ps2013-060-05-002-028.tt Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(16.30 hodin) Chci upozornit na jednu věc . Jak byla připravována smlouva TTIP , tak bylo hovořeno o tom , že to jsou smlouvy nové generace , obchodní smlouvy nové generace mezi Evropskou unií a státy mimo Evropskou unii . Jinými slovy nám bylo říkáno , že tento typ smluv , který tady teď máme , bude standardem v mezinárodním obchodě mezi Evropskou unií . To by šlo pochopit a šlo by to vnímat . První byla TTIP , o jejím osudu se zmiňovat nebudu , druhou je tato smlouva s Kanadou . Pokud by to bylo tak , že toto je ta nová generace smluv , tak bych byl ochoten říci Ano , Evropská unie se připravuje na nějaký pohled do budoucna a bude nad tím pracovat . Bohužel - nebo bohudík , nevím teď , ze které strany se na to dívat - Evropská unie v mezičase jedná o třetí smlouvě podobného charakteru . Je to smlouva mezi Evropskou unií a Japonskem . Japonsko je docela významný obchodní partner Evropy na rozdíl od Kanady , tady upozorňuji , že ten náš společný obchod s Kanadou čítá pro Evropu 0 , 36 procenta , což je absolutně nepodstatné číslo . Pro Českou republiku je to 0 , 72 tisícin procenta , čili pro nás Kanada , byť si vážím těch pár výrobců , co do Kanady dovážejí , je to marginální obchodní objem pro Českou republiku , přesto je tato dohoda protlačována takovou mohutnou silou . Vrátím se k dohodě s Japonskem . Pokud by bylo opravdu vážně míněno , že se jedná o nové obchodní prostředí a nové obchodní myšlenky , jak prosazovat , potom je mi záhadou , proč ty nejspornější věci , které napadá mnoho , nejenom já , ale mnoho těch , co se tím zabývají v Evropském parlamentu , ano , opravdu hlavně z levice , to je pravda , proč v té dohodě s Japonskem nejsou . Proč byl vypuštěn mezinárodní investiční tribunál , nebo jak to nazvat , dostanu se k tomu dále . Ten výbor , který má rozhodovat , smíšený výbor , proč v japonské smlouvě není ? Proč japonská smlouva s Evropskou unií opět počítá s klasickým insolvenčním řízením , s klasickými dohadovacími formulemi v obchodním partnerství podle Světové obchodní organizace a počítá se zapojením národních soudů do rozhodování o obchodních sporech ? A proč Evropa od toho ustupuje ? Pokud by to měl být opravdu nový signál do světa obchodu , tak bych chápal , že jako významný partner s tím Japonskem jsme silní , tak se budeme snažit prosadit tu novou myšlenku , nový trend na směřování obchodu světového . Bohužel se tam ukazuje , že pouze tyto dvě smlouvy s americkým kontinentem , TTIP a CETA , mají tyto sporné paragrafy , které napadáme v rámci řízení , sporných řízení mezi firmami a státem . S Japonskem už ne . Říkají , že je to proto , aby se urychlilo projednávání , a že to tam asi bude , ale není to tam . Je to určitý paradox , možná problém , možná tady vidím trávu růst , jak se říká , přesto mi to připadá docela zvláštní . A zvlášť když to uplatním s partnerem , který je , v uvozovkách , marginální pro obchodní zájmy Kanady . A zase mířím k tomu , že marginální zájem pro obchod Evropy s Kanadou ale určitě není kanadský partner Spojené státy americké . A dlouhodobě jsme svědky docela výrazných americko - evropských přetahanic v rámci cel , v rámci obchodu , v rámci sporu a pronikání amerických koncernů a snahy změnit trošku evropské právo ve prospěch chápání amerického obchodního práva . A tady upozorňuji na to , že CETA opravdu může být ten předskok tomu , aby ty americké firmy mohly prostřednictvím Kanady a svých firem v Kanadě proniknout na evropský trh a začít nabourávat doposud jednolitou bariéru národnostních a národních zájmů jednotlivých států Evropské unie , hlavě v ochranářském