Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

This is where the footnotes go.

View options

Text: Transcription Written form - Show: Colors - Tags: PoS Tag Features Lemma

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

(17.20 hodin) Zvláštním se mi rovněž jeví zamýšlené zavedení negativního rejstříku neúspěšných žadatelů o vydání licence, takového black listu, který bude obsahovat seznam těchto subjektů po dobu deseti let, a to včetně důvodů zamítnutí. Význam rejstříku má sankční charakter, kdy takový podnikatel je de facto diskvalifikován z jakéhokoli trhu, byť by nadále provozoval svou aktivitu mimo oblast bezpečnostních služeb. Takový subjekt bude zcela znevýhodněn oproti konkurenci, byť pro daný sektor podnikání informace zjištěné v licenčním řízení nebudou jakkoli relevantní. Smysl této ojedinělé evidence mi, pane ministře, uniká. Návrh zákona je jistě dobrým příslibem pro vytvoření potřebného legislativního rámce pro tento segment trhu, nicméně s ohledem na množství subjektů, ať už fyzických, či právnických, a míru zásahu do jejich práv je podle mého názoru třeba při projednání návrhu zákona postupovat tak, aby přijatá úprava nového zákona o bezpečnostní činnosti byla skutečně kvalitním právním předpisem zvyšujícím úroveň bezpečnostních služeb a nevyžádala si v krátké době další překotné koncepční změny na úkor svých adresátů. Z tohoto důvodu si, vážené kolegyně a kolegové, dovolím navrhnout prodloužení lhůty o 30 dnů. Děkuji. V případě, že by pan ministr jako předkladatel nesouhlasil s tímto prodloužením, navrhuji prodloužení lhůty podle jednacího řádu o 20 dnů. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji, paní poslankyně. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Lanka. Prosím, máte slovo. Poslanec Martin Lank Děkuji za slovo, paní předsedající. Hezké odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Tento zákon má upravit podmínky podnikání a vstup subjektů na trh, který není nijak malý. Jak už tady paní kolegyně Černochová říkala, tak podle aktuálních údajů Unie soukromých bezpečnostních služeb v něm působí téměř 50 tisíc zaměstnanců a jde o trh, na kterém se pohybuje téměř 7 tisíc subjektů, které získaly koncesní povolení na základě živnostenského zákona. Tyto subjekty mezi sebou dlouhodobě soupeří hlavně cenou a my se jim ostatně nemůžeme příliš divit. Ono se stačí podívat na způsob, jakým vypisují veřejné zakázky naše ministerstva, kde často jediným hodnoticím kritériem je cena. Jako příklad mohu uvést Ministerstvo kultury, které vypsalo výběrové řízení s názvem Poskytování služeb fyzické ostrahy a pultu centralizované ochrany v objektech Ministerstva kultury a jeho příspěvkových organizacích a státních fondů, takhle se to jmenuje, nebo Ministerstvo zemědělství s výběrovým řízením Zajištění bezpečnostních služeb. V obou těchto případech byla cena zvolena jako klíčový hodnoticí parametr a vítězné nabídky představují přibližnou hodinovou sazbu na jednoho pracovníka v některých případech kolem 85 korun. Firmám podnikajícím v soukromé bezpečnostní činnosti tedy nezbývá než nabízet co nejnižší ceny, které po odečtení ostatních provozních nákladů jsou často vůbec pod úrovní nákladů na minimální zaručenou mzdu pracovníka ostrahy. Mimochodem, Ministerstvo práce a sociálních věcí na rozdíl od ostatních ministerstev uznalo minimální cenu fyzické ostrahy ve výši 130 korun a 10 haléřů bez DPH. Cokoliv je tedy pod touto cenou, by mělo být považováno za mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve smyslu zákona o veřejných zakázkách. Jak se tedy firmy dostávají na tyto ceny? A v tom já spatřuji poměrně zásadní bezpečnostní problém. Mnoho bezpečnostních agentur zaměstnává osoby se zdravotním postižením, a mají tedy nárok na příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Pak sice státní instituce mohou po zadání zakázky tvrdit, že postupují s péčí řádného hospodáře, ale nízká vysoutěžená cena, kterou se zadavatelé potom chlubí, je samozřejmě navýšena o tento státní příspěvek, který se už ale do nákladů