2013-053-02-005
5. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní /sněmovní tisk 873/ - druhé čtení
View options
Text: - Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Skončil vám čas. Děkuji. Můžeme pokračovat v rozpravě vystoupením pana poslance Klašky. Připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Klaška
Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, dámy a pánové, dovolte mi stručně okomentovat představy nebo sdělit, že v podrobné rozpravě se přihlásím k pěti pozměňujícím návrhům. Nyní stručné zdůvodnění nebo komentář k jednotlivým pozměňovacím návrhům. První pozměňující návrh. V tom navrhuji vedle družstev, svěřeneckých fondů a rodinných fundací omezení nebo zamezení dvojímu zdanění taky pro obce a svazky obcí, zejména u svazků obcí pro vodovody a kanalizace. Jsem bývalý starosta a dlouholetý také předseda takových svazků pro vodovody a kanalizace a to prostředí docela dobře znám a vím, že jsou svazky obcí, které vlastní nebo ovládají svou odbornou provozovatelskou organizaci, také obchodní společnost, prostřednictvím těmi svazky založené obchodní společnosti. Když jejich odborný provozovatel jako obchodní společnost vytvoří zisk, řádně ho zdaní, ale než se ten zisk dostane formou dividend k jednotlivým svazkům nebo obcím, tak je jako dividenda také zdaněn. Čili ten zisk, ten výnos, zisk je zdaněn tedy dvakrát. Protože se pohybujeme v sektoru veřejných rozpočtů, považuji tento svůj návrh za daňově neutrální, nebo neutrální, protože vím, že tyto svazky obcí, obce a svazky obcí dlouhodobě stabilně veškeré výnosy reinvestují do vlastněné nebo jimi spravované vodohospodářské infrastruktury, tzn. do oprav, rekonstrukcí, popřípadě dalšího rozvoje jednak vodovodů, veřejných vodovodů a také do kanalizací. To je tedy první návrh. Dále mi dovolte představit sérii čtyř pozměňovacích návrhů, které předkládám jménem celého poslaneckého klubu KDU-ČSL, kterými nabízíme Sněmovně takovou paletu možností v různých úrovních nebo v různé šíři vyjmout drobné podnikatele z působnosti zákona o evidenci tržeb. Abych to uvedl hned na začátku, KDU-ČSL byla a je pro evidenci tržeb nebo pro elektronickou evidenci tržeb, ale pro vybrané obory. Tvrdili jsme a dlouhodobě tvrdíme, že k tomu máme tři důvody. Velmi stručně - že chceme, aby trh byl férový, že chceme, aby daně platili všichni daňoví poplatníci, nejen ti, kteří musí, a také že jde o jakousi modernizaci státní správy. Ale také od počátku a více než rok uplatňujeme připomínku, že drobní podnikatelé by měli být vyňati, že nejsou hlavním zdrojem daňových úniků. A nyní mi dovolte vysvětlit jednotlivé pozměňující návrhy. Navázal bych na kolegu Fiedlera, co tady říkal o novele zákona o evidenci tržeb, kterou jsem předložil spolu s panem ministrem Jurečkou jakožto poslancem. Obsah této novely jsme přetavili do dvou pozměňujících návrhů, které jsou v systému zaneseny pod čísly 5355 a 5356. Jedním tím pozměňujícím návrhem tedy znovu navrhujeme vyjmout z působnosti zákona o evidenci tržeb ty prodejce na farmářských trzích, kteří prodávají své potravinářské a zemědělské výrobky nebo jiné regionální produkty. Odvoláváme se na § 18 živnostenského zákona a říkáme, že podíl jejich prodejů jakožto prvovýrobců má být nejméně 75 %. K tomu mi dovolte malé vysvětlení, že jsme se zabývali legislativním ukotvením pojmu farmářské trhy jak v České republice, tak v okolních státech i jinde ve světě. Dovolte mi stručně sdělit, že nejlépe to mají vyřešeno ve Spojených státech amerických, kde mají také farmářské trhy nejdelší tradici, a v podstatě řeší tentýž problém jako u nás - jak upřednostnit formu, prodej na farmářských trzích, tuto formu především pro prvoproducenty, tedy pro ty, kteří prodávají vlastní výrobky. Snažíme se to řešit právě tím omezením, tedy vyjmutím prodejců na farmářských trzích, kteří prodávají nejméně, minimálně 75 % své produkce. Je to také proto, že by došlo k podstatnému ztížení prodeje a zvýšení nákladů spojených s evidencí tržeb. Druhý pozměňovací návrh, který jsem již zmínil, se týká druhé části té naší novely, kterou jsme s kolegou Jurečkou podávali v červenci letošního roku, a ta se týká podnikatelů či spíše lidí, kteří si pouze přivydělávají ke svému rodinnému rozpočtu. Týká se to podnikatelů, nebo takzvaných podnikatelů, kteří podnikají podle zákona o důchodovém pojištění v režimu tzv. vedlejší podnikatelské činnosti, a omezili jsme je podle toho právního předpisu, tedy o důchodovém pojištění, takzvanou rozhodnou částkou, která je jakýmsi legislativním automatem a která je stanovena ve výši 20 % průměrné mzdy. Kdybychom si to přepočítali do konkrétních čísel, je to 5 400 korun měsíčně nebo 64 800 ročně jejich zisku nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji. Z toho je evidentní, že se jedná skutečně o drobné v uvozovkách podnikatele, či spíše lidi, kteří si skutečně chtějí pouze přivydělat ke svému jinému druhu příjmu. A to je podmínkou, mít ten jiný druh příjmu. Třetím z naší palety nabízených pozměňovacích návrhů je návrh, který je založen na jednoduché úvaze vyjmout z působnosti zákona o evidenci tržeb ty podnikatele, jejichž roční příjmy dosáhnou maximálně částky 414 000 korun ročně. Proč tato částka? Je to částka, když podnikatel vydělá tuto částku, použije nerozšířenější výdajový paušál ve výši 60 %, a pokud odečte svou slevu na dani jakožto poplatník, vyjde z toho nulová daň. Takže pokud tito podnikatelé nekrátí tržby, tak vlastně u nich nedochází jednak k daňovým únikům a nelze zvýšit saldo výběru daní. Domníváme se, že tedy by šlo pouze o zvýšení administrativní zátěže takovýchto podnikatelů. A poslední z palety našich pozměňovacích návrhů, které vám nabízíme, je návrh, který je zaveden v systému pod sněmovním dokumentem 5357 a je založen na úvaze paušální daně. Paušální daně ale pojaté pro všechny podnikatele, kteří o ni požádají podle stávajících pravidel a podle pozměňovacího návrhu nebo návrhu rozpočtového výboru, který rozpočtový výbor Sněmovně předkládá, který byl na rozpočtovém výboru již schválen. To znamená i s těmi úpravami, že podnikatel může mít zaměstnance atd., tak jak to zde sděloval pan předseda rozpočtového výboru. Proč? Protože takový podnikatel se musí dohodnout s daňovou správou, musí předložit tři roky zpět své hospodaření, svůj návrh příjmů, svůj návrh výdajů, a v takovém případě pokud dojde k takové forenzní nebo velmi podrobné kontrole Finanční správy, tak potom zaplatí paušální daň a je dále zbytečné, stejně musí vést evidenci příjmů, pohledávek a majetku, tak je zbytečné zavádět u takových podnikatelů i evidenci majetku. Navíc jde pouze o možnost, daňová správa na to přistoupit nemusí, nebo na to nemusí přistoupit hned, až třeba po nějaké delší historii tohoto podnikatele. Tolik stručně k představení našich návrhů, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.
Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
