ps2013-056-06-005-176.tt Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(15.40 hodin) Hlavním důvodem onoho druhého dodatku Ústavy Spojených států nebylo zajištění vnitřní bezpečnosti pomocí zřizování jakýchsi lidových milicí , ale po špatných zkušenostech s britskou vládou v amerických koloniích z hlediska práva občanů na zbraň a sebeobranu , tedy práva na svobodu , byl druhý dodatek zaveden jako pojistka proti zvůli jakéhokoli státního zřízení , a to i do budoucna . Tehdejší Otcové zakladatelé Spojených států v čele s Thomasem Jeffersonem si totiž dobře uvědomovali , že každá vláda přecházející v tyranii vždy nejprve vezme lidem právo držet a nosit zbraň , aby mohla svoji tyranii na lidech realizovat . Mezi Českou republikou a Spojenými státy je však velmi významný rozdíl . I přes rozvinutou a tradiční tzv . zbraňovou kulturu ve Spojených státech nemají ve Spojených státech k druhému dodatku ústavy zavedenou žádnou komplexní jednotnou a kvalitní právní normu upravující nabývání zbraní občany , tak jak to upravuje náš zákon o zbraních a střelivu . Navíc v každém státě Unie platí pro nabývání zbraní jiná pravidla a v jakési funkční centrální evidenci zbraní v rámci Spojených států nemůže být ani řeč . To může být i důvodem toho , že se zbraň dostane do správných (?) rukou a nastávají ony tragédie . Nelze však tvrdit , že toto je chyba ústavního principu práva držet a nosit zbraň . Je to chyba nedokonalé prováděcí legislativy nebo jejího individuálního porušování . Drtivá většina tzv . šílených střelců , teroristů a vrahů se dostala a dostává ke zbrani vždy nelegálně , a to díky černému trhu , anebo zneužitím zbraně ukradené . Jak jsem již několikrát zmínil , právě tomuto u nás zabraňuje a tuto problematiku dokonale ošetřuje náš mimořádně zdařilý zbrojní zákon , díky němuž jsme oficiálně šestou nejbezpečnější zemí na světě a kriminalita páchaná se zbraní , tedy střelnou zbraní , je statisticky zanedbatelná . Další z argumentů proti tomuto návrhu . Položím si otázku , zda jsem pro zachování současného zachování zákona o zbraních , přičemž současný stav považuji za vyhovující i z hlediska nutné obrany , a proto je tzv . ústavní dodatek zbytečný . To zde bylo i zmíněno mými předřečníky . Je zde vidno nepochopení nejdůležitějšího poslání ústavní změny a tím je ochrana před směrnicí Evropské komise . Ony v médiích zmiňované negativní následky ústavní změny , jako např . povolení na střílení teroristů , jsou pouze laciná a zavádějící prohlášení ochotně šířená hloupými novináři . Ústavní změna nesleduje nic jiného než právě zachování statu quo , čili zachování našeho současného osvědčeného zákona o zbraních a střelivu a zachování ustanovení o nutné obraně v trestním zákoníku . Z pohledu institutu nutné obrany má samozřejmě už dnes legálně ozbrojený občan právo bránit sebe a své okolí střelbou v případě jasně útočícího pachatele nejen teroristického činu . Pro připomenutí zmíním § 29 trestního zákoníku , nutná obrana : Čin jinak trestný , kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem , není trestným činem . Nejde o nutnou obranu , byla - li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku . Další z argumentů proti je , že není nutné do Ústavy zasahovat , jelikož proti směrnici Evropské komise podáme žalobu u Evropského soudu . Ano , takovou žalobu Ministerstvo vnitra již připravuje , resp . je zpracovaná , ale - a zde by mě mohl možná pan ministr opravit - podle mých informací nebyla dosud podána . Toto považuji za jakýsi v podstatě alibismus , jak si to nerozházet s občany a současně dělat , že něco děláme . Osobně jsem spíše skeptik a myslím si , že u Evropského soudu podle současné právní úpravy moc šancí nemáme . A i kdyby ano , taková žaloba se povleče roky . Žalobu tedy beru jako nezbytné vyjádření kategorického nesouhlasu pro světové veřejné mínění , ale ne jako řešení tohoto problému . Někdo namítá , že úprava Ústavy je zbytečná a nepomůže nám , protože unijní právo je stejně nadřazené i našemu právu ústavnímu . Toto není pravdivé . Smlouva o fungování Evropské unie v článcích 4 , 72 a 276 výslovně říká , že vnitřní bezpečnost státu zůstává výlučnou kompetencí členských států a ani Evropský soudní dvůr v těchto záležitostech nemůže rozhodovat . Smlouva o fungování Evropské unie je jednou ze základních smluv Evropské unie , která nesmí být měněna bez souhlasu všech členských států Evropské unie . Záruku vnitřní bezpečnosti členského státu Unie pak dále upravuje ustanovení čl . 346 odst . 1 písm . b ) Lisabonské smlouvy . Pokud tedy bylo civilní držení zbraně učiněno součástí koncepce vnitřní bezpečnosti České republiky , což v podstatě navrhuje poslanecký návrh změny ústavního zákona o bezpečnosti České republiky , stalo by se podle Smlouvy o fungování Evropské unie záležitostí spadající do výlučné kompetence České republiky . Tím pádem zde máme dokonalé a ve smyslu práva Evropské unie legální opatření , jak směrnici do budoucna neimplementovat . K tomu bude samozřejmě nutné i přijetí navazujících zákonů , které zajistí , že to propojení bude reálné , nikoliv pouze formální . Veškeré civilní držení zbraní se tak stane koncepční součástí vnitřní bezpečnosti našeho státu , na kterou se podle Smlouvy o fungování Evropské unie a dle Lisabonské smlouvy jakákoli direktiva Evropské unie výslovně nevztahuje . Položme si otázku : jsem proti směrnici Evropské komise , ale se změnou ústavního zákona nesouhlasím a nebudu pro ni hlasovat . I taková jsou vyjádření . Vážené kolegyně , vážení kolegové , s tímto názorem není možné občanovi lhát , být proti směrnici a současně být proti změně ústavního zákona , čili být proti zakotvení zbraní do Ústavy . Prostě to možné není . Pokud někdo tvrdí opak , ať tedy rovnou jasně navrhne jiné , stejně účinné řešení . Možná navrhnete zřízení státních nebo státem registrovaných branných spolků či domobrany nebo jiné formy armádních aktivních záloh . Ale toto by byl klasický pokus o tzv . ošvejkování směrnice Evropské komise . Já osobně jsem pro zřízení aktivních záloh příslušníků bezpečnostních sborů a vítám , že o tom na Ministerstvu vnitra již částečně diskutujeme . Ale to jde mimo tento návrh . Tyto zálohy by komplikovaným způsobem chránily jen určitou kategorii zbraní a jen ve vymezené věkové skupině občanů . A poslední z argumentů je , že pokud něco takového přijmeme , byli bychom jedinou evropskou zemí , ve které mají zbraně v Ústavě . Na to se nedá odpovědět nic jiného než no a co . No a co ? Tak budeme jediní a budeme první . Někdo být přece první musí . Ke zrušení otroctví také nedošlo plošně ve všech zemích najednou , ale postupně země od země . Takže se nebojme toho , že budeme jednou v něčem první a že nás možná za to někdo nebude chválit . Download XML • Download text
