|

ps2013-056-09-004-048.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

48. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 1030/ - prvé čtení

Date2017-04-27
Meetingps2013/056
Agenda Itemps2013/056/048
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/056schuz/s056334.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   4 < Page 5 > 6
Takže to rozšíření možností navýšit množství případů, kdy by došlo k poškození věřitele, je pro mě nepřijatelné, stejně tak jako opuštění té hranice 30 %. Když to shrnu, tato novela, kterou bych označil za socialistický experiment, je skutečným morálním hazardem, který útočí na práva nejen věřitelů, ale i na státní rozpočet, na obce a ve svém důsledku poškozuje věřitele a nepomáhá dlužníkům, kteří jsou v trvalé dluhové pasti. Ve výsledku jim totiž stejně nepomůže. To, že tady samozřejmě může být i ústavní problém z hlediska zásahu do majetku a práv věřitelů, je také závažná připomínka. A to, že ta novela útočí na princip, že dluhy se mají plnit a platit a že smlouvy se mají dodržovat, je zcela zřejmé. Proto asi nepřekvapí po těch desítkách připomínek, které jsem tady zmínil, že navrhuji, aby Poslanecká sněmovna zamítla tento návrh již v prvním čtení. Pokud by tento návrh neprošel, dávám návrh na vrácení tohoto zákona předkladateli k přepracování. Pokud by ani tento návrh neprošel, dávám návrh na prodloužení projednávání této novely o 30 dnů. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci Plíškovi. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Pavel Blažek. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Pavel Blažek Dobrý den, děkuji za slovo. Nevím, odkud začít. Snad tedy začnu připomínkou svých vlastních slov před asi dvěma lety, kdy jsem varoval tuhle Sněmovnu před neustálým posilováním postavení dlužníka na úkor věřitelů, netuše, kam až to dovedeme po těch dvou letech. Tento návrh zákona, který se dá označit za vynikající politický předvolební marketing, kdy média budou v zásadě informovat o tom, že vláda - ale tady se ostatní vládní strany hrozně mýlí, že z toho něco budou mít, budu říkat hnutí ANO - se zajímá o ty nejpotřebnější a předkládá různé návrhy, které jim velice pomůžou v jejich tíživé sociální situaci. Já to marketingově nepodceňuji, protože tyhle věci mívají vliv na voliče. Jenom připomenu - geniální marketingový tah Andreje Babiše bylo EET. Nikoliv proto, že to má nějaký vliv na placení daní, ono to zas tak veliké nebude. Nicméně u nás existují skupiny obyvatelstva, které z různých důvodů nesnášejí slovo podnikatel, a tyto skupiny obyvatel mnoho let volily například komunistickou stranu, nebo částečně socdem a doufaly, že s těmi podnikateli někdo zatočí. A teď se dozvěděly ve zkratce, že ten, kdo s nimi zatočí a zatáčí, je Andrej Babiš. A ejhle, ono to fungovalo. Myslím teď marketingově. Budu se vždycky divit ostatním stranám v koalici, že u tohoto svítily. Protože bylo od začátku jasné, že jim to žádné body nepřinese. A hnutí ANO tímto opravdu geniálním marketingem, to se zase musím sklánět, bere klasickým levicovým stranám, nebo pan Andrej Babiš by řekl tradičním, jako KSČM a ČSSD, voliče na základě jejich vlastních hlasů. No to se lépe nedá udělat. A v této věci jsme na tom podobně. Hnutí ANO velmi dobře ví, že dlužníků, to určitě znají i přesná čísla, byly to statisíce, možná miliony. A tito lidé, když se dozvědí - oni ten zákon dopodrobna nebudou studovat, ale budou mít titulky v různých novinách - pozor, přichází oddlužení, nemusíte platit dluhy. Do těch podrobností oni dále nepůjdou. Rozšíří se to mezi