|

ps2013-042-08-005-067.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

67. Vládní návrh ústavního zákona o celostátním referendu /sněmovní tisk 559/ - prvé čtení

Date2016-03-11
Meetingps2013/042
Agenda Itemps2013/042/067
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/042schuz/s042269.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   15 < Page 16 > 17
Místopředseda PSP Jan Bartošek Také vám děkuji. Eviduji faktickou poznámku pana poslance Volného, ale nikde ho zde nevidím. V tom případě budeme pokračovat dál. Nyní paní poslankyně Hnyková. Připraví se pan poslanec Grospič. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Jana Hnyková Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy a vážení pánové, budu stručná. Ráda bych se zaměřila ve svém vystoupení na jeden z parametrů referenda, kterým je volební účast. Už o ní zde byla řeč. Vládní návrh zákona nastavuje kvorum takovým mechanismem, že aby bylo rozhodnutí z referenda platné, musí, jak už tu zaznělo, pro hlasovat minimálně 25 % všech občanů oprávněných v referendu hlasovat. Nezaměňujme si to prosím s účastí v hlasování. A jak zde i řekl můj kolega Lank, ta by musela být až 49 % v případě, že by byl výsledek 25 : 24 %. Takové podmínky považujeme za extrémně přísně vzhledem k tomu, jaké procento lidí chodí v České republice k volbám. Abychom si udělali představu, uvedu čísla o účasti v některých našich volbách. Například do Evropského parlamentu v roce 2004 28,3 %, v roce 2009 28,2 % a rok 2014 pouhých 18,2 %. Zabrousit můžeme i do senátních voleb. Snad nejnižší účast v historii Praha 10, druhé kolo v roce 2014 pouze 8,7 % účasti. Ale není to výjimka. Chomutov například v roce 2007 9,0 % účasti, Karviná 2014 10,4 %, Sokolov 2012 10,4 %, Chomutov 2012 11,8 % a mohla bych pokračovat dále. Ptám se: Jsou tyto volby neplatné? Je mandát vzešlý z voleb s takto nízkou účastí nějak kvalitativně jiný? Není. Volby jsou prostě platné a jede se dál. Nechápu, proč stejný princip nemůže platit i u referenda. I nehlasovat znamená vyjádřit svůj názor. Takový člověk vyjádří svůj názor, že otázka není důležitá a že nechává za sebe rozhodnout ostatní. Náš návrh referenda nemá žádné kvorum účasti, stejně jako je to u všech voleb. Úsvit bude navrhovat, aby se takto změnil i vládní návrh zákona. Tady z té diskuse mi vyplynulo, a nerada bych došla k závěru, k našemu jednomu českému přísloví, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. To je směrem k vám, pane ministře. Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji vám. S faktickou poznámkou se hlásí pan zpravodaj. Prosím, máte slovo. Poslanec Jeroným Tejc Omlouvám se, ale musím reagovat na to vystoupení, abychom si přesně rozuměli, jak je nastavena ta hranice 25 %. Už jsem tady podruhé slyšel, že to snad znamená, že aby referendum bylo závazné, tak to znamená, že přijde 25 % a pak se dopočítá do těch 49 % ten zbytek, to znamená účast musí být 49 %. Přesně je to tak, že když hypoteticky by mělo právo volit 100 občanů, tak pokud 26 přijde k těm volbám a bude hlasovat "ano", tak vyhrála otázka "ano". Pokud samozřejmě k těm volbám přijde 30 občanů a 26 bude pro, tak stačí, když čtyři... ti tři budou proti, a to rozhodnutí je přijato. To znamená, není tam žádná účast 30, 40, 50 %. Musí prostě vždy pro tu jednu otázku, aby byla závazná, hlasovat aspoň 25 % voličů. To samozřejmě znamená, že není možné referendum zhatit tím, že se ho nebudu účastnit. Takže my naopak se snažíme chránit v rámci toho nastavení, tak jak je to referendum nastaveno, to, aby se referenda nestala neplatná nebo nebyla nezávazná v případě, že se ho část lidí rozhodne nezúčastnit, a snažíme se o nastavení hranice, která zajišťuje určitou legitimitu. Rozumím tomu, že můžeme vést debatu o tom, že žádná hranice nebude, pak ale bude přesně z druhé strany ta námitka, která tady zaznívá, proč tam není 50 % účasti. A to je určitě také věc, o které se diskutovat musí. Takže je to určitý kompromis, ale rozumím tomu, že ne pro všechny přijatelný. Ale snažím se vysvětlit, že skutečně není třeba, aby tam přišlo 49 nebo 50 % lidí. Stačí, když přijde těch 25 ze sta a bude hlasovat pro tu konkrétní otázku. Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Grospič a připraví se pan poslanec Benda. Prosím, máte slovo. Poslanec Stanislav Grospič Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, jsem si vědom toho, že čas pokročil a že by asi v zájmu nás všech mělo být, aby dnes tento návrh zákona prošel do výborů, pokud samozřejmě nebude zamítnut nebo vrácen k přepracování. Chtěl bych v této souvislosti podotknout, že poslanecký klub KSČM i mne osobně mrzí, že Poslanecká sněmovna tehdy - a i zejména hlasy vládních poslanců - zamítla sněmovní tisk pod číslem 116, který poslanecký klub KSČM předložil 6. února roku 2014 této Sněmovně - bylo to opakovaně už, ale hovořím o tomto volebním období -, který se týkal návrhu o celostátním referendu. Tehdy vláda odůvodnila stanovisko k tomuto návrhu zákona svým nesouhlasem a argumentovala tím, že návrh ústavního zákona není dostatečně provázán s Ústavou České republiky, navržená právní úprava schválení návrhu zákonu o referendu není promítnuta do ustanovení Ústavy České republiky upravující proces projednávání a schvalování návrhů zákonů a vyjadřování souhlasu komor Parlamentu s ratifikací mezinárodních smluv. Že návrh ústavního zákona dále předpokládá, že bude moci změnit nebo zrušit výsledek referenda jedině ústavním zákonem, což je v rozporu s Ústavou České republiky. Že návrh ústavního zákona předpokládá, že by se lidové hlasování mohlo konat také o odvolání hlavy státu vzhledem k tomu, že právní úprava toto neumožňuje. Že návrh ústavního zákona chrání před integrací referenda pouze moc soudní. Že v návrhu ústavního zákona není stanoveno žádné minimální kvorum, které by ustanovovalo oprávněnou hranici hlasujících občanů nezbytně nutnou pro platnost výsledků referenda, což by v kombinaci s tehdy navrženou hranicí minimálně o počtu petentů 100 tisíc nezbytných k podání návrhu na vyhlášení referenda vedlo k nežádoucímu jevu, neboť o zásadních věcech výkonu státní moci by mohlo být rozhodnuto výraznou menšinou oprávněných osob. Z návrhu ústavního zákona také tehdy podle stanoviska vlády prý jasně nevyplývalo, zda má mít poradní referendum význam, či ne, a zda se počítá také s ním jako svým způsobem poradního konzultativního hlasu, anebo má být závazné příslušné pro státní orgány. Vláda také v souladu s tímto potom konstatovala, že předmětným důvodem - a tak jsme to pochopili i my jako klub KSČM - je především důvod spočívající v tom, že předloží vlastní návrh vládní a jakýkoliv návrh z řad opozičních poslanců, zejména KSČM, se samozřejmě nehodí v této situaci do vínku žádné vládě ani této Poslanecké sněmovně.

Download XML • Download text