Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

This is where the footnotes go.

Možnosti zobrazení

Text: Přepis Psaná podoba - Ukázat: Barvy - Značky: PoS Tag Features Lemma

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

(11.10 hodin) Ano, v tom slově je výrazná dávka opovržení. Opovržení, kteří někteří z nás cítí k práci, kterou tehdejší příslušníci pohotovostního pluku Sboru národní bezpečnosti vykonávali. Já bych si nikdy nedovolil tímto slovem označit bývalého pořádkového policistu, kriminalistu nebo dopraváka. Prostě to bylo povolání, které potřebuje každý režim, a ti lidé vykonávali veřejnou službu. Ale příslušníci Státní bezpečnosti a příslušníci pohotovostního pluku Sboru národní bezpečnosti nevykonávali veřejnou službu. Ti sloužili zločinnému režimu k tomu, aby brutálním způsobem potlačovali nikoliv kriminalitu, ale projevy svobodné vůle, občanské postoje a snahy o demokratizaci země. To byli prostě komunističtí fízlové. Já rozumím tomu, že někteří poslanci mandátového a imunitního výboru z řad vládní koalice, pánové Zlatuška, Fichtner z hnutí ANO, pan poslanec Tejc či pan poslanec Chvojka tento názor nesdílejí, že se na slovo fízl dívají jinak, protože prostě necítí to opovržení vůči práci těchto lidí a vnímají je neutrálně, možná dokonce pozitivně. Ale my, kteří to opovržení cítíme, máme na slovo fízl zcela jistě právo, a nejde tedy o urážku, ale jde o názorový střet. Jde o názorový střet, jak vnímáme činnost těchto lidí. Rozumím i tomu, že poslanci vládní koalice si taková slova nepřejí říkat, protože mají k těmto lidem mimořádně kladný vztah. Mohl bych uvést desítky příkladů. Řeknu jeden křiklavý za všechny. Poměrně nedávno byl do pozice druhého nejdůležitějšího muže na Policejním prezídiu, náměstka pro trestní řízení, jmenován důstojník, který má za sebou kariéru sedmi let důstojníka Státní bezpečnosti. Vládě to nevadí. Některým z nás to vadí, protože těch sedm let kariéry důstojníka Státní bezpečnosti opravňuje slovo komunistický fízl, jak jsem slyšel a četl jeho argumenty, dokonce i u pana poslance Ondráčka. Pardon - i u pana poslance Vondráčka. No a ten člověk dnes Sobotkovi, Babišovi, Chovancovi, slouží stejně horlivě, jako předtím sloužil Lorencovi, Obzinovi a Jakešovi. Někdy mě napadá, zda ne někdy také s podobným zadáním. Takže je celkem logické, že poslanci vládní koalice chtějí tohle slovo víceméně zakázat. A já s tím, prosím, nesouhlasím, protože to slovo vyjadřuje určitý názor a ten názor do Poslanecké sněmovny patří. Jako další argument bych uvedl i to, že to slovo nezaznělo samoúčelně. Já jsem se ten den ráno nevzbudil a neříkal jsem, co bych tak dneska udělal, navezu se do pana poslance Ondráčka. Já jsem to použil při rozpravě, která byla velmi případná. Jestli si dobře vzpomínáte, rozprava se vedla o tom, zda nad finančně analytickým útvarem jako nepochybně zpravodajskou jednotkou bude, či nebude zřízena parlamentní kontrola. Kolegové, prosím, mohli byste mi podat trochu vody? Děkuji za pochopení. Bude, či nebude zřízena parlamentní kontrola. (Řečníkovi byla donesena lahev vody.) Jednou z velkých vymožeností, kterou přinesla listopadová revoluce a demokracie, kterou jsme po ní získali, bylo, že nad represivními složkami státu, které do té doby byly do značné míry státem ve státě, byla převzata politická kontrola a vykonávána parlamentní kontrola. Že prostě nad represivními složkami, kterých se do té doby lidé báli, převzali politici kontrolu. Někteří z nás to tady