ps2013-054-11-001-297.tt Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(9.30 hodin) Vláda České republiky je jako vrcholný orgán výkonné moci plně odpovědná za činnost , vnitřní i vnější , Policie České republiky a státního zastupitelství . Podle § 21 zákona č . 2 / 1969 Sb . se ministerstvo musí při své činnosti řídit i usnesením vlády České republiky . Ačkoliv vládní krizi vyvolali sami někteří členové vlády , ani jeden z nich nepodal návrh na usnesení vlády , jež by regulovalo ministra vnitra ve věci změny útvarů policie s celostátní působností . Toto byl jediný možný efektivní právní prostředek , jak plánované reorganizaci policejních útvarů zabránit , pokud jí někteří ministři opravdu zabránit chtěli . Vláda tak žádné usnesení tohoto typu nepřijala a ani se jím nezabývala . Jednotliví ministři jen svými veřejnými prohlášeními zostřovali rozpor uvnitř vlády a mezi orgány veřejné moci . Na ústavněprávní řešení však rezignovali , aniž by to i před vyšetřovací komisí věrohodně vysvětlili . I to byl důvod , proč se celou záležitostí musela zabývat Poslanecká sněmovna , tedy orgán moci zákonodárné . Dne 5 . ledna 2017 oznámil náměstek vrchní státní zástupkyně v Praze Adam Bašný , že - a teď cituji - " po pečlivém vyhodnocení materiálů , které se týkaly údajné trestné činnosti spojené s reorganizací uvnitř policie , bylo v druhé polovině loňského listopadu rozhodnuto o založení věci bez dalšího opatření , neboť ve věci nelze spatřovat podezření ze spáchání trestného činu " - citát končí . Kromě jiného tak Vrchní státní zastupitelství v Praze dospělo k názoru , že trestní oznámení Jiřího Komárka ve věci reorganizace Policie ČR bylo shledáno nedůvodným . Úniky informací získaných v průběhu přípravného řízení trestního , zejména úniky částí konkrétních odposlechů , a jejich následná medializace je fenomén , který provázel jak organizační změnu , tak následnou činnost vyšetřovací komise . Některé informace byly veřejně komentovány nebo prezentovány zejména Jiřím Komárkem , Pavlem Komárem , Robertem Šlachtou a Ivo Ištvanem . I přes obecnost nebo neurčitost vyjadřování vedly jejich aktivity ke zvyšování věrohodnosti informací , jež se v rámci činnosti vyšetřovací komise ukázaly jako zavádějící nebo nepravdivé . Tento stav je v rozporu se zásadami trestního řízení , jako je zásada zdrženlivosti , zásada neveřejnosti přípravného řízení a zásada presumpce neviny . V rozporu s těmito zásadami je pak zejména postup Pavla Komára , který zveřejnil zájem VSZ v Olomouci vyslechnout v souvislosti se změnou Tomáše Tuhého a Zdeňka Laubeho - byla na něj podána za to kárná žaloba - , postup Petra Šeredy , který poskytl bez zřejmého právního titulu přepis usnesení GBIS Jiřímu Komárkovi - což také prověřují orgány činné v trestním řízení - , postup Jiřího Komárka , který veřejně vystoupil se svým tvrzením o " brutálním úniku informací " z trestního řízení ze strany policejního prezidenta - taktéž prověřují orgány činné v trestním řízení - , a to ve spojení s medializací nepřesně interpretovaných nebo nepravdivých informací , například zveřejnění usnesení GIBS Národním fondem proti korupci nebo zveřejnění částí tzv . Šlachtovy zprávy . Dopady organizační změny na probíhající trestní řízení zatím nelze relevantně posoudit . Způsob , jakým byla provedena , mohl vést a také vedl k tomu , že někteří příslušníci požádali o propuštění ze služebního poměru , a zároveň k nejistotě ohledně budoucího fungování nového útvaru a ohledně důvodů provedení změny samotné . Nicméně postoje a veřejná sebeprezentace Jiřího Komárka a Roberta Šlachty , postup VSZ v Olomouci , úniky a mediální interpretace informací z trestních řízení nedůvěru v provedenou organizační změnu a s ní spojené negativní dopady prohloubily . Ze strany státních zástupců je jako jeden z nejdůležitějších argumentů proti slučování útvarů prezentována obava z koncentrace informací v rámci jednoho útvaru a jejich možného úniku k neoprávněným osobám . Tuto obavu by bylo zřejmě možné rozptýlit , pokud by existoval jednoznačně nastavený systém sdílení informací z trestních řízení v rámci struktury Policie ČR , například formou interního aktu řízení , neboť lze souhlasit s tím , že čím větší okruh je seznámen s určitou informací , tím větší je riziko jejího úniku . Taková úprava v současné době v rámci policie není , respektive vychází z principu nadřízenosti a podřízenosti bez specifikace rozsahu sdílených informací , a názory na rozsah sdílení informací se různí . Nastavení organizační struktury a systému sdílení informací je plně v působnosti vedení Policie ČR . Aby byl naplněn účel trestního řízení , je nutná bezproblémová spolupráce policistů se státními zástupci a policistů mezi sebou . Tuto spolupráci jednoznačně nepodporuje veřejné zpochybňování činnosti některých útvarů Policie ČR , respektive veřejná prezentace nedůvěry v jejich činnost nebo v činnost konkrétních policistů , k čemuž v rámci komentářů nezřídka docházelo . Nyní bych prosím přešel k příloze , to jsou usnesení vyšetřovací komise . Vyšetřovací komise v průběhu své činnosti přijala celkem 46 usnesení , z nichž pro účely závěrečné zprávy byla ta nejpodstatnější : 11 . července se komise usnesla , že v průběhu její činnosti budou provedeny svědecké výslechy osob , které poté byly vyslechnuty . Usnesení z 11 . 7 . Komise se usnesla , že její další schůze budou neveřejné . Usnesení z 31 . 8 . 2016 . Komise považuje neustálé úniky informací týkající se organizační změny policejních útvarů ÚOOZ a ÚOKFK za velmi vážné , neboť je jimi zásadně narušována důvěryhodnost práce komise . Medializace citlivých informací podrývá maximálně možnou objektivitu a nestrannost komise v očích veřejnosti . Komise ukládá předsedovi komise Pavlu Blažkovi projednat tyto úniky informací s nejvyšším státním zástupcem a ředitelem GIBS s cílem úniky informací z trestních spisů vyšetřit a do budoucna jim zamezit . Usnesením z 8 . 9 . 2016 komise rozhodla na výslovnou žádost Jiřího Komárka o přerušení jeho výslechu a odsunutí jeho dokončení na zatím neurčenou dobu . 15 . 9 . komise konstatovala , že některá dosud zveřejněná tvrzení v médiích bývalým policistou ÚOOZ plk . Komárkem ve věci okolností organizační změny v Policii ČR nemají průkazný charakter . Komisi nebyly předloženy přímé důkazy potvrzující jeho mediální vyjádření vůči konkrétním osobám a institucím . Komise se ohrazuje vůči tvrzením , že zdroj informací uváděný v některých sdělovacích prostředcích pochází z prostředí komise . 19 . ledna tohoto roku komise rozhodla , že projednání závěrečné zprávy komise v Poslanecké sněmovně bude veřejné . Usnesením z 30 . ledna 2017 , to znamená z tohoto pondělí , se komise rozhodla podat prostřednictvím svého předsedy Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu , že při prověřování údajného informování o plánované policejní akci prostřednictvím SMS zprávy mohlo dojít ze strany pověřeného orgánu GBIS Mgr . Milana Vaculíka ke spáchání trestného činu přečinu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti podle § 330 trestního zákoníku . Usnesením č . 44 také z tohoto pondělí se komise rozhodla podat prostřednictvím svého předsedy Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu , že při manipulaci se spisem čj . GI - TC - 601 - 146 / 2014 na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci mohlo dojít ze strany státního zástupce Mgr . Petra Šeredy ke spáchání trestného činu , jehož důsledkem byl nezákonný únik informací . Download XML • Download text
