Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

This is where the footnotes go.

View options

Text: Transcription Written form - Show: Colors - Tags: PoS Tag Features Lemma

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

(18.40 hodin) Budeme aktivní v rozvojové politice. Vše, co v rozvojové politice stojí. Dlouhodobě jsme aktivní. Rád bych od vlády věděl, jestli bude v příštím rozpočtu větší částka věnována rozvojové pomoci. Musíme říct, že dlouhodobě daleko zaostáváme za tím, s čím jsme sami souhlasili, jaký by měl být podíl rozpočtu na rozvojové pomoci. Snad by teď, když se ekonomika trošku zotavuje, přece byla možnost zase toto procento aspoň o několik promile zvýšit. Velice vítám, a to bych rád pochválil tuto vládu, když to uskuteční, kdyby přišel zákon o zahraniční službě. Je to dlouhodobě potřebný zákon. Zahraniční služba nemůže býti úplně zahrnuta podle svých potřeb do všeobecného služebního zákona. Kdyby toto se podařilo, tak by věru tato vláda udělala dobrý čin. "Zavazujeme se podporovat úsilí mezinárodního společenství předcházet ozbrojeným konfliktům a řešit sporné otázky především mírovou cestou na základě mezinárodního práva." To je věta poněkud všeobecná. Doufám, že nebudeme podporovat politiku, která by byla v rozporu s mezinárodním právem, a že nebudeme podporovat především sporné otázky řešit vojenskými prostředky. Tudíž bych řekl, že by bylo dobré, kdyby program zahraniční politiky byl trochu obsažnější, trošku přesnější a trošku důraznější na samostatnou roli české zahraniční politiky. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic TOP 09.) Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji. Dále je přihlášen s přednostním právem pan poslanec ministr Zaorálek. Máte slovo. Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Pokusím se být stručný. Jenom bych rád řekl, že přiznám jednu věc - že jsem byl na posledním jednání vlády, které se zabývalo programovým prohlášením, některými kolegy dost kritizovaný za to, že prostor zahraniční politiky, když se připočítá i ta evropská, je neúměrně velký v programovém prohlášení. Takže jakkoliv tady bylo řečeno, že zahraniční politika tam má malý prostor, musel jsem hájit, že prostor, který je tam pro evropskou i zahraniční politiku, je takový, že dominuje jako kdyby z hlediska velikosti celému textu. Takže tím jenom říkám, že ten spor je složitější. A upozorňuji na to, že skutečně evropská politika je tam v poměrně velké kapitole a že tam není pouze ta zahraniční, o které jste mluvil vy, která se věnuje těm věcem, které jsou mimo Evropu. Já si tedy ale stojím za tou formulací, kterou jsem tam vědomě dal, a to je to, že vláda odpovídá jako celek za zahraniční politiku státu. A to jsem tam dal úmyslně. Je to vlastně narážka na to, že tady v minulosti za Českou republiku mluvil jednou prezident Klaus, jednou premiér, jednou ministr zahraničí, a shodou okolností každý říkal něco jiného. Takže je to opravdu reakce na to, jak ten stav vypadal - že ty názory byly rozmanité a že samozřejmě pokud země jako Česká republika s deseti miliony obyvatel mluví třemi hlasy, tak se stává nezajímavou a vlastně postupem času nevýznamnou. Právě proto jsem stál o tu formulaci, že vláda odpovídá jako celek a nikdo se nemůže vymlouvat na druhého, nebo nemůže to být tak, že jeden mluví za sebe a druhý také. Takže vysvětluji smysl té formulace, že se tím vůbec nezbavuji toho, že samozřejmě Ministerstvo zahraničí má zásadní úlohu při formulaci, při vytváření koncepce zahraniční politiky. To rozhodně není žádné uhýbání. Ale zároveň tím chci dát jasně najevo, že vláda musí mít jeden hlas. A když jde o problém, který se řeší ve světě, v Evropě, tak Česká republika musí mít jeden názor. A za to je odpovědná celá vláda jako celek. To je tím řečeno. Zároveň musím trochu zase polemizovat, což asi tak v životě je, že nemáme názory totožné. Já prostě chápání lidských práv v tom širším smyslu beru nesmírně vážně. Řeknu vám jeden příklad, aby to nebyla jenom taková akademická debata. V této Sněmovně jsem se setkal s čínským premiérem Wen