|

ps2013-006-09-000-000.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

Pokračování schůze Poslanecké sněmovny 18. února 2014 v 11.01 hodin Přítomno: 194 poslanců

Date2014-02-18
Meetingps2013/006
Agenda Itemps2013/006/000
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/006schuz/s006264.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   3 < Page 4 > 5
Nu a jedna z posledních přátelských poznámek. Když jsem si přečetl jakousi bilanci, to znamená na jedné straně cíle, na druhé straně prostředky, tak jsem se chtěl zeptat: Milí moji, a kde na to vezmete peníze? Protože zatímco kalkulace předpokládaných rozpočtových výdajů je, nechci říci zcela transparentní, ale ne úplně mlhavá, pak fuzzy jsou představy o rozpočtových úsporách, ať už na příjmové, nebo na výdajové straně státního rozpočtu. Naprosto souhlasím s tím, že v rozpočtu jsou obrovské rezervy. Jsou to plýtvavé výdaje, jsou to předražené veřejné zakázky. Jako jeden z drobných příkladů bych uvedl zákon o státním příspěvku na bydlení, který umožňuje majitelům ubytoven bohatnout na svých klientech. Jsem přesvědčen, že lze zlepšit výběr daní. Mimochodem, zatímco v koaliční smlouvě se mluví o finanční policii, v programovém prohlášení žádnou finanční policii nevidím. Jsem přesvědčen, že majetková přiznání mohou přispět k odstranění korupce, zejména bude-li důkazní břemeno přeneseno, jak říká Jára da Cimrman, na sprostého podezřelého. Ale ptám se: Už jste to kvantifikovali? Už jste zjistili, jestli vám to bude stačit? A pokud ne, tak tady nastupují čtyři scénáře a já jako bývalý prognostik miluji scénáře, no a myslím si, že někteří umělci budou docela rádi - opět se obracím (k vládní lavici)nesprávným směrem - když na závěr svého vystoupení tyto čtyři scénáře uvedu. Scénář první. Pan ministr Babiš najde v rozpočtu, a má na to záviděníhodnou dobu čtyř měsíců, dostatečné rezervy na to, aby vládní sliby byly naplněny, protože, jak víte, v červnu se vládě předkládá první návrh zákona o státním rozpočtu. V tom případě bude všechno v pořádku a my pana Babiše navrhneme na Nobelovu cenu za ekonomii. V druhém případě nastane situace, že bude nutné přistoupit, samozřejmě až po zacpání rozpočtových děr, k onomu skandinávskému modelu, k solidaritě bohatších s chudšími, k progresivnímu zdanění příjmu fyzických osob, úpravám korporátní daně, úpravám DPH a koneckonců i k zavedení sektorové daně, o níž koalice s velkým váháním a s velkými pochybnostmi mluví a kterou já zcela podporuji. To je v obou případech optimistický scénář a oba dva tyto scénáře se dokonce mohou i vzájemně doplňovat. A pak následují dva pesimistické scénáře. Scénář první: Vláda oznámí, jak už bylo kdysi řečeno jedním pravdivým výrokem, že naše sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického kontextu, a tím pádem začne postupně ztrácet důvěru občanů. Scénář druhý: Vláda své sliby splní za cenu dalšího neúměrného zadlužování, za cenu rozdávání předvolebních dárečků, protože všude máme nějaké volby - teď eurovolby, které jsem nedávno vyhlásil na 23. a 24. května, pak komunální volby, pak senátní volby a před volbami nepopulární opatření nejsou přijímána s příliš velkou radostí. Ovšem toto zadlužování by zákonitě vedlo k tomu, že překročíme onen tříprocentní limit maastrichtských kritérií a že si odřízneme cestu ke vstupu do eurozóny, kterou sám vytrvale již několik let doporučuji. Milé kolegyně, milí kolegové, blížím se k závěru svého vystoupení. Řekl jsem, že moje poznámky budou přátelské, a stejně tak bude přátelská i moje poznámka směrem k novému předsedovi Sněmovny Janu Hamáčkovi, který řekl, že Sněmovna má být dílnou. A já si vzpomínám, že když jsem v roce 1996 měl rovněž první projev jako předseda Poslanecké sněmovny, řekl jsem, že Sněmovna má být dílnou, ze které budou vycházet dobré zákony. Byl bych spokojený, kdyby těmito dobrými zákony byl v prvním případě služební zákon, který by konečně odstranil politické trafikanty, onu neodolatelnou touhu politických stran bez výjimky obsadit svými stranickými funkcionáři všechna významná místa v resortech, které jim připadly, a stranickými členy všechna nevýznamná místa včetně vrátných a uklízeček. Ten problém odbornosti, který služební zákon zdvihá, ničí dilema, či dichotomii, se kterou jsme se setkávali i při diskusích o sestavování vlády. Buď budete odborník, nebo budete politik. A já vám tvrdím, že můžete být obojí. Vzpomeňte si na dva bývalé ministry financí. Byl Alois Rašín politik? Nepochybně ano. Byl ekonom? Nepochybně ano. A jeho názorový protipól Karel Engliš byl jak politikem, tak ekonomem. Zejména ti, kdo už něco v životě úspěšně řídili, ať to byla obec, město nebo firma, vědí, že tyto dvě funkce lze splnit. Baťa byl starosta Zlína, tedy politik, a samozřejmě, kdo by o tom pochyboval, i velmi úspěšný podnikatel, byť na začátku své životní dráhy třikrát zkrachoval. Proto nevěřte těm, kdo budou klást umělou hranici mezi odborníky a politiky. Při troše dobré vůle lze najít lidi, kteří splňují obě kritéria současně, a k tomu by právě měl sloužit služební zákon. Za druhý ze tří zákonů, které by měly z této dílny vyjít, pokládám zákon o prokázání původu příjmů a majetku. Ve vládním programovém prohlášení se o něm mluví pouze v kapitole Ministerstva financí a bohužel k mé lítosti, pane ministerský předsedo, nebyl zmíněn v prioritách vlády. Nicméně chceme-li účinně bojovat proti korupci, nic jiného nám nezbývá. Před dvěma lety bylo v Německu zabaveno 2120 nelegálně získaných majetků podle obdobného zákona. Dost rád bych viděl, kolik nelegálně získaných majetků by bylo zabaveno v České republice, kdyby obdobný zákon konečně platil i u nás.

Download XML • Download text