|

ps2013-029-04-012-032.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

32. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb /sněmovní tisk 514/ - prvé čtení

Date2015-06-19
Meetingps2013/029
Agenda Itemps2013/029/032
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/029schuz/s029155.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
O co se jedná? V podstatě online pokladny umožní finančním úřadům evidovat všechny tržby určených podnikatelů ještě předtím, než podnikatel dostane peníze od zákazníka. To je ta operace. Já nevím, jestli si uvědomuje Ministerstvo financí, že zdaleka ne všechna místa v České republice jsou pokryta vysokorychlostním internetem, takže z obcí například kolem mé rodné Bechyně než to stávajícím pokrytím pošle hospodský do datového centra a dostane zpátky potvrzení, tak vám ta pěna spadne a pivo zvětrá. Ale to je jenom takový detail. Tenhle model, že tržba se eviduje ještě dřív, než dostanu peníze od zákazníka, se zatím používá v Bulharsku a Chorvatsku, ale ani tam, ani v Chorvatsku ani v Bulharsku tuším, že se nejedná o rozsah 600 tis. podnikatelů, kteří mají být k tomuto systému připojeni. Myslím si, že 600 tis. podnikatelů, se kterými počítá český model elektronické evidence tržeb, je historicky největším projektem, o jehož úspěchu lze pochybovat, a tím také poměrně výrazně riskujeme všechny vynaložené prostředky. Cena počítačového systému se nebude pohybovat v řádu stovek milionů, ale miliardovými náklady se zařadí k nejdražším IT projektům v zemi. Důvodová zpráva, kterou máme na stole spolu se zákonem, uvádí, že počáteční investice bude 400 mil. a že se provozní náklady udrží pod 200 mil. ročně. Za pět let tak podle důvodové zprávy přijdou online pokladny státní správu na 1,4 mld. Když srovnáme tyhle náklady, které nám Ministerstvo financí předkládá v důvodové zprávě, s vlastní interní studií, kterou Ministerstvo financí má a odmítá zveřejnit, tak zjistíme, že to, co je v důvodové zprávě, je výrazně podhodnoceno. Interní studie uvádí výrazně vyšší částky. Pořizovací náklady podle ní dosáhnou 391 mil. a roční provoz uvádí 417 mil. V prvních pěti letech tak cena dosáhne 2,5 mld., nikoliv 1,4, jak tvrdí Ministerstvo financí ve veřejném dokumentu. Ovšem je potřeba k tomu dodat, že studie BDO označuje odhad 2,5 mld. za minimalistický a že lze očekávat během těch pěti let výrazné zvýšení nákladů. V těch 2,5 mld. jsou obsaženy především náklady na nový software, to představuje 300 mil. korun. Na platy úředníků Finanční a Celní správy 200 mil. korun, IT odborníky 150 mil. korun. Projekt doporučuje také vydat prostředky na nákup médií - já myslím, že v tomto případě nemusíme spekulovat o tom, která média budou oslovena přednostně - ve výši 20 mil. korun. Další tři miliony se počítají na nové automobily. A stejnou částku, tedy tři miliony, na mobily a notebooky pro zaměstnance. Do toho se ovšem nepočítají další náklady na zajištění provozu, především vybavení datových center, ve kterých se budou údaje z pokladen ukládat. Studie předpovídá, že systém online pokladen musí zpracovat - prosím pěkně bedlivě naslouchejte - musí zpracovat 10 mld. transakcí za rok a že data od podnikatelů bude evidovat deset let. Podle autorů studie k tomu budou zpočátku stačit volné kapacity, jež má ministerská firma Státní pokladna Centrum sdílených služeb, což je subjekt, který vznikl transformací ze Státní tiskárny cenin ve své centrále v Praze na Žižkově. Analýza firmy BDO ovšem upozorňuje, že skutečnou bezpečnost dat zaručí až přesun zálohovacího skladu na jiné pracoviště. To znamená, bude potřeba vystavět nové datové centrum. To nové datové centrum, pokud vím, když tak ať mi to pan ministr vyvrátí, chce Ministerstvo financí postavit v Zelenči u Prahy. Investice to bude zcela jistě v řádu miliard. Tato investice však není zahrnuta ani v interní studii Ministerstva financí ani v důvodové zprávě, kterou máme k dispozici. Jinými slovy, Poslanecké sněmovně je v dostupné dokumentaci zamlčováno, že schválení tohoto projektu vyvolá nutnou investici v řádu miliard, a je tedy Poslanecká sněmovna klamána z hlediska výdajových nároků, které schválení tohoto zákona bude mít. Náklady nebude mít samozřejmě pouze stát. Náklady, o nichž jsem přesvědčen, že budou vyšší než jakýkoli očekávaný možný příjem daně z přidané hodnoty. Prostě zaplatíme mnohem víc a budeme platit každý rok mnohem víc, než kolik se můžeme těšit na vyšší inkaso. Ale náklady budou mít pochopitelně také firmy a živnostníci, kteří se k systému připojí. Zase se odvolám na důvodovou zprávu pana ministra. Ta tvrdí, že nepůjde o mnoho peněz, a dává za vzor chorvatský obchodní řetězec Konzum místního oligarchy Ivici Todoroviče (smích několika poslanců), který patří k hlavním příznivcům online pokladen. Nevím, do jaké míry je spřízněn i s panem ministrem, o tom důvodová zpráva nic neříká. Ten Todorovič vyčíslil celkové náklady na zavedení elektronické evidence tržeb zhruba na pět eur za přihlášení se k systému. A ostatní náklady nesla dodavatelská IT firma v rámci běžné údržby softwaru. Materiál Ministerstva financí ovšem nezmiňuje, jestli řetězec Konzum nemusel kvůli online tržbám posílit své připojení na internet a kolik ho to stálo. Zcela jistě v našem případě, nebo v případě České republiky, velká část zejména malých a středních bude tomuto nákladu vystavena. I podle Ministerstva financí něco zaplatí malý živnostník. Nový terminál na online tržby přijde v Chorvatsku na 9 tis. korun, připojení na internet s dostatečnou kapacitou stojí 500 korun měsíčně. To podle dotázaných expertů odpovídá tuzemským cenám i u nás. Nové terminály pro 600 tis. českých živnostníků tak přijdou na 5 miliard. Spočteme-li tedy náklady pro všechny živnostníky, jsme zhruba na 5 miliardách. Nedomnívám se, že tohle je zrovna ten investiční náklad, který přinese České republice a českému podnikatelskému sektoru růst a konkurenceschopnost. To je prostě mrtvý náklad. Teda pro dodavatele tohoto systému jistě ne, to bude velmi živý náklad. Ale pro ty, kteří to budou muset platit, je to prostě hospodářská brzda.

Download XML • Download text