|

ps2013-010-06-014-043.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

43. Návrh Zastupitelstva hlavního města Prahy na vydání zákona o regulaci prostituce a o změně některých zákonů (zákon o regulaci prostituce) /sněmovní tisk 115/ - prvé čtení

Date2014-06-18
Meetingps2013/010
Agenda Itemps2013/010/043
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/010schuz/s010195.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   4 < Page 5 > 6
Poslankyně Jana Černochová Děkuji. To, že jsem se ocitla na té tabuli dvakrát, někteří mí straničtí kolegové komentovali tak, že nejprve budu vystupovat jako liberální starostka a pak budu vystupovat jako poslankyně konzervativní strany. Nebojte, není tomu tak. Jsem jedna osoba, žádný Jekyll a Hyde, a mé názory jsou platné i dovnitř ODS, nejenom to, jaké názory mám a budu vám sdělovat, a zkušenosti jako starostka s tímto bohužel negativním fenoménem, který i na Praze 2 je k vidění v našich ulicích. Doposud neměly návrhy na řešení problematiky prostituce v této Sněmovně štěstí. Dnes je to již třetí pokus projednat takový návrh. V roce 2005 zde byl vládní návrh na regulaci prostituce a vloni v červenci byl předložen poslanecký návrh zákona o toleranci poskytování sexuálních služeb. Ani jeden z nich však nebyl nakonec projednán. Za zásadní bylo vždy řešení otázky vázanosti České republiky úmluvou o potlačování a zrušení obchodu s lidmi, o tom už tady byla řeč. Proto vlastně tehdy v roce 2005 byl návrh zamítnut, především díky odporu tehdejší koaliční KDU-ČSL a opoziční KSČM. Proto byl vládní návrh zákona na regulaci prostituce stažen z jednání. Náš návrh z roku 2013, který vlastně předkládal náš tehdejší kolega Viktor Paggio, se ani projednat nestačil, protože se Sněmovna se rozpustila. I dnes vláda ve svém zamítavém stanovisku uvádí platnost úmluvy za zásadní překážku. Proto bych ráda připomněla, že k úmluvě nikdy nepřistoupila řada členských států EU, Německo již bylo zmiňováno, ale vedle Německa je to Rakousko, Nizozemí, Velká Británie, Švédsko, Irsko. Mimo evropský kontinent je to USA a Kanada, ze zemí mimo EU je to Švýcarsko nebo další kontinent, Austrálie. Mnohé z těchto států mají v současné době přijatou legislativu, která umožňuje prostituci regulovat. Určitě se dnes nacházíme ve zcela jiné politické, sociální a ekonomické situaci, než jaká byla před více než 60 lety, kdy byla úmluva ratifikována. Schengenský otevřený prostor bez hranic, migrace obyvatelstva, globalizace ekonomiky, životního stylu a kriminality, organizovaného zločinu vede nezbytně k závěru, že úmluva je již zastaralá a nereaguje na požadavky dnešní doby. Vnímání morálního, sociálního i zdravotního problému prostituce se za posledních 60 let změnilo. Jako nerealistické byly v řadě zemí opuštěny snahy o její odstranění. Místo toho je kladen důraz na její regulaci a na potlačování pouze těch nejzávažnějších průvodních jevů, jako je obchodování s lidmi. Změnily se ovšem i objektivní podmínky. Zatímco tradiční kuplířství, provozování veřejných domů apod. představovalo převážně lokální kriminalitu jednotlivců či malinkatých skupin, v dnešní době jde o jednu z nejvýznamnějších sfér činnosti nadnárodního organizovaného zločinu, rovněž spojenou s pohybem osob přes hranice státu. U nás není otázka prostituce jako sociálněpatologického jevu, na který se váže celá řada bezpečnostních, sociálních i zdravotních rizik, dosud právním řádem komplexně řešena. Do jisté míry jsou právě regulované jen některé nejzjevnější problémy s ní související, a to především trestním zákoníkem. Obecně závazné vyhlášky, které řada měst přijímá, aby vykázala prostituci ze svých veřejných prostor, neřeší otázku veřejných domů a stávají se tak zcela bezzubými. U nás na Praze 2 když se projedete kolem Karlova náměstí v bezprostřední blízkosti Novoměstské radnice nebo Resslovou ulicí, Myslíkovou ulicí po 22. hodině, bohužel se s tímto fenoménem můžete setkat takříkajíc tváří v tvář. Předložený návrh se podle mého názoru rozhodl