ps2013-012-03-007-013.tt Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(18.00 hodin) Jediné plus , které lze nalézt na rušení regulačních poplatků po vyhraných volbách , je fakt , že zrušení bylo ve volebním programu ČSSD , je legitimní a že ČSSD , která ústy ministra Němečka ten návrh předkládá , je ve svých názorech konzistentní . To , že jsou tady tyto plusy , přesto ale není ten hlavní argument pro to , že by se jednalo , alespoň podle názoru TOP 09 , o krok pro zdravotnictví a pro pacienty úplně správný . Byla tady řečena řada faktů nebo názorů a já s nimi nebudu polemizovat , přestože ty , s kterými nesouhlasím , musím alespoň zmínit . Poplatky regulují . Ta čísla , která tady citoval pan ministr zdravotnictví z analýz ÚZIS , říkají , že u většiny případů se jedná u většiny segmentů asi o 10 % pokles proti stavu před zavedením , a samozřejmě je těžko říct , jak by ten stav vypadal , kdyby ty poplatky nebyly , a nakonec za rok za dva se to asi dozvíme . Druhým faktem je , že pro zdravotnická zařízení je to velmi potřebný příjem a pro celý systém rovněž . Poplatky jsou stavně konformní , i když v Ústavě je to , co jsme slyšeli , že každý má nárok na bezplatnou zdravotní péči - v mezích , které stanoví zákon , tady ovšem nezaznělo . A to je u poplatků naprosto v pořádku zákonem definované . Zmínil bych ještě to , že poplatky , které do dnešního dne zbyly , jsou silně sociálně zastřešené , že je u nás péče dostatek , dostupnost je z evropského hlediska pro všechny potřebné výborná a zůstávají doklady nadbytku péče , jako je např . vysoký počet kontaktů občanů s lékařem , který je minimálně dvojnásobný oproti evropskému standardu . Už za několik měsíců , nebo zhruba půl roku , kdy byly zrušeny hospitalizační poplatky , se jasně ukazuje , že narůstá počet hospitalizovaných , přinejmenším v dlouhodobé péči . Spoluúčast ve zdravotnictví je u nás nízká a to je paradoxem , protože v naší zemi je přitom tolerována podstatně vyšší spoluúčast v sociální sféře , jak je známo z poplatků , které musí odvést pacient ve formě odvedení důchodu , nebo ne pacient , ale klient sociálního zařízení , kde je dlouhodobě umístěn . Obecně platí , že zdravotnictví je zkoušený resort , že ve zdravotnictví je tendence výrazně expandovat náklady , nové technologie a potřebné finanční zdroje , a cesta navyšování vnitřní efektivity systému se bez použití dalších finančních zdrojů hledá velmi těžko . Tudíž jediné řešení , jak zvyšovat efektivitu systému , pokud zdroje máme omezené , a připomněl bych jenom , že zdroje na zdravotnictví jsou omezené i v nejbohatších zemích světa , tak jediné řešení , jak zvyšovat efektivitu , jediné řešení , jak zvýšit a zlepšit zdravotní služby , je navyšovat efektivitu v systému , jestliže další zdroje nemáme , a to je velmi obtížné a spočívá to v různých plošných regulacích . Obecně se ví , že systém všeobecného zdravotního pojištění a nárokových úhrad vede v celém světě , v každém z takovýchto systémů , vede k extrémní nadprodukci výkonů a regulace jsou nutné ve veřejném zájmu udržitelnosti . Ve věcech regulací a jejich nezbytnosti v systémech z veřejného zdravotnictví mi dovolte ocitovat významného levicově orientovaného teoretika zdravotnických systémů Petra Hávu , toho času působícího na Fakultě sociálních věd , který mj . působil jako poradce Vladimíra Špidly v době jeho angažmá na Ministerstvu práce a sociálních věcí a na Ministerstvu zdravotnictví , působil jako poradce tehdejší poslankyně Parlamentu ČR doktorky Fischerové , která se na dlouhá léta proslavila jako autorka tzv . paragrafu Fischerové v zákoně č . 48 / 1997 Sb . , který zakazoval jakékoli připlácení za péči , která je hrazena ze všeobecného zdravotního pojištění , pokud není uvedeno v zákoně explicitně jinak . Doktor Háva , takto dostatečně představený a připomenutý na této parlamentní půdě , v roce 1999 v jedné ze svých publikací napsal - teď cituji : " Zdravotní pojištění je zatíženo existencí morálního rizika , tzv . moral hazard , jak říkají ekonomové , na straně pojištěnců , ale i na straně poskytovatelů zdravotnických služeb . V případě pojištěnců platí , že pokud nejsou pojištěnci zainteresováni na uchovávání svého zdraví , může docházet k jejich neodpovědnému chování a ke zbytečnému nebo odvratitelnému poškození jejich zdravotního stavu , a tím k zvyšování spotřeby péče . A je známo , " dále cituji , " že někteří pojištěnci se také mohou snažit spotřebovat nadměrný rozsah péče . " Dále náš levicový autor říká , že " z hlediska ekonomiky zdravotnictví je důležité hledat způsoby , jakými lze zainteresovat pacienty , poskytovatele i plátce zdravotních služeb ve vztahu k jejich chování s ohledem na snížení vzniku morálního rizika . Na straně pacientů jsou používány různé spoluplatby , které lze využít zejména v případech zdravotnických služeb , které jsou charakterizovány vyšší cenovou elasticitou poptávky , jako je ošetřovatelská dlouhodobá domácí péče , rehabilitace , stomatologické služby , léčiva . " Často bylo proponenty zrušení regulačních poplatků argumentováno ze strany proponentů zrušení regulačních poplatků , že lékař je ten hlavní hybatel toho , kolik péče pacient vyčerpá , jeho slovo platí a je na jeho zodpovědnosti , aby tuto péči čerpal pacient racionálně . Tím se často argumentuje , že nepotřebujeme regulační poplatky , že všechno zvládnou lékaři . Znovu budu citovat doktora Hávu : " Obdobně jako u pacientů při chybějící zainteresovanosti na straně poskytovatelů zdravotních služeb a při nedostatečných kontrolních mechanismech může vést jejich chování ke zbytečným ztrátám , jako je poskytování nadměrného rozsahu služeb , nabídkou vyvolaná poptávka služeb , ekonomicky nevýhodné preskripční chování atd . " Definitivní konec citací . Download XML • Download text
