|

ps2013-017-04-004-169.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

169. Zpráva České národní banky o inflaci - červenec 2014 (Zpráva o měnovém vývoji za 1. pololetí 2014) /sněmovní tisk 281/

Date2014-09-19
Meetingps2013/017
Agenda Itemps2013/017/169
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/017schuz/s017146.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   1 < Page 2 > 3

K tomu hlavnímu poslání, tzn. udržení cenové stability. Česká národní banka pro naplnění tohoto primárního cíle nebere někdy ohled na rozpočtové dopady, tzn. můžeme očekávat, že inflační cíl bude plus minus dodržován. Velmi, řekněme, pozitivní je nejenom očekávání v české ekonomice. Protože jsme malou ekonomikou, exportně závislou, tak zpráva je pozitivní, i co se týče evropských očekávání. Předpokládá se tedy stabilní vnější ekonomické prostředí. Jako obvykle s mírným, nebo možná s trošku delším zpožděním se tento příznivý stav objeví i na trhu práce. Obnoví se tedy možnost zaměstnávání. Pan guvernér hovořil v současnosti asi o 25 tisících nových pracovních příležitostí. Míra nezaměstnanosti bude stagnovat a v příštím roce by měla začít ještě rapidněji klesat. Pro vaši informaci, vzal jsem data k dnešnímu dni - nebo ke konci června máme zhruba 537 tis. nezaměstnaných. Co se týče vlastního hrubého domácího produktu jako ukazatele, který nás všechny extrémně zajímá. Tak kromě toho, že ve zprávě se pracuje s poměrnými čísly, pro ty z vás, kteří to tak podrobně nesledujete, uvedu, abyste si dokázali představit, jaká je výše našeho hrubého domácího produktu ve vývoji: V roce 2013 HDP 3 883 mld., v letošním roce se očekává hrubý domácí produkt na úrovni 4 061 mld. a v roce 2015 by to mělo být víc jak 4 216 mld. korun. Pro vaši představu doplnění. Jinak ten růst je pozitivní, řeč o tom byla. Stejně tak situace na trhu práce. Co se týče průměrné mzdy. Tady pořád, jakkoli průměrná mzda mírně roste, meziročně pořád se ještě bavíme o tom, že jak v  nominální složce, tak v  reálné složce pořád ještě jsme v poklesu. To si myslím, že jakkoli je to pozitivní, v tom pohledu retro to tak pozitivní není. Deficit veřejných financí. I o tom zpráva hovoří. Nás nejvíc zajímá z tohoto deficitu saldo veřejných rozpočtů atd. a pak hlavně strukturální saldo, které může vláda svými rozhodnutími ovlivnit. Tady ta zpráva je v tomhle ohledu trošku negativní, protože to strukturální saldo v příštím roce ještě poroste. Co se týče dovozu a vývozu, řeč o tom byla. Vývoz, což je pozitivní samozřejmě, se zrychlil, ale vzhledem ke změněné situaci začíná i rychleji růst tempo dovozu, čili na vstupu výsledek je celkem nulový. Co je podmínkou, aby tato optimistická čísla platila, je, že se samozřejmě neudějí nějaké změny. Některé signály drobně někde blikají v eurozóně a také by se nám mohlo velmi negativně promítnout, kdyby došlo k nějakým závažným situacím, příp. odvetným opatřením ze strany Ruské federace. To si myslím, že by mohlo zprávu ještě dostat do jiného světla. Zatím děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík děkuji panu zpravodaji Adolfu Beznoskovi. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jiří Dolejš Nechci zdržovat, je to zpráva, vezmeme ji na vědomí. Ale protože součástí zprávy je aktuální prognóza dalšího ekonomického vývoje, nepochybně prognóza aktuálního ekonomického vývoje je východiskem zpracování státního rozpočtu, který dostaneme za nějaké dva tři týdny, tak je dobré si udělat jasno. Protože pan guvernér, když končil, sice popsal reálie zprávy, ale skončil takovým optimismem. A je samozřejmě na místě úvaha, do jaké míry je ten optimismus erární a do jaké míry je reálný. Mám dvě poznámky, abych nezdržoval. Pan guvernér jistě , že letní zpráva OECD nám