|

ps2013-037-02-002-002.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

2. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb /sněmovní tisk 514/ - třetí čtení

Date2015-12-18
Meetingps2013/037
Agenda Itemps2013/037/002
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/037schuz/s037032.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 1 > 2
Předseda PSP Jan Hamáček 2. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb /sněmovní tisk 514/ - třetí čtení Prosím pana ministra, aby tento tisk uvedl. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, dovolte, abych v tomto vystoupení reagoval na různé lži, nesmysly a polopravdy, které jsme tady v minulosti slyšeli a slyšíme od některých našich kolegů. Rád bych uvedl, že projekt elektronické evidence tržeb si klade za cíl narovnat podnikatelské prostředí v České republice, pokřivené tím, že někteří podnikatelé neodvádějí řádně daně ze svých tržeb a získávají tak nekalou konkurenční výhodu. EET je právě z tohoto důvodu podporováno jak většinou podnikatelských uskupení v České republice, tak většinou občanů České republiky. Jde o revoluční projekt, který dokáže posunout podnikatelské prostředí u nás tím správným směrem. Co tady zaznělo v rozpravě v minulosti z úst pana poslance Kalouska, je směs polopravd a vyslovených nesmyslů. Věřím, že z velké části je důvodem pouze nepochopení základních principů EET. Pokusím se zde tedy vysvětlit a reagovat na tvrzení, která zazněla. Co se týká nákladů státu na projekt, zde jsou náklady uvedené ve studii vypracované společností BDO ve shodě s náklady uvedenými v důvodové zprávě k zákonu. Jsou však uvedeny v jiné struktuře, protože metodika studie se liší od struktury důvodové zprávy. Konkrétně lze uvést, že náklady na centrální IT systém EET včetně pěti let provozu budou ve výši cca 1,2 mld., náklady na platy kontrolorů analytiků přibližně 200 mil. Kč ročně a konečně pak další náklady na informační kampaň a další výdaje, např. vybavení kontrolorů či účtenkovou loterii, která např. na Slovensku je velice úspěšná, každý týden se tam účastní 150 tis. občanů, nepřesáhnou 100 mil. Kč ročně. Ke zmíněné studii. Jde o materiál, který byl úvodní specifikací projektu, jde tedy o návrh, nikoliv definitivní řešení. Tato studie již není ve všech bodech aktuální vzhledem ke změnám v průběhu projektu, kdy například pobočky CzechPoint byly nahrazeny distribucí autentizačních údajů Finanční správou. Z tohoto důvodu je tedy smysluplné studii zveřejňovat.   (?) Pan poslanec Kalousek kritizoval, že náklady na EET neobsahují částku - cituji -"v řádu miliard na výstavbu nového datového centra v Zelenči", a že tedy došlo ke klamání vás, poslanců. Zde musím podotknout, že pan poslanec Kalousek má skutečně hodně špatnou paměť. Státní tiskárna cenin, což je státní podnik pod kontrolou Ministerstva financí, připravuje projekt datového centra v Zelenči již od roku 2008. Projekt výstavby byl vypracován v roce 2012, studie EIA zveřejněna na začátku roku 2013. Pokud je zde mezi námi někdo, kdo byl v tomto období ministrem financí, ať se tedy přihlásí. Možná by nám mohl potvrdit, že se od počátku počítalo s investicí do datového centra ve výši 300 mil. Kč. A možná by tento bývalý ministr financí mohl pohovořit o věšteckých schopnostech zaměstnanců Státní tiskárny cenin a Ministerstva financí, kteří již od roku 2008 předvídali vznik projektu EET. Jako důkaz je možno předložit výroční zprávu Státní tiskárny cenin za rok 2008 a oznámení o zveřejnění EIA z března 2013. Pan poslanec Kalousek ovšem pokračoval házením miliardami. Brilantním vynásobením počtu podnikatelů předpokládanou částkou za jednu pokladnu, ve slovníku pana poslance terminál, došel k částce 5 mld., kterou podle něj musí podnikatelé vynaložit. To je samozřejmě nesmysl. Tady je potřeba vyjasnit zásadní rozdíl mezi EET a registračními pokladnami, pro jejichž zavedení mimochodem pan poslanec Kalousek před deseti lety hlasoval. Elektronická evidence tržeb podle chorvatského modelu totiž nevyžaduje žádné speciální zařízení, nevyžaduje pořízení státem certifikované registrační pokladny, jak možná v minulosti někdo měl v úmyslu udělat ten kšeft. K EET postačí běžná elektronická pokladna, běžný počítač s tiskárnou nebo například jen tablet nebo mobilní telefon. Tady mám takový návrh - až odejdete z této budovy a navštívíte obchod či restauraci, podívejte se při placení, zda má daný podnik elektronickou pokladnu. Zjistíte, že u větších podniků je to ve 100 % případů, u menších podniků pak velmi často. Pro všechny tyto podniky platí princip, že budou muset ve své pokladně pouze upravit software, aby komunikoval se serverem Finanční správy. Stejně jak u společnosti Konzum tak náklady mohou být nulové. Existují jistí podnikatelé, zejména malí živnostníci, kteří pokladny nemají nebo mají typ, který neumí komunikovat přes internet. Pro tyto živnostníky zákon obsahuje mimořádnou slevu na dani ve výši 5 tis. Kč, která pokryje náklady na jednoduché zařízení nebo jim uleví z nákladů na dokonalejší pokladnu. K tomu si ještě podnikatel samozřejmě odečte náklady od základu daně. Ještě jednou pro shrnutí. Kdyby si každý podnikatel musel pořídit státem certifikovanou registrační pokladnu, a to i v případě, kdyby si například před měsícem koupil nejmodernější typ pokladny, tak tento systém pan poslanec Kalousek v roce 2005 dvakrát podpořil svým poslaneckým hlasem. Naproti tomu systém, kdy si obrovská část podnikatelů nebude pořizovat vůbec nic a zbytek si vybere zařízení podle svého vkusu a nikoliv podle toho, co mu doporučí stát, tak tento systém pan poslanec Kalousek kritizuje. Takže jsou věci, které skutečně nelze pochopit. Jsou zde samozřejmě ještě další miliardy pana Kalouska, které podnikatelé vynaloží na internetové připojení. Kdyby si pan Kalousek přečetl důvodovou zprávu k zákonu, dozvěděl by se, že více než 90 % podnikatelů již internet pro své podnikání používá. A já k tomu ještě prozradím jedno sladké tajemství, že existující připojení internetu bude v drtivé většině podnikateli stačit právě proto, že velikost zasílaných dat je minimální. Samozřejmě pokud nebude hypermarket připojen k internetu přes mobilní telefon. Předpokládám, že všichni víme, že tady máme hypermarkety.

Download XML • Download text