|

ps2013-006-06-004-078.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

78. Zpráva vlády o možnostech a postupech řešení kritického stavu nezaměstnanosti v České republice

Date2014-02-12
Meetingps2013/006
Agenda Itemps2013/006/078
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/006schuz/s006180.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 1 > 2
Místopředseda PSP Petr Gazdík 78. Zpráva vlády o možnostech a postupech řešení kritického stavu nezaměstnanosti v České republice Prosím pověřeného člena vlády, aby se nyní ujal slova. A bude to sám pan premiér. Prosím, pane premiére, máte slovo. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já jsem nikoho nepověřoval, ale ujal jsem se tohoto úkolu sám. Dovolte mi tedy konstatovat, že účast v tuto hodinu na schůzi Poslanecké sněmovny úplně neodpovídá naléhavosti problému, kterým se zde budeme na základě žádosti Poslanecké sněmovny zabývat. Bylo tady zdůrazněno, když Poslanecká sněmovna hlasovala o zařazení tohoto bodu, že je naprosto nezbytné, abychom velmi rychle tuto debatu na půdě Poslanecké sněmovny vedli. Vláda je k tomu připravena, já jsem připraven vás za malou chvíli informovat v duchu požadavku, který byl přednesen. Nicméně je mi docela líto, že účast v řadách našich lavic je tedy spíše skromná. Vážené poslankyně, vážení poslanci, chci za prvé konstatovat, že vláda pokládá situaci v oblasti nezaměstnanosti za alarmující. V žádném případě se nechceme nechávat uklidňovat srovnáními v rámci Evropské unie, která hovoří o tom, že Česká republika z dlouhodobého hlediska patří spíše mezi země, které mají podprůměrnou nezaměstnanost. Myslíme si, že nezaměstnanost je vážný sociální problém a že jedním z úkolů každé dobré vlády je aktivně s nezaměstnaností bojovat. Situace, ve které se nacházíme - a byla publikována statistická čísla i v uplynulých dnech, máme v naší zemi v evidenci úřadů práce více než 600 tisíc lidí bez práce -, nespadla z čistého nebe. Vláda je přesvědčena o tom, že stávající vysoká nezaměstnanost je důsledkem konkrétních kroků, které v naší zemi byly v uplynulých letech realizovány. Jsou tady podle mého názoru dva hlavní důvody. Za prvé vládní hospodářská politika přestala být v uplynulých letech zaměřena na podporu zaměstnanosti. Tím, že se vláda Mirka Topolánka a později také vláda Petra Nečase zaměřila pouze na jeden národohospodářský cíl, na snahu snižovat deficit ročního státního rozpočtu, zcela opustila sledování jiného cíle, který je významný v hospodářské politice všech vyspělých států, a tím je otázka zaměstnanosti, potažmo podpory hospodářského růstu. Vláda se rozhodla snížit deficit státního rozpočtu doslova za každou cenu, používala k tomu jak daňové nástroje, to znamená směřovala a zvyšovala daňové zatížení, zejména se dramaticky zvyšovala daň z přidané hodnoty, a současně s tím vláda realizovala plošné škrty ve veřejných výdajích. Problém je v tom, že tyto škrty byly skutečně plošné a zasáhly i ty oblasti veřejných výdajů, které tradičně přispívají k podpoře zaměstnanosti a hospodářského růstu. Chci připomenout, že se krátily peníze na investice, chci připomenout, že se krátily peníze na platy, chci připomenout, že některé konkrétní kroky ve vládní politice, např. ve fungování Ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic, Státního fondu dopravní infrastruktury, vedly k tomu, že stát přestal být schopen investovat z veřejných zdrojů. Chyby, které se staly v oblasti řízení výdajů z operačních fondů Evropské unie vedly k tomu, že se zhoršily schopnosti České republiky využívat tyto peníze ve smyslu podpory hospodářského růstu. Prvotní příčinou stávajícího stavu v nezaměstnanosti je tedy chybná orientace hospodářské politiky země v minulých letech pouze na jediný parametr - na škrty ve veřejných rozpočtech. Druhou příčinou - a je to také příčina toho, proč dnes stát nemá k dispozici teď hned okamžitě všechny potřebné nástroje k tomu, aby s nezaměstnaností bojoval - jsou chaotické reformy, které zdestruovaly systém služeb zaměstnanosti v České republice. My jsme od 90. let v naší zemi disponovali relativně moderním systémem služeb v zaměstnanosti, měli jsme vybudovaný systém úřadů práce, který podléhal Ministerstvu práce a sociálních věcí, a v rámci tohoto systému úřadů práce vláda byla schopná reagovat na vývoj ekonomiky, to znamená na ekonomický cyklus, a byla schopna realizovat nástroje tzv. aktivní politiky zaměstnanosti. To co se stalo zejména po roce 2010 během funkčního období vlády Petra Nečase, v době, kdy byl ministrem práce a sociálních věcí pan Drábek z TOP 09, přineslo celou sérii tzv. reforem, které ale zcela zničily schopnost úřadů práce realizovat jakoukoliv aktivní politiku zaměstnanosti. Problém těchto reforem je v tom, že za prvé nebyly promyšleny, za druhé nebyly vyzkoušeny, za třetí byly realizovány lidmi, kteří v nich velmi často viděli nástroj po své osobní obohacení. A za čtvrté, nepodléhaly a nebyly součástí žádného širšího společenského konsensu, naopak, staly se předmětem ostrého zápasu, a to nejenom mezi vládou a opozicí tady ve Sněmovně, ale i mezi jednotlivými sociálními skupinami a vládou, protože vláda tím, že destruovala aktivní politiku zaměstnanosti, tak přirozeně útočila i na ty skupiny obyvatel, které jsou reálně ohroženy nezaměstnaností nebo se nezaměstnanosti obávají. Tyto dva faktory dostaly Českou republiku do situace, ve které se nacházíme. A to není možné si odmyslet. Není možné teď mluvit jenom o tom, co chce udělat nová vláda - a já se k tomu určitě za chvíli dostanu -, která je tady čtrnáct dní, pro to, abychom se vypořádali se stávající vysokou nezaměstnaností, ale musíme se taky podívat na to, co nás do tohoto stavu dovedlo, především proto, abychom vyloučili opakování starých chyb jak v oblasti překotných nepromyšlených reforem, tak ale především v oblasti rozpočtové politiky státu, která by do budoucna neměla procházet takovým vývojem, který nás znovu dovede do hospodářské recese. A ta minulá hospodářská politika byla do té míry chybná, že se naše země 18 měsíců v hospodářské recesi potácela. Podle mého názoru zbytečně a podle mého názoru zbytečně dlouho, protože pokud se podíváme na okolní země, tak žádná z těchto zemí neprošla tak dlouhou hospodářskou recesí v uplynulém období jako Česká republika. Slovensko rostlo, Polsko rostlo, Rakousko i Německo v uplynulých letech zaznamenávaly, byť mírný, ale hospodářský růst. Jediná země v tomto regionu, kde ekonomika klesala, a to 18 měsíců po sobě, byla právě naše Česká republika. To jsou zdroje stávající vysoké nezaměstnanosti.

Download XML • Download text