|

ps2013-054-06-010-063.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

63. Vládní návrh zákona o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě) /sněmovní tisk 994/ - prvé čtení

Date2017-01-18
Meetingps2013/054
Agenda Itemps2013/054/063
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/054schuz/s054203.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   4 < Page 5 > 6
Ministerstvo zahraničních věcí ale přece realizuje státní politiku v oblasti zahraniční politiky státu. Nebo si snad pan ministr Zaorálek a další realizují svoji soukromou politiku? I když to tak někdy skutečně vypadá, že se někteří ministři a ministryně realizují svoji soukromou politiku, zahraniční politiku, a nikoli státní veřejnou politiku. Jak to tedy je v tomto případě? Jak potom vyjmout Ministerstvo zahraničních věcí z této působnosti? Já nevím, protože tím pádem jestliže vyjmu tu zahraniční službu z té státní služby, tak v tom nastane další chaos. My budeme v takovém chaosu, že pak můžeme zrušit služební zákon. O tom jsem tady mluvil včera. Ten pak ve finále bude úplně k ničemu, protože přijde další ministerstvo, že nechce spadat tamhle do kompetenčního zákona, pak řeknou, že někdo další nechce někam spadat. Přijde třeba ministr Chvojka, který sice je teď ministrem Legislativní rady vlády, on za to nemůže, že ten služební zákon byl připraven, jak byl připraven, za to může jeho předchůdce, to je pravda, on byl vždycky zpravodaj, pan ministr - on mě určitě trošičku pochválí, budu velice rád - byl zpravodajem, on si to tady všechno bohužel, jak se říká, odnesl, když to zpravodajoval, takže to bylo poměrně náročné. Každé ministerstvo má svá specifika. Já si neumím představit, že opravdu přijdou všichni ministři a řeknou: my chceme své zákony pro svoje ministerstva, my si to chceme všechno upravit, aby ten kompetenční zákon prostě neexistoval. Je to tak, vážení přátelé, dámy a pánové. Tak nyní se vrátím k těm 70 letům. Služební zákon říká, že věk 70 let je nejzazším věkem odchodu ze státní služby. My když jsme vytvořili výjimku 70 let pro velvyslankyně, tím pádem i velvyslance, abych to genderově vyvážil, to musí být genderově vyváženo, to bychom byli někde úplně jinde, takže v tom zákoně o zahraniční službě je to jak? Bude tam stále věk 70 let, nebo to dáme bez věku, tak aby se z těch různých pozic staly třeba trafiky, protože tak to může veřejnost vnímat, prostě že ty pozice poté budou vytvářeny uměle a budou vytvářeny jako trafiky. To pak jsou opravdu negativní věci. Já jsem si to tady napsal, že ten požadavek, když jsme tady schvalovali tu výjimku 70 let, je nesystémový a navíc zavání právě trafikantstvím, klientelismem a posiluje politizaci státní správy, kdy např. odcházející politik těsně před odchodem, před koncem volebního období, se odmění svým věrným za služby. Já si umím představit to, že někomu bude 69 let, bude vyslán jako velvyslanec někam, a tím pádem tam bude výjimka 70 let, tak ho tam necháme sloužit dál. Může to být jedna z variant, já to nepopírám. Já bych pak od pana ministra chtěl právě slyšet argumenty, proč jsme zaváděli tu výjimku. Já samozřejmě chápu, že ta výjimka byla pro ty dvě velvyslankyně, aby ten mandát mohly dosloužit. Pokud jde o důvodovou zprávu, tak jsem si ji také přečetl. O výběrových řízeních tady už také padla řeč. Já se chci zeptat, jak je to s moskevským institutem MGIMO. Pořád v tom zákoně bude ta možnost, že absolventi tohoto moskevského institutu budou vykonávat posty velvyslanců a různých zaměstnanců na ambasádách? Jestli to tak stále bude, nebo to tam vyškrtneme. Jak to je s ostatními školami, které jsou definovány ve své podstatě ve služebním zákoně, že je daný člověk nesmí mít, ať je to vysoká škola politická, nebo nějakým způsobem se jedná o různé školy, které existovaly třeba v bývalém Sovětském svazu. To je nutné také vědět v této konotaci a v této fázi projednávání právě zákona o zahraniční službě. Já samozřejmě v této fázi trošičku svoji rozpravu ukončím, nicméně