nimi. Ucítí možnost, že platební morálka, kterou už teď mnozí nemají, může ještě dále klesnout. Dozvědí se, že je to vlastně nemusí nic stát. A třeba se podaří i to, že přesně budou vědět, komu v těchto volbách dát hlas. Pokud si znovu ČSSD myslí, že na tomto něco vydělá, nevydělá na tom vůbec nic. Ty hlasy dostane hnutí ANO, protože personifikováno, tento návrh zákona bude samozřejmě velmi šikovně směřován k hnutí ANO. A já říkám, můžu to vlastně obdivovat, protože ten politický marketing je na nevídané úrovni a je velmi dobře udělaný. Blahopřeji ČSSD, že se na tom spolupodílí a neustále různými kroky přesouvá svoji voličkou základnu směrem k hnutí ANO. Ale s tím už člověk nic nenadělá. V zásadě - a teď budu ironický sám k sobě - část voličů přešla samozřejmě od nás k hnutí ANO a teď díky působení v této vládě si ještě bere vaše voliče a vy k tomu ještě s ním hlasujete o těchto návrzích. Ale takový je život a já se s tím mohu jenom smířit. Pokud jde o tento zákon, opravdu bych pana ministra jenom rád upozornil, a teď nepůjdu úplně do detailů, na psychologický efekt tohoto návrhu a toho, jak o tom budou média informovat. Budou informovat tak, že se chystá oddlužení. To bude ta mediální zkratka. A věru žádný dobrý účinek to mít nemůže na platební morálku i těch, co splácet mohou. Samozřejmě když ucítí tu možnost, i ti, co na to mají a jsou v tuto chvíli připraveni plnit své závazky, si řeknou - proč bychom to měli dělat, když jiní nemusí, a začnou uvažovat o variantách, o kterých doteď netušili, a budou se je samozřejmě snažit využívat. Sám jsem obdržel spoustu a spoustu připomínek k návrhu tohoto zákona a myslím si, že je správné, abych s těmito připomínkami do diskuze seznámil Sněmovnu. Těch připomínek je hodně. Takže budu dokonce ještě tak hodný na pana ministra, že udělám jenom výběr těch připomínek, nebudu je číst všechny, protože se jich objevilo opravdu hodně. Hlavním cílem novely je takzvaná reforma osobních bankrotů, respektive chceme řešit situaci lidí, opakovaných dlužníků, kteří jsou řadu let v exekučním řízení a nejsou schopni se z dluhové pasti takzvaně jakkoliv dostat. Cílem, který se deklaruje, je tedy poskytnout dlužníkům legální "druhou šanci" a dosáhnout návratu ekonomicky vyloučených osob do legálního aktivního ekonomického života. Návrh však neřeší situaci takovéto části dlužníků, ale přichází s takzvaným řešením, které je plošné. Týká se tedy všech lidí v exekučním řízení, i těch, kteří zvládají své dluhy platit, a má navíc refraktivní charakter, neboť návrh konkrétně směřuje k tomu, aby při rozhodování o oddlužení nebyla již zkoumána schopnost dlužníka uhradit své dluhy, ale pouze jeho schopnost hradit náklady řízení, konkrétně odměnu 1 089 korun měsíčně na insolvenčního správce. Navrhuje se zde, že i při nulovém splácení dluhů lze dosáhnout úplného oddlužení. Reálně by přijetí návrhu znamenalo, že dlužník bude osvobozen již po třech letech, pokud uhradí alespoň 50 % přihlášených pohledávek, po pěti letech, pokud uhradí alespoň 30 % přihlášených pohledávek - tato praxe platí již dnes -, nebo, a to je nejhorší, po sedmi letech bude zcela oddlužen, a to bez ohledu na výši uhrazených pohledávek. Tedy i v případě, že nezaplatí ze svých dluhů vůbec nic. Návrh lze hodnotit de facto jako vyvlastnění majetku věřitelů. Věřitelům by předloženým návrhem vznikla značná škoda v odhadu, snad si můžu dovolit říci, desítek miliard korun. A jeho plošné nasazení na všechny případy nesplácených dluhů bude navíc otevřenou pobídkou k dalšímu budoucímu beztrestnému zadlužování.

Download XML • Download text