veřejné zakázky neuvádí. Soukromé bezpečnostní služby zaměstnávají podle odhadů asi 6 tisíc osob se zdravotním postižením a je obecně známé, že mnoho z těchto osob tento příspěvek státu nikdy neuvidí, ale ten naopak činí značnou část zisku těchto firem. V zákoně o soukromé bezpečnostní činnosti tedy stále chybí kategorizace jednotlivých činností ve spojení s jasnými požadavky na zdravotní způsobilost zaměstnanců vykonávajících například fyzickou ostrahu. Pokud se toto neupraví, bude i nadále docházet k tomu, že v době, kdy celá Evropa čelí aktuálním a konkrétním hrozbám terorismu, budou objekty státu a kritické infrastruktury hlídat osoby se zdravotním postižením, případně důchodci. Mě by skutečně zajímalo, jak v okamžiku nebezpečí tyto osoby zajistí bezpečnost třetích osob pohybujících se ve střežených, často veřejně přístupných objektech. V žádném případě nechci diskriminovat osoby se ztíženým společenským uplatněním, ale je potřeba jasně definovat, jaké zdravotní požadavky se pro výkon činnosti bezpečnostních služeb požadují. Dále návrh zákona dle mého neefektivně brání dosavadnímu zneužívání výkonu bezpečnostní činnosti pro vlastní potřebu, která doteď vlastně nebyla vůbec regulovaná. Povinnost registrace výkonu ostrahy pro vlastní potřeby, a tudíž dodržování základních zákonných podmínek výkonu bezpečnostní činnosti stanovuje zákon pouze pro výkon vlastní ostrahy pracovníkem se zbraní. Nebere tak vůbec v potaz samotný celkový rozsah činnosti a zejména počet osob vykonávajících bezpečnostní činnost, byť neozbrojených. Nadále by tak subjekty bez jakékoli regulace dodržování minimálních standardů mohly vykonávat ostrahu velkých objektů, kde si pro účel splnění podmínky ostrahy pro vlastní potřebu pouze administrativně pronajmou jednu místnost, nebo by mohly dodávat služby ostrahy formou poskytování agenturních zaměstnanců. Souhlasím také s předřečnicí paní kolegyní Černochovou, že míra zapojení tajných služeb je nepřiměřeně vysoká, hrozí její zneužití, nebo naopak zahlcení. A domnívám se také, že přijetím zákona v této podobě bychom dovolili, aby stát zacházel už příliš za hranici soukromí občanů. Navrhuji tedy tento zákon vrátit navrhovateli k dopracování ve smyslu výše uvedených připomínek, a to tak, aby jeho přijetí opravdu znamenalo zkvalitnění trhu soukromých bezpečnostních služeb a my nemuseli tento zákon ihned po přijetí novelizovat, což by narušilo právní jistotu subjektů na tomto trhu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. A nyní prosím s faktickou pana poslance Chalupu. Prosím, máte slovo. Poslanec Bohuslav Chalupa Děkuji za slovo. Velice krátce k vystoupení předřečníka. Já si naopak myslím, že zákon je potřeba schválit v prvním čtení, dostat ho do odborných výborů a tam se skutečně věnovat jednotlivým parametrům toho zákona. A budu se na to dívat tak, a myslím si, že v podstatě se na tom shodneme i v našem poslaneckém klubu, budu se na to dívat tak, že v podstatě pokud se nám podaří nastavit nové parametry pro výkon služby lidí zaměstnaných v soukromých bezpečnostních agenturách, tak to může být významný příspěvek ke zvýšení schopnosti země čelit kritickým situacím, kdy v podstatě řada objektů a řekněme subjektů může být hlídána těmito soukromými službami a Armáda a Policie České republiky a další profesionální sbory se můžou věnovat skutečně závažnějším činnostem. Takhle se na to budu dívat, takhle budu k tomu zákonu přistupovat. Nicméně apeluji na vás, abyste odhlasovali jeho postoupení v prvním čtení. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Klučku. Připraví se pan poslanec Grospič. Prosím, máte slovo. Poslanec Václav Klučka Velmi pěkně děkuji, paní místopředsedkyně. Už v úvodním slově zpravodaje a některých dalších tady zazněl povzdech, kolik let nám tento zákon chyběl. Byl bych strašně rád, kdybyste našli chviličku času a v archívu, který najdete ve svých počítačích, v těch předcházejících funkčních obdobích se podívali na tvorbu tohoto zákona a na situaci, proč byl stažen zpátky, proč byl odmítnut a proč byl zastaven.