|

ps2013-042-02-014-124.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

124. Návrh poslanců Mariana Jurečky, Jana Bartoška a Petra Kudely na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) /sněmovní tisk 699/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Date2016-03-02
Meetingps2013/042
Agenda Itemps2013/042/124
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/042schuz/s042069.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 1 > 2
Místopředseda PSP Jan Bartošek 124. Návrh poslanců Mariana Jurečky, Jana Bartoška a Petra Kudely na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) /sněmovní tisk 699/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 699/1 a prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele poslanec Marian Jurečka. Prosím. Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, vážený pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, dobrý podvečer. Dovolím si být pokud možno stručný, byť ta problematika je poměrně obsáhlá, a dovolím si tedy již zmiňovaný návrh okomentovat. A sice Budvar je významným zaměstnavatelem a do státního rozpočtu České republiky odvádí každoročně část zisku v řádech stamilionů korun. Nezanedbatelná je rovněž úloha, jež svým úspěšným působením na mezinárodním trhu budějovický Budvar zastává při šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Důvodů, které tento návrh odůvodňují, je více. Předkladatelé však za stěžejní považují následující. Jednak specifické postavení Budvaru jakožto subjektu podnikajícího na vysoce rozvinutém domácím i mezinárodním konkurenčním trhu, dále právní nejistota spojená s ochranou obchodního tajemství, zhoršení postavení ve známkoprávních sporech, omezení smluvní volnosti a hrozící zhoršení obchodních výsledků Budvaru s dopady na státní rozpočet a zaměstnanost. Níže si dovolím některé důvody podrobněji rozebrat. Specifické postavení Budvaru jakožto subjektu podnikajícího na vysoce rozvinutém domácím i mezinárodním konkurenčním trhu. V prvé řadě je potřeba zohlednit samotnou povahu Budvaru a účel, k jehož dosahování byl založen. Budvar je právnickou osobou soukromého práva založenou za účelem výroby a prodeje produktů v oblasti rychloobrátkového zboží. Jedná se tedy výlučně o podnikatelskou činnost vyvíjenou v silně konkurenčním prostředí, jejímž cílem je dosahování zisku. V rámci své činnosti Budvar uzavírá nespočet smluv se svými obchodními partnery na straně nákupu i prodeje, přičemž hodnota plnění v naprosté většině případů přesahuje částku 50 tisíc korun. Tyto smlouvy jsou výsledkem obchodních jednání dvou či více subjektů na základě mnoha specifických skutečností vyplývajících z povahy předmětu plnění, ale i z povahy smluvních stran samotných. Budvar se pohybuje v oblasti rychloobrátkového zboží, které se vyznačuje vysokou mírou konkurence, kterou z větší části tvoří nadnárodní subjekty s většinovým podílem na trhu. Z tohoto důvodu je tedy pro Budvar zásadní udržet si schopnost dojednat si podmínky dodavatelsko-odběratelských vztahů tak, aby tyto byly pro Budvar co nejvýhodnější a zároveň aby k nim neměla konkurence žádný přístup. Za situace, kdy Budvar podléhá povinnosti zveřejňovat jím uzavírané smlouvy, je nucen odhalit konkurenci veškeré své obchodní podmínky sjednané s konkrétními partnery na straně prodeje zboží. Stejně tak tomu je i na straně nákupu surovin a materiálů, kdy zveřejněním smluv ztrácí Budvar jakoukoliv možnost dodat dodavateli výhodnější kondice. V konečném důsledku může situace vyústit v to, že Budvar bude nucen akceptovat podmínky zcela nevýhodné a nerentabilní. Současně se Budvar stává méně atraktivní pro potenciální obchodní partnery, kteří mají zájem na zachování důvěrnosti kompletního znění smluv. Právní nejistota spojená s ochranou obchodního tajemství. Jestliže zákon o registru smluv obsahuje ochranu obchodního tajemství, pak je takováto ochrana z pohledu konkurenceschopnosti - Místopředseda PSP Jan Bartošek Omlouvám se, pane ministře, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám o ztišení zvlášť levou část sálu, aby bylo rozumět dobře tomu, co přednášíte. Prosím, pokračujte. Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Obchodní tajemství je podle občanského zákoníku definováno jako konkurenční, významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. Tyto znaky se posuzují vždy ve vztahu ke konkrétnímu případu. Je však třeba brát v potaz, že vedle obchodního tajemství obsahují smlouvy i další konkurenčně významné skutečnosti, které nepožívají ochrany obchodního tajemství, avšak jsou pro strany natolik choulostivé a významné, že strany mají urgentní zájem na jejich utajení. Mezi tyto skutečnosti patří text smlouvy samotné, neboť se v ní odráží obchodní strategie podniku a také know-how, které sice nemá vlastní legální definici, ale odborná literatura je popisuje jednoznačně jako výrobně-technické, ale i technologické, organizační, obchodní či jiné poznatky, jež nejsou obvykle výsledkem tvůrčí činnosti, ale dlouholeté skutečnosti s optimálním průběhem určitého procesu technologie a receptury. Vztah know-how a obchodního tajemství nelze vymezit jednoznačně, přičemž často bývají tyto pojmy chybně ztotožňovány. Jedná se o dvě samostatné majetkové hodnoty, které se pouze mohou překrývat. V některých případech tedy nemusí know-how obsažené ve smlouvách Budvaru požívat ochrany obchodního tajemství. To ovšem neznamená, že se nejedná o skutečnosti rozhodné pro obchodní strategii a postavení v konkurenčním prostředí. Takto bych mohl pokračovat velice podrobným rozborem základních priorit, o kterých jsem hovořil. Nicméně chci říct, že toto jsou hlavní důvody, které byly motivem pro předložení tohoto návrhu zákona. Vzhledem k tomu, že zákon o registru smluv nabude účinnosti již dne 1. července 2016, což je den, ke kterému musí nabýt účinnosti rovněž tento zákon, navrhuji, aby Poslanecká sněmovna v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení. V případě, že Poslanecká sněmovna nebude se schválením zákona již v prvém čtení souhlasit, bych rád požádal o možnost zkrácení projednání ve výborech Poslanecké sněmovny na 30 dnů. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji vám, pane ministře. Nyní by se měl ujmout slova zpravodaj pro prvé čtení, kterým organizační výbor určil pana poslance Radka Vondráčka, ale na návrh předsedy ústavněprávního výboru je zde žádost o změnu zpravodaje, tak aby se jím stal pan poslanec Chvojka. Vzhledem k tomu, že zde eviduji žádost na změnu zpravodaje, dám o tom hlasovat. Přivolám kolegy a kolegyně z předsálí. Zahajuji hlasování. Táži se, kdo souhlasí s návrhem změny zpravodaje tohoto tisku, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 84. Přihlášeno poslankyň a poslanců je 158, pro návrh 129, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas. Požádám tedy pana zpravodaje Chvojku, aby se ujal slova. Prosím. Poslanec Jan Chvojka Děkuji za slovo, pane předsedající. Já asi věcně nemám co dodat k tomu, co říkal pan ministr. Je to v podstatě velmi krátká novela, která má jisté ratio. Spíš bych chtěl podotknout, že stanovisko vlády bylo neutrální, a já bych skoro řekl neutrální tím rozhodnutím, ale když si člověk přečte odůvodnění toho stanoviska, tak je spíše lehce negativní. Proto jsem toho názoru, že by možná bylo lepší ten zákon neschvalovat v prvním čtení ve zrychleném řízení, ale postoupit ho na půdu výborů, zejména asi na půdu ústavněprávního výboru. Ale samozřejmě rozhodnutí je tady na nás. Každopádně bych chtěl poděkovat za ten dar nebo za tu výzvu, za to, že zase můžu být zpravodajem zákona o registru smluv, který se v podstatě dokončil v listopadu, a teď ho tady máme zas. Takže jsem cítil určitou prázdnotu ve své poslanecké práci, byť té práce mám dost, ale registr smluv mi chyběl. Měl jsem ho na starosti rok a půl, takže je znovu tady a já jsem za to rád a děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji vám. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. První má pan poslanec Jan Klán a připraví se pan poslanec Farský. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jan Klán Děkuji za slovo. Hezký podvečer, kolegyně, kolegové, vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové. Opět se dostáváme k bodu, který tady byl jistým evergreenem v minulé i v této Poslanecké sněmovně, k registru smluv. Podoba zákona o registru smluv prošla schválením na konci loňského roku, když nám ho vrátil zpět Senát ve znění, v kterém ho přijal on. Byl tam de facto vyjímán právě onen Budvar, který zde řešíme. Zaváděl tam ÚOHS, i když sice nesmyslně, a plno dalších věcí. Nicméně Sněmovna přijala svoji verzi, kterou nyní hodláme trošku nějakým způsobem opravovat.

Download XML • Download text