|

2013-060-06-028

28. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé /sněmovní tisk 1000/ - druhé čtení

Date2017-09-13
Meeting2013/060
Agenda Item2013/060/028
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/060schuz/bqbs/b16002801.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   017 < Page 018 > 019
Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji. Pan poslanec Chalupa a jeho faktická poznámka. Poslanec Bohuslav Chalupa Děkuji za slovo. Možná že to někomu přijde směšné, máme tu vládu, nebo minulé vlády schválily Dublinskou a Lisabonskou smlouvu, a dneska řešíme velmi složité bezpečnostní záležitosti. A nikdo nepředpokládal, že to bude. Dneska tady máme tuto smlouvu a já se obávám, že nikdo z nás není vůbec schopen odhadnout dopady těchto smluv, pokud nejsou pořádně vysvětleny a rozdiskutovány i z těchto pozic. Protože, bohužel, všichni se tím hájili, že vstupujeme do Evropské unie, a dneska to v Evropské unii vypadá tak, jak to vypadá. Nemám moc času, takže to tady nebudu rozepisovat, ale jako vzít to za bernou minci, že prostě tady je nějaká smlouva a ta je super, a nikdo tady není, kdo by to vysvětloval, já si myslím, že se vyznám, trošku, v obraně a bezpečnosti, a ta migrace s tím souvisí. Vy jste nás všichni ujišťovali o tom, že ty smlouvy, které se s Evropskou unií uzavřely, nám zajišťují bezpečnost. Podívejte se, jak je chráněn schengenský prostor. Dneska jsem řešil ochranu Hradu. Tady si jezdí, do té země, kdo chce a jak chce a po Evropě se pohybují statisíce lidí, o kterých nic nevíme. Netvrdím, že to s tím souvisí, ale jsou tyto věci pořádně rozdiskutovány? Někam spěcháme? Když to budeme chtít uzavřít, tak to uzavřeme vždycky. Já proti Kanadě nic nemám, ale byl jsem na jistých seminářích s Kanaďany, kteří, říkám, mají velice vstřícný postoj k migrantům. A k těm migrantům, které my tady ale nechceme. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji. To byla zatím poslední faktická poznámka. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Leo Luzar Vážený pane předsedající, vážení páni dva ministři, dámy a pánové, nebudu tady příliš dlouho a chci dopředu avizovat, že na závěr svého vystoupení bych rád, abyste hlasovali, procedurálně hlasovali, a avizuji tedy, abyste si zajistili dostatek svých členů v lavicích. Když se vrátím úplně na začátek, nebo ne, dovolím si reagovat na věci, které tady zazněly. Zazněly tady problémy s pracovními silami a přísunem migrace a vzbudilo to hodně velký smích ze strany pravice. Nevím, jestli kolegové znají plán Evropské unie na přísun pracovních sil z třetích zemí. (Poznámka z levé strany sálu.)Kanada je třetí země, vážený pane kolego, to není členský stát Evropské unie. Evropa v roce 2000 přijala plán, že do roku 2030 by měl narůst počet migrantů z třetích zemí, teď mluvím o legálních migrantech z třetích zemí, výběrovým způsobem až o 20 milionů. Ten plán existuje, má své pořadové číslo a funguje v materiálech Evropské unie. Minulý rok, v roce 2016, se Evropská unie rozhodla, že tento projekt Evropské unie, který má bránit vylidňování Evropské unie, tzn. úbytku pracovních sil, rozšíří i o novou vlnu migrace. Jinými slovy zahrne migranty, kteří už v té Evropě jsou a kterých se nemůže Evropa zbavit, a to už Německo zkoušelo a nyní Německo přiznává, že ten problém má obrovský, že se prostě nedaří je vystěhovávat, tak je zapojí do tohoto programu a vyčlení na to obrovské prostředky, které