prosazovali, někteří z nás to odmítali - a pan poslanec Ondráček velmi ostře vystoupil proti tomu, že on takovou kontrolu nechce. Podle mého názoru hájil verbálně jako poslanec Poslanecké sněmovny z určitého pohledu stejné principy, které v roce 1989 bránil s pendrekem v ruce, a proto bylo v tu chvíli podle mého názoru nezbytné říci nejenom, co se říká, ale také kdo to říká. Že prostě určité názory s úporností plísně ulpívají na našich demokratických institucích a docela nebezpečně je prorůstají. A i tento názor patří do Poslanecké sněmovny. Já vím, někteří poslanci vládní koalice mi na to mohou říci: Čo to trepeš? Aká parlamentná kontrola, čo je to také, všeci kradnětě a my chceme makať. Nětáraj! (Smích z pravé strany sálu.) Dvacet pět let tady bylo všecko špatně! Úplně všechno tady bylo dvacet pět let špatně, a my teď přijdeme makat a dáme to do pořádku! Některá slova povolíme, některá slova zakážeme a nikoho se nebudeme ptát! A nikdo se nás nesmí ptát na to, jestli náhodou po velké protikorupční revoluci nekrademe třikrát tolik, než se kradlo celých těch pětadvacet let. I tento názor, dámy a pánové, patří do Poslanecké sněmovny. A tady já prostě mám zásadní názorový střet s poslanci mandátového a imunitního výboru. Jak se díváme nebo nedíváme na činnost represivních složek před rokem 1989. Jestli k nim máme neutrální vztah, jestli k nim máme úctu, nebo jestli cítíme opovržení. Pokud k nim cítíme opovržení, vyjádříme ten názor slovem fízl. Rozhodnutí mandátového a imunitního výboru tedy spíše chápu jako snahu potlačit určitý názor, se kterým poslanci nesouhlasí. Docela chápu, proč někteří poslanci vládní koalice s tím prostě nesouhlasí. Znovu opakuji, vláda má poměrně vřelý vztah k lidem s touto minulostí, nechává je jmenovat do vysokých funkcí v Policii České republiky i ve státní správě a koneckonců ne všichni členové vlády mohou předložit čisté lustrační osvědčení. Já chápu, že se vám ten názor nelíbí, ale parlamentní rozprava je od toho, aby ten názor mohl být přednesen. Snaha zakázat ho mandátovým a imunitním výborem je snaha o potlačení svobodné diskuse. Dovoluji si proto navrhnout Poslanecké sněmovně usnesení: Poslanecká sněmovna ruší rozhodnutí mandátového a imunitního výboru číslo 82. (Potlesk z pravé strany sálu.) Místopředseda PSP Petr Gazdík Já děkuji panu poslanci Kalouskovi. Nejprve tu mám dvě faktické poznámky. S první faktickou poznámkou pan poslanec Vondráček, po něm pan poslanec Mihola, pak s přednostním právem pan poslanec Kováčik, pan poslanec Stanjura a po něm ti, kteří jsou přihlášeni k obecné rozpravě, paní poslankyně Chalánková, Fichtner, Ondráček, Tejc. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Radek Vondráček Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se k té samotné věci, k nějakému jazykovému rozboru, vyjadřovat nebudu. Já jsem jenom chtěl vystoupit, abych nebyl jako člen mandátového a imunitního výboru interpretován, co mi vadí, proč jsem co říkal. Já ve svém věku jsem schopen mluvit sám za sebe. Mně nevadil obsah, pane kolego Kalousku prostřednictvím pana předsedajícího, mně vadila forma. Já mám za to, že můžete mít i pravdu po materiální stránce, nicméně není nutné v této Sněmovně, v této ctihodné Sněmovně, jak řekl naposledy pan místopředseda Gazdík včera při jednání, používat některá slova. Jsou to slova svým významem neslušná. Soupeře lze usadit inteligentně, vtipně, bez toho, že bychom se uchylovali k těmto vulgarismům. Ono to potom prorůstá, věc se vyhrocuje.