působení dříve zmíněných pravidel ukáže jako nedostatečné. Situace, kdy podíl dluhu v sektoru veřejných institucí na HDP dosáhne nejméně 55 %, budou uplatněna následující opatření. Vláda schválí a předloží Poslanecké sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které vedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. To v zásadě znamená, že fiskální strategie vlády ve svém horizontu povede k dosažení střednědobého rozpočtového cíle. Vláda Poslanecké sněmovně předloží návrh vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven. Návrh schodkového rozpočtu bude moci předložit jen v případě, že schodek bude možné uhradit nejvýše z jedné třetiny finančními zůstatky pojišťovny z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí. Územní samosprávný celek schválí svůj rozpočet na následující rok jako vyrovnaný nebo přebytkový. Schodkový rozpočet bude moci být schválen jen v případě, že je schodek možné uhradit finančními prostředky z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí. Dluhově bude možné financovat jen schodek vzniklý z důvodu předfinancování projektů spolufinancovaných z rozpočtů EU. Dále ostatní veřejné instituce nebudou smět po období, v němž bude výše dluhů činit nejméně 55 % HDP, zřizovat nové závazky ze smluv, které vedou k navýšení dluhu sektoru veřejných institucí na dobu delší než jeden rok. Výjimka bude možná u závazku projektů spolufinancovaných z rozpočtů EU nebo závazků nezbytných plnění rozhodnutí soudu nebo orgánů státní moci. Uvedená opatření se neuplatní po dobu 24 měsíců v případě významného zhoršení ekonomického vývoje, v případě významných výdajů státního rozpočtu spojených s odstraňováním následků živelních pohrom a výdajů vyplývajících z plnění mezinárodních závazků České republiky a v případě zhoršování bezpečnostní situace státu. Bude-li výše dluhů sektoru veřejných institucí činit více než 60 % HDP, vláda navrhne opatření vedoucí ke snížení této výše.

Download XML • Download text