|

2013-060-06-028

28. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé /sněmovní tisk 1000/ - druhé čtení

Date2017-09-13
Meeting2013/060
Agenda Item2013/060/028
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/060schuz/bqbs/b16002801.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   013 < Page 014 > 015
Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji, to byla zatím poslední faktická poznámka. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Grospič. Prosím, pane poslanče. Poslanec Stanislav Grospič Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, já jsem původně k hospodářské a obchodní smlouvě CETA a jejím důsledkům nechtěl vystupovat, protože si myslím, že tato smlouva tady byla už skloňována dostatečně i včetně argumentů, proč se zamyslet nad tím, zda ji skutečně potřebujeme a máme přijímat. Ale když poslouchám tu diskusi a argumenty, které se zejména soustřeďují z řad na její obhajobu, tak si myslím, že je potřeba, aby tady zaznělo také ještě jedno upozornění, které rovněž má svoje hluboké opodstatnění a může se dotknout více než 4 milionů lidí, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru v České republice, a z toho výrazně té části, která je zaměstnána ve veřejném sektoru a ve službách. Protože i tam tato smlouva nepředvídatelně může zcela přestavět prostředí, v jakém jsou tyto veřejné služby poskytovány, a může změnit zcela podmínky práce s tím, že to může mít také velice negativní dopady právě na onu skupinu zaměstnanců. A to si myslím, že není dobře. A neobstojí ani argument, že se teď nacházíme v období určité hospodářské ekonomické konjunktury a že není čeho se obávat, protože naopak je potřeba uvolnit pracovní právo a přinést větší pružnost, aby si firmy mohly vybírat a lidé nebyli vázáni. Protože si myslím, že - a někdy v roce 2008 to tady řekl pan kolega Kalousek, když komentoval tehdy nastupující hospodářskou krizi - že v podstatě se nemá s tím dělat nic, protože trh, a to že bychom měli my jako členové komunistické strany vědět, se s tím musí vypořádat sám, protože to je zákonitost společenského systému, který tady je. Ale právě ta zákonitost může řadě lidí přinést tíživou sociální situaci. Není tedy asi tajemstvím, že hospodářská a obchodní smlouva CETA je sice smlouvou mezi státy a Evropskou unií, potažmo jednotlivými členskými státy s omezenou suverenitou v rámci Evropské unie, ale že ve skutečnosti jde o smlouvu mezi těmito státy a obchodními korporacemi, aby některé státy své kvalitativní a bezpečnostní požadavky zmírnily, nebo rovnou vlastně odstranily. A ono to je v kontextu celé té liberalizace, kterou nám servíruje Evropská unie, a nutí nás v jednotlivých odvětvích, včetně třeba pracovního práva, přijímat. Proti CETA se staví zejména zaměstnanci a odborové organizace. Obávají se, že dohoda neúměrně posiluje právě velké korporace - o nich už tady byla řeč -, ohrožuje standardy kladené na kvalitu životního prostředí nebo pracovního práva. Velmi kritizovaný v této souvislosti je zvláště tribunál pro řešení investičních sporů. A to si myslím, kolegyně a kolegové, že bychom neměli pominout. Tady je velká intervence do suverenity, aspoň té zbývající, národních států, členských států Evropské unie, tedy i České republiky. V případech, kdy investor žaluje stát - a zde nastupuje ta úloha tribunálu pro řešení investičních sporů, nikoli soudů národních států nebo soudů v rámci Evropské unie - za poškození svých zájmů či neplnění oprávněných očekávání a který dohoda zavádí. Tento bod je potom jistou inovací arbitrážní dohody zaváděné v mezinárodních smlouvách a vytváří zvláštní institut soudní moci mimo existující soudní systém jak Evropské unie, který často kritizujeme, ale i členských států. A stojí tedy za zvážení, zda chceme takovýto model, chceme zde budovat třetí soudní instituci, nebo ne. Já si myslím, že to nic dobrého nepřinese a není to v zájmu České republiky. Tribunál a mechanismus jeho činnosti tak představují jednu z nejkontroverznějších části dohody. Řada členských států, když se tato smlouva projednávala v Evropském parlamentu nebo se projednala v národních parlamentech, tento mechanismus odmítá s poukazem na to, že Evropská unie a její členové jsou právními státy s vyspělým nezávislým soudnictvím, a také poukazuje na to, že zřízení tohoto soudu naruší princip obecně platného práva a princip rovnosti vůči právu. A to si myslím, že je velice závažný argument. A tady také nezaznělo, a čekal bych to od vlády, že zazní, že řada členských států Evropské unie si právě v této části chce vyjednat určitou exkluzivitu, že se na ně tato instituce nebude vztahovat, anebo bude působit pouze