ps2013-055-06-014-014.tt Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies
Možnosti zobrazení
Text : Přepis Psaná podoba - Ukázat : Barvy - Značky : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(18.20 hodin) Zatím se šlo vždy naopak , šlo o ty parametry , které samozřejmě se ten systém buď snažily vylepšit , anebo ochudit . Řeknu vám příklad . Byla tu vzpomínána malá důchodová reforma . Co nám přinesla ? Tak co nám přinesla na straně příjmů . Na straně příjmů nám přinesla propad , protože se zavedly stropy na odvody a osvobodily se nízké mzdy , nekolidující zaměstnání a další příjmy a zvyšovali jsme vedle krizových dopadů ještě díky těmto parametrům příjem do důchodového účtu a zvedali deficit . Co přinesla pojištěncům ? Když se bavíte ještě dneska , protože ty změněné parametry , které měly upravovat prodloužení doby , aby lidé zůstali déle v systému , ale méně ze systému čerpali , tak zjistí řada lidí , že díky tomu , že se jim počítá jenom 50 % doby studia , dlouhodobé nemoci , invalidního důchodu či registrace na úřadu práce , tak zjistí , že nemají splněn počet let pojištění a že ještě i v té statutární věkové hranici musí pokračovat dál . Takže to jsou dopady té malé důchodové reformy . O velké , druhém pilíři , mluvit nebudu . A nyní k té kritizované současné důchodové komisi pana profesora Potůčka . Víte , když se podíváte na programové prohlášení a statut této komise , programové prohlášení vlády , tak to hovoří pouze o šesti cílech ke změně důchodového systému . Tam se nedočtete nic o důchodové reformě . A já tomu rozumím , protože tato koalice je nesourodá , byla schopna se domluvit , že těchto šest parametrů bude řešeno a vyřešeno a ten celek prostě v té sestavě , jaká je , je asi složité naplnit . Takže ten první cíl byl nastavení pevného důchodového věku , to je současně projednávaný sněmovní tisk 912 , který jsme obdrželi a ke kterému se diskutuje . Já musím říci , že ta komise se ani neshodla na té formě , kterou jsme dostali předloženou . To je věc vlády . Ten druhý cíl , nastavení důstojnějšího valorizačního vzorce , ten už jsme tady dvakrát projednávali a potřetí je v pozměňovacím návrhu a vyvolal tu hlavní diskusi , která zde probíhá . Čili ani ne tak podstata toho tisku jako ta jedna změna , která ještě nebyla vlastně ani odhlasována . Třetí cíl bylo ukončení důchodového spoření , nevím proč nadvakrát , skoro i natřikrát a po delší době byl splněn . Čtvrtý cíl , posílení principu zásluhovosti bez negativních dopadů na chudobu důchodců . No tak to je protimluv , on to tam zdůrazňoval už pan předseda Kalousek . Buď jedno , nebo druhé . Je těžko hledat zvýšení zásluhovosti i snížení dopadu na chudobu , ale nechť , je samozřejmě možnost hledání cest i prostřednictvím dalších zdrojů . Pátý cíl , návrh parametrické změny pro zatraktivnění třetího důchodového pilíře prostřednictvím státní podpory k motivování dlouhodobých úspor na stáří . Tady si myslím , že se pokročilo hodně , protože se schválil pozměňovací návrh pana kolegy Zavadila , ale jak jste slyšeli kolegu Grospiče , tak poklesl počet lidí ve třetím pilíři více než o půl milionu , ale kdybyste se podívali na výdaje státu , tak ty výdaje stouply . Takže vlastně protože do 300 korun , což byla většina těch nízkopříjmových , ten stát už nikomu nic nedává , tak ti samozřejmě z toho systému vystupují , pokud nemají na zvýšení . Odcházejí ti , kteří už jsou v důchodu a nemají na upgrade toho systému , protože ten to také umožňuje - můžete být důchodce a ještě čerpat státní sociální podporu znovu . No a zůstávají tam samozřejmě ti více příjmoví . A vůbec , od tohoto roku vlastně tím , že mají zvýšenou možnost odpočtu z daňového základu , čili snížení daně , tak proč by toho nevyužili ? Ale stát samozřejmě na to platí víc pro méně lidí , takže je to výhodné především pro ty výše příjmové skupiny . No a pak nám tu zbyl šestý úkol , návrh spravedlivé změny transferu mezi občany , rodinami a státem . To je revoluční cíl , protože ten jde daleko za hranice důchodového systému , který já nepovažuji za sociální , to je pořád ještě zatím pojistný systém , i když kvazi , ale tento cíl vyžaduje průřezově jak rozpočtovou sféru , tak státní sociální podporu , tak hmotnou nouzi , tak pomoc rodinám . Prostě toto není úkol jen pro nějakou parametrickou změnu v důchodovém systému a jsou velké úvahy provázání docela tak složité , že v těchto politických podmínkách neprůchodné . Chtěl jsem tím jenom naznačit , když se bavíme o tom , jestli byla , nebo nebyla splněna úloha důchodové reformy , že vlastně takový cíl ani nastolen nebyl a z té většiny cílů čtyři splněny byly , jeden napůl a jeden ne . Ale Sněmovna rozhodovala podle toho , co jí předložila vláda nebo co jí předložili poslanci . Často se to neshodovalo s tím , co bylo většinově schváleno v této komisi . Ta třeba neprojednávala ani problematiku snížení parametru pro nárok na pozůstalostní důchod nebo ty hornické důchody u hlubinných atd . Takže já jsem ještě přihlášen do podrobné rozpravy , tam se pokusím zdůvodnit jeden svůj pozměňovací návrh k tomu zákonu , nebo návrhu zákona , který projednáváme . Ale chtěl bych říci , že odborníci varují před tím , abychom nevyužívali strachu k manipulaci s lidmi . Víte , ta záruka státu bude taková , jaká bude garnitura , politické vedení a jak bude podle svých volebních programů zabezpečovat tento důchodový systém i v dalších desetiletích . Jednoduché srovnání . My se neustále bavíme o tom , jestli máme vysoké , nebo nízké procento odvodů na sociální zabezpečení z nízkých mezd . Ta kumulace nákladů na pracovní sílu v OECD ve srovnání nás řadí na spodní místo . Pokud zvýšíme platy a snížíme sociální pojištění , to důchodové pojištění , tak se ale pak dostaneme do problému , že nezajistíme 40 % poměru průměrná mzda a průměrný důchod , protože mzdy nám sice porostou , ale snižují se odvody . A jestli dneska platí dva pojištěnci 20 % na důchod , který v průměru vypadá 40 % pro toho důchodce , tak to samozřejmě skončí . Takže ta cesta samozřejmě je - musíme se vypořádat se systémem náhradních dob , za které nikdo neplatí , které jsou velké a které tedy dneska plynou ze státního rozpočtu . Já myslím , že to je objektivní situace , která není nenormální a která je běžná i v jiných zemích . Takže bychom neměli strašit lidi , že na to nemáme . Druhá věc je , že nám neustále roste nově vytvářená hodnota , ale z té nově vytvořené hodnoty čím dál méně zůstává rozdělováno pro ty lidi , kteří se zasloužili také o to , že hodnota majiteli té firmy roste . Takže to je ta diskuse i těch nejbohatších lidí ve světě , o té spravedlnosti , že bychom se měli zamyslet , že zdroje jsou třeba právě tam , v tom daleko spravedlivějším přerozdělování nově vytvářené hodnoty , která není stoprocentní zásluha toho majitele . Download XML • Download text