v tom projektu jsou. Ony už tam jsou alokovány. A že je vyčlení. Samozřejmě ty prostředky míří hlavně do jazykového vzdělávání, míří do pracovního vzdělávání, do zdravotnictví pro tyto osoby, o které Evropa předpokládá, že obohatí svůj vnitřní pracovní trh. Jedná se o pracovníky z třetích zemí, jinými slovy migranty. Ale Evropa opustila ten výběrový princip, který původně měla v mysli, že si bude vybírat pracovníky, které potřebuje, a přijala princip obecný. Když už tu jsou, tak to vyřešíme tady těmito penězi. Mimo jiné, ta debata, která se dneska rozvíjí od těch půl milionu korun, které máme dostat za každého migranta, kterého přijmeme, nebo ekvivalent v euru, to nejsou peníze, které dostaneme jako dárek za to, že někoho přijmeme. Ne ne, to jsou peníze na dorovnání sociálních rozdílů těch lidí, aby nechtěli do toho Německa, do toho Švédska, kde jsou sociální dávky takové, ale aby to pokrylo ten rozdíl a oni mohli dostávat u nás tytéž dávky, které by byly v Německu nebo ve Švédsku, a nechtěli tam jít, aby zůstávali u nás. V tom protokolu se už nehovoří, jak dlouho tyto dávky budeme muset poskytovat a co budeme vysvětlovat našim důchodcům, kteří celý život tady pracují a mají nárok na zasloužený důchod, že člověk, který sem přijde, nevíme, kdo to je, nevím, odkud přichází, a dostane větší dávky v pomoci než ten důchodce. To se samozřejmě Německa netýká. Německo si to ošetřilo, německé důchody jsou vyšší. To je problém. Zatím se ta diskuse vůbec nevede. A odbočil jsem. Ale mě opravdu iritoval ten smích, který se odehrával zprava, protože o tom vůbec nic neví, ale pouze, že to není momentálně aktuální téma a že u toho migranta není javorový list na triku, tak tvrdit, že to je směšný argument, to je chybné. A já si myslím, že ta debata se tady ještě k tomuto tématu bude odehrávat. Omlouvám se, odbočil jsem, ale nedalo mi to, abych se u toho nezastavil. Hodně tady zaznívaly argumenty, že tady nic konkrétního nezaznělo. V prvním čtení tohoto zákona jsem čistě používal studii dopadů uzavření komplexní dohody. Je to oficiální materiál umístěný v našich datových službách, který máme jako podklad k tomuto materiálu. Tato analýza je docela podrobná, upozorňuji, není ani pozitivní, ani negativní, je objektivní. A hodně hovoří o tom, jak tuto smlouvu chápat, když se na ni dívají odborníci, tedy ne laici, ne lékaři, ne učitelé, ale odborníci, kteří dostali za úkol, aby ji zhodnotili. A už z této smlouvy vyplývají docela závažné věci, upozorňují na ně. Nekonstatují, neříkají, upozorňují, aby si ten, kdo to čte, udělal obrázek. Já si myslím, že to je jedna ze základních věcí, které bychom si měli prodiskutovat. Včera jsem hovořil o konkrétních výhradách, které zaznívaly při projednávání tohoto materiálu ve státech Evropy, a jak se tyto státy Evropy potažmo s nimi vyrovnaly v rámci svých připomínek a dodatků. Jak se s tím vyrovnala Česká republika? Neříkám teď, jestli dobře, nebo špatně. Upozorňuji na to, že prostě tyto státy v této vynikající obchodní příležitosti pro Evropu spatřovaly ohrožení svých vlastních národních zájmů, a proto si tam daly podmínky. Kdyby tady platilo to, co tady zaznělo z úst pana ministra financí, jak je ta dohoda obchodní, jak nechápeme, jak ty korporace to s námi myslí dobře, jak tady chtějí otevřít ten volný trh, abychom my měli práci a zbohatli jsme, tak se ptám: těch 27 nebo 26 států mimo nás to chápe jak? Že si tady tyto podmínky dávají a tvrdě je