počítejte s tím, že se přihlásím třeba s faktickými poznámkami na pana ministra, tak abych mohl pružně reagovat. Potažmo vás třeba neochudím o nějaké své další postřehy, které mě samozřejmě napadnou tady v průběhu projednávání ještě tohoto prvního čtení, a uvidíme, kam se ta diskuse vyvine. Zatím děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám také děkuji. Přečtu omluvy - dnes od 15 do 19 hodin z důvodu nemoci se omlouvá paní poslankyně Jana Lorencová, dnes od 15 do konce jednacího dne se z naléhavých pracovních povinností v rezortu Ministerstva vnitra omlouvá pan poslanec Milan Chovanec a dále od 15 do 19 hodin z rodinných důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Holeček. Jako další vystoupí v rozpravě pan poslanec Grospič. Prosím, pane poslanče. Poslanec Stanislav Grospič Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych navázal na své předřečníky a řekl primárně, že nebudu stát v cestě přijetí služebního zákona, o zahraniční službě tedy. Vítám to, že byl předložen do Poslanecké sněmovny po tak dlouhé době, a rovněž vyjádřím své přesvědčení, že měl možná z praktického pohledu předcházet služební zákon jako takový, protože když si vezmu celou tu anabázi, tak nejprve jsme upravovali služební vztahy k zaměstnancům územně samosprávných celků, pak se neustále odkládal služební zákon jako takový a posouvala se doba jeho účinnosti, až se z toho nakonec stala podmínka jmenování této vlády ze strany pana prezidenta. Ten zákon se rodil velice složitě, těžce a dovolím si říci, že tam vládní koalice udělala řadu ústupků a kompromisů vzhledem k pravé části spektra Poslanecké sněmovny, tak aby nakonec získala průchodnost tohoto zákona a podmíněně jeho souhlas. Ukazuje se v praxi totiž jedna věc, že od chvíle, co spatřil služební zákon světlo světa a vstoupil v účinnost, tak se množí jedna potřeba za druhou jej neustále nějakým způsobem, tu dílčím, tu větším, novelizovat. Když jsme měli poslední ústavněprávní výbor, tak tam zazněla zcela otevřeně, tuším ze strany pana náměstka Mlsny, věc, kterou plně chápu a souhlasím s ní, že není možné v tak krátké době předložit koncepční novelu. Nicméně já bych to obrátil v druhý sled a řekl bych: ono není asi správné ani v tak krátké době rychle reagovat na ty praktické problémy tím, že se bude předkládat jedna změna za druhou a dílčím způsobem vytloukat klín klínem. Mám trošku obavu, že zákon, který dnes máme před sebou, zákon o zahraniční službě, který řeší skutečně tu podstatu problémů části státních zaměstnanců, kteří jsou ve státní službě, slouží v zahraničí, slouží na Ministerstvu zahraničních věcí, tak tito lidé v podstatě budou postaveni prakticky před stejný problém jako ti, kteří fungují podle zákona o státní službě, že tam může nastat řada dílčích problémů, které se budou střetávat s platnými právními předpisy. V současné době je těch právních předpisů, které upravují režim zaměstnanců v zahraniční službě, téměř 29 a může se stát, a očekávám to, že velice brzy tady budeme mít novelu, která nějakým způsobem bude reagovat na problém spojený s tou či onou diplomatickou misí, s tím či oním diplomatickým zastoupením v zahraničí, a budeme se s tím vypořádávat přesně tak jako se služebním zákonem. Chtěl bych tedy znát tady odpověď, jestli je to možné, od pana ministra zahraničí či některého jiného člena vlády či tvůrců tohoto zákona, kteří se na něm podíleli z řad vládní koalice, zda skutečně tento zákon byl připravován takovým způsobem, aby byla snaha eliminovat tyto věci. Protože provádět změny ve služebním zákonu, které se týkají především vnitřní správy a ústředních orgánů státní správy, není sice nic ideálního, ale pořád je to vnitřní působnost státu a dá se to nějakým způsobem řešit. Toto je však vizitka České republiky navenek, která bude působit v zahraničí, a pokud bychom se dostali do podobné situace jako u služebního zákona, určitě by to prestiži České republiky a diplomacii České republiky příliš, příliš neprospělo.

Download XML • Download text