ps2013-006-09-001-060.tt
Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies
View options
Text: - Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Asi všichni, co jsme tu už bojovali s ministry dopravy v hospodářském výboru, vědí, že přes nás vedou sítě TEN-T, že je tam řada nedodělaných úseků. Shodou okolností v těch prioritách některé nejsou zmíněny a nevím, co budeme napojovat. Pokud by tato koalice dosáhla toho, že se dobudují třeba chybějící dálniční úseku právě na trasách TEN-T, ať už v českých zemích, či na Moravě, tak by to bylo pro tuto zemi hodně přínosné.
Ale když člověk kritizuje, asi by mohl také říci, co si myslí, že tam chybí. Takže dle mého názoru kapitole chybí systémový přístup, respektování multimodálního charakteru dopravy. Ignorování tohoto logického nástroje rozhodování o investicích způsobuje nemalé škody. Chybí nástroj k budování přepravních terminálů, v celé kapitole chybí klíčový nástroj přístupu k dopravním investicím, potřebnost, prosaditelnost, proveditelnost. Tím je otevřena cesta k neefektivním investicím, ohýbání priorit na základě lobbistických tlaků a korupce, k malým přínosům naší ekonomice v reálném čase. V textu celé kapitoly není zmínka o elektronizaci dopravy, nebo chcete-li, telematice. V programovém prohlášení schováno do části o Galileově kosmickém výzkumu, už se to tam objevilo, ale spíše zřejmě ve vazbě na elektronické mýtné, nevím, co tím chtěla koalice říci. Přitom dynamické řízení dopravy by výrazně zvýšilo efektivitu provozu i jeho bezpečnost, mělo by výrazně ekologický příznivý efekt a u přetížených komunikací by zvýšilo dopravní kapacitu až o 30 %. V rámci např. silničních staveb se jedná o maximálně 3 % celkových investičních nákladů, na rozdíl od betonu s odhadovanou až téměř třetinovou efektivitou, co se týká bezpečnosti a zejména zvýšení kapacity.
Na rozdíl od koaliční smlouvy v programovém prohlášení už se něco naznačuje o cestě, kudy se bude koalice ubírat. V elektronickém mýtném, tam beru, že klíčová je zmínka o tom, že ŘSD se předělá na státní, změní se forma na státní podnik. Chybí podpora či budování logistických systémů řízení dopravy. Česká doprava má předpoklady stát se díky chemickému výzkumu a průmyslu lídrem v aplikaci moderních technologií. Jedná se o aplikaci nových materiálů, tiché povrchy, nové prostředky na zvýšení bezpečnosti, nové informační technologie, už jsem zmiňoval telematiku, moderní materiály a konstrukce na omezení hlukových zátěží atd. atd. O tom tam není ani slovo.
V kapitole chybí, a je třeba rychle konat, reakce na tzv. třetí a čtvrtý železniční balíček Evropského unie. Možná je to v tom trochu zašmodrchaném textu v programovém prohlášení, necítím se být čtenářem myšlenek autora textu. U tohoto, pokud se k tomu nějakým způsobem nepostavíme odvážně a koncepčně, hrozí systémové znevýhodnění Českých drah. Ve smlouvě není ani zmínka o koncepci živé dopravní cesty, mluví se o liberalizaci železnice a zároveň o postavení národního dopravce Českých drah.
Koalice chce přesunout náklad na železnici, ale česká železniční infrastruktura není připravena tento cíl naplnit. Chybí doprovodná infrastruktura, samostatné koleje pro nákladní dopravu, předjížděcí koleje, štíhlé výhybky, změna konfigurace nádraží, odstranění úzkých hrdel pro železniční dopravu, profily tunelů, automatizace železnice některých tratí, provázanost na silniční dopravu - v textu ani zmínka.
U letecké dopravy je třeba vypracovat koncepci letecké dopravy na území České republiky. Je třeba rozhodnout o definování základní sítě regionálních letišť a jejich podpory či nepodpory a definovat postoj ke klíčové investici, paralelní dráze na Letišti Václava Havla. Je třeba rychle aplikovat novou evropskou legislativu. Toho se snad asi dočkáme. Dopravní kapitole by slušela i věta o kosmonautice, to už se v programovém prohlášení objevilo, a postavení země v tomto oboru. Máme zde administrativní centrum projektu Galileo.
Závěr. Kapitole chybí konkrétnost, ekonomická proveditelnost, definování zdrojů. Jedná se o typický levicový náhled, proto asi chybí jakákoli zmínka o roli privátního kapitálu, o transformaci některých příspěvkových organizací. Pokud se bude koalice řídit tímto programem, ke kvalitativnímu zlomu v české dopravní infrastruktuře, troufám si říci, nedojde. Dopravní infrastruktura bude i nadále nedobudovaná, bude podinvestovaná, bude trpět nedostatkem kapitálových zdrojů. Rozdíl mezi vyspělými zeměmi a Českou republikou se bude nadále prohlubovat, v lepším případě stagnovat.
Teď k celému programu trochu širší pohled. Je to surf, protože bych tady mohl být déle, než si možná autoři dali práci tento dokument dát dohromady.
Co jsem v programu nenašel. Světem hýbe po finanční krizi, která začala v roce 2008, ale zadělávalo se na ni již v éře Ronalda Reagana a zejména pana prezidenta Clintona, jistota, jak si mají občané vytvářet své úspory, kam mají dávat produkty své práce, zda do financí. Svět je v tomto rozkýván. Takže ochrana úspor obyvatel. Ani slovo. Mohu si přeneseně myslet, že autoři textu či koalice očekávají, že to za nás vyřeší Brusel a k tomu se připojíme. Proč ne, ale já si myslím, že naši obyvatelé by si zasloužili ještě větší jistotu.
Chybí tam zmínka o finanční gramotnosti. V tuto chvíli to považuji za podstatně větší problém než ekologickou výchovu. V kapitole o vzdělání ani slovo o tom, že naše mladé generace se poslední dobou katastrofálně propadají, je to problém všech vyspělých zemí včetně Británie, západoevropských zemí, Spojených států, Kanady a dalších, co se týká výuky měkkých vlastností. To, co nám ještě připadalo zcela normální, dnes už normální není. Je tam to, co už dneska není mantrou - umět jazyky. Ale nadnárodní koncerny, firmy s ptají mladých lidí a zájemců o práci: Budete respektovat hierarchii ve firmě? Co umíte z finanční gramotnosti? Umíte jednat v kolektivu? Umíte komunikovat s lidmi? To by se tam totiž muselo také objevit něco např. o generaci se ztrátou pozornosti.
To, co se tam píše o školství, tak si troufám tvrdit, že dál budeme posílat mládež do školy namísto toho, aby se tam chodila vzdělávat. Mezi dvěma světovými válkami bylo školství nastaveno na tlak na průměr a nadprůměr. Po roce 1948 bylo rozhodnuto, že se budeme starat o průměr a snažit se zlepšit podprůměr. To, že to není konkurenceschopné pro další dekády tohoto tisíciletí či století, je zcela evidentní.
Download XML • Download text
