Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

This is where the footnotes go.

View options

Text: Transcription Written form - Show: Colors - Tags: PoS Tag Features Lemma

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

(12.20 hodin) Já nevím, zda se to dotýká individuálních práv členů Poslanecké sněmovny. Myslím, že to je příliš široká interpretace pojmu individuálního práva, individuální svobody. Tak si zkusme odpovědět v těch debatách, zda by taková otázka, pokud by nedostál ten zákon změny, byla přípustná a zda je to dobře. Já myslím, že to dobře není, aby tak malá skupina - ona není malá, ale procentuálně malá -, 28 % občanů řeklo tak, nám se nelíbí, jak ty volby dopadly, uděláme referendum a zkrátíme volební období Poslanecké sněmovny. A pak by logicky musely následovat předčasné volby, přestože výsledky a účast v poslaneckých volbách z naší zkušenosti se pohybuje kolem 60 %, když se podíváte dlouhodobě, jaká byla účast ve volbách do Poslanecké sněmovny. V roce 2010 bylo referendum, které mělo šest otázek. Týkalo se to takových praktických věcí jako zrušení koncesionářských poplatků, v našem případě by to byla Česká televize a Český rozhlas, zda by se měly zákonem rozšířit pravomoci prezidenta, zda by se mohly projednávat přestupky poslanců a tak dále. U tohoto referenda byla volební účast 22,84 %. A úplně poslední referendům proběhlo na Slovensku loni, v únoru roku 2015. Bylo interpretováno a bylo známo jako referendum o rodině, které mělo tři otázky. Jedna se týkala manželství, jedna adopce a jedna výchovy dětí, v zásadě ve prospěch tradičního modelu rodiny, abych nečetl ty otázky úplně přesně. V tomto případě se referenda zúčastnilo 21,41 % občanů, což není tolik od té navrhované hranice, a z toho pro bylo 95 %. To znamená, opravdu - a pan ministr tady předkládá jiné zákony, které jdou proti tomu, co to referendum řešilo. Nevím, jestli by byl rád, že v okamžiku, kdy on si například prosadí tady některý z těch zákonů o adopci dětí homosexuálními páry, jestli by se mu líbilo, aby 27 % občanů mu referendem tento jeho případný politický úspěch zrušilo. To jsou zkušenosti z našeho sousedního státu. A když se podíváte na to - i oni mají upraveno v zákoně, kterých otázek se referendum týkat nemá - tak v zásadě s třemi body, které jsou v tomto vládním návrhu, je to shoda, ale žádný další bod není. Oni nemají řešenu tu odvolatelnost takhle explicitně a nemají tam samozřejmě ten bod, který my považujeme za nejvíc problematický, a to jsou mezinárodní závazky. Protože mezinárodní závazky vytváří nejenom parlament, ale je určitý charakter mezinárodních závazků, které může vytvářet samotná vláda. Proto říkám, že ten návrh zákona je tak trošku jako šidítko. Když slyšíme pana ministra, o čem by například mohlo být referendum, tak například o zvýšení rychlosti na dálnicích ze 130 na 150. Já jsem to navrhoval, jsem pro, ale nikdy bych to neřešil referendem, protože to není klíčová věc naší legislativy a našeho veřejného či privátního života. A říkám, že my připouštíme v určitých otázkách užitečnost referenda, tak současně říkáme, že to má být v mimořádně důležitých otázkách. Všechny ty příklady, které zatím pan ministr aspoň mediálně vyjmenoval, jsou takové... no, možná to EET by nebylo od věci. Ale i to jsou věci, které by se měly řešit ve volbách. Pokud ovšem, je jiná věc, jestli si to prosadíte ústavně konformním způsobem, nebo ne. Ale to nechci tady rozvádět. Ale ono to v zásadě, pokud říkáte, že je to kvůli daním, tak já nevím sám, jestli by to byla průchozí otázka. A souhlasím s tím návrhem a opravdu, my s tím souhlasíme jako politická strana, že o daních referendum být nemá. Takže to, na co vás chceme upozornit, vás, kteří jste připraveni hlasovat pro tento zákon, pokud ho nezměníte, pokud ho necháte pouze v tomto tvaru, jak ho předložila vládní koalice, tak se o klíčových otázkách naší budoucnosti, jako například o přijetí eura, nedá hlasovat. A k úvaze je i počet podpisů pro vyvolání referenda. Vzpomeňme si na to, jak se vyhodnocovaly podpisové