|

ps2013-027-05-004-102.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

102. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 417/ - třetí čtení

Date2015-05-20
Meetingps2013/027
Agenda Itemps2013/027/102
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/027schuz/s027163.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Pokud má tedy subjekt provozující daňový sklad garanci či složenou jistotu u celního úřadu v plné výši pro krytí spotřební daně a DPH, neumožní celní úřad expedici zboží nad limit krytý garancí či složenou jistotou. To v konečném důsledku znamená, že stát má těmito garancemi či penězi kryta veškerá rizika a nemůže o nic přijít, a to ani v tom případě, že by daný subjekt skončil v úpadku, resp. zkrachoval. Pokud tedy má nějaký subjekt garanci či složenou jistotu, je požadavek na splnění ekonomické stability absurdní a zcela zbytečný. Jaké mohou být problémy pramenící z nejednoznačnosti současného znění zákona? Současný text zákona je nejednoznačný a vyžaduje mj. splnění ekonomické stability i v případě, že daný subjekt má garanci či složenou jistotu. Dále je nutné vzít v úvahu, že požadavek na ekonomickou stabilitu má dvě úskalí. V první řadě se jedná s ohledem na opakované, resp. pravidelné posuzování ekonomické stability o administrativně velmi náročný proces jak na straně posuzovaného subjektu, tak zejména na straně státního aparátu. V druhé řadě je pak velmi diskutabilní, jak budou úředníci posuzovat ekonomickou stabilitu u podniků, které zavádějí nové technologie či rozjíždějí obchod s novými produkty. Je nutné si uvědomit, že zejména u nových technologií, jako je medicína, chemie, průmyslová výroba, informační technologie, řídicí systémy apod., se v prvních letech mohutně investuje a společnosti pak vykazují velké ztráty, které jsou jim pak kompenzovány v budoucnosti. Je to tedy věcí investorů, jaké peníze a v jakém časovém horizontu chtějí investovat za účelem budoucích zisků. S ohledem na velký rozmach moderních technologií a jejich narůstající složitost je prakticky nemožné, aby stát disponoval úředníky, kteří budou schopni fundovaně posoudit, v jakém stadiu se společnost nachází, resp. zda je v rozvojové fázi, kdy musí investovat, a je tedy ve ztrátě, a zda bude v budoucnu tyto své ztráty schopna kompenzovat budoucími výnosy. V takových případech je důležitější složení jistoty kryjící veškerá rizika související s výběrem všech daní a nechat na investorech zhodnocení jejich rizik, kdy stát nemůže vůbec o nic přijít. Pokud by ve výše uvedených případech byly úředníkem posouzeny tyto společnosti jako ekonomicky nestabilní a bylo jim odebráno povolení pro provozování daňového skladu či jim toto povolení nebylo vůbec uděleno, stát by se tak připravil o možné budoucí zisky ve formě daní z příjmů. Dalším důsledkem takovéhoto posuzování by pak bylo vysoké riziko pro nové investory, neboť odebrání povolení pro daňový sklad či jeho neudělení by znamenalo konec jejich investičního záměru, a tedy v konečném důsledku snížení nových investic v České republice a značné omezení rozvoje v oblasti nových technologií. Shrnul bych jen svůj pozměňovací návrh: V případě, že má subjekt složen u Celní správy garance či jistotu ve výši odpovídající možné daňové povinnosti, resp. tuto daňovou povinnost převyšující, měl by být považován za ekonomicky stabilního a v důsledku toho mít automaticky nárok na udělení povolení pro provoz daňového skladu, neboť stát v tomto případě neponese žádná rizika daňových nedoplatků či úniků. A na závěr: Současné znění zákona je nejednoznačné a velmi rozporuplné. Může se to jevit jako nástroj Ministerstva financí