dala poněkud nižší hodnoty, pokud jde o odhad ekonomického vývoje. Myslím, že je to zhruba o jeden procentní bod. Ale dobře, řekněme, že se instituce mohou lišit ve svých názorech. Ale přece jenom asi to vychází z nějaké analýzy prorůstových faktorů, zejména pokud jde o vliv zahraničních trhů. A druhá moje poznámka směřuje k tomu, co tady naznačil trošičku pan zpravodaj - co kdyby. Jenže ono to co kdyby běží. Mám na mysli především riziko spirály obchodní války, kde samozřejmě zatím na datech nemůžeme vyčíslit za září, jaké to konkrétní dopady, ale faktem je, že některé firmy z vybraných sektorů to postihne. Nepochybně budeme muset vyčlenit nějaké prostředky na kompenzace. A probíhají i simulace v bankovním sektoru. jsem viděl simulaci České obchodní banky, simulaci na různé scénáře dopadů recese, nebo aspoň stagnace východních trhů v řádu desetin procentního bodu na vývoj HDP. Takže si dovolím využít přítomnosti pana guvernéra, jestli může na tyto poznámky zareagovat. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci Dolejšovi. Pan guvernér se hlásí o slovo, rád odpoví. Prosím, pane guvernére, máte slovo. Guvernér ČNB Miroslav Singer Děkuji za slovo, děkuji za otázky. Zkusím napřed to OECD. Přiznám se, že poměrně překvapilo. Ono se dost odlišuje od většiny ostatních prognóz pro nás. Trošku bych si tipl, že je to i tím, že ta prognóza vzniká dříve, že je sice zveřejněná, ale vznikala někdy podle mého názoru na přelomu loňského a letošního roku. OECD je velká instituce a ty věci se tam píšou nějakým procesem, který pak vede k tomu, že občas jsou dělány se zpožděním. Myslím si, že jinak se moc nedá vysvětlit ta odchylka i od ostatních institucí. Máme za sebou teď Article IV mission z IMF, které v zásadě čeká něco možná o něco lehce nižšího, ale rozhodně ne o procento, než my, atd. atd. Takže tam si myslím, že je to možná trošku složitostí vzniku, protože je to součást zprávy o celé světové ekonomice. Možná důležitější do budoucna - tady jenom upozorním, mám trošku problém v diskusi budoucna, protože máme měnové jednání ve čtvrtek a jsem v karanténě, ale zkusím vytvořit výroky, které neovlivňují trhy. Do Ruska, protože to je principiálně to, co se může změnit dramaticky, jde asi něco přes 4 % našich exportů, do Ukrajiny něco lehce pod 1 %. To znamená, že přímý dopad přes exporty a importy na agregátní úrovni do ekonomiky není dramatický. Je nepříjemný, ale není dramatický. Bavíme se o desetinách. Mnohem dramatičtější samozřejmě jsou ty eskalace a spekulace kolem zásobování energiemi. A my jsme na tom ve střední Evropě ještě relativně nejlépe, protože jednak máme poměrně velké zásoby a jednak máme alternativní plynovody i ropovody, které kapacitně vlastně při otočení postačují. V tom máme situaci dost výjimečnou. Na druhou stranu stejně bychom zřejmě museli kupovat energie z ruského trhu. Kdybych měl ale spekulovat o tom scénáři, vypíchl bych druhou stránku věci. My jsme jedni z těch, kteří mají v Rusku významnější exportní trh, a pro Rusko je Evropská unie zvlášť na úrovni energií dramaticky významný trh. Myslím, že je to 14 % jejich exportů a ještě větší podíl samozřejmě na tom vývozu energií. Mimochodem Ukrajina je 10 %, která samozřejmě teď přirozeně padá pro to, co se děje. Jinými slovy, každý obchod dvě strany. A vzhledem k tomu, že tento obchod se nenarušil ani během nejvypjatějších období studené války, nějak se mi nechce příliš spekulovat, protože to bych se dostal za hranice ekonomie do hranice jiných ministrů o tom, proč a jak by se mohl tenhle obchod narušit. Asi tak. Nedojde-li jinými slovy k nějakým extrémním událostem, tak si myslím, že tento nejvýznamnější kanál nebude dělat takové problémy, jak by se mohlo zdát. Děkuji.

Download XMLDownload text