subsidiárně. Je to tedy zásah proti demokracii, protože stát nemůže žalovat investora, zatímco investor může stát žalovat. A to si myslím, že je ono vážné narušení zpoplatnění obecného práva, a to v principu rovnosti, a odsunutí soudních soustav jak Evropské unie, tak národních států někam úplně na podružnou úlohu naopak je do subsidiarity, kdy tu generální příslušnost bude mít tento tribunál. Jak tedy upozorňují právní analýzy, které si vyžádala např. řada evropských odborových svazů, zatím bude chráněno právo investorů i na případné budoucí zisky, pracovní a environmentální právo bude pod tímto tribunálem naopak oslabeno, a institut zpochybňuje i prestižní, např. třeba pro vaši informaci německá soudcovská unie, ale mohli bychom jít po jednotlivých členských státech Evropské unie a našli bychom v každém tom státě nějakou stavovskou komoru, kde se lidé právně vzdělaní obávají těchto kroků. A když jsem už zmínil tu německou soudcovskou unii, tak ta konstatovala, že názor a soudy členských států Unie nejsou schopny investorům poskytovat efektivní právní ochranu, je jasně spojován s návrhem na ustavení právě onoho mezinárodního investičního soudu a postrádá oporu v již zjištěných skutečnostech. Jako bychom tedy my a Kanada nemohli být právními státy, zatímco smlouvami typu CETA, ale i typ, který se diskutoval, je špatná filozofie a přístup k mezinárodnímu obchodu posvěcován jako zcela legální. Současné smlouvy totiž kladou důraz především na spolupráci v ekonomické oblasti, ale (nesrozumitelné)onen možný negativní dopad smluv na civilní obyvatelstvo, v tomto případě třeba i na zaměstnance, potažmo i na ono zmiňované životní prostředí, které také tady bylo probíráno. A co je vážné, že soulad smluv se zásadami udržitelného rozvoje a další problémy, které už dávno nemůžeme sledovat, jsou odsouvány jak v Kanadě, tak ve Spojených státech amerických na vedlejší kolej a nejsou prioritou těchto zemí. Komu tedy v této souvislosti toto neříká, tak bych chtěl ještě říci, že ekonomizace politiky v této souvislosti nepočítá s hodnotami, které nelze vyjádřit v číslech, ale stále více se zbavuje občany na podílu moci a je to způsob, který my vyčítáme právě řadě autoritářských států, ale na druhou stranu je sami bez váhání touto smlouvou budeme implementovat do českého právního řádu, a to za situace, kdy tu třeba chybí zákon o obecné referendu, který komunistická strana několikrát předkládala a byl odmítán touto Sněmovnou, a koneckonců stejný osud postihl i ten vládní návrh zákona, kdy vládní koalice neměla sílu a vůli se jím zabývat a sama ho odsunula, tak není dobrým signálem, protože možná, že by bylo i dobré, kdyby o takovéto smlouvě, jako je CETA, se mohli rozhodovat přímo sami občané České republiky a nebylo to zase o nich, ale bez nich. Chtěl bych tady říci ještě jednu věc. Často se diskutuje ta ona zmiňovaná otázka suverenity. Chtěl bych tu obavu odborů a zaměstnanců z generalizace pracovního práva, které bude vnucováno na základě přijetí smlouvy CETA, také říci, že je podloženo tím, že panuje výrazný strach, že stát, kterýkoliv, včetně České republiky, když se zaváže touto smlouvou CETA k jejímu plnění, tak se vzdá právě ve jménu té liberalizace všech svých regulačních zásahů, které jim právní řád zatím dává, do veřejných služeb, a to po celou dobu platnosti této smlouvy, pokud nebudou uveřejněny v takzvaném negativním seznamu, ale o tom se tady raději nehovoří, a strany v něm vyjmenované služby, u nichž si vymiňují tu či onu formu regulace, a všechny ty ostatní služby tedy budou považovány automaticky za liberalizovatelné, tudíž budou vyjímány z jurisdikce českého právního řádu, anebo bude Česká republika tlačena k tomu, aby jej liberalizovala a snižovala ony standardy, které zde máme nastaveny. Říkám to všechno také schválně a v kontextu toho, že jsme poměrně dlouho, rok, více jak rok, projednávali v této Poslanecké sněmovně snahu o rozsáhlou novelizaci zákoníku práce a my jsme ji jako komunistická strana kritizovali, protože si myslíme, že šla nad rámec původních myšlenek, načtením řady pozměňovacích návrhů byla vyryta podstata té novelizace a mohlo to vážně ohrozit to spektrum ochrany zaměstnanců a pracovních standardů, které jsou v České republice. Jestliže přijmeme smlouvu CETA, tato liberalizace bude znovu na stole, protože tato smlouva ji bude přímo vyžadovat v realitě tvrdé praxe. Myslím si tedy, že bychom se měli zamyslet, nepřijímat smlouvu CETA a zvážit její dopady, skutečné dopady do všech oblastí života naší společnosti, ale zejména proto, abychom se nezbavovali suverenity České republiky. Děkuji.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name