pro správnou cestu řešení problematiky prostituce. V zásadě totiž existují tři přístupy k jejímu řešení. Prostituce se dá právně ignorovat a postihovat pouze určitá jednání, která ji doprovázejí, jako jsou daňové úniky, drogová kriminalita, násilná trestná činnost, nebo lze prostituci vymezit určitý rámec, ve kterém je dovolená, a postihovat jakékoli vybočení z tohoto rámce. Tomu můžeme říkat regulace. Nebo můžeme prostituci zcela zakázat a v případě výskytu tohoto jednání stíhat. Nemyslím si, že tato třetí varianta by byla proveditelná a že by se na celém světě našla jediná země, ve které by se podařilo úplný zákaz prostituce vymáhat a dodržet. Návrh zákona vychází, jak již tady bylo řečeno, z druhého přístupu. Jak dokládají zkušenosti ze zahraničí, o kterých hovoří důvodová zpráva popisující např. rakouský, maďarský nebo nejliberálnější nizozemský model, je nejefektivnějším řešením problematiky prostituce její regulace. Jako starostka centrální městské části v našem hlavním městě jsem pro regulaci prostituce. Podporuji tento způsob jejího řešení a pokládám za nemožné se jí zbavit jejím zákazem a zavíráním očí před tímto problémem. Pan předkladatel zde hovořil o cílech, které si návrh zákona klade. Souhlasím s nimi, ale bohužel si nejsem jistá, že se jich dá předloženým návrhem dosáhnout. Předně se návrh nezabývá odstoupením od úmluvy o potlačování obchodování s lidmi, jedná se o smlouvu prezidentskou, která musí být před ratifikací schválena oběma komorami Parlamentu, a ten samý procedurální způsob musí být dodržen i v případě odstoupení od této smlouvy. Jediný, kdo může podat návrh na souhlas s odstoupením od prezidentské smlouvy, je vláda. V případě, že je vládní návrh na odstoupení od smlouvami oběma komorami Parlamentu přijat, vláda ČR je povinna zaslat výpověď ve formě písemného sdělení generálnímu tajemníkovi OSN. Tato výpověď by podle čl. 25 úmluvy nabyla účinnosti jeden rok po dni, kdy generální tajemník toto sdělení obdržel. Zároveň s úmluvou je třeba vypovědět její závěrečný protokol. Nicméně připouštím, že je částečně možné regulovat prostituci už nyní a dostát i povinnostem úmluvy. Tedy regulovat samotné prostitutky a prostituty a ponechat trestný čin kuplířství. Bohužel toto řešení však z hlediska fungování právního státu není ideální, neboť ponechává kuplíře v tzv. šedé zóně a to si myslím, že si nemůžeme dovolit. Tato zóna, která je trestná, ale na základě trestní politiky státu se obvykle netrestá, je to samozřejmě i téma pro ministra vnitra, který by tady při projednávání tak závažného bodu měl zcela bezpochyby sedět a měl by tuto diskusi poslouchat, protože to není jenom o novém znění zákona, ale je to i o vymáhání toho, co již v současné chvíli platí. Takže já bych chtěla poprosit členy ČSSD, aby učinili nějaký pokus o to, sehnat pana ministra Chovance, pana ministra vnitra, aby seděl v této sněmovně a poslouchal debatu, která by právě jeho díky resortu, který zastává, měla zajímat. Nebylo by tedy možné otevřeně legislativně regulovat veřejné domy a jejich provozování, což považuji za zásadní chybu. Předloha rovněž vykazuje celou řadu nedokonalých formulací, které znamenají výkladový zmatek i prostor pro zneužití vágní formulace. Jsou zde nesrovnalosti mezi důvodovou zprávou a návrhem. Vím, že jsme v prvním čtení, ale i tak v případě, že by návrh prošel, považuji za vhodné na některé problematické části už v tuto chvíli upozornit. Například v § 7 Osoby oprávněné k provozování prostituce. Zde se ve čtvrtém odstavci říká, že "prostituce nesmí být provozována v pracovněprávním či jiném obdobném vztahu nebo prostřednictvím jiných osob". Provozovatel, který má najatý prostor nebo ho vlastní, si požádá úřad o povolení k provozování prostituce. Získá takové povolení a bude v něm prostituovat sám? Zde se přímo vybízí k tomu, aby byl kamuflován zisk, např. že vznikl prodejem alkoholu, cigaret nebo podnájmem jednotlivých pokojíků. Jak by provozovateli vznikl zisk legálně?

Download XML • Download text