vyžadují. Je to možná otázka k diskusi, já jsem u toho projednávání nebyl. Ale každopádně při tom projednávání mě napadla jedna věc. Proč diskutuje celá Evropa - a upozorňuji, že trošku náš hlavní mediální proud míjí ty debaty, které se v Evropě k CETA odehrávaly, o TTIP jsme viděli jednu demonstraci, 300 tisíc lidí prošlo Německem, rychle to proběhlo ve zprávách. Ale i k té CETA demonstrace probíhaly po celé Evropě. Proč mezinárodní smlouva, která je opravdu o byznysu, vzbudí takové emoce? Vždyť jsme tady v Parlamentu měli desítky smluv. Dvoustranných smluv, vícestranných smluv. A probíhaly absolutně hladce. Vás nikdy nezaujalo, proč to vlastně vzbuzuje v lidech tyto emoce? Tak jako tady mi někdo říká: Protože to oslabí vliv Ruska. Tak potom tedy všichni, co říkají, že to je smlouva o byznysu, nám lžou, protože to je byznys pouze jako, ale je to na oslabení vlivu Ruska. Tak to už tedy jako klobouk dolů. Jestli toto je jako konspirační teorie, která tady zaznívá, a někdo se jí řídí... A ještě říká: Léty ověřená. Hm, tak to tedy nevím. Ale nesluší se komentovat výroky, které zaznívají na půl úst a bez mikrofonu, jelikož se k nim nedá potom vrátit v rámci záznamu. Tak to také tak činit nebudu. Ale základní problém té dohody - a tady už to také zaznělo z úst kolegy Plzáka, aniž bychom byli domluveni, byť to tady možná v kuloárech takhle zní, jelikož je členem zahraničního výboru, a na zahraničním výboru jsem se snažil kolegy, kteří dostali za úkol spolu se mnou tento materiál projednat, upozornit na ty problémy, bohužel čas projednávání tohoto materiálu byl tak zkrácen, že prostě do hlubších diskusí, do hlubších analýz to prostě nešlo. A já jsem to i na tom výboru říkal, že mě to mrzí, protože si myslím, že jsme si mohli odpustit možná některé nejasnosti. Proto také děkuji Ministerstvu průmyslu a obchodu za ten dopis, nevím, jestli jste ho všichni dostali, kde ty analýzy a nějaké výtky, které jsem uplatňoval, se snažilo odpovědět. Ale to, co vzbuzuje největší emoce v rámci té smlouvy, je právě ten systém pozitivní - negativní, to už jsem zde včera rozebíral, na to chci upozornit, a to, jak se budou vymáhat investiční spory. To je novum. Absolutní novum. Také jsem vás upozorňoval na to, že Evropa toto novum chce brát jako svůj směr do budoucna v rámci mezinárodních smluv. Ale není to pravda. S tím Japonskem to prostě už neudělala. A Japonsko je podstatně významnější partner Evropské unie než Kanada. Tady už vycouvali z těch návrhů. Čili zůstává to dneska, pokud budeme brát TTIP jako mrtvou, pouze a jedině v CETA. Momentálně. Evropa dala zpátečku. Ale toto, ta CETA, už je v běhu. Dát teď zpátečku je trošku problém. Tak dle mého názoru byrokrati v Bruselu se trošku modlí za to, aby z toho náhodou něco nevzniklo negativního, co by je mohlo i silně poškodit. Ale věřím, že to, co chci teď říci, vám pomůže možná pochopit jejich myšlení, když to tvořili. To myšlení převzalo i předkladatelovo ministerstvo, i pan předkladatel, když bude tady vystupovat, předpokládám, v závěrečném slovu a už nebudeme na to moci reagovat, bude hovořit o tom, že přece ano, nemůže tato smlouva myslet na všechno a je v té smlouvě možnost, že prostě budeme i dodatečně moci, s tím lze souhlasit. Problém ovšem je, že to, co dodatečně budeme moci, půjde do té komise. Toho společného orgánu, který je složen z kanadských a evropských úředníků, které my možná určíme, ale určitě ne volených, kteří budou