archy. Teď nebudu přispívat k té debatě, která je opravdu komická, a neřešme zákonem, že průměr ze dvou čísel se určí tak, že je sečtu a vydělím dvěma, protože ministerští úředníci pak tvrdili na Ministerstvu vnitra, že to nebylo v zákoně. Tak fakt si nemyslím, že bychom základní matematické vzorce z druhé nebo třetí třídy měli dávat do zákona. Vzpomeňte si na debatu, který podpis je uznatelný a který ne. Jestli to není otázka, která by se měla zpřesnit v tom projednávání. Stejně tak 25 % pro - to vlastně snižuje i to povinné kvorum pro účast. Samozřejmě můžeme modelovat, že když přijde 50 nebo 49 %, tak přijde skoro polovina voličů, tak těch 25 % je adekvátních. Ale jisté zkušenosti, a může pan ministr přinést i jiné země, aby neřekl, že jsem si účelově vybral Slovensko. Já jsem to zkoumal jenom v jedné zemi, té, která nám je historicky a politicky velmi blízko, a říkám, z těch výsledků velmi často ten hlas pro byl kolem 90 %, což matematicky při 28% účasti už se rozhoduje. A je to asi pro ústavněprávní výbor, aby dal vedle sebe dva principy, které by platily. My jsme skládali slib, my jsme říkali, že budeme rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, a naším právem je předkládat návrhy zákonů a nějak hlasovat. A tady je napsáno, že pokud vyjde nějaké referendum, tak tři roky k tomu Poslanecká sněmovna nesmí přijmout žádné usnesení. Já bych chtěl, nejsem na to odborník, aby se odehrála odborná debata, jak tyto dva principy, které z mého pohledu jdou proti sobě - měli bychom my všichni individuálně i skupinově po tři roky omezeno toto právo. Nevím, jak se s tím vypořádáme, nebo vypořádáte. Já jsem chtěl ve svém vystoupení za náš poslanecký klub upozornit na rizika, na to, že tím - a podle mě je to úmyslně, podle mě ti, kteří silně věří v myšlenky eura a chtějí ho prosadit hlava nehlava, úmyslně tam dali ten řádek. To není náhoda. Pokud tomu tak není, tak ho tam dejme explicitně - že o přijetí jiné měny a možná ještě další otázky může být referendum. A je to schované do té obecné, toto že jsme přijali - a teď to nechci zpochybňovat nebo ironizovat opravdu důležité úmluvy. Ale podle mého přesvědčení, politického přesvědčení, je za tím umanutost těch, kteří euro chtějí, kteří chtějí vyloučit veřejnost z toho rozhodování, tvrdí nám, že jsme o tom rozhodli v roce 2004. Nerozhodli! Podívejte se, jak zněla otázka v roce 2004, a srovnejte Evropskou unii a pravidla fungování EU v roce 2004 a v roce 2016. Diametrálně se to změnilo. Takže i kdyby to byla pravda, kdyby otázka v roce 2004 byla formulována "Souhlasíte se vstupem České republiky do Evropské unie a souhlasíte s přijetím eura?", tak máte pravdu vy, kteří říkáte, že už se to jednou, v roce 2004, vyřešilo. Není to pravda. Chtěl jsem, aby se o tom mluvilo úplně jasně, že tady je schován zákaz konání referenda o přijetí eura a že bychom minimálně - vy, kteří ten princip chcete podpořit, byste měli tento zákaz z toho zákona vyndat a říct ano, až jednou buď občané, nebo vláda usoudí, že přišel čas - ti, kteří to chtějí, protože nemá cenu dělat referendum o tom, že ho nechceme. Referendum by měl dělat ten, kdo chce opustit českou korunu, protože nemá cenu mít referendum: chceme zachovat stávající stav. To nemá žádnou logiku. Kdo to bude chtít změnit, by měl přijít s referendem a veřejnost by se k tomu měla vyjádřit. A podle toho bychom si buď zachovali českou korunu, nebo bychom přijali euro se všemi riziky tohoto politického a ne ekonomického projektu. Vzhledem k tomu, co jsem říkal, a vzhledem k tomu, že vnímáme politickou realitu a rozložení názorů na tuto problematiku, nebudu navrhovat zamítnutí v prvém čtení. Jsme připraveni, přestože jsme proti obecnému referendu, na odbornou debatu ve výborech o konkrétních záležitostech. Nepovedeme a nebudeme ztrácet čas vedením vášnivých debat o tom principu, to je věc každého z nás nebo každé politické strany. Ale protože se nám ten princip nelíbí, chceme a budeme vést debatu o konkrétních parametrech a možnostech, které by případně tento návrh zákona našim občanům přinesl.