|

ps2013-059-01-004-002.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

2. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 959/6/ - vrácený Senátem

Date2017-06-27
Meetingps2013/059
Agenda Itemps2013/059/002
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/059schuz/s059028.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Stanislav Štech Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, byť nám nezbývá mnoho času, dovolte mi, abych se krátce vyjádřil k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jehož hlavním cílem je zavést kariérní systém učitelů. Návrh zákona byl vrácen Senátem s pozměňovacími návrhy, ke kterým bych se rád krátce vyjádřil. Za prvé, návrh pana senátora Homolky zvyšuje příplatek pro třídního učitele oproti navrhované výši 1 000 až 1 500 korun na 3 000 korun měsíčně. Přestože lze souhlasit s bohulibým záměrem navrhovatele, je třeba si uvědomit, že zvýšení příplatku za třídnictví by s sebou neslo odhadem zvýšení finančních dopadů na státní rozpočet o 1,8 mld. korun oproti původní verzi, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Původní příplatek za třídnictví jsme úmyslně konstruovali tak, aby ředitel mohl při jeho stanovení zohledňovat např. velikost tříd a podle konkrétních okolností pak rozhodnout o výši příplatků. Toto by v případě pojetí pozměňovacího návrhu nebylo možné. K pozměňovacímu návrhu pana senátora Vystrčila, který navrhuje úpravu věty o zajišťování profesního rozvoje učitelů, pak lze uvést, že stávající znění nelze žádným způsobem vykládat tak, že jediná instituce, přes kterou bude možné zajišťovat profesní rozvoj a vzdělávání učitelů, bude Národní institut dalšího vzdělávání. Předmětná věta pouze deklaruje odpovědnost ministerstva v zajišťování profesního rozvoje učitelů k tomu zřízenou organizací. A v praxi se to bude týkat především systému tzv. metodických kabinetů v krajích, které zajistí učitelům konkrétní podporu při výuce. Připomínám jednom to, co se odehrálo v uplynulých desetiletích v České republice: likvidace metodických kabinetů, likvidace pedagogických center, rozbití sítě... (Odmlka pro silný hluk v sále.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip Já vám dobře rozumím, pane ministře, a znovu požádám o klid. Všichni, kteří diskutují jiná témata, byť důležitá pro jednání této Sněmovny např. zítra, tak prosím, aby tak činili v předsálí a pana ministra nechali, aby vysvětlil svůj postoj k tomuto návrhu. Ještě počkám chvilku. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Stanislav Štech Děkuji vám. Jde totiž o velice závažnou a důležitou věc, protože zrušením odvětvového řízení, obrovskou decentralizací jsme se dostali do velmi komplikované situace, kterou bych označil jako situace centra v pozici chromé kachny, která vlastně dosahuje jen velmi komplikovaným způsobem na to, aby zajistila to, co žádají učitelé a ředitelé ve školách. S ohledem na existenci ostatních ustanovení o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, a to musíme brát vždycky v kontextu, je zcela nepochybné, že na stávajícím systému poskytování vzdělávání a podpory se nic nemění. Každá instituce, která získá akreditaci, tak bude moci zajišťovat profesní rozvoj pedagogických pracovníků. Rozhodně není naším cílem měnit to, co funguje. Chceme jen dotvořit prvky systému tak, aby pomáhal účinně a aby byl dostupný pro všechny učitele. Jiná otázka je, jak dneska vypadá kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, jejich systematičnost, provázanost, logičnost. Tam samozřejmě ta nespokojenost je obrovská, ale to neznamená, jestliže ty věci nefungují tak, aby to učitelům sloužilo a byli s tím spokojeni, že rezignujeme na to systémové opatření. Nejzásadnější jsou ovšem pozměňovací návrhy pana senátora Papouška. Ty snižují výčet specializačních činností a zvyšují příplatek za ně a rovněž předpokládají snížení přímé vyučovací povinnosti pro všechny specializační činnosti. V případě zvýšení příplatku za specializační činnosti, jenom na okraj, by se jednalo o další nárůst finančních dopadů do státního rozpočtu o skoro 300 milionů korun ročně. Co se týče redukce specializovaných činností, je třeba uvést, že některé z nich existují již dnes. Konkrétně chci zmínit a připomenout speciálního pedagoga v oblasti školní logopedie. V situaci, kdy se nám vyčítá, a často oprávněně, že se málo opíráme o data, o výzkumy, o pilotní ověřování, máme jedny z mála podkladů, který je doložen. Postupný, rychlý nárůst dětí s logopedickými potížemi ve školách. V této situaci přichází návrh na zrušení školního logopeda. Dále je to návrh na zrušení specialisty v oblasti prostorové orientace zrakově postižených. Těch samozřejmě není mnoho, ale je velmi důležité tam, kde to je, a tam, kde rodiče trvají a chtějí, aby jejich dítě s postižením bylo vzděláváno v běžné škole - jenom na okraj, nechci rozdmýchávat diskusi o inkluzi, drtivá většina rodičů, drtivá většina rodičů - jenom upozorňuji, že k 1. 9. 2016 z 83 tisíc dětí s těmi devíti nebo osmi druhy zdravotního znevýhodnění bylo 58 tisíc v běžné škole již před nástupem tzv. proinkluzivní novely. A tyto děti, kterých není mnoho, o ně se může postarat právě takovýto specialista - je navržen ke zrušení. Při projednávání v Senátu bohužel nezazněl pro rušení těchto činností žádný konkrétní argument. Naopak je tedy zřejmé, že je to důležité pro zajištění vzdělávací podpory dětí ve školách a jejich potřebnost se spíše zvyšuje. Návrh rovněž navrhuje vypustit novou pozici kariérového poradce. Kariérový poradce je něco, co je odpovědí na požadavky jak škol, tak hlavně zaměstnavatelů. Byl dlouho diskutován se všemi aktéry a je jednoznačně doporučen pro lepší propojení světa práce a škol. Diskutovalo se o tom mnohokrát. Obě tyto pozice jsou tak prospěšné jak pro vzdělávání pedagogů, tak pro vzdělávání žáků. A konečně co se týče navrhovaného plošného snížení rozsahu přímé vyučovací povinnosti pro všechny specializované pozice, pak lze uvést, že musíme být logičtí. Ne všechny potřebují snížení rozsahu přímé vyučovací povinnosti. V návrhu zákona jsme uvedli pouze ty, u kterých je snížení vhodné, aby se pak ostatní učitelé mohli věnovat jak výuce a ti dotyční i té specializované činnosti.

Download XML • Download text