rozhodovat, co ano a co ne. A kdosi - tady to zaznělo, legislativa ohledně zbraní, jaké je naše slovo v rámci Evropy? Jak tady kolegové z pravice tleskají této smlouvě a jako jeden muž, tady zaznělo z úst jejich předsedy klubu, to budou podporovat - pardon, muž i ženy, předpokládám, že to budou podporovat. A jak se dívají na jejich snahu po debyrokracii Bruselu? A touto smlouvou dávají Bruselu obrovskou moc rozhodovat, co kterému členskému státu v rámci jeho ochrany přísluší a co ne. Paradoxně v tomto je, že my zřídíme nezávislý soudní tribunál, který je uměle zřízen, ale má tento titul, budou tam jmenováni soudci atd. Mimo jiné, to jmenování je docela zajímavé. Ale to je řekněme právní záležitost, kteří budou rozhodovat. Budou jako zástupní rozhodci v této věci, ale nebudou rozhodovat podle svého vědomí a svědomí a konkrétního případu, který rozhodují, ale podle rozhodnutí a výkladu této smíšené komise. To je paradox. Já jsem si furt myslel, že prostě když už je nějaký nezávislý rozhodce, tak rozhoduje podle svého vědomí a svědomí. A když náhodou ten rozhodce je nějaký, řekněme, ve svém rozhodnutí nepřesvědčivý, tak jednotlivé skupiny, žalovaný, žalobce apod., se obrátí na soud. A soud potom s konečnou platností, ať již národní, nebo mezinárodní, stvrdí to rozhodnutí. A takhle by to mělo fungovat. V tomto případě, v té CETA, tomu tak ale není. Tady výkladem smlouvy CETA je pověřena ta smíšená komise a jejím rozhodnutím je ten rozhodce, soud, nebo jak to nazvete, povinen se řídit. Čili když mu přijde žaloba nějakého nadnárodního koncernu na stát, že přišel o zisky, anebo že hrozí, že přijde o zisky - a teď si můžu vymyslet třeba i tu těžbu lithia a podobných záležitostí - tak tato komise rozhodne, jestli je v zájmu České republiky, protože my ten zájem budeme předkládat jako národní parlament, že chceme ochránit, chceme zabránit špatné těžbě, chceme zabránit něčemu, jestli je to o oprávněných zájmech Evropské unie a Kanady, protože tam budou zastoupeny obě dvě skupiny stejně. A rozhodnutí evropského... této komise, bude nadřazeno našim názorům na tuto věc. Čili my ztratíme možnost jako parlament, národní parlament, hájit zájmy na našem území, protože v těchto investičních sporech bude nadřazen výkladový názor této komise dokonce i nad názor toho nezávislého, v uvozovkách, rozhodčího soudu. To je největší problém, který vzbuzuje ty největší emoce. Že se národní státy zbavují jediné možnosti, jak ovlivňovat ekonomiku, hospodářství v těch nadnárodních záležitostech. A to tady vcelku nikdo nevysvětlil a to je jediný argument, který zaznívá. V budoucnu to nějak je řešeno, tady budou oni rozhodovat. Ale až čas ukáže, jak je to doopravdy. A tady toto je k zamyšlení. Já se chci ale dneska zaměřit na věc, která mě osobně trápí, protože jsem si dal docela dost práce nastudovat tuto materii. A jenom si s dovolením nalistuji správný podklad. Jak vidíte, těch materií je hodně. A dobrat se toho jediného správného je problém. Proto se ani nedivím kolegům, kteří to nečetli. Už pohled na otevřenou webovou stránku našeho úložiště budí hrůzu, když se podíváte, jak tato smlouva je rozsáhlá, kolik má výjimek, kolik má dodatků. A zcela logicky její projednávání a pročtení by zabralo obrovské množství času. Pane předsedající, s dovolením, já si dojdu na stůl. Já jsem to asi nechal na stole. (Vzdaluje se od řečniště ke svému stolku.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name