a jeho podřízených orgánů k cíleným atakům na konkurenci jistých zájmových skupin. Jistým důsledkem pak bude to, že dojde ke snížení přílivu investičního kapitálu do České republiky a k výraznému zvýšení možnosti k nekontrolovatelnému zneužití úřední moci. Navíc si stát aktuálním zněním zákona nijak nezlepšuje pozici pro výběr daně a plnění povinností ze strany dotčených firem. Zejména se nijak nemění riziko pro stát z pohledu výběru daně samotné. Milé kolegyně, milí kolegové, dovolím si požádat, abyste z výše uvedených důvodů podpořili můj pozměňovací návrh. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám děkuji. Další se do rozpravy hlásí pan zpravodaj Kalousek. Máte slovo. Poslanec Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, jen pro oživení. Máme dnes na programu dvě novely zákona o spotřební dani. Není to standardní práce vlády, většinou se novelizuje zákon takzvaně jedním vrzem. Vláda usoudila, že ho bude novelizovat dvěma novelami. Tak já jen teď připomenu, že původním motivem této novely bylo zdanění surového tabáku na úroveň tabáku zpracovaného a fermentovaného, což je sice v Evropě neobvyklé, ale nikoli ojedinělé, a většina z nás se domnívá, že vzhledem k vysokému množství zneužívání surového tabáku ke konečné spotřebě je změna zcela namístě. Druhá část se netýká spotřební daně a je to zákon o palivech a týká se oněch kaucí, které ještě prosadila naše vláda, pokud se mohu přihlásit k jejímu členství. Zjistili jsme, jak my, tak naši nástupci, že kauce jsou velmi účinným nástrojem proti daňovým únikům u spotřební daně z pohonných hmot, leč narazili na jistou námitku ústavní nekonformity u Ústavního soudu a Ústavní soud uložil termín 30. 6. sladit tuto normu s Ústavou České republiky. Vláda se s tím vypořádala podle mého názoru velmi přijatelně. A tady bych chtěl apelovat na to, abychom si uvědomili, že termín 30. 6. je jakýmsi hlavním motivem, mementem, signálem, nálepkou tohoto návrhu zákona, a to ze dvou důvodů. Za prvé. Do 30. 6., pokud Parlament neuvede do ústavně konformního vztahu, což podle mého názoru vládní návrh činí, kauce s nálezem Ústavního soudu, pak kauce nebudou moci platit a celé úsilí nejenom správce daně a zákonodárného sboru, ale i úsilí poctivé podnikatelské veřejnosti, která daně platit chce, přijde vniveč, protože od 1. 7. nebude možné kauce aplikovat. Z tohoto důvodu si myslím, že je mimořádně důležité tento návrh schválit. Druhý důvod je neméně závažný. Ten už trochu souvisí s tím tiskem 418, což je druhá novela zákona o spotřební dani. Podotýkám, že vláda se tu chová, jako kdybychom měli dva různé zákony o spotřební dani. Ujišťuji každého, kdo se nevěnuje daňové legislativě, že tomu tak není, že máme jen jeden zákon o spotřební dani. To pouze vláda se občas tváří, že máme dva a ke každému máme rozdílný přístup. Tak ta druhá novela zákona o spotřební dani obsažená v tisku 418... (Poslanec Kalousek se obrací k telefonující poslankyni.) Nejsem schopen mluvit do sofistikovaného telefonického rozhovoru. Promiňte, já počkám, až paní kolegyně dotelefonuje... (Vyčkává.) Já bych počkal, paní kolegyně, nechtěl jsem vás přerušovat, jen jsem to prostě nedal, dva mluvit nemůžeme. Buď jeden, nebo druhý. Druhý tisk, tisk 418, kde se vláda tváří, že je to nějaký jiný zákon, tak ho předkládá úplně jiný předkladatel, ten se týká biopaliv. Je více než zřejmé, že ho tato Sněmovna nedoprojedná, a také by to bylo kontraproduktivní, kdyby to udělala, do 30. 6. tohoto roku, což je v zásadě kritické datum, protože program daňové úlevy čistých biopaliv je notifikován Evropskou komisí do 30. 6. tohoto roku. ***

Download XML • Download text