pohledu na obchod . V odpovědi z ministerstva se píše , že obchod v Kanadě , nebo to partnerství v Kanadě , můžou samozřejmě jenom firmy usídlené v Kanadě , s vlastnickými strukturami v Kanadě , danícími třeba v Kanadě , ale to samozřejmě nic neříká o tom , že i česká firma si může zřídit své sídlo v Kanadě , popř . fungovat v Kanadě podle kanadských předpisů a žalovat teoreticky český stát . Toto není v této smlouvě ošetřeno a teoreticky je to možné , a bude - li chtít někdo získat výhodu , tak ji takto získá a bude chráněn podle kanadského práva , v uvozovkách , byť je to česká , ale bude fungovat a bude moci žalovat český stát , což je jedna z věcí , která tady je , a to je zajímavé : firma může žalovat stát - stát nemůže žalovat firmu . Je to paradox , ale je to tak . Čili tady se zavádí určitá nerovnost v právu . Proč nemůže stát žalovat firmu , že mu na jeho území působí škody , že nedodržuje zákony apod . , investiční samozřejmě , teď nemyslím zákony třeba klasické . Je to problém s vymáháním práva . V odpovědi ministerstva se píše , že vlastně ta smlouva je ze strany Evropské unie velice otevřená , nekonkrétní v tom pohledu , že neobsahuje samozřejmě všechno , ale je to napsáno tak , aby to jakože obsáhlo všechno . A že vlastně ty smlouvy , které ta Evropa nabízí , jsou výhodné pro Evropu jako celek . Já jsem si dal tu práci a přečetl jsem si výhrady platné v Evropské unii . Výhrady jednotlivých členských států , které uplatňují k této dohodě . Je to docela zajímavé čtení , protože se dozvíte , jak který stát si chrání své území a jak vlastně nedbá na to doporučení Evropské unie , které říká : My centrálně chráníme všechno , jako jednotlivé státy nemusíte . Této mantry se vlastně drželo , z mého pohledu a výsledků té materie , Ministerstvo průmyslu a obchodu , když připravovalo výhrady České republiky , protože těch výhrad je opravdu strašně málo . A paradoxně míří do služeb , což považuji úplně za docela zajímavé , jako by na tom ministerstvu člověk , který zodpovídal tady za to , měl kontakty spíše na notáře , advokáty a vzdělávací instituce než třeba průmysl a další , protože ty výhrady jsou tam mířené hlavně do těchto oborů , ale dostanu se k nim blíže dále . Čili považuji to za docela zajímavé čtení , se kterým vás chci aspoň v krátkosti seznámit , protože ty výhrady jsou vlastně skoro nejširším materiálem , který ta CETA obsahuje . Výhrady jednotlivých členských států . A když si dovolím krátce z nich citovat , nebudu vás opravdu příliš dlouho obtěžovat , tak si vezmu za příklad , s dovolením , chviličku , je toho opravdu hodně , pokusím se v nějaké hierarchii obecné . EU si vyhrazuje právo , teď budu hovořit o těch výhradách , které EU jako celek za sebe naspala , o kterých ministerstvo říká : To jsou ty výhrady , se kterými počítáme , které jakoby celkově chrání české firmy . EU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření , udílí je rozdílné zacházení v souvislosti s právem na obsazení státních příslušníků nebo podniků prostřednictvím stávajících či budoucích dvoustranných dohod mezi těmito členskými státy . Ale není tady Česká republika v těchto výjimkách . Jsou tady skoro všechny státy Evropské unie , je jich tady přesně . . . raz , dva , tři , čtyři , pět , šest , sedm , osm , devět , deset , dvanáct , ale Česká republika ne . My asi nepovažujeme za důležitou platnost dosavadních dvoustranných dohod , které máme a které by mohly být narušeny a které omezují nebo zpřístupní další fungování firem na českém území . Já to považuji za docela důležité , protože právní jistota a kontinuita je dle mého názoru docela zajímavá . Download XML • Download text