Ťia-paem a dokonce polovina rozhovoru se týkala lidských práv, protože ten rozhovor začal tím, že jsem mu řekl, že jestliže chceme obchodovat Čína - Evropa, Čína - Česká republika, tak není možné, abychom měli různé standardy na práci, vykonávání práce, na to, aby se zneužívala třeba práce dětí, na to, aby ta práce se odehrávala v naprosto nemožných bezpečnostních podmínkách - vezměme třeba práci v dolech a podobně, s nasazením života a obrovskou úrazovostí. Že není možné akceptovat, aby čínské výrobky měly takovéto zvýhodnění tím, že není žádná ochrana těch, kteří pracují, není zajištěna elementární bezpečnost, že se to odehrává ve špatném životním prostředí, a že by nám tím pádem Čína posílala velmi laciné výrobky, které jsou dány právě tím, že se nerespektují základní pravidla hygienická, bezpečnostní při práci, že se nedodržují základní standardy z hlediska životního prostředí. Je to debata skutečně o právech lidí. A troufne si někdo říci, že tato práva jsou něčím méně významným? Rozumíte? Práva, která vlastně znamenají vydírání lidí. To je přesně to, o čem psal už Marx před 150 lety, že to je prostě zacházení s lidmi jako s materiálem. To přece nejsou méně významná lidská práva. A samozřejmě že s vámi souhlasím, že práva vyjadřování, práva shromažďování apod. jsou stejně významnou součástí. Ale nemohu souhlasit s tím, že debata o sociálních právech, debata o životním prostředí, elementární zásady, které bohužel v těchto zemích jsou velmi vážné problémy, které zkracují život lidí - a co může být zásadnějšího? Takže já si trvám na tom, že rozšíření problematiky lidských práv je věc, na které bych trval. Já prostě nedokážu to hierarchizovat tak, že tohle jsou práva méně významná. A dokonce si myslím, že mě ani nikdo nemusí nutit, abych v tomto širším slova smyslu zvlášť je činil standardní součástí, protože si opravdu nedovedu představit obchod se zemí, která tyto věci nebere vážně, protože pak jsme my vystaveni konkurenci, které nemůžeme skoro čelit. Je to přesně způsob, jak tu problematiku zvednout v těch debatách. Na tom se dá ukázat, že není možné spolu žít, spolu obchodovat a zároveň se k těmto standardům stavět lhostejně. To je to, na co jsem chtěl ještě zareagovat. Větší částka na rozvojovou politiku. Nechci být takový nepříjemný, ale vy, pane ministře, sám víte, že v době, kdy jste, pane poslanče byl ministr, tak rozpočet ministerstva se snížil poměrně dost radikálním způsobem. Vy jste propustil 350 zaměstnanců v diplomacii a vedlo to k tomu, že rozpočet klesl asi o 30 až 40 %. To znamená, když říkáte, že máme dát dneska větší částku na rozvojovou pomoc - no, kde brát a nekrást? Nebo kde brát, rozumíte, když na ruce nenajdete chlup. Takže bych si také samozřejmě přál masivnější účast České republiky, jenom najít ty peníze na to. To je samozřejmě problém a to bude problém. Jinak za připomínky děkuji a jsem rád, že můžeme vést takovouto konkrétní debatu. Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji. S přednostním právem pan předseda Schwarzenberg. Potom snad řádná přihláška paní poslankyně Černochové. Poslanec Karel Schwarzenberg Snad pouze k objasnění. Nezpochybňuji v nejmenším sociální práva. Jenom dějinná zkušenost nás poučuje o tom, že sociální a jiná práva nikdy nedobudete bez těch základních práv. Dokavad není svoboda slova, není svoboda shromažďování, tak nemůžete ani uspořádat stávku pro prosazení svých sociálních práv. Takže sociální práva jsou výsledkem těch prioritních práv, nikoliv že je tady konkurence, což je důležité. Ale jeden je předpoklad druhého. To bych rád podtrhl. Když jsem se ptal na formulaci v první větě, tak ta formulace spíše napovídá, že jsou tady ještě jiné odpovědné zdroje zahraniční politiky mimo vládu. Že vláda je zodpovědná, o tom nemůže být pochyby, to stojí v Ústavě. Ale tak jak je to zde formulované, to napovídá, že by byly ještě jiné zdroje. A o tom by stálo za to se jednou pobavit. Děkuji mnohokrát. Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji. Nyní má slovo paní poslankyně Černochová. Připraví se pan poslanec